Krev nepřestali lidé darovat ani při pandemii koronaviru, přibyli i dárci plazmy

Počet dárců krve v České republice je ještě dostačující na pokrytí potřeb nemocnic, chybí ale rezervy pro případ mimořádného výdaje. V transfuzních zařízeních je registrováno téměř 260.000 pravidelných dárců krve, ročně přibude asi 30.000 nových, uvedl dnes Český červený kříž (ČČK).

Nemocnice a transfuzní oddělení v zemi uvítají všechny nové zájemce o darování krve. V darování krve nezastavila lidi ani pandemie koronaviru, v některých zařízení loni odebrali naopak ještě více krve, řekli ČTK někteří oslovení zástupci transfuzních oddělení. Na dnešek připadá Světový den dárců krve.

Například Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice (FN) Plzeň, které patří k největším v republice, loni i přes pandemii zaznamenalo o 2000 odběrů krve více než jiné roky, řekla primářka Petra Šlechtová. Podobně na tom bylo transfuzní oddělení Klatovské nemocnice, které loni mělo rekordní počet odběrů krve a krevní plazmy. Zdravotníci tam udělali 7739 odběrů, z toho bylo 5235 odběrů krve a 2504 odběrů plazmy. Letos je ale zatím dárců o deset až 20 procent méně než loni. "V prvním kvartálu to bylo zřejmě způsobené jarní vlnou pandemie, která byla velmi silná, někteří dárci nemoc prodělali a návštěvy odložili. V současné době je to dáno hlavně očkováním," řekl mluvčí nemocnice Jiří Kokoška.

S krátkodobým nedostatkem krve, zejména negativních krevních skupin, se podle Šlechtové občas potýká většina transfuzních stanic. "Naši dárci chodí ve velkém počtu, koronaviru se nezalekli. V určitých měsících, kdy se utlumila operativa, byl i pokles výdeje krevních preparátů, ale opravdu krátkodobý, vzhledem k velikosti fakultní nemocnice a spektru jejích činností," řekla Šlechtová. Po obnovení všech operací byl naopak výdej krevních preparátů v dubnu a v květnu enormní. V době pandemie přišli na transfuzní oddělení i noví dárci, kteří věnovali svou rekonvalescentní plazmu pro prodělaném onemocnění covid-19. Dárců bylo přes 170, někteří darovali opakovaně. "Mnozí z nich už zůstali jako dárci krve," řekla Šlechtová. Transfuzní oddělení tak mohlo připravit 480 transfuzních jednotek rekonvalescentní plazmy pro pacienty s vážným průběhem covidu.

Plzeňské transfuzní oddělení má 11.500 pravidelných dárců, třetina z nich je ve věku do 40 let a v posledních letech se daří skupinu dárců omlazovat. S náborem prvodárců pomáhají tradiční akce - například akademické nebo podnikové dárcovské dny. Až 70 procent lidí, kteří při nich darují krev, se podle primářky stane pravidelnými dárci. Oddělení provede denně kolem stovky odběrů, ročně je to asi 22.000 odběrů plné krve, separované plazmy nebo krevních destiček. Kromě FN oddělení zásobuje transfuzními preparáty také další plzeňské nemocnice.

Podle ČČK by v ČR mělo být podle doporučení odborníků alespoň 300.000 dárců krve a ročně by mělo přibýt 35.000 prvodárců, aby se pokryl přirozený úbytek daný věkem či nemocemi a posílil se celkový počet dárců.

Například v Moravskoslezském kraji krevní centra v poslední době opakovaně upozorňují na to, že jim chybí dárci, a vyzývají lidi, aby přišli k odběru. Potřeba jsou dárci všech krevních skupin. Důvodem je podle zástupců krevních center skutečnost, že se v nemocnicích opět začalo naplno operovat. Nemocnice se nemohly v uplynulých měsících předzásobit transfúzními přípravky, protože mají omezenou délku spotřeby. S blížícím se létem rovněž přibývá úrazů a spotřeba krve se zvyšuje.

Transfuzní oddělení liberecké nemocnice, které má ročně asi 15.000 odběrů od více než 6000 dárců a transfuzními přípravky zásobuje území se čtvrt milionem obyvatel, nemá s počtem dárců problém,. "Máme poměrně loajální skupinu dárců a jsme všem z nich vděční, že pomáhají bezplatně zachraňovat životy," uvedl mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář. Ani Transfuzní oddělení FN Hradec Králové v současnosti neeviduje nedostatek krve a transfuzních přípravků pro pacienty. Dárce zve podle potřeby a v souladu se stanovenými intervaly po očkování proti koronaviru. "V souvislosti s epidemií covid-19 transfuzní oddělení FN Hradec Králové zaznamenávalo v uplynulých měsících menší počet odběrů krve, který byl způsobený útlumem neakutních výkonů ve zdravotnictví, v lockdownu ubylo také dopravních nehod," uvedl mluvčí FN Jakub Sochor.

Nemocnice Havlíčkův Brod má asi 2500 aktivních dárců krve, zájem o darování krve je i mezi mladými. Dárců neubylo ani kvůli očkování proti covidu-19, které na několik týdnů znemožňovalo krev darovat. Nemocnice se tak nepotýká s nedostatkem krve. "Na Havlíčkobrodsku máme stabilní základnu dárců, krve máme hodně, dokonce jsme teď vypomáhali jedné z pražských nemocnic, která měla nedostatek krve, zasílali jsme jim krev od nás," řekla mluvčí nemocnice Petra Černo.

