Krev nepřestali lidé darovat ani při pandemii koronaviru, přibyli i dárci plazmy

Počet dárců krve v České republice je ještě dostačující na pokrytí potřeb nemocnic, chybí ale rezervy pro případ mimořádného výdaje. V transfuzních zařízeních je registrováno téměř 260.000 pravidelných dárců krve, ročně přibude asi 30.000 nových, uvedl dnes Český červený kříž (ČČK).

Nemocnice a transfuzní oddělení v zemi uvítají všechny nové zájemce o darování krve. V darování krve nezastavila lidi ani pandemie koronaviru, v některých zařízení loni odebrali naopak ještě více krve, řekli ČTK někteří oslovení zástupci transfuzních oddělení. Na dnešek připadá Světový den dárců krve.

Například Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice (FN) Plzeň, které patří k největším v republice, loni i přes pandemii zaznamenalo o 2000 odběrů krve více než jiné roky, řekla primářka Petra Šlechtová. Podobně na tom bylo transfuzní oddělení Klatovské nemocnice, které loni mělo rekordní počet odběrů krve a krevní plazmy. Zdravotníci tam udělali 7739 odběrů, z toho bylo 5235 odběrů krve a 2504 odběrů plazmy. Letos je ale zatím dárců o deset až 20 procent méně než loni. "V prvním kvartálu to bylo zřejmě způsobené jarní vlnou pandemie, která byla velmi silná, někteří dárci nemoc prodělali a návštěvy odložili. V současné době je to dáno hlavně očkováním," řekl mluvčí nemocnice Jiří Kokoška.

S krátkodobým nedostatkem krve, zejména negativních krevních skupin, se podle Šlechtové občas potýká většina transfuzních stanic. "Naši dárci chodí ve velkém počtu, koronaviru se nezalekli. V určitých měsících, kdy se utlumila operativa, byl i pokles výdeje krevních preparátů, ale opravdu krátkodobý, vzhledem k velikosti fakultní nemocnice a spektru jejích činností," řekla Šlechtová. Po obnovení všech operací byl naopak výdej krevních preparátů v dubnu a v květnu enormní. V době pandemie přišli na transfuzní oddělení i noví dárci, kteří věnovali svou rekonvalescentní plazmu pro prodělaném onemocnění covid-19. Dárců bylo přes 170, někteří darovali opakovaně. "Mnozí z nich už zůstali jako dárci krve," řekla Šlechtová. Transfuzní oddělení tak mohlo připravit 480 transfuzních jednotek rekonvalescentní plazmy pro pacienty s vážným průběhem covidu.

Plzeňské transfuzní oddělení má 11.500 pravidelných dárců, třetina z nich je ve věku do 40 let a v posledních letech se daří skupinu dárců omlazovat. S náborem prvodárců pomáhají tradiční akce - například akademické nebo podnikové dárcovské dny. Až 70 procent lidí, kteří při nich darují krev, se podle primářky stane pravidelnými dárci. Oddělení provede denně kolem stovky odběrů, ročně je to asi 22.000 odběrů plné krve, separované plazmy nebo krevních destiček. Kromě FN oddělení zásobuje transfuzními preparáty také další plzeňské nemocnice.

Podle ČČK by v ČR mělo být podle doporučení odborníků alespoň 300.000 dárců krve a ročně by mělo přibýt 35.000 prvodárců, aby se pokryl přirozený úbytek daný věkem či nemocemi a posílil se celkový počet dárců.

Například v Moravskoslezském kraji krevní centra v poslední době opakovaně upozorňují na to, že jim chybí dárci, a vyzývají lidi, aby přišli k odběru. Potřeba jsou dárci všech krevních skupin. Důvodem je podle zástupců krevních center skutečnost, že se v nemocnicích opět začalo naplno operovat. Nemocnice se nemohly v uplynulých měsících předzásobit transfúzními přípravky, protože mají omezenou délku spotřeby. S blížícím se létem rovněž přibývá úrazů a spotřeba krve se zvyšuje.

