Před 175 lety usedl na trůn František Josef I. Jeho život poznamenaly mnohé tragédie

Přesně před 175 lety, dne 2. prosince 1848, usedl na trůn mladičký císař František Josef I. Panovníkem se tehdy osmnáctiletý člen habsbursko-lotrinské dynastie vůbec neměl stát, donutily ho k tomu však náhlé okolnosti. O jeho vládě, která trvala bezmála 68 let, již bylo napsáno mnohé. Jaký byl však jeho osobní život? Ten poznamenala řada tragédií a neštěstí. 

František Josef I. se stal císařem ve velmi mladém věku (v době korunovace mu bylo osmnáct let), a to po abdikaci své strýce Ferdinanda I., který se vzdal vlády v návaznosti na události revolučního roku 1848. K předání vlády došlo druhého prosincového dne roku 1848 v arcibiskupské rezidenci v Olomouci. Císařem byl pak František Josef I. až do své smrti dne 21. listopadu 1916, tedy bez několika dnů dlouhých 68 let, čímž se zařadil mezi vůbec nejdéle vládnoucí panovníky v historii. 
 
Za dlouhou dobu své vlády František Josef I. inicioval řadu pozitivních reforem a jeho úsilím bylo mimo jiné udržet pospolu mnoho národů v jedné říši. Ve stáří na císaře společnost pohlížela s respektem a František Josef I. se stal jakousi uctívanou ikonou. Za jeho vlády ovšem monarchie prohrála i několik konfliktů a konec císařova život poznamenala první světová válka. Jejího závěru a konce i své říše se nedožil. 
 
Stejně jako do císařovy vlády, i do jeho osobního života zasáhly některé nešťastné události, a to především tragická úmrtí v rodině. Na jaře roku 1855 se manželský císařský pár, tedy František Josef I. a Alžběta Bavorská (zvaná Sisi), radoval z prvního potomka, z dcery Žofie. Ta však bohužel o dva roky později zemřela, pravděpodobně na černý kašel nebo skvrnitý tyfus. Zejména císařovnu Alžbětu ztráta prvního dítěte velice zasáhla a se smrtí dcerky se prý nevyrovnala do konce svého života. Jako matka se pak ke svým dalším dětem chovala chladně a pečovala o ně spíše jejich babička. 
 
Císař se mnohem hůře než se ztrátou malé dcery smiřoval se smrtí svého syna, korunního prince Rudolfa. Ten v roce 1889 spáchal sebevraždu. Nutno podotknout, že Rudolfa k zoufalému rozhodnutí vzít si život dohnaly kromě jiných okolností špatné vztahy s císařským otcem, který ho vychovával přísně a měl na něj až přehnané nároky. Tvrdé a necitlivé zacházení již od dětství Rudolfa negativně poznamenalo a vedlo až k rozvoji depresí. I přesto, že si otec se synem příliš nerozuměli, pro panovníka byla Rudolfova smrt obrovskou ránou, která se nikdy nezahojila. 
 
V roce 1867 se František Josef I. musel vyrovnat s nečekaným úmrtím svého bratra Maxmiliána. V dubnu roku 1864 se Maxmilián stal mexickým císařem, ovšem proti němu se brzy postavili na odpor mnozí republikánští povstalci a z trůnu ho svrhli. V létě roku 1867 byl Maxmilián popraven. 
 
Dne 10. září 1898 císaři Františku Josefu I. zemřela i jeho manželka Alžběta Bavorská, a to rukou vraha, který ji během výletu v Ženevě probodl srdce pilníkem. Císařovně bylo 60 let. Ačkoliv žil tehdy císařský pár již několik let spíše v odcizení, Františka Josefa I. Alžbětina smrt zdrtila. 

Související

Írán se připravuje na oslavy výročí islámské republiky.

Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička

Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.
Anna Honzáková

První české vědkyně se prosadily mezi lékaři či historiky

K 11. únoru se váže Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který má mimo jiné upozornit na fakt, že i ženy jsou ve vědeckém světě nepostradatelné. Ještě počátkem minulého století však vědeckých pracovnic působilo velice málo, a to kvůli předsudkům zakořeněným ve společnosti, že se ženy ve vědě nemohou tak dobře uplatnit jako muži. Přesto se mnohé české ženy ve vědě zapsaly, a to na poli medicíny, přírodních věd nebo třeba historie a etnografie.

Více souvisejících

historie císař František Josef I.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

německý tank Leopard 2 A7 02

Německo chce darovat Česku další bojové tanky Leopard 2A4

Armáda ČR má možnost získat další bojové tanky Leopard 2A4 z Německa. V současnosti probíhají jednání o dalším daru Spolkové republiky Německo za českou pomoc Ukrajině. Konkrétně by ČR mohla darem získat dalších 14 bojových tanků a jeden vyprošťovací. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Daňové přiznání 2024: Přehled lhůt a dalších důležitých informací

V lednu doběhla lhůta na podání přiznání k dani z nemovitých věcí, ovšem na přiznání k dani z příjmů fyzických osob mají lidé ještě čas. Jaké jsou lhůty a jakými způsoby je možné tiskopis dodat úřadům? 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy