Některé ženy se rozhodly, že už nebudou nosit podprsenku. Jejich rozhodnutí následovat hnutí "no bra" vychází z potřeby pohodlí i zdraví, ale také z přesvědčení, píše francouzský týdeník L´Express.
"Když se vrátím domů, je to první věc, kterou si svléknu," prohlašuje dvaadvacetiletá studentka Nolwen. O čem mluví? O kusu oblečení, který nosí denně: o podprsence. "Když jsem nastoupila do školy, bylo mi zatěžko v ní chodit - jak psychicky, tak fyzicky. Postupně jsem ji přestávala nosit," dodává. Chození bez podprsenky, anglicky označované jako "no bra", je mezi ženami stále oblíbenější.
“It’s Sunday, therefore I am 100% motivated to do nothing today!” except wear #nobra ?? pic.twitter.com/kKcojzTMCU
— ÓDúláinne (@ODulainne) November 17, 2019
U zrodu hnutí stál hashtag, který se objevil před dvěma lety na sociálních sítích, "#nobra" a který je dnes přítomen všude - na Facebooku, Instagramu a YouTube. Anonymní ženy začaly umísťovat své fotografie, na nichž pod oblečením nemají tento kus spodního prádla. K hnutí se přidaly i hvězdy. Jenifer Lawrencová, Kim Kardashianová či Rihana jsou jen některé z celebrit, které se podprsenky zbavily a hrdě se k tomu hlásí.
Jsou důvody estetické, zdravotní či je to projev feminismu? Ženy, které vyznávají "no bra", si jsou každopádně jisté, že do podprsenky se už nikdy neobléknou.
"Stejně jako mnoho žen pociťuji úlevu, když večer podprsenku odložím," píše jednatřicetiletá programátorka Flora. Začala bez ní chodit před šesti lety o dovolené. "Nikdo mě ve městě neznal, tak jsem to zkusila čtrnáct dní bez a zjevně to bylo pohodlnější," říká. Když se z dovolené vrátila, bylo pro ni už nemožné obléci si tento díl spodního prádla. Nyní podprsenku považuje za jakýsi korzet, který brání v dýchání a stahuje ramena.
Podprsenka je pro některé komfort, pro jiné nepříjemná součást oblečení. Kostice tlačí a úlevu přinese až večer, kdy je možné ji svléci.
Sama podprsenka se přitom objevila právě proto, aby ženám ulevila. Přišla s ní Herminie Cadollová na světové výstavě v roce 1889. Nahradila korzet a pro mnohé ženy tak znamenala vysvobození. "Podprsenku propagoval Hollywood," uvádí sociolog módy Frédéric Monneyron.
Pak přišel rok 1968 a jeho sexuální revoluce, kdy mnoho žen přestalo podprsenku nosit, protože v ní spatřovaly nástroj patriarchální nadvlády. "Yves Saint-Laurent tehdy přišel s průsvitnou košilí, která se nosila bez podprsenky," říká sociolog. Pak ale v 80. letech podprsenky push-up jako královny zcela ovládly trh.
Dnes jsou základní částí spodního prádla mnoha žen, představují významný symbol přechodu do dospělosti a získaly si téměř posvátné místo v šatníku.
Chodit doma bez podprsenky je jednoduché. Venku to bývá složitější, neboť ženské poprsí je stále sexualizováno. "Měla jsem pocit, že svá prsa stále cítím," říká třiadvacetiletá Maud, která se nedávno stala matkou. Řešením možná je nemyslet na to. Nevzpomíná si, že by někdo měl nějaké poznámky.
Jednadvacetiletá Juliette se setkala s připomínkami jen od přátel. V zaměstnání se nikdy s žádnými problémy nesetkala. "Jednou jsem vstoupila do zasedací místnosti a všichni muži tu byli v obleku. A já si uvědomila, že nemám podprsenku! Nakonec ale nikdo neměl poznámky, ani se na mě zvědavě nedíval," říká. Někteří zaměstnavatelé však vyžadují, aby ženy nosily podprsenky. Jde třeba o restaurace a hotely.
Maud prohlašuje, že už ve skříni podprsenku ani nemá. A potvrzuje také, že objevila novou erotickou dimenzi. Nolwen zase říká, že si lépe uvědomuje své tělo. "Dokonce jsem viděla souvislosti s mými hormonálními cykly," podivuje se. Žena, která odložila podprsenku, je podle ní částí "globálního feministického postoje", protože si lépe uvědomuje vlastní tělo. Pro všechny ženy, které tento kus oblečení odložily, ale platí, že u nich vyhrává pocit pohodlí a komfortu. "Po dítěti jsem dobře viděla, jak se moje tělo mění. Hlavní je cítit se dobře uvnitř!" zdůrazňuje Maud.
Související
Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně
Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu
ženy , zdraví , feminismus
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
před 1 hodinou
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
před 2 hodinami
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
před 3 hodinami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 4 hodinami
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 4 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 5 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 6 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 7 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 7 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 9 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.
Zdroj: Libor Novák