Transfuzní oddělení liberecké nemocnice, které má ročně asi 15.000 odběrů od více než 6000 dárců a transfuzními přípravky zásobuje území se čtvrt milionem obyvatel, nemá s počtem dárců problém,. "Máme poměrně loajální skupinu dárců a jsme všem z nich vděční, že pomáhají bezplatně zachraňovat životy," uvedl mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář. Ani Transfuzní oddělení FN Hradec Králové v současnosti neeviduje nedostatek krve a transfuzních přípravků pro pacienty. Dárce zve podle potřeby a v souladu se stanovenými intervaly po očkování proti koronaviru. "V souvislosti s epidemií covid-19 transfuzní oddělení FN Hradec Králové zaznamenávalo v uplynulých měsících menší počet odběrů krve, který byl způsobený útlumem neakutních výkonů ve zdravotnictví, v lockdownu ubylo také dopravních nehod," uvedl mluvčí FN Jakub Sochor.

Nemocnice Havlíčkův Brod má asi 2500 aktivních dárců krve, zájem o darování krve je i mezi mladými. Dárců neubylo ani kvůli očkování proti covidu-19, které na několik týdnů znemožňovalo krev darovat. Nemocnice se tak nepotýká s nedostatkem krve. "Na Havlíčkobrodsku máme stabilní základnu dárců, krve máme hodně, dokonce jsme teď vypomáhali jedné z pražských nemocnic, která měla nedostatek krve, zasílali jsme jim krev od nás," řekla mluvčí nemocnice Petra Černo.

Mluvčí příbramské nemocnice Martin Janota ČTK řekl, že s dárci byly v posledních týdnech trochu problémy, ale situace se už zlepšuje. "Termíny se zase začínají plnit. Nové dárce ale vítáme," uvedl. Nemocnici podle něj trochu pomáhá skutečnost, že zatím ještě není potřeba tolik krve při operacích. Z každého nového dárce má radost i mladoboleslavská nemocnice. "Očkování ve většině případů darování pozastaví na týden, takže se mohou (dárci) objednávat podle svých požadavků. Pokud je nějaká krevní skupina na objednávacím webovém portálu obsazená, vždy se najde místo na darování plazmy," řekla mluvčí nemocnice Hana Kopalová. V minulém týdnu dávala nemocnice výzvu pro všechny krevní skupiny na plazmu, dárci vždy reagují skvěle, uvedla mluvčí.

Související

Odběr krve, ilustrační fotografie.

Světový den dárců krve. Kdo stál u počátků dárcovství?

Od roku 2004 je 14. červen Světovým dnem dárců krve. V tento den se roku 1868 (tedy přesně před 155 lety) narodil Karl Landsteiner, významný rakouský lékař a vědec, který se proslavil objevením Rh faktoru v krvi. Za svůj přínos v oboru medicíny a fyziologie byl vyznamenán Nobelovou cenou. U počátků dárcovství krve stáli i další odborníci, například Čech Jan Janský, od jehož narození letos uplynulo 150 let. 
Ilustrační fotografie.

Vědci objevili protein, který by mohl být ukazatelem cukrovky či rakoviny

Lékaři v krvi identifikovali protein, o němž se domnívají, že by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty, které ohrožuje riziko cukrovky a úmrtí na rakovinu. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.

Více souvisejících

krev Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Předpověď počasí prochází revolucí. Umělá inteligence strčí meteorology do kapsy

Nový přístup k předpovědi počasí, založený na umělé inteligenci, slibuje dramatické zlepšení rychlosti, přesnosti i nákladové efektivity oproti tradičním modelům. Podle výzkumu zveřejněného ve čtvrtek v prestižním vědeckém časopise Nature umožňuje technologie Aardvark Weather generovat předpovědi s tisíckrát nižšími výpočetními nároky, přičemž celý proces je desítkykrát rychlejší než současné systémy.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kaja Kallasová a Alexander Stubb

Plán EU na vojenskou pomoc Ukrajině se rozpadá

Evropská unie měla v plánu poskytnout Ukrajině miliardovou vojenskou podporu a dodat miliony kusů dělostřelecké munice. Rozdílné postoje členských států však podle serveru Politico vedou k neúspěchu ambiciózního plánu.

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev, zatímco USA a Ukrajina zahajují jednání v Saúdské Arábii

Nejméně tři lidé, včetně pětiletého dítěte, zemřeli a dalších deset bylo zraněno při nočním dronovém útoku ruských sil na ukrajinské hlavní město Kyjev. Útok zasáhl obytné budovy a způsobil rozsáhlé požáry, oznámili v neděli ukrajinští představitelé. Podle ukrajinského letectva byl Kyjev, jeho okolí i východní část země pod celonočním leteckým poplachem.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Papež František

Papež František bude propuštěn z nemocnice

Papež František, který se v posledních týdnech léčil s oboustranným zápalem plic, bude v neděli propuštěn z římské nemocnice Gemelli. Podle vyjádření lékařů se jeho zdravotní stav výrazně zlepšil, nicméně ho čeká dvouměsíční rekonvalescence v jeho rezidenci Casa Santa Marta ve Vatikánu.

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi

Fico táhne zemi k Rusku, kam ale skutečně chtějí patřit Slováci? Nový průzkum to ukázal

Téměř dvě třetiny obyvatel Slovenské republiky (63,5 %) preferují, aby se země orientovala na Západ, tedy na EU. Naopak počet těch, kteří dávají přednost Východu, konkrétně Ruské federaci, je třikrát nižší (19,2 %). Vyplývá to z průzkumu think-tanku Future Slovakia Forum ve spolupráci s agenturou Focus realizovaného ve dnech 3. až 6. března na reprezentativním vzorku 1006 respondentů.

včera

včera

sport

Fotbal jako téma pro poslance. Tématem byly policejní zásahy po zápasech

Málokdy se stává, že se v Poslanecké sněmovně vedle tradičních životně důležitějších věcí mluví i o fotbale. Ve čtvrtek tomu tak bylo. Jelikož se ale tak dělo ve Výboru pro bezpečnost, mluvilo se hlavně o zásazích policie z poslední doby. Přetřásal se tak především zásah po nedávném derby pražských „S“, na který si stěžovali fanoušci Slavie a právě na základě následné reakce od předsedy slávistického představenstva Jaroslava Tvrdíka k jednání mezi poslanci, ministerstvem vnitra, policií, Ligovou fotbalovou asociací (LFA) i Fotbalovou asociací ČR (FAČR) došlo.

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj přelstil Putina, obnovil vztahy s Trumpem

Po nedávném „velmi dobrém a produktivním“ telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem se pozornost upřela na Trumpovu následnou konverzaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mnozí spekulovali, zda se jejich rozhovor, stejně jako při setkání ve Washingtonu 28. února, změní v ostrou výměnu názorů, nebo zda se Zelenskému podaří získat přízeň amerického prezidenta. Ukázalo se, že druhá možnost byla správná.

včera

včera

včera

Čína zvažuje, že pošle své vojáky na Ukrajinu

Čína zvažuje účast na mezinárodních mírových jednotkách na Ukrajině. Podle zprávy deníku Welt am Sonntag čínští diplomaté v Bruselu zjišťovali, zda by Evropská unie považovala takový krok za přijatelný a možná i žádoucí. V diplomatických kruzích v Bruselu se uvádí, že zapojení Číny do takzvané „koalice ochotných“ by mohlo zvýšit šanci, že Rusko přijme přítomnost mírových jednotek na Ukrajině. Zároveň je však celá záležitost označována za „choulostivou“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy