V Pákistánu kvete černý trh se zajímavým "zbožím". Může za to koronavirus

Z krevní plasmy pacientů, kteří prodělali nemoc covid-19, jíž vyvolává nový typ koronaviru, se nyní stalo vysoce ceněné zboží. Její cena dosahuje hodnoty až tří tisíců liber. Mnoho nakažených s těžkým průběhem, které znepokojují šířící se zprávy o hrozícím kolapsu pákistánského zdravotního systému, v ní totiž vidí spatřují naděje na uzdravení.

Spekulace o možné terapii krevní plasmou vyléčených z koronaviru se vedou už delší dobu. Tato léčebná metoda se momentálně nachází ve fázi testů a experimentů. Její účinnost tedy není zatím potvrzena, ale ani vyvrácena. Jako argument pro ní je uváděn obsah protilátek, jež vygeneroval imunitní systém nemocných. Že skutečně dochází k transakcím mezi pacienty a lidmi obchodujícími na černém trhu, potvrdili i pákistánští lékaři.

Podle britského deníku Guardian si Pákistánci pokoutně shánějí plasmu, případně jí i sami nabízejí. "Nemocnice se do takových praktik samozřejmě nezapojují, ale sám jsem byl svědkem toho, jak se tyto věci děly přímo přede mnou. Po sjednání určité sumy, která se pohybuje kolem 200 až 800 tisíc rupií (950-3800 liber), se dotyční přesouvají do soukromé laboratoře, kde je jim odebrána krevní plasma, jíž posléze dostanou nemocní," řekl jeden z lékařů, který si přál zůstat v anonymitě.

"Znám rodinu s pěti nakaženými členy, která utratila několik rupií za krevní plasmu na černém trhu. Věří, že se jedná o zázračný lék," podotkl. Podle zdrojů federální vyšetřovací agentury nejsou případy nelegální nabídky krevní plasmy ojedinělé. Samotný monitoring jednotlivých případů ale spadá do kompetence pákistánské policie. 

Pákistánští lékaři se rovněž také nechali slyšet, že jim byly v poslední době odcizeny některé medikamenty, které mohou hrát klíčovou roli v léčbě nemoci covid-19. Jedná se například o dexametazon, do nějž mnoho odborníků vkládá velké naděje, a také kyslíkové lahve. Odcizené prostředky se pak prodávají na černém trhu za až 25násobek tržní ceny.

Země se momentálně potýká s jednou z celosvětově nejhorších epidemií, kdy nakažení přibývají geometrickou řadou. Koronavirem se už stačilo infikovat 185 tisíc lidí, přičemž každý den přibývá 5000 nových případů. Pákistánský ministr pro místní rozvoj Asad Umar potvrdil, že by země mohla koncem července mít až 1,2 milionu nákaz novým koronavirem.  

Restriktivní opatření, která přijala pákistánská vláda v souvislosti s bojem proti koronaviru, zrušil tamní nejvyšší soud s odůvodněním, že se navzdory všemu nejedná o pandemii. Chtěl mimo jiné také vědět, proč musí mít boj s nemocí takové výrazné dopady na ekonomiku. Světová zdravotnická organizace (WHO) v reakci na to vyzvala Islámábád, aby opatření znovu přijal s tím, že se Pákistán stále nenachází v natolik příznivé situaci, aby je mohl rozvolnit.

Poté došlo k uzavření několika hlavních pákistánských metropolí Islámábádu, Láhauru a Péšávaru, ale pouze dočasně z důvodu obav z negativních dopadů na už tak dost zdecimovanou ekonomiku. Lékaři čelí v pákistánských nemocnicích vyhoření, frustraci a zoufalství. Nejen, že některým nebyla už několik měsíců vyplacena mzda, ale častokrát čelí i nepravdivým obviněním, že jsou součástí jakéhosi mezinárodního spiknutí a že pacienty schválně nechávají umírat výměnou za více peněz od WHO.

"Lidé tvrdí, že když pacient zemře, tak za jeho smrt můžeme my, jelikož jsme tak učinili za dolary od WHO. Jedna z žen na mě na urgentním příjmu dokonce plivla, když jsem nedokázal oživit jejího šestnáctiletého syna, který v důsledku nemoci covid-19 podlehl respiračním selháním. Řekla, že jsem zaprodal svojí duši a zabil jejího chlapce, aniž bych si byl vědom, jakou bolest jsem tím způsobil," stěžoval si jeden z nejmenovaných doktorů.