Všeobecné zdražování všeho, co doma v Česku dennodenně používáme, konzumujeme či nakupujeme, se opravdu hned tak nezastaví. Hned zkraje tohoto týdne totiž přišly z povolaných úst, která sledují makroekonomické a finanční veličiny, hned dvě varovné zprávy. Nejprve sám guvernér České národní banky Jiří Rusnok řekl, že kvůli inflaci může letos na konci roku Česko vykázat „nulový“ hospodářský růst. A na to pak další den viceguvernér stejné instituce, Marek Mora dodal, že základní úrokové sazby v zemi půjdou „výrazně nad pět procent“. To nejsou opravdu ani pro lidi, natož pro samotnou ekonomiku, dobré vyhlídky.
Jenže, i když máme něco ve svých rukách, co můžeme ovlivnit, to nejdůležitější, co dneska působí v globálním světě opravdu ty největší komplikace, totiž vojenská agrese Ruska na Ukrajině, je, jak se ukazuje (zatím) neřešitelným problémem pro větší „šajby“ než je samotná ČR. I když…
Jak se říká, že modří už vědí, nejsou shora uvedená ekonomická oznámení, příznivá. Makroekonomičtí odborníci totiž vědí, že při nulovém hospodářském růstu a růstu cen je každá země ohrožena tzv. „stagflací“. Faktem sice je, že k tomu, aby podle ekonomické teorie tento nepříznivý stav ekonomiky nastal, chybí ještě vysoká nezaměstnanost, což zatím podle ohlasu českých firem i úřadů nehrozí, ale jak se říká, kdoví jestli.
A ptáte se, proč je ta stagflace tak hrůzostrašná? Bohužel je. A aniž bych chtěl zabíhat do podrobností, kterými se to ve webovém prostoru jen hemží, nemusíte ani složitě hledat, dá se zjednodušeně říct, že stagflace může přinést velmi drsný konec globální ekonomické prosperity. Tedy i té české. A to hodně rychle.
Často se v této souvislosti píše o energetických krizích v 70. letech minulého století, viz třeba i zde na EuroZprávy.cz, kdy ceny ve vyspělém světě v některých případech v krátké době atakovaly až dvouciferné vzrůsty. A že to ani v tuzemsku nemusí být jinak, svědčí třeba nedávné oznámení