Mluvčí příbramské nemocnice Martin Janota ČTK řekl, že s dárci byly v posledních týdnech trochu problémy, ale situace se už zlepšuje. "Termíny se zase začínají plnit. Nové dárce ale vítáme," uvedl. Nemocnici podle něj trochu pomáhá skutečnost, že zatím ještě není potřeba tolik krve při operacích. Z každého nového dárce má radost i mladoboleslavská nemocnice. "Očkování ve většině případů darování pozastaví na týden, takže se mohou (dárci) objednávat podle svých požadavků. Pokud je nějaká krevní skupina na objednávacím webovém portálu obsazená, vždy se najde místo na darování plazmy," řekla mluvčí nemocnice Hana Kopalová. V minulém týdnu dávala nemocnice výzvu pro všechny krevní skupiny na plazmu, dárci vždy reagují skvěle, uvedla mluvčí.

Související

Odběr krve, ilustrační fotografie.

Světový den dárců krve. Kdo stál u počátků dárcovství?

Od roku 2004 je 14. červen Světovým dnem dárců krve. V tento den se roku 1868 (tedy přesně před 155 lety) narodil Karl Landsteiner, významný rakouský lékař a vědec, který se proslavil objevením Rh faktoru v krvi. Za svůj přínos v oboru medicíny a fyziologie byl vyznamenán Nobelovou cenou. U počátků dárcovství krve stáli i další odborníci, například Čech Jan Janský, od jehož narození letos uplynulo 150 let. 
Ilustrační fotografie.

Vědci objevili protein, který by mohl být ukazatelem cukrovky či rakoviny

Lékaři v krvi identifikovali protein, o němž se domnívají, že by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty, které ohrožuje riziko cukrovky a úmrtí na rakovinu. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.

Více souvisejících

krev Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Curling

Curleři si připsali první výhru, Indráčková historický zápis. V akci byl i český sáňkař

Po čtyřech duelech se na zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo konečně dočkali a mohli se radovat z premiérové výhry pod pěti kruhy. České curlingové smíšené dvojici Julie Zelingrová-Vít Chabičovský se to povedlo, když dokázala pokořit jihokorejské duo Kim Seon-yeong a Jeong Yeong-sok 9:4. Na tento výkon se snažila navázat ve večerním duelu se Švýcarskem, ale v něm se opět dostala do dříve zajetých kolejí a bohužel prohrála jasně 3:10. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Na olympiádě se šíří mezi hokejistkami norovirus. Po Finkách trápí i Švýcarky

Ještě před oficiálním zahájením zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo se objevila zpráva o výskytu noroviru v týmu finských hokejistek, což zasáhlo do programu her, neboť se musel přesunout jejich úvodní duel s Kanadou. Tímto vysoce nakažlivým RNA virem, jenž způsobuje akutní virovou gastroenteritidu, se měla ve švýcarském ženském hokejovém týmu jedna z hráček nakazit poté, co právě tyto hokejistky odehrály v pátek svůj duel s Českou republikou.

včera

včera

včera

včera

Olympiáda, ilustrační foto

Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo jsou po pátečním zahájení a zapálení dvou olympijských ohňů již v plném proudu. Do akce tak šli po smíšené curlingové dvojici a hokejistkách i další čeští olympionici. Mezi prvními se představil alpský lyžař Jan Zabystřan, který české fanoušky před hrami navnadil senzačním předvánočním vítězstvím v super-G ve Val Gardeně. Jenže super-G přijde na olympiádě na řadu později, v sobotu dopoledne se nejprve postavil na start sjezdu. Ten ovládli Švýcaři a Italové, Zabystřan skončil na 24. místě, čímž si tak vylepšil své olympijské maximum. Další české vlaječky byly k vidění ve skiatlonu, kde se mimo jiné představila i Kateřina Janatová, která podle svých slov zajela nejlepší závod v životě, když skončila sedmá.

včera

včera

včera

včera

Zacha byl součástí vítězného týmu z MS 2024.

Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík

Trenérský tým v čele s Radimem Rulíkem bude muset provést ještě před začátkem olympijského hokejového turnaje v Miláně změnu v kádru hokejistů. To proto, že nebude moct počítat s jednou z posil z kanadsko-americké NHL a mistrem světa z roku 2024, útočníkem Pavlem Zachou. Hráč Bostonu má blíže nespecifikované zranění v horní části těla a bude muset být nahrazen útočníkem pražské Sparty Filipem Chlapíkem.

včera

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů

Během sobotního olympijského programu patřil rychlobruslařský závod na 3000 metrů k hlavním tahákům z pohledu českých fanoušků. Ovšem hned v úvodu prvního soutěžního dne přišla z české olympijské výpravy zpráva, kterou nikdo z českých fanoušků rozhodně nechtěl slyšet. Na olympijské tříkilometrové trati se totiž nepředstaví kvůli nemoci loučící se česká legenda Martina Sáblíková. Potvrdily se tak už páteční obavy poté, co tehdy byla zvěčněna zabalená pod peřinou.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

včera

ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat

Snowboardistovi Jakubu Hronešovi se nepovedlo postoupit z kvalifikace do hlavního závodu v big airu, který je na programu v sobotu večer. Z celkového třicetičlenného startovního pole totiž skončil český reprezentant až jako osmadvacátý s tím, že na postupovou dvanáctku nakonec ztratil 77 bodů. Za dva lepší skoky, které předvedl, dostal od rozhodčích celkovou známku 86,00.

Zdroj: David Holub

Další zprávy