Mezi velmi časté lékařské praktiky patřilo v minulosti pouštění žilou. To mělo pacienty zbavit "zkažené" krve a sloužilo jako forma léčby i preventivní opatření. Podle dochovaných dobových zpráv někdy skutečně nemocným pomáhalo, jindy však zabíjelo.
Tzv. pouštění krve má své medicínské označení – říká se mu venesekce. Tento druh chirurgické léčby měl za cíl zbavit člověka nadbytečné nebo „zkažené“ krve, a pomoci mu tedy od nejrůznějších zdravotních problémů. K pouštění žilou se přistupovalo velmi často třeba během morových epidemií, ale i v poměrně nedávné době v rámci léčebných lázeňských procedur. Této lékařské praktiky se prokazatelně užívalo už od dob starověku až po novověk. Napříč dějinami se názory na pouštění krve různily – některé dobové autority ho doporučovaly a propagovaly, jiní ho však nepřipouštěli.
Vcelku pravidelně se využívalo venesekce jako preventivního prostředku, žilou se mnohdy pouštělo člověku každý měsíc. V lékařském spisu Jana z Chocně z roku 1580 bychom se mohli dočíst: „Oužitek krve pouštění ten jest nesčíslný. Kdo krev s rozšafností pouštějí, ti mysl obveselují, paměť napravují, zrak očí osvěcují, sluch ušima mdlý spravují, řeč zlepšují a zimnici zapuzují.“
Z celé řady středověkých a raně novověkých příruček se o pouštění žilou dochovaly zprávy, včetně podrobných návodů, z jakých žil a jakým způsobem má být krev pouštěna. Zjednodušeně řečeno tehdejší lékaři zastávali názor, že krev se má čerpat z místa v blízkosti postižené či ohrožené části lidského těla. Lékaři se většinou shodovali na tom, že krev nemá být odebírána vážně nemocným pacientům, kterým by tento zákrok mohl spíše uškodit. Bylo totiž již dobře známo, že odebrání většího množství krve oslabovalo i zdravého člověka. V případě moru se ale k venesekci často přistupovalo, protože se věřilo, že při tomto onemocnění může vypuštění „zkažené“ krve skutečně pomoci. A tak tomu také u některých nemocných bylo. Italský lékař a učenec jménem Alessandro Massaria zaznamenal několik případů, kdy se pacienti po provedení venesekce z moru uzdravili. Jednalo se například o jistou Uršulu, která se morem nakazila na jaře roku 1577 a onemocnění se u ní projevovalo problémy s močením, nesnesitelnými bolestmi hlavy a ošklivými skvrnami na těle. Lékař Massaria usoudil, že onemocnění pacientku příliš neoslabilo, a tak se rozhodl přistoupit k odebrání špatné krve. Ženě tento zákrok skutečně pomohl a za týden již byla zdravá. Stejný úspěch terapie byl popsán u benátského mistra hedvábníka Hieronyma Fornareta, jehož zdravotní stav se rovněž výrazně zlepšil po puštění žilou.
Oproti těmto pozitivním zprávám se však dochovalo také několik záznamů zcela opačných. Lékaři v nich varovali před touto praktikou, která naopak zdravotní stav některých pacientů zhoršila a stála i jejich životy. Proto celá řada učenců doporučovala pouštět žilou u nemocných pouze jednou nebo raději zvolit méně intenzivní metodu zbavení těla nemocné krve, například přikládání pijavic nebo baněk na naříznutou kůži v oblasti orgánu zasaženého chorobou. Známým odpůrcem pouštění krve byl Jan Jesenius. Ten místo ní radil již zmíněné přikládání baněk nebo vyvolání pocení, což mělo umožnit odchodu choroby z těla nemocného. Pár lékařů v raném novověku dokonce označilo pouštění žilou za smrtelnou proceduru. Dochované zprávy o morové epidemii v oblasti Rakouska a Uher roku 1679 skutečně dokazují, že většina nakažených zemřela poté, co jim byla odebrána „zkažená“ krev.
Z dobových příruček je také patrné, že tato forma terapie nebyla pouze v rukou zkušených lékařů, ale věnovali se jí také mnohdy nevzdělaní ranhojiči, lazebníci nebo bradýři (tedy holiči), a to již představovalo značné riziko. Takovéto laické pouštění krve se praktikovalo ještě v 19. století, což roku 1891 popsal etnograf František Řehoř jako zážitek z Haliče. Sám se snažil před touto procedurou místní varovat: „Líčíval jsem těm lidem zhoubnost pouštění krve, ale všechno mé domlouvání vycházelo naplano. Jistá stařena se mi chlubila, že si dává pouštěti rok co rok! Při píchání pod levou lopatkou z levé paže, pod pravou z pravé. Pokud prý to nečiní, bolí ji hlava, oči, cítí bolesti v týle.“
Související
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
Sametové revoluci předcházela jedna z velkých tragédií na české železnici
historie , krev , pouštění žilou , medicína
Aktuálně se děje
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
včera
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
včera
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
včera
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
včera
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě