KOMENTÁŘ | Co bude dřív? Energetická krize 70. let, nebo konec války na Ukrajině?

Za poslední vývoj cen na světových trzích, a to nejen s komoditami, totiž může Putinova agresivní válka na Ukrajině. Možná si ale říkáte, že ne válka, to ty sankce uvalené na agresivní Rusko, jeho omezování ve vývozu právě ropy a dalších pro tuto zemi fatálně důležitých fosilních surovin, které ty ceny šponují.

Poslední cenový vývoj, i přes některými titulky označené oslabování ceny ropy jako „volný pád“, a to nejen na energetickém trhu, paradoxně potvrzuje, že sankce uvalené na Rusko mají opravdu smysl a začínají ukazovat svou nekompromisní sílu a tvrdost. Je nutné ale také říct, že se objevují analýzy a názory finančních expertů, které upozorňují na to, že poslední vývoj právě na komoditním trhu a zejména na trhu s ropou může vyvrcholit energetickou krizí, podobné těm ze 70. let minulého století. Pravda, pokud vydrží trend z posledních hodin, kdy ceny ropy míří vskutku níž a níž, jsou tyhle úvahy postavené „mimo mísu“.

Na druhou stranu je ale Rusko pořád jedním z největších světových vývozců ropy a sankce Spojených států amerických a jejich spojenců uvalené na ruský finanční systém již způsobily negativní postoj k ruské ropě. A to nejen ze strany bank, ale i kupujících a přepravců. A to se může opravdu promítnou i do trvalejšího nepříznivého vývoje nejen s cenami ropy, ale i s množstvím této komodity na trhu. A tak i přes viditelnou „drahotu“ a zvyšující se ceny pohonných hmot v ČR, které se zřejmě ne všude i přes prohlášení Ministerstva financí České republiky, že bude hlídat marže pumpařů. nezastaví ani v nejbližších týdnech a možná měsících, je nutné jasně říct, že sankce směřující na stále větší izolaci Ruska jsou správným krokem k tomu, aby agresorům došlo, že mají válku zastavit.

Jenže zatím se jim nechce a není proto ani divu, že se objevují odhady, například od americké investiční banky JPMorgan, které počítají s tím, že kvůli nemožnosti prodat až 66 procent vytěžené ruské ropy na trhu (právě díky sankcím a bázlivosti firem nevystavovat se prodejem této ropy špatné reputaci), by mohla cena ropy do konce letošního roku atakovat 185 USD za barel. Ještě před vypuknutím války, na začátku tohoto roku, počítaly analýzy od dalších amerických bank s cenou ropy na úrovni 150 dolarů za barel. Otázka dne za všechny peníze proto je: „Kde a kdy se ceny ropy zastaví a může s tím v tuzemsku něco udělat třeba česká vláda?“  

Když člověk vidí, že ceny pohonných hmot v Česku jen za poslední týden výrazně vzrostly, není mu z toho moc dobře. Naposledy ale ministryně české vlády pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (z TOP 09) pro Českou televizi před jednáním kabinetu uprostřed druhého březnového týdne roku 2022 uvedla, že vláda nechystá zastropování cen pohonných hmot, ani snížení nebo zrušení DPH na benzin a naftu. Chystá se jít jinou cestou, která by růst cen zmírnila. Podle informací ČT totiž uvažuje o zrušení přimíchávání biosložky do pohonných hmot a také o zrušení silniční daně. Část dopravců uvedla, že kvůli rostoucím cenám paliv může zdražit jízdné v MHD nebo se snížit provoz veřejné dopravy. Zpravodajský web CNN Prima News zase uvedl, že poslední cenový vývoj ropy a pohonných hmot se nejvíce propíše do zdražování rychloobrátkových potravin, které se dovážejí každodenně. V první řadě to bude pečivo a pak třeba maso. Neznamená to ale, že ostatní obory či segmenty budou zvyšování cen nějak ušetřeny.

Takže jistě, všechno to úsilí zastavit válku na Ukrajině hodně stojí, a ještě bude hodně stát. A zřejmě nejen víc peněz, možná i změn naučeného chování a hledání dalších velkých úspor nebo alternativních postupů. Ale je to nutné. Když totiž zrušíme kvůli drahým cenám ropy a plynu sankce vůči Rusku a budeme pořád od něj kupovat právě tyhle suroviny, které dnes nejvíc zdražují, budeme vlastně Putinovi platit další zabíjení civilistů, ničení nevinných měst a života v nich a válku nezastavíme. Možná se to bude zdát jako nemístná fráze a klišé, bohužel se ale objevuje stále právě v krizích. A to už i v těch zmiňovaných energetických v 70. letech minulého století. I po nich se totiž objevovala mezi prvními nutnými kroky vedoucími k nápravě krizí ta zpráva, že je nutné omezit závislost na fosilních palivech od jednoho zdroje a hledat, i přes nákladnost a náročnost, nové cesty k posílení energetické nezávislosti. Třeba v podobě obnovitelných zdrojů. Někdo se z toho poučil, v Evropě se z oněch krizí zřejmě moc poučit nechtěli, nebo četli ta doporučení jinak.

A tak i přesto, že cena nafty v Česku jen během začátku druhého březnového týdne vzrostla za 24 hodin o 2,15 koruny na 47,47 korun za litr a benzin zdražil o 1,7 koruny na 45,21 korun za litr, nemůžeme se dneska vzdát. Příčinou všeho zla v podobě cenových rekordů nejen komodit, totiž nejsou „ilumináti“, hnutí „Bilderberg“ nebo něco jiného, ale jen a pouze Vladimir Putin a jeho ničím a nikým nevyvolaná vojenská agrese na Ukrajinu. A platí, že čím dříve agresory zastavíme, tím rychleji zmizí riziko energetických krizí ze 70. let minulého století. Zdá se ale, že ani Putinova agrese na cenu ropy nemá takový vliv, jak by chtěl.