Covid-19: Při středně vážném průběhu nemoci pomáhá krevní plazma, chybí dárci

V léčbě pacientů se středně závažným průběhem covidu-19 se jako pomoc osvědčuje takzvaná rekonvalescentní plazma. Jde o krevní plazmu od lidí, kteří již covid-19 prodělali a mají vytvořeny protilátky. Novinářům to dnes řekli lékaři z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v pražských Střešovicích.

Vhodných dárců pro pacienty podle nich ale zatím není mnoho. U příležitosti Světového dne sepse, který bude 13. září, proto vyzvali vyléčené, aby se hlásili jako dárci.

Podle přednosty Kliniky infekčních nemocí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ÚVN Michala Holuba se léčba pacientů s covidem-19 od března, kdy se v Česku poprvé potvrdil výskyt nového typu koronaviru, dost změnila. "Z mého pohledu není situace teď špatná, protože máme nové postupy, léčiva, která mají prokázaný účinek, takže máme pacientům, co poskytnout," řekl.

V počátcích se podle něj podávalo antimalarikum hydroxychlorochin, které se podle lékaře ale ve velkých studiích projevilo jako neúčinné. Následně ÚVN dostala lék remdesivir, který od konce července podala 29 pacientům a jeho efekt u nich byl velmi dobrý, řekl Holub. "Nicméně remdesivir podáváme jenom u těch závažných forem, kde pacient vyžaduje kyslík. U těch forem, které tomu předcházejí, tedy ty středně závažné formy covidu-19, tak tam jediné léčivo, které máme k dispozici, je lidská plazma," uvedl. Ta se podle něj získává od pacientů, kteří jsou z covidu-19 již vyléčeni. V ÚVN ji podali 38 lidem, dalších zhruba 20 ji získalo z ÚVN v jiných nemocnicích.

Aby byla plazma účinná, musí podle primáře oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN Miloše Bohoňka být od lidí, kteří měli při nemoci příznaky, jako je teplota či kašel. V databázi má ÚVN asi 120 dárců, což ale podle něj není mnoho. "Musíme vybírat plazmu pro pacienty podle krevních skupin. To znamená, že neustále trvá žádost na všechny osoby, které prodělali onemocnění covid-19, aby se hlásili jako potenciální dárci rekonvalescentní plazmy," uvedl.

Plazma se jako léčivo používá u různých chorob velmi dlouho, řekl. "Má minimální nežádoucí účinky, umíme s ní dobře zacházet, a proto má šanci přinášet pacientům pouze klinický benefit, a nikoli potenciální problémy," dodal.

V zahraničních studiích se podle Holuba ukazuje jako účinná i léčba dexametazonem, který se podává od šestého dne onemocnění a má zabránit tomu, aby imunitní systém pacienta poškodil v obraně před virem orgány člověka, zejména plíce, ledviny nebo srdce. Na začátku nemoci, kdy se virus množí, jsou podle něj nejúčinnější antivirotika.

Podle lékařů v ÚVN od srpna roste počet pacientů, a to hlavně těch s těžkým průběhem nemoci. Od března tam bylo na intenzivních lůžkách 13 lidí s covidem-19, z nich sedm za poslední dva týdny. Nejvíce bylo v uplynulých dnech na plicní ventilaci současně pět lidí.

Počet nových pacientů v ČR v posledních dnech roste. Ve středu jich přibylo 1161. S nemocí se aktuálně potýká kolem 10.200 lidí, nejvíc od začátku epidemie. U většiny z nich má nemoc podle údajů ministerstva zdravotnictví mírný průběh. V posledních týdnech ale značně přibylo hospitalizovaných. Za uplynulý měsíc jejich počet stoupl na více než dvojnásobek, počet lidí ve vážném stavu pak na více než trojnásobek. V nemocnici je podle údajů na webu ministerstva zdravotnictví 244 lidí, z toho 57 v těžkém stavu.

Související

Odběr krve, ilustrační fotografie.

Světový den dárců krve. Kdo stál u počátků dárcovství?

Od roku 2004 je 14. červen Světovým dnem dárců krve. V tento den se roku 1868 (tedy přesně před 155 lety) narodil Karl Landsteiner, významný rakouský lékař a vědec, který se proslavil objevením Rh faktoru v krvi. Za svůj přínos v oboru medicíny a fyziologie byl vyznamenán Nobelovou cenou. U počátků dárcovství krve stáli i další odborníci, například Čech Jan Janský, od jehož narození letos uplynulo 150 let. 
Ilustrační fotografie.

Vědci objevili protein, který by mohl být ukazatelem cukrovky či rakoviny

Lékaři v krvi identifikovali protein, o němž se domnívají, že by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty, které ohrožuje riziko cukrovky a úmrtí na rakovinu. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.

Více souvisejících

krev plazma Ústřední vojenská nemocnice Praha zdraví život Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Aktualizováno před 46 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy