Názory

Související články:

Volby prezidenta ČR ve stínu ruské invaze na Ukrajinu

Češi se s Ukrajinci sblížili, už je neberou jen jako levnou pracovní sílu, říká zpěvačka s ukrajinským původem

Julie Škandjuk žila do svých sedmi let na Ukrajině, poté odjela s matkou do Česka. Na Ukrajinu se od té doby několikrát vrátila navštívit rodinu, v zemi má otce, nevlastního bratra s rodinou, sestřenice i bratrance. Část její rodiny žije ve městě Chmelnyckyi, část v Doněcku a část v Ivano-Frankivské oblasti. Současnou situaci na Ukrajině proto citlivě sleduje, na podporu Ukrajinců složila pod pseudonymem Julay spolu s hudebníkem Martinem Harichem píseň Milenci Bôľu. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz sdělila, co ji ke složení písně motivovalo, a popsala povahu Ukrajinců ve vztahu k Čechům, ale i Rusům.

Černý scénář české ekonomiky. Může zdražování všeho vést ke stagflaci?

Všeobecné zdražování všeho, co doma v Česku dennodenně používáme, konzumujeme či nakupujeme, se opravdu hned tak nezastaví. Hned zkraje tohoto týdne totiž přišly z povolaných úst, která sledují makroekonomické a finanční veličiny, hned dvě varovné zprávy. Nejprve sám guvernér České národní banky Jiří Rusnok řekl, že kvůli inflaci může letos na konci roku Česko vykázat „nulový“ hospodářský růst. A na to pak další den viceguvernér stejné instituce, Marek Mora dodal, že základní úrokové sazby v zemi půjdou „výrazně nad pět procent“. To nejsou opravdu ani pro lidi, natož pro samotnou ekonomiku, dobré vyhlídky.

Krize otestovaly povahu Čechů. Jací jsme po ekonomické stránce?

Kdo by si to byl pomyslel, že ještě všichni budeme rádi za nějaké zprávy o tom, jak a kde se na našem chování podepsala léta s pandemií covidu, že? Mezi těmi zprávami, které snad proto stojí opravdu za připomenutí, a nejenom proto, že se podle nich mohou do budoucna stavět výrazně lepší vládní, politická a já nevím ještě jaká rozhodnutí, protože mají dopady i do dnešního dění, jsou třeba tyhle: Češi umí i přes omezení a lockdowny hodně šetřit, i když třeba kvůli tomu musí přestat chodit do restaurací. Nebo: Služby v tuzemsku zdražily kvůli dopadům pandemie až o patnáct procent.

Kyjevská mise může Fialu katapultovat na Hrad a Babiše nasměřovat za mříže. Šéf ANO hraje o svobodu

Jeho odvaha nepřestává rezonovat. Aplaus neutichá. Statečná cesta premiéra Petra Fialy do Rusy rozstříleného Kyjeva, v němž riskoval svůj život, může výrazně promluvit do souboje o Hrad. Z profesora politologie, jehož osobní povzbuzovací mise za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ohromila i jeho dosavadní odpůrce, se stává horký favorit na prezidentský úřad, ačkoli o něm doposud nikdy nehovořil, ani o něm neuvažoval. Není ale žádnou sci-fi, že právě Fiala by mohl Andreji Babišovi uštědřit tvrdou porážku, která by mohla znamenat, že by někdejší ministerský předseda byl před orgány činnými v trestním řízením ohledně Čapího hnízda mnohem zranitelnější, zvláště když státní zástupce Jaroslav Šaroch celý případ dnes poslal k soudu. Babiš začíná hrát o svoji svobodu, neboť Fiala by jej svým triumfem mohl nasměřovat za mříže, šéf Hnutí Ano by si nemohl udělit milost. ODS či koalice Spolu najde kandidáta na premiéra snadněji než na prezidenta. Byl by velkou škodou ignorovat Fialovu klidnou sílu v bitvě o Hrad. Jednalo by se o hazard.

Ceny ropy odhalily českou slabinu. Lidé volají po nereálném řešení

Každá krize prý odhalí slabiny každého systému. Ať už demokratického či toho totalitního. A aktuální válka agresivního a vraždícího Ruska tohle moudro jen potvrzuje. Jednou z těch slabin může být i to, že nedokážeme adekvátně reagovat na rychle se objevující „krize“, které ovšem mají tvrdý dopad na každodenní život lidí, kteří nic nezavinili a za cizí válku nemůžou. Řeč je o tom, jak se postavit a zda to vůbec jde, rychle rostoucím cenám paliv, která cesta je ta správná, aby reálně nehrozilo to, že se ceny drahých paliv rychle „přelijí“ do všech ostatních cen ve společnosti a hlavně to, jak zabránit tomu, aby v případě, kdy se současný pokles zastaví a ceny na stojanech pump začnou opět narůstat, řada dopravců a přepravců zavřela krám.

Německá okupace z 15. března 1939 ukázala nesmyslnost politiky ustupování agresorovi. Ukrajina se správně brání

Více než šestileté období německé okupace Čech, Moravy a Slezska, která patří spolu s obdobím komunismu k nejtragičtějším kapitolám naší novodobé historie, se začalo psát před 83 lety. Ráno 15. března 1939 obsadila německá vojska zbývající neobsazené české území po Mnichovské dohodě. Jednalo se o první ze dvou agresí Československa cizími vojsky. V obou případech se tak stalo bez ozbrojeného odporu. Snad i kvůli tomu, že ani v jednom případě se naše armáda nebránila, je německá okupace spolu s tou sovětskou pro mnohé lidi v Česku dodnes zdrojem historických traumat. V kontextu s nacistickou okupací a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava se nabízí reminiscence se současnou Ukrajinou. Ukazuje nám, co se stane, když budeme ustupovat agresorovi v domnění, že se předejde válce. Agresora to jen více povzbudí v jeho dobyvačných úmyslech. Ukrajina se rozhodla správně bránit.

Jak válka ovlivní ceny bydlení? Ceny energií i Putinova agrese ovlivní statisíce lidí

Meziroční březnový nárůst průměrné ceny za 1 m² bytu ukázal, že nejvíc se ceny z vybraných měst zvýšily v tuzemsku v jihočeské metropoli, Českých Budějovicích. Jenže ani tamní, skoro dvaašedesáti procentní nárůst, v konečném důsledku nedosahuje nominále za jeden metr čtvereční bytu v Praze, který musí zaplatit všichni ti, kteří by si rádi koupili vlastní bydlení. V hlavním městě totiž stojí 1 m² bytu průměrných 126 078 korun.

Filozofa a chartistu Patočku před 45 lety utýrala StB. Byl hrdinou v období normalizace, jeho myšlení dodnes inspiruje

Mezi jeho žáky patřila mnohá významná jména naší intelektuální scény, jako byli Jan Sokol, který byl jeho zetěm, dále také například Ladislav Hejdánek, Daniel Kroupa, Jiří Němec nebo Radim Palouš. Filozof Jan Patočka, jeden z prvních signatářů Charty 77, svém životě zažil mnohé těžkosti a za svoji odvahu postavit se komunistickému bezpráví bohužel zaplatil životem. Přesně před 45 lety, 13. března 1977, ho Státní bezpečnost doslova utýrala při výslechu. Dnes si připomínáme výročí jeho smrti. Bezesporu se jednalo jednoho z největších českých myslitelů 20. století a vůbec v celých českých dějinách. Patočkovo myšlení dodnes inspiruje, byl hrdinou v období normalizace.

Co bude dřív? Energetická krize 70. let, nebo konec války na Ukrajině?

Cena ropy Brent zdražila od začátku letošního roku podle veřejně dostupných údajů již o 64 procent. Z ceny 79,323 amerických dolarů za barel na začátku roku totiž vystoupala na 130,328 dolarů a není vyloučeno, že čísla budou ještě vyšší. I když je pravda, že ani ne během dvou dnů spadla cena „černého zlata“ o 20 dolarů níž na aktuálních zhruba 110 USD za barel. Nicméně ukazuje se, že výše popsané zdražování se v tuzemsku velmi rychle promítá nejen do cen pohonných hmot, ale i do dalších položek. A že se říká, že nemáme ukazovat prstem na viníka, tak v tomhle případě to neplatí.

ANALÝZA Václavy Jandečkové: Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty

Od brzkého rána 10. března 1948 „usilujeme“ o rozluštění záhadného úmrtí poválečného ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, jehož tělo před 74 lety zůstalo ležet na nádvoří pod okny Černínského paláce. Čtyři desítky let jsme doufali, že přijde čas rozuzlení, kdy nám archivy dovolí podívat se pod pokličku. Záhadu se bohužel doposud nepodařilo rozluštit. Podle počtu zahájených vyšetřování bychom už pravdu měli znát, ale podívejme se pravdě do očí. Kalendář brzy ohlásí další čtyři dekády pátrání, které jsou za námi. Jenže místo, aby policie v případu postoupila, chrlí bábovičky uplácané z bláta. Pustit se do řádné rekonstrukce se nikomu nechce. Loňský verdikt minimálně pátého kola šetření dospěl k bizarnímu závěru, podivně podobnému z doby, kdy nad námi „ochrannou ruku“ držel Sovětský svaz. Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty.

Češi trpí důsledky sedavého zaměstnání. Zlepšení je ale jen v jejich rukou, tvrdí ortoped

Na onemocnění pohybové soustavy má vysoký podíl sedavé zaměstnání, nadváha, přetěžování určitých tělesných partií, a především nedostatek pohybu, tvrdí ortoped Petr Řehoušek z privátní ambulance českobudějovické polikliniky. V oboru se pohybuje bezmála 50 let. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz prozradil, jak se v posledních letech změnil způsob léčby a kdy se ortopedie stala moderním lékařským oborem. Podle jeho zkušeností trpí potížemi se zády dospělí i děti, bolest však dle něj není radno podceňovat.

NATO je jednotnější než kdykoli předtím. Jsme si zcela jistí svou schopností bránit sebe i své spojence, říká zástupkyně velvyslance USA

Nezákonná a nevyprovokovaná ruská agrese na Ukrajině musí skončit. Uvalili jsme tvrdé sankce na architekty této války a spolu se spojenci poskytujeme Ukrajině bezprecedentní humanitární i vojenskou pomoc, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Charge d’affaires americké ambasády v Praze Jennifer Bachus. Dříve působila jako ředitelka kanceláře pro střední Evropu na Ministerstvu zahraničí USA.

Eso v rukávu Západu. Ruské banky mimo SWIFT mají pomoci zastavit Putinovu agresi

Mělo to být skutečné eso v rukávu Západu, které pomůže rychle zastavit nikým nečekanou agresivní válku vyvolanou Vladimirem Putinem, u mezinárodního tribunálu v Haagu zažalovaným lídrem Ruské federace. A i když se teprve čeká, co vlastně toto eso skutečně způsobí ruské ekonomice po svém „vynesení“ na svět, které má přijít až 12. března 2022, už dnes je jasné, že jeho síla nemusí být taková, jakou mohla mít při úplném nasazení. Tím esem a klíčovou součástí sankcí uvalovaných na Rusko kvůli válečné invazi na Ukrajinu, je totiž vypnutí zatím jen několika ruských bank od systému SWIFT.

Jak fungují sankce? Západ může za rozpoutání války přivést Rusko ke krachu

Agresivní válka na Ukrajině, rozpoutaná člověkem, který byl za válečné zločiny zažalován vládnoucími činiteli této země u mezinárodního soudu v Haagu, Vladimirem Putinem, pokračuje už více než týden. Stále větší počet lidí světa proto netrpělivě čeká na to, kdy zaberou údajně nejtvrdší sankce, co by trest uvalený na extremistické a agresivní Rusko, které rozpoutalo válku v Evropě. Mimochodem ‒ má s tím bohaté zkušenosti.

