KOMENTÁŘ: Konec války v nedohlednu. Vládu čeká těžká volba

Válka na Ukrajině trvá více než čtyři měsíce a její konec není v dohledu. Pro kabinet Petra Fialy to znamená problém, který má potenciál stupňovat se. Hrozí, že na pozadí horšící se ekonomické situace nezanedbatelné části tuzemského obyvatelstva dojde k proměnám a vyhrocení veřejných nálad. Vláda patrně bude muset volit mezi obětováním vlajkové lodi svého programu, tedy úspor, a růstem sociálního napětí se všemi neblahými konsekvencemi.

Drtivá většina české společnosti válku nezažila. Od konce posledního ozbrojeného konfliktu na našem území uplynulo více než třičtvrtě století, pamětníci se dnes počítají na nízké jednotky procent. Dá se namítat, že o poznání více Čechů zažilo vojenské obsazení země vojsky pěti členů Varšavské smlouvy v roce 1968. Přestože si tehdejší Moskvou vedená intervence vyžádala desítky životů a stala se zásadním momentem naší historické paměti, měla daleko ke skutečnému válečnému běsnění. Nejsme zvyklí na oběti, které s sebou nese, a to nejen na životech.

Ozbrojené konflikty se také držely dál našich hranic. Po roce 1945 se nejvíce přiblížily v 90. letech v podobě krvavého rozpadu Jugoslávie. Přestože série tamních válek byla poměrně dlouhá, situace se z pohledu Čechů v mnohém odlišovala od stávajícího dění na Ukrajině. Předně absentoval jasně definovaný spojenec, kterého se Česko rozhodlo výrazně podporovat, se všemi dopady takového kroku. Z úst vládních představitelů tehdy nezazněla věta: „Jsme ve válce.“

Stále více se ukazuje, že konflikt na Ukrajině může být dlouhý a táhnout se třeba i roky. Viník se pochopitelně nemění – je jím putinovské Rusko, které v evropském kontextu 21. století bezprecedentně zaútočilo na suverénní stát se stále jednoznačněji viditelným cílem zabrat přinejmenším část jeho území. Ukrajina se však za vydatné západní podpory nečekaně efektivně brání početní přesile, což zjevně přinutilo agresora změnit původní záměr a strategii. Ubíhající týdny bojů ale nevyhnutelně mění také obecné vnímání situace.

Chtě nechtě vyprchává úvodní šok z toho, že pár hodin cesty autem od našich východních hranic dopadají ze vzduchu, moře i souše odpalované řízené střely, které přinášejí destrukci i smrt. Mnoho Čechů sice s Ukrajinou nadále sympatizuje a ruskou agresi odsuzuje, válka na východě se ale stává přijímaným faktem, který již nemá potenciál zastínit každodenní problémy života. Je třeba připravit se na to, že tento trend ještě zesílí, pokud se konflikt bude ubírat cestou jako v posledních týdnech, tedy urputných bojů o jednotlivé body na zřetelných frontových liniích, při kterých umírají převážně vojáci a nedochází k tak rozsáhlému, pobouření vyvolávajícímu zabíjení civilistů jako v úvodní fázi války.

Nezačne nakonec valná část tuzemského obyvatelstva vnímat situaci tak, že na pomyslném okraji našeho civilizačního okruhu proti sobě zkrátka válčí dva státy? Nepřeváží dojem, konflikt je možná geograficky blíže než v minulosti a přináší politováníhodné utrpení, jde však o další cizí válku, jejíž průběh sledujeme v pohodlí svých obývacích pokojů ve večerních zpravodajských relacích?

Pokud konflikt na Ukrajině ztratí punc mimořádnosti, společnost se pravděpodobně více než na jeho začně zaměřovat na konsekvence, které z něj pro ni v praktické rovině plynou. Nejde ani tak o přítomnost většího počtu Ukrajinců na českém území, ale především příspěvek k aktuálním ekonomickým nesnázím, které začínají dopadat na rozsáhlé segmenty společnosti. Na místě je důraz na slovo příspěvek. Současné problémy totiž do velké míry koření z nevídaného narušení ekonomické aktivity během pandemie koronaviru.

