Krev nepřestali lidé darovat ani při pandemii koronaviru, přibyli i dárci plazmy

Počet dárců krve v České republice je ještě dostačující na pokrytí potřeb nemocnic, chybí ale rezervy pro případ mimořádného výdaje. V transfuzních zařízeních je registrováno téměř 260.000 pravidelných dárců krve, ročně přibude asi 30.000 nových, uvedl dnes Český červený kříž (ČČK).

Nemocnice a transfuzní oddělení v zemi uvítají všechny nové zájemce o darování krve. V darování krve nezastavila lidi ani pandemie koronaviru, v některých zařízení loni odebrali naopak ještě více krve, řekli ČTK někteří oslovení zástupci transfuzních oddělení. Na dnešek připadá Světový den dárců krve.

Například Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice (FN) Plzeň, které patří k největším v republice, loni i přes pandemii zaznamenalo o 2000 odběrů krve více než jiné roky, řekla primářka Petra Šlechtová. Podobně na tom bylo transfuzní oddělení Klatovské nemocnice, které loni mělo rekordní počet odběrů krve a krevní plazmy. Zdravotníci tam udělali 7739 odběrů, z toho bylo 5235 odběrů krve a 2504 odběrů plazmy. Letos je ale zatím dárců o deset až 20 procent méně než loni. "V prvním kvartálu to bylo zřejmě způsobené jarní vlnou pandemie, která byla velmi silná, někteří dárci nemoc prodělali a návštěvy odložili. V současné době je to dáno hlavně očkováním," řekl mluvčí nemocnice Jiří Kokoška.

S krátkodobým nedostatkem krve, zejména negativních krevních skupin, se podle Šlechtové občas potýká většina transfuzních stanic. "Naši dárci chodí ve velkém počtu, koronaviru se nezalekli. V určitých měsících, kdy se utlumila operativa, byl i pokles výdeje krevních preparátů, ale opravdu krátkodobý, vzhledem k velikosti fakultní nemocnice a spektru jejích činností," řekla Šlechtová. Po obnovení všech operací byl naopak výdej krevních preparátů v dubnu a v květnu enormní. V době pandemie přišli na transfuzní oddělení i noví dárci, kteří věnovali svou rekonvalescentní plazmu pro prodělaném onemocnění covid-19. Dárců bylo přes 170, někteří darovali opakovaně. "Mnozí z nich už zůstali jako dárci krve," řekla Šlechtová. Transfuzní oddělení tak mohlo připravit 480 transfuzních jednotek rekonvalescentní plazmy pro pacienty s vážným průběhem covidu.

Plzeňské transfuzní oddělení má 11.500 pravidelných dárců, třetina z nich je ve věku do 40 let a v posledních letech se daří skupinu dárců omlazovat. S náborem prvodárců pomáhají tradiční akce - například akademické nebo podnikové dárcovské dny. Až 70 procent lidí, kteří při nich darují krev, se podle primářky stane pravidelnými dárci. Oddělení provede denně kolem stovky odběrů, ročně je to asi 22.000 odběrů plné krve, separované plazmy nebo krevních destiček. Kromě FN oddělení zásobuje transfuzními preparáty také další plzeňské nemocnice.

Podle ČČK by v ČR mělo být podle doporučení odborníků alespoň 300.000 dárců krve a ročně by mělo přibýt 35.000 prvodárců, aby se pokryl přirozený úbytek daný věkem či nemocemi a posílil se celkový počet dárců.

Například v Moravskoslezském kraji krevní centra v poslední době opakovaně upozorňují na to, že jim chybí dárci, a vyzývají lidi, aby přišli k odběru. Potřeba jsou dárci všech krevních skupin. Důvodem je podle zástupců krevních center skutečnost, že se v nemocnicích opět začalo naplno operovat. Nemocnice se nemohly v uplynulých měsících předzásobit transfúzními přípravky, protože mají omezenou délku spotřeby. S blížícím se létem rovněž přibývá úrazů a spotřeba krve se zvyšuje.

Transfuzní oddělení liberecké nemocnice, které má ročně asi 15.000 odběrů od více než 6000 dárců a transfuzními přípravky zásobuje území se čtvrt milionem obyvatel, nemá s počtem dárců problém,. "Máme poměrně loajální skupinu dárců a jsme všem z nich vděční, že pomáhají bezplatně zachraňovat životy," uvedl mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář. Ani Transfuzní oddělení FN Hradec Králové v současnosti neeviduje nedostatek krve a transfuzních přípravků pro pacienty. Dárce zve podle potřeby a v souladu se stanovenými intervaly po očkování proti koronaviru. "V souvislosti s epidemií covid-19 transfuzní oddělení FN Hradec Králové zaznamenávalo v uplynulých měsících menší počet odběrů krve, který byl způsobený útlumem neakutních výkonů ve zdravotnictví, v lockdownu ubylo také dopravních nehod," uvedl mluvčí FN Jakub Sochor.

Nemocnice Havlíčkův Brod má asi 2500 aktivních dárců krve, zájem o darování krve je i mezi mladými. Dárců neubylo ani kvůli očkování proti covidu-19, které na několik týdnů znemožňovalo krev darovat. Nemocnice se tak nepotýká s nedostatkem krve. "Na Havlíčkobrodsku máme stabilní základnu dárců, krve máme hodně, dokonce jsme teď vypomáhali jedné z pražských nemocnic, která měla nedostatek krve, zasílali jsme jim krev od nás," řekla mluvčí nemocnice Petra Černo.

Mluvčí příbramské nemocnice Martin Janota ČTK řekl, že s dárci byly v posledních týdnech trochu problémy, ale situace se už zlepšuje. "Termíny se zase začínají plnit. Nové dárce ale vítáme," uvedl. Nemocnici podle něj trochu pomáhá skutečnost, že zatím ještě není potřeba tolik krve při operacích. Z každého nového dárce má radost i mladoboleslavská nemocnice. "Očkování ve většině případů darování pozastaví na týden, takže se mohou (dárci) objednávat podle svých požadavků. Pokud je nějaká krevní skupina na objednávacím webovém portálu obsazená, vždy se najde místo na darování plazmy," řekla mluvčí nemocnice Hana Kopalová. V minulém týdnu dávala nemocnice výzvu pro všechny krevní skupiny na plazmu, dárci vždy reagují skvěle, uvedla mluvčí.

Související

Odběr krve, ilustrační fotografie.

Světový den dárců krve. Kdo stál u počátků dárcovství?

Od roku 2004 je 14. červen Světovým dnem dárců krve. V tento den se roku 1868 (tedy přesně před 155 lety) narodil Karl Landsteiner, významný rakouský lékař a vědec, který se proslavil objevením Rh faktoru v krvi. Za svůj přínos v oboru medicíny a fyziologie byl vyznamenán Nobelovou cenou. U počátků dárcovství krve stáli i další odborníci, například Čech Jan Janský, od jehož narození letos uplynulo 150 let. 
Ilustrační fotografie.

Vědci objevili protein, který by mohl být ukazatelem cukrovky či rakoviny

Lékaři v krvi identifikovali protein, o němž se domnívají, že by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty, které ohrožuje riziko cukrovky a úmrtí na rakovinu. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.

Více souvisejících

krev Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 4 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 12 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy