Mezi velmi časté lékařské praktiky patřilo v minulosti pouštění žilou. To mělo pacienty zbavit "zkažené" krve a sloužilo jako forma léčby i preventivní opatření. Podle dochovaných dobových zpráv někdy skutečně nemocným pomáhalo, jindy však zabíjelo.
Tzv. pouštění krve má své medicínské označení – říká se mu venesekce. Tento druh chirurgické léčby měl za cíl zbavit člověka nadbytečné nebo „zkažené“ krve, a pomoci mu tedy od nejrůznějších zdravotních problémů. K pouštění žilou se přistupovalo velmi často třeba během morových epidemií, ale i v poměrně nedávné době v rámci léčebných lázeňských procedur. Této lékařské praktiky se prokazatelně užívalo už od dob starověku až po novověk. Napříč dějinami se názory na pouštění krve různily – některé dobové autority ho doporučovaly a propagovaly, jiní ho však nepřipouštěli.
Vcelku pravidelně se využívalo venesekce jako preventivního prostředku, žilou se mnohdy pouštělo člověku každý měsíc. V lékařském spisu Jana z Chocně z roku 1580 bychom se mohli dočíst: „Oužitek krve pouštění ten jest nesčíslný. Kdo krev s rozšafností pouštějí, ti mysl obveselují, paměť napravují, zrak očí osvěcují, sluch ušima mdlý spravují, řeč zlepšují a zimnici zapuzují.“
Z celé řady středověkých a raně novověkých příruček se o pouštění žilou dochovaly zprávy, včetně podrobných návodů, z jakých žil a jakým způsobem má být krev pouštěna. Zjednodušeně řečeno tehdejší lékaři zastávali názor, že krev se má čerpat z místa v blízkosti postižené či ohrožené části lidského těla. Lékaři se většinou shodovali na tom, že krev nemá být odebírána vážně nemocným pacientům, kterým by tento zákrok mohl spíše uškodit. Bylo totiž již dobře známo, že odebrání většího množství krve oslabovalo i zdravého člověka. V případě moru se ale k venesekci často přistupovalo, protože se věřilo, že při tomto onemocnění může vypuštění „zkažené“ krve skutečně pomoci. A tak tomu také u některých nemocných bylo. Italský lékař a učenec jménem Alessandro Massaria zaznamenal několik případů, kdy se pacienti po provedení venesekce z moru uzdravili. Jednalo se například o jistou Uršulu, která se morem nakazila na jaře roku 1577 a onemocnění se u ní projevovalo problémy s močením, nesnesitelnými bolestmi hlavy a ošklivými skvrnami na těle. Lékař Massaria usoudil, že onemocnění pacientku příliš neoslabilo, a tak se rozhodl přistoupit k odebrání špatné krve. Ženě tento zákrok skutečně pomohl a za týden již byla zdravá. Stejný úspěch terapie byl popsán u benátského mistra hedvábníka Hieronyma Fornareta, jehož zdravotní stav se rovněž výrazně zlepšil po puštění žilou.
Oproti těmto pozitivním zprávám se však dochovalo také několik záznamů zcela opačných. Lékaři v nich varovali před touto praktikou, která naopak zdravotní stav některých pacientů zhoršila a stála i jejich životy. Proto celá řada učenců doporučovala pouštět žilou u nemocných pouze jednou nebo raději zvolit méně intenzivní metodu zbavení těla nemocné krve, například přikládání pijavic nebo baněk na naříznutou kůži v oblasti orgánu zasaženého chorobou. Známým odpůrcem pouštění krve byl Jan Jesenius. Ten místo ní radil již zmíněné přikládání baněk nebo vyvolání pocení, což mělo umožnit odchodu choroby z těla nemocného. Pár lékařů v raném novověku dokonce označilo pouštění žilou za smrtelnou proceduru. Dochované zprávy o morové epidemii v oblasti Rakouska a Uher roku 1679 skutečně dokazují, že většina nakažených zemřela poté, co jim byla odebrána „zkažená“ krev.
Z dobových příruček je také patrné, že tato forma terapie nebyla pouze v rukou zkušených lékařů, ale věnovali se jí také mnohdy nevzdělaní ranhojiči, lazebníci nebo bradýři (tedy holiči), a to již představovalo značné riziko. Takovéto laické pouštění krve se praktikovalo ještě v 19. století, což roku 1891 popsal etnograf František Řehoř jako zážitek z Haliče. Sám se snažil před touto procedurou místní varovat: „Líčíval jsem těm lidem zhoubnost pouštění krve, ale všechno mé domlouvání vycházelo naplano. Jistá stařena se mi chlubila, že si dává pouštěti rok co rok! Při píchání pod levou lopatkou z levé paže, pod pravou z pravé. Pokud prý to nečiní, bolí ji hlava, oči, cítí bolesti v týle.“
Související
Historie se opakuje? Australané mohou odstartovat novou vlnu dekolonizace
Velká pardubická se jezdí již 150 let. V historii ji vyhrála pouze jedna žena
historie , krev , pouštění žilou , medicína
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 39 minutami
Čtvrtý taneční večer StarDance začal. Soutěž dnes opustí další pár
před 2 hodinami
Izraelské buldozery údajně zničily sídlo agentury OSN
před 3 hodinami
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
před 3 hodinami
Amerikou hýbe falešné volební video. Rusko od něj dává ruce pryč
před 4 hodinami
Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA
před 5 hodinami
Dva mladí Češi jeli na střeše vídeňského metra. Jeden zemřel, druhý bojuje o život
před 6 hodinami
Medveděv opět vyhrožuje: Když nás budete ignorovat, bude třetí světová válka
před 6 hodinami
Američtí experti pro EZ vysvětlili, proč lidé volí Trumpa, když hrozí opakování útoku na Kapitol
před 7 hodinami
Rakouský myslivec, který vraždil u hranic s Českem, je po smrti
před 7 hodinami
"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy
před 8 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou hrozbou nejen pro Evropu, varují státy
před 9 hodinami
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
před 10 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Šéfka volební komise v USA pro EZ popsala, jak hurikán ovlivní volby
před 11 hodinami
Zelenskyj vyzval svět, aby začal něco dělat se severokorejskými vojáky na Ukrajině
před 12 hodinami
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
před 12 hodinami
Íránská hrozba sílí. Zvýší dolet balistických střel, může přehodnotit i jadernou doktrínu
před 14 hodinami
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
včera
Izraelci teď nejsou v bezpečí nikde, ukazuje případ ze Švédska
včera
Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa
včera
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
Státní policisté se příští týden chystají protestovat a chtějí dosáhnout zvýšení platů. Do protestní akce by se mohly zapojit tisíce příslušníků, přičemž je avizováno, že některé přestupky se namísto pokuty budou řešit dohodou.
Zdroj: Jan Hrabě