Snadno si představit, že česká společnost začne nahlížet s výrazně nižší mírou pochopení například na mnohdy emotivní, vyčítavé a útočné, třebaže pochopitelné apely ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, pakliže výrazné ekonomické svízele dostihnou její nezanedbatelnou část. Především pak střední třídu, kompletní rodiny s dětmi, kde oba rodiče mají standardní, v českém kontextu nikoliv podřadně placenou práci, ale v důsledku kombinace v tuzemsku nevídané inflace a stagnace platů i mezd zjišťují, že ztrácí schopnost hradit své závazky. Fatální může být pro tuto sociální vrstvu rapidní zvýšování úrokových sazeb, a tudíž i měsíčních splátek vysokých hypotečních úvěrů, doplněné o několikanásobné zdražení energií.

Dluhové poradny již hlásí, že se mění struktura jejich klientů. Jedním hlasem dodávají, že řešení finančních nesnází této části společnosti není za současného stavu snadné, jelikož primárně nevyplývá z nezodpovědného či rizikového jednání. Pobídky, aby si ekonomicky aktivní členové rodin střední třídy našli další práci, nejsou dlouhodobě udržitelné. Sotva lze úspěšně prodat vizi, že k uspokojení potřeb, které byly dosud považovány za běžný standard a žádný luxus, nestačí mít jedno, třebaže průměrně placené zaměstnání, ale je nutné pracovat nadrámec po večerech a o víkendech.

To vše vytváří úrodné podhoubí pro růst hlasů volajících: „Není to naše válka!“ Operovat mohou i tím, že Českou republiku nezavazuje k pomoci Ukrajině žádná smlouva. V následujících měsících tak může být na pozadí výše uvedeného snazší politicky bodovat se stanoviskem, že současný vládní kabinet pomáhá jiným na úkor našich občanů. Od toho je jen kousek k volání po ukončení podpory Kyjeva s argumentem, že ta pouze prodlužuje válku, jejíž konec by patrně pomohl ekonomice. Osud Ukrajiny se pro mnohé může snadno stát druhořadou záležitostí.

Fialova vláda se ocitá v mimořádně těžké pozici. Čelí zcela neznámému souběhu teprve nyní se projevujícího šoku z bezprecedentního narušení ekonomického života během celosvětové pandemie a válečného konfliktu v těsném sousedství, který jeho pomyslné rázové vlny nejen zesiluje, ale vytváří i další. Už jen z toho důvodu, že v roli agresora figuruje energetická velmoc, která neváhá činit z životně důležitých dodávek ropy a plynu geopolitickou zbraň.

Jeden z klíčových předvolebních apelů stran, které tvoří aktuální vládní koalici, zněl, že předchozí kabinet Andreje Babiše během pandemie selhal a Česko neúměrně zadlužil. Příslib zkrocení rozpočtových schodků a šetření ve veřejných financích byl vlajkovou lodí jejich programu. Za současné situace se ale může velmi snadno ukázat, že důsledná politika úspor by až příliš narušila relativní klid v tuzemské společnosti. Týmu Petra Fialy možná nezbyde nic jiného, než rezignovat na ideologické imperativy, z nichž pravice tradičně vychází, více respektovat realitu doby a přijmout historickou zkušenost. Ta zní, že ve válce, v níž se dle premiéra nacházíme, se úspěšně šetřit nedá.

Autor je historik.

Související

Vladimir Putin a Donald Trump Komentář

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině.

Nejmasivnější útok na Ukrajinu zasáhl západ země. Poláci poslali do vzduchu stíhačky

Rusko podniklo dosud největší letecký útok na Ukrajinu od začátku invaze. Terčem bylo především město Luck, kde podle úřadů ohrozilo civilisty přes 50 dronů a raket. Útoky zasáhly i Kyjev a další města. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila stovky dronů a střel. Do pohotovosti byly uvedeny i polské stíhačky. USA už včera kvůli silným útokům oznámily dodávky nových zbraní. Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajinci se „musí umět bránit“.

Více souvisejících

válka na Ukrajině inflace Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

před 33 minutami

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

před 50 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině.

Nejmasivnější útok na Ukrajinu zasáhl západ země. Poláci poslali do vzduchu stíhačky

Rusko podniklo dosud největší letecký útok na Ukrajinu od začátku invaze. Terčem bylo především město Luck, kde podle úřadů ohrozilo civilisty přes 50 dronů a raket. Útoky zasáhly i Kyjev a další města. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila stovky dronů a střel. Do pohotovosti byly uvedeny i polské stíhačky. USA už včera kvůli silným útokům oznámily dodávky nových zbraní. Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajinci se „musí umět bránit“.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Pentagon

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"

Americké ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo, že pozastavilo některé dodávky munice a zbraní, které byly Ukrajině přislíbeny na konci předchozí administrativy. Důvodem je právě probíhající přezkum zásob munice americké armády, jehož cílem je podle Pentagonu zajistit, aby se neohrozila vlastní obranyschopnost Spojených států.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům

Tragické povodně v texaské oblasti Hill Country, které si vyžádaly více než 100 životů, podle odborníků signalizují novou realitu v USA. Katastrofa přichází v době, kdy prezident Donald Trump a jeho spojenci oslabují nebo zcela ruší klíčové federální úřady, jež mají na starosti předpovídání počasí a zvládání krizí způsobených extrémním počasím.

včera

včera

Donald Trump

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji

Americký prezident Donald Trump odložil zavedení plánovaných vyšších cel na dovoz do Spojených států. Zároveň rozeslal dopis čtrnácti zemím, ve kterém podrobně popsal tarify, jimž budou jejich produkty potenciálně čelit. Původně měla nová cla vstoupit v platnost 9. července, ale Bílý dům je pozastavil kvůli probíhajícím obchodním jednáním.

včera

včera

včera

včera

včera

Texas zasáhly ničivé povodně. Prohlédněte si galerii

Obětí povodní v Texasu je přes sto. Naděje na nalezení přeživších začíná být mizivá

Bleskové povodně, které zasáhly oblast řeky Guadalupe v Texasu, si vyžádaly přes sto obětí, desítky lidí zůstávají pohřešovány. Mezi mrtvými je i 27 dívek a členů personálu z tábora Camp Mystic. Záchranné práce pokračují, i když šance na nalezení přeživších s každou hodinou klesá. Stát Texas mobilizuje všechny dostupné síly, do pomoci se zapojují i záchranáři z jiných států. Počasí zůstává nevyzpytatelné a hrozí další srážky.

včera

Pomník mistra Jana Husa během vánočních trhů.

Pomník Jana Husa má 110 let. S dílem se pojily spory i tragédie

Šestého červencového dne roku 1915, o pětistém výročí upálení mistra Jana Husa, byl na pražském Staroměstském náměstí odhalen jeho pomník. Jeho vybudování se pojilo s vyostřenými spory mezi příznivci a odpůrci tohoto počinu, odhalení díla nedoprovázely okázalé slavnosti. Střety a emoce se s pomníkem váží po celou dobu jeho existence. A před 35 lety u něj došlo dokonce k tragédii.

včera

Počasí do zítra: Na horách spadne až 180 mm. Řeky mohou stoupat na třetí stupeň

Počasí v Česku si dnes a zítra žádá varování před vydatným deštěm a povodňovými jevy. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal nové znění výstrahy, které upřesňuje její časovou a územní platnost. Nadále platí, že nejvíce srážek má spadnout v Jeseníkách a Beskydech. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy