krev

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Světový den dárců krve. Kdo stál u počátků dárcovství?

Od roku 2004 je 14. červen Světovým dnem dárců krve. V tento den se roku 1868 (tedy přesně před 155 lety) narodil Karl Landsteiner, významný rakouský lékař a vědec, který se proslavil objevením Rh faktoru v krvi. Za svůj přínos v oboru medicíny a fyziologie byl vyznamenán Nobelovou cenou. U počátků dárcovství krve stáli i další odborníci, například Čech Jan Janský, od jehož narození letos uplynulo 150 let. 

Vědci objevili protein, který by mohl být ukazatelem cukrovky či rakoviny

Lékaři v krvi identifikovali protein, o němž se domnívají, že by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty, které ohrožuje riziko cukrovky a úmrtí na rakovinu. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.

Krev nepřestali lidé darovat ani při pandemii koronaviru, přibyli i dárci plazmy

Počet dárců krve v České republice je ještě dostačující na pokrytí potřeb nemocnic, chybí ale rezervy pro případ mimořádného výdaje. V transfuzních zařízeních je registrováno téměř 260.000 pravidelných dárců krve, ročně přibude asi 30.000 nových, uvedl dnes Český červený kříž (ČČK).

Pouštění žilou. Nebezpečná, ale častá lékařská praktika minulosti

Mezi velmi časté lékařské praktiky patřilo v minulosti pouštění žilou. To mělo pacienty zbavit "zkažené" krve a sloužilo jako forma léčby i preventivní opatření. Podle dochovaných dobových zpráv někdy skutečně nemocným pomáhalo, jindy však zabíjelo.

Covid-19: Při středně vážném průběhu nemoci pomáhá krevní plazma, chybí dárci

V léčbě pacientů se středně závažným průběhem covidu-19 se jako pomoc osvědčuje takzvaná rekonvalescentní plazma. Jde o krevní plazmu od lidí, kteří již covid-19 prodělali a mají vytvořeny protilátky. Novinářům to dnes řekli lékaři z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v pražských Střešovicích.

Průlom v detekci rakoviny? Vědci tvrdí, že ji lze odhalit roky před příznaky

Příčina nádorového onemocnění spočívá v dělení buněk, které se vymknou řízení organismu a začnou nekontrolovatelně růst, až vznikne nádor. Rakovina je jedním z největších strašáků dnešní doby, ale vědci vyvíjejí test, který by mohl detekovat rakovinu až čtyři roky před prvními příznaky.

Vědci umí zjistit rakovinu před nástupem příznaků. Nová metoda ji odhalí o pět let dříve

Díky novým poznatkům by se v dohledné budoucnosti dalo předcházet onkologickým onemocněním, a to pomocí krevních testů, které by mohly potvrdit existenci rakovinových buněk s pětiletým předstihem. Jelikož je rakovina zákeřná po svojí pozdní diagnózu, zachránily by se v takovém případě sta tisíce lidských životů.

Vědci možná zjistili, proč nadměrná konzumace červeného masa škodí seniorům

Železo v naší krvi je nezbytné pro správnou funkci buněk. Jako součást hemoglobinu pomáhá červeným krvinkám transportovat kyslík z plic do ostatních tkání. Při nedostatku železa se tvoří méně červeného krevního barviva a lidé trpí chudokrevností tzv. anémií. Nedostatek okysličení se projevuje převážně únavou, bolestmi svalů anebo bledostí. Ale jak je to s přebytkem železa? Zdá se, že podle nové studie je přebytek železa v krvi spojován se zvýšeným rizikem předčasné smrti.

Covid-19 a krevní skupiny? Nechrání vás ani ta nejméně riziková, tvrdí vědci

Několik studií zveřejněných od začátku celosvětové pandemie covidu-19 naznačuje, že lidé s krevní skupinou 0 mají menší pravděpodobnost nákazy tímto onemocněním nebo lehčí průběh infekce.

Co všechno způsobuje covid-19? Pitvy poukázaly na problém téměř ve všech orgánech

Vědci mají další poznatky v souvislosti s nemocí covid-19 způsobovanou novým typem koronaviru. Po pitvě zemřelých pacientů byla zjištěná přítomnost krevních sraženin nejen na plicích, nýbrž skoro ve všech lidských orgánech.

V Pákistánu kvete černý trh se zajímavým "zbožím". Může za to koronavirus

Epidemie koronaviru, která měla velmi negativní dopad na pákistánské zdravotnictví, jež nebylo vůbec připravené na nápor pacientů, spustila řetězovou reakci. Zatímco se tamní nemocnice a lékaři snaží bojovat s novou a neznámou nemocí, rozrostl se černý trh s krevní plasmou uzdravených. Ta by se totiž podle odhadů mohla stát oním zázračným lékem.

Na krvi záleží? Vědci objevili další nečekanou souvislost mezi lidským tělem a koronavirem

Evropský výzkum zjistil, že lidé s krevní skupinou A jsou více náchylnější k závažnějšímu průběhu nemoci covid-19 oproti krevní skupině O. Vědci navázali na podobnou studii z Číny, která byla zveřejněna již v březnu letošního roku. Studie tvrdila, že lidé s krevní skupinou O jsou pravděpodobně odolnější vůči viru SARS-CoV-2, ale podle slov krevního specialisty Parameswara Hariho se jednalo o velmi hrubou studii.

Průběh covidu-19 může ovlivnit krevní skupina a genetika, tvrdí studie

Závažnější průběh onemocnění covid-19 může záležet na krevní skupině nakaženého a dalších genetických faktorech, domnívají se evropští vědci. Koronavirem SARS-CoV-2 se snáze nakazí lidé s krevní skupinou A a nemoc se těchto lidí častěji prokazuje těžšími příznaky, vyplývá ze zjištění publikovaných v odborném časopise The New England Journal of Medicine.

Vědci mají nový experimentální lék. Pomůže proti covidu-19?

Britští vědci přišli s novým lékem, který by podle jejich teorie mohl pomáhat při léčbě onemocnění covid-19, které se rozvíjí u lidí nakažených koronavirem SARS-CoV-2. Jaký problém by měl přípravek konkrétně řešit?

Projekt RABBIT 2 spuštěn. Česko je třetí zemí v Evropě, kde záchranáři podávají plnou krev

Letecká záchranná služba (LZS) Královéhradeckého kraje dnes ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Hradec Králové spustila projekt RABBIT 2, jehož podstatou je podávání tzv. plné krve zraněným lidem v přednemocniční péči. ČR se tak stala třetí zemí v Evropě, kde ji lze podávat přímo na místě závažných úrazů a při transportu pacientů do traumacentra. Novinářům to dnes řekli zástupci LZS a FN Hradec Králové.

Proti covid-19 by mohla zabrat rekonvalescentní plazma, léčbu podstupuje šest Čechů

V Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze provedli k dnešnímu dni 30 odběrů plazmy od lidí vyléčených z covidu-19. Rekonvalescentní plazmou z ÚVN se nyní léčí i v nemocnicích Na Homolce v Praze, v Opavě a v Liberci. Ve středu 6. května ji obdržela nemocnice v Uherském Hradišti. V českých nemocnicích tak plazmu z ÚVN podali šesti pacientům s covidem-19. Od počátku června by se v ÚVN měly do běžného provozu vrátit všechny kliniky a oddělení.

Koronavirus: Ústřední vojenská nemocnice zahájí léčbu plazmou vyléčených pacientů

Léčba rekonvalescentní plazmou od pacientů, kteří se vyléčili z nemoci covid-19, začne v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze příští týden. Léčba bude určena pro pacienty s těžkým průběhem nemoci. K dnešnímu dni zde bylo provedeno sedm odběrů. V dárcovské databázi má ÚVN téměř stovku vhodných dárců, kteří jsou ochotni pomoci v léčbě dobrovolným darováním své plazmy.

Covid-19 způsobuje v tělech pacientů krevní sraženiny. Lékaři netuší proč

Podle některých amerických lékařů koronavirus v tělech pacientů způsobuje krevní sraženiny, které jsou odpovědné za významnou část úmrtí. Napsal to list The Washington Post (WP) s odvoláním na poznatky několika nemocnic. Mikroskopické sraženiny byly například v univerzitní nemocnici v Atlantě zjištěny až u 40 procent nakažených.

Experiment v Thomayerově nemocnici: Pacienty s covid-19 nově léčí plazmou

V Thomayerově nemocnici v Praze nově léčí osoby s onemocněním covid-19 plazmou s protilátkami proti koronaviru. K dnešnímu dni byla plazma podána dvěma pacientům s těžkým průběhem onemocnění. ČTK to řekl mluvčí nemocnice Petr Sulek. Jde o experimentální metodu, která by mohla pomoci v léčbě pacientů s onemocněním covid-19.