Všeobecné zdražování všeho, co doma v Česku dennodenně používáme, konzumujeme či nakupujeme, se opravdu hned tak nezastaví. Hned zkraje tohoto týdne totiž přišly z povolaných úst, která sledují makroekonomické a finanční veličiny, hned dvě varovné zprávy. Nejprve sám guvernér České národní banky Jiří Rusnok řekl, že kvůli inflaci může letos na konci roku Česko vykázat „nulový“ hospodářský růst. A na to pak další den viceguvernér stejné instituce, Marek Mora dodal, že základní úrokové sazby v zemi půjdou „výrazně nad pět procent“. To nejsou opravdu ani pro lidi, natož pro samotnou ekonomiku, dobré vyhlídky.
Jenže, i když máme něco ve svých rukách, co můžeme ovlivnit, to nejdůležitější, co dneska působí v globálním světě opravdu ty největší komplikace, totiž vojenská agrese Ruska na Ukrajině, je, jak se ukazuje (zatím) neřešitelným problémem pro větší „šajby“ než je samotná ČR. I když…
Jak se říká, že modří už vědí, nejsou shora uvedená ekonomická oznámení, příznivá. Makroekonomičtí odborníci totiž vědí, že při nulovém hospodářském růstu a růstu cen je každá země ohrožena tzv. „stagflací“. Faktem sice je, že k tomu, aby podle ekonomické teorie tento nepříznivý stav ekonomiky nastal, chybí ještě vysoká nezaměstnanost, což zatím podle ohlasu českých firem i úřadů nehrozí, ale jak se říká, kdoví jestli.
A ptáte se, proč je ta stagflace tak hrůzostrašná? Bohužel je. A aniž bych chtěl zabíhat do podrobností, kterými se to ve webovém prostoru jen hemží, nemusíte ani složitě hledat, dá se zjednodušeně říct, že stagflace může přinést velmi drsný konec globální ekonomické prosperity. Tedy i té české. A to hodně rychle.
Často se v této souvislosti píše o energetických krizích v 70. letech minulého století, viz třeba i zde na EuroZprávy.cz, kdy ceny ve vyspělém světě v některých případech v krátké době atakovaly až dvouciferné vzrůsty. A že to ani v tuzemsku nemusí být jinak, svědčí třeba nedávné oznámení Svazu pekařů a cukrářů, že chleba může stát letos až 60 korun. Přitom současná průměrná cena této potraviny činí dle Českého statistického úřadu třicet korun. Byl by to tedy dvojnásobný cenový nárůst.
„Budeme rádi za černou nulu (hospodářského růstu země),“ řekl guvernér České národní banky jako vysvětlení tohoto čísla kvůli růstu inflace. Centrální banka přitom ještě v únorové prognóze, před ruskou agresívní invazí na Ukrajinu, zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čekala růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. No a konstatování viceguvernéra Mory o tom, že úroky vyletí i nad pět procent, pak nenaznačují o moc nic příznivého.
Boj proti zdražování, aspoň se tak zdá, se ale nyní stalo v Západním světě, klíčovou veličinou. A to i při vědomí toho, že kvůli Rusku umírají na Ukrajině nevinní lidé. Tak třeba zpravodajská agentura Bloomberg upozornila na to, že světové centrální banky čelí velkému dilematu: řešit rostoucí inflaci v době, kdy kvůli válce hrozí zpomalení růstu ekonomiky. Možná ale Česko na tom není zas tak špatně, jak by se mohlo z předchozího textu zdát.
Ekonomická teorie totiž říká, jak už zaznělo i v úvodu textu, že ona obávaná stagflace nastane až tehdy (pokud zůstane vysoká inflace a nulový růst), až se začnou zvyšovat počty nezaměstnaných. Takže trh práce může být pákou, kterou můžeme využít při řešení problému stagflace. Proč? Jednoduše proto, že firmám zaměstnanci chybí, ne přebývají. Analytici, jakož i sám viceguvernér ČNB Marek Mora, pak upozorňují na to, že lidé v tuzemsku mají nejen velké úspory, ale je tu právě i napjatý trh práce.
A čím víc lidí se tu podaří zaměstnat, tím nižší může být ekonomický propad. A když se podaří lidem vydělávat, firmám vyrábět, ani ta inflace pak nemusí skákat tak rychle a vysoko. Zdá se vám to jako pohádka? Možná, ale pravdou zůstává, že nikdo dosud neví, jak dlouho bude svět zatažen do Ruskem vyvolané válečné agrese, kvůli které nemusí být dostupné nejen cenné suroviny, ale i řada dalších až do nedávna fungujících součástek ekonomického a finančního světa.
A čím dřív skončí, tím rychleji mohou opadnout tlaky na růst cen, zpomalování ekonomického růstu a zvyšování počtu nezaměstnaných. Pravdu tak může mít v této souvislosti i jedno české pořekadlo, které říká: Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko? Vždycky můžeme přece něco udělat. A nestahovat kalhoty brzo.
Související
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
před 1 hodinou
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 1 hodinou
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 3 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.
Zdroj: Libor Novák