KOMENTÁŘ | Krize otestovaly povahu Čechů. Jací jsme po ekonomické stránce?

Je sice jasné, že po agresívním válečném běsnění ruské vojenské mašinérie na Ukrajině, tu můžeme mít novinové titulky s ještě většími čísly zdražování a zvyšování cen, ale naštěstí se ukazuje, že třeba vývoj cen energií jde v poslední době dost na truc a proti záměrům válečného zločince, jak jej nazval americký prezident Joe Biden, v čele Ruska, Vladimira Putina.

Vyřčeno to bylo jasně: „V boji proti šíření coronaviru vláda od 14. března 2020 poprvé zakázala přítomnost veřejnosti v provozovnách služeb. Následně v posledních dvou letech provoz služeb několikrát znovu zakázala nebo omezila.“ A i kvůli tomu šly služby za poslední rok o deset až 15 procent výš, v závislosti a kategorii a lokalitě. Z analýzy portálu Slevovat, která k citovaným závěrům dospěla, vyplývá, že covid a často situaci neodpovídající vládní opatření zvýšila ve službách nejvíce ceny v oboru stravování, ale i v péči o tělo a zážitků. V případě ubytování se dlouho držely ceny na nižších hodnotách než v předchozích letech, provozovatelům ubytovacích provozů chyběli hosté ze zahraničí, rána v podobě zdražení pak přišla se zimní sezonou a rozvolněním. Díky vysoké obsazenosti zejména v horských oblastech tak ale mají hoteliéři šanci alespoň částečně dohnat ztráty z předešlého období.

I Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) nemá z éry pandemických let příliš dobré zkušenosti. Češi si totiž podle ní za dobu coronaviru doslova odvykli chodit do restaurací na obědy. Problém je ale to, že tržby za ně pokrývaly, jak uvedla AMSP také pro dříve v tomto textu zmiňovaný server, fixní náklady provozovatelů restaurací. Navíc se do nízké návštěvnosti v pohostinství propisuje stále víc i vlna zdražování surovin, energií a navyšování mezd. A to proto, že tohle všechno logicky navyšuje ceny jídel a pití. Je to jako začarovaný kruh, ze kterého se nedá vystoupit. A hodně velkou neznámou je to, o kolik se statistiky zdražování a inflace kvůli válce na Ukrajině ještě dále zvednou.

A tak snad moc dobrou zprávou může být to, jak zjistil průzkum nebankovní společnosti Cofidis, citovaný serverem EuroZprávy.cz, že většině Čechů se daří v tomto roce plnit předsevzetí šetřit pod vlivem prudkého zdražení energií a současné rychle rostoucí inflace. Hlídají si nejvíce útraty za vodu, energie i výdaje za jídlo, rezervy ovšem máme v útratách za dopravu. Zmiňovaná zpráva říká, že nejúsporněji se Češi chovají při spotřebě vody, čisté svědomí má v této oblasti 87 procent lidí. A daří se nám šetřit i v energiích. Z průzkumu Cofidisu na vzorku necelých pěti set třiceti lidí vyplývá, že asi 83 procent Čechů šetří na vytápění a 81 procent na elektrické energii, ať už prostřednictvím energeticky nenáročných spotřebičů, využíváním úsporných žárovek a dalších úsporných opatření. Tohle nejsou vůbec špatné zprávy. Doufám, laskaví čtenáři, že i vy věříte spolu se mnou, že ti lidé opravdu nemrznou doma kvůli tomu, že se ceny energií od podzimu loňského roku několikanásobně zvedly.

Ze stejně dobrého „ranku“ je i zpráva o tom, i když zatím s minimálními dopady pro konečné maloobchodní zákazníky, že cena zemního plynu (pro dubnové vypořádání) oslabuje. Křivka sice, jak říkají analytici, vykazuje velkou volatilitu (tedy pohyb nahoru a dolů) a to kvůli bezprecedentní ruské Putinově agresi a válečným zločinům na Ukrajině, proto cenám stále vládne nejistota. Navíc, jak upozorňuje řada analytiků, se levnější ceny zemního plynu výrazně nepropisují do konečných faktur klientům. A Ruskem prodlužovaná válka může s cenami nejen energií ještě výrazně zahýbat. Věřme proto, že i když máme dle zjištění průzkumu společnosti Cofidis jako Češi největší rezervy v šetření v dopravě, neboť více než desetina respondentů tvrdí, že na ní vůbec nešetří a o alternativách běžného ježdění autem se nezajímá, nebudou pak silnice kvůli vysokým cenám nejen paliv luxusem, který si nebudeme moci dovolit. Snad tento černý scénář nenajde v realitě svou odezvu.