Jak říct Rusům, co se na Ukrajině děje? Efektivní nástroje máme všichni před očima

Chtělo by se říct, že celý svět s hrůzou sleduje šílené aktivity Vladimira Putina na Ukrajině. Ve skutečnosti by to ale bylo poměrně zavádějící tvrzení, propaganda totiž v některých zemích úřaduje, a tak se k tamním lidem skutečné informace o porušování mezinárodního práva, útoku na svrchovaný stát či o válečných zločinech nedostanou. Jednou z těch zemí je právě Rusko, kde cenzura jede na plné obrátky a stát nařizuje médiím, co smí a nesmí psát. Jde s tím něco udělat? Ano, a relativně lehce.

Putin může uvrhnout svět do další studené války. Nevnímá realitu, bojí se i svých lidí, říká spisovatel Kotleta

Bývalý novinář a současný popularizátor vědy Leoš Kyša je široké veřejnosti známější pod svým pseudonymem František Kotleta. Úspěšný český sci-fi spisovatel, který se pravidelně řadí mezi nejprodávanější tuzemské autory fantastické literatury, před šesti lety publikoval knihu SPAD, v níž fakticky předpověděl ruskou invazi na Ukrajinu a těžké boje o Kyjev. "Že chce Kreml získat za každou cenu Ukrajinu, bylo jasné už v roce 2014. Když jsem o tom psal knihu, nepochyboval jsem o tom, že se to stane," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz a nevylučuje další studenou válku. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj přestal vnímat realitu a domníval se, že obsadit Ukrajinu bude jako obsadit Československo v roce 1968.

Válka změnila uvažování Evropy. Bude si muset jasně říct, kde kupovat plyn a ropu

Zatímco se ještě na přelomu minulého a letošního roku zdálo, že by se i přes už tehdy tu vědomé, tu nevědomé přešlapy členských zemí Evropské unie a jejich lídrů v otázkách snižování ceny energií, zvláště zemního plynu a elektřiny, mohly sesunout z loňských výšin níž, přišla nečekaná pohroma. Doslova. Bezprecedentní invaze a zabíjení nevinných lidí ruským agresorem Vladimirem Putinem a jeho partičkou válečných štváčů, rozmetala všechny analýzy a úvahy o tom, že by se v roce 2022 mohly ceny energií uklidnit. Nejeden zlý jazyk sice může namítnout, že přece naděje na zklidnění situace tu pořád je, jenže i kvůli zatím nekončící válce musí Evropa přemýšlet nad tím, jak odstranit své fatální chyby při vyjednávání nejen objemů a cen za zemní plyn z Ruska, ale jak se ho zbavit, pokud možno z většiny svých transakcí za energie.

KOMENTÁŘ Jana Laška: Dva roky od pandemie. Úzkosti z neznámého a strach ze smrti vystřídala agrese, děti zvládly frustraci lépe

Koronavirová pandemie, která přesně před dvěma lety udeřila na Českou republiku, vstoupila velmi razantně do našich životů ve všech jeho detailech, a to celospolečensky i velmi intimně. Nedělní datum 1. března 2020, kdy se kolem 16. hodiny potvrdila první nákaza virem SARS-CoV-2 u tří pacientů, se stal historickým předělem. Nikdo z nás neměl s podobnou situací zkušenost a znalosti několika málo skutečných odborníků jsme na jedné straně hltali, na druhé jsme téměř ukřižovali epidemiologa a pozdějšího ministra zdravotnictví profesora Romana Prymulu, když hovořil o tom, že to bude trvat nejméně dva roky. Raději jsme věřili zprávě o tom, že „do Vánoc je po všem.“ Ale nebylo, ani po dvou letech nemůžeme říci, že jsme za covidem napsali tečku. Co ale národ nejvíce zasáhlo, byla úzkost z neznámého a strachu ze smrti, který později vystřídala agrese. Děti způsobenou frustraci zvládly lépe.

Ruská agrese je přímý útok na svobodu a demokracii. Musíme být neústupní, říká Bělobrádek

I na české politické scéně je hlavním tématem posledních dní ruská agrese vůči Ukrajině. Podle někdejšího vicepremiéra a předsedy stálé sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde o přímý útok na svobodu a demokracii. Západní společenství nesmí Rusku ustupovat, říká poslanec v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.