Od roku 2004 je 14. červen Světovým dnem dárců krve. V tento den se roku 1868 (tedy přesně před 155 lety) narodil Karl Landsteiner, významný rakouský lékař a vědec, který se proslavil objevením Rh faktoru v krvi. Za svůj přínos v oboru medicíny a fyziologie byl vyznamenán Nobelovou cenou. U počátků dárcovství krve stáli i další odborníci, například Čech Jan Janský, od jehož narození letos uplynulo 150 let.
Krev byla od počátků dějin lidstva vnímána jako životadárná tekutina v těle člověka, také se jí připisovaly magické vlastnosti. V některých kulturách se pila krev nepřátel, aby se získala jejich síla, v mnohých starověkých civilizacích se lidé v krvi ze stejného důvodu koupali.
Zvýšený zájem odborníků o krev nastal ve 14. století, kdy o ní vznikala první pojednání. Až někdy v polovině 16. století se začali lékaři pokoušet o něco jako transfuzi, kdy pomocí speciálních trubic prováděli výměnu krve mezi dvěma pacienty. V 17. století proběhlo rovněž několik pokusů o krevní transfuzi, přičemž se přistupovalo i k výměně krve mezi lidmi a zvířaty. Takovéto experimenty ovšem bývaly spíše neúspěšné a nebezpečné, nezřídka končily úmrtím pacientů, a proto je brzy úřady i církevní autority zakázaly. Úřední zákazy ovšem lékaři nedodržovali a směle pokračovali ve svém bádání. V roce 1879 třeba zkoušel transfuzi s použitím beránčí krve (coby nevinného a posvátného zvířete) český lékař Antonín Erpek, opět bez úspěchu. Pokus Antonína Erpeka byl vůbec první transfuzí provedenou na našem území.
Postupem času vědci krev stále více zkoumali a objevovali její nejrůznější vlastnosti, o kterých neměli jejich předchůdci ani tušení. Na začátku 19. století se proto začalo o krevní transfuzi hovořit na profesionálnější úrovni. První výměnu krve mezi dvěma lidmi provedl roku 1818 londýnský lékař James Blundell. Protože se tehdy ale ještě nevědělo o existenci několika krevních skupin, jeden z pacientů experiment nepřežil. Některé další Blundellovy transfuze byly sice úspěšné, to však spíše díky náhodě.
Předpokladem k provádění úspěšných transfuzí se stalo objevení krevních skupin. To se povedlo až na počátku 20. století českému lékaři Janu Janskému, od jehož narození uplynulo 3. dubna letošního roku přesně 150 let. Ačkoliv Jan Janský začínal na poli medicíny jako psychiatr, do dějin se zapsal právě jako objevitel krevních skupin. Tato zásluha mu byla oficiálně přiznána roku 1921, v témže roce Janský zemřel. Protože během svého života krev nejenom zkoumal, ale prosazoval také její dárcovství, nese jeho jméno medaile, kterou jsou dnes dárci krve oceňováni.
Mezi významné vědce, kteří svůj život zasvětili zkoumání krve, a mezi propagátory jejího dárcovství patří také Karl Landsteiner. Ten se narodil přesně před 155 lety, dne 14. června 1868. Čtrnáctý červnový den je právě na jeho počest Světovým dnem dárců krve. Díky tomu, že Karl Landsteiner prováděl mnohé pokusy s mísením krve různých skupin a objevil v krvi člověka Rh faktor, mohla být provedena vůbec první vědecky podložená a úspěšná krevní transfuze, k níž došlo v roce 1907. Rakouský vědec totiž dokázal, že není možné provádět transfuzi s odlišnými krevními skupinami, ale vždy jenom s těmi shodnými. Landsteiner tak do dějin právem vstoupil jako „otec transfuzní medicíny“ a za své přelomové objevy obdržel v roce 1930 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.
Po výše zmíněných objevech již nic nestálo v cestě přímé transfuzi krve mezi dvěma lidmi. Časté válečné konflikty od počátku 20. století daly impulz k řešení otázky, jakým způsobem by bylo možné skladovat odebranou lidskou krev do zásoby, ve spojitosti s válkami především pro potřeby raněných vojáků. Krev se tedy začala konzervovat a také se propagovalo dárcovství krve, probíhaly první masivní nábory dárců. I konzervace krve se během času zdokonalila, a tak se mohlo zachránit tisíce životů nejen za zuřících válek.
Související

Vědci objevili protein, který by mohl být ukazatelem cukrovky či rakoviny

Krev nepřestali lidé darovat ani při pandemii koronaviru, přibyli i dárci plazmy
krev , Zdravotnictví , historie
Aktuálně se děje
včera

Macron uspořádá druhé jednání o Ukrajině. Tentokrát pozve i Česko
včera

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové
včera

Falešný mír nemá smysl. Jednáte za zády Ukrajiny, žádné ruské ultimátum nepřijmeme, vzkazuje Kyjev
včera

Brutalista načrtává robustní fresku mužského ega a umělecké identity
včera

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme
včera

Hamás propustí více rukojmích, než bylo zamýšleno. Zvažuje, že se vzdá Pásma Gazy
včera

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem
včera

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?
včera

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem
včera

Trump a Putin se zatím nesetkají. USA po jednání s Ruskem sdělily, jaké budou další kroky
včera

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO
Aktualizováno včera

Jednání USA s Ruskem o Ukrajině skončilo. Rusové jej chválí, Ukrajinu v NATO ale odmítají
včera

Mrazivé počasí trvá. Meteorologové už ale v nejnovější výstraze slibují oteplení
včera

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal
včera

Pekarová Adamová se rozloučí se Sněmovnou. Ve volbách už kandidovat nebude
včera

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským
včera

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz
včera

Co očekávat od jednání v Rijádu? Průlom nenastane, může ale dojednat zásadní setkání
včera

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku
včera
USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině
V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.
Zdroj: Libor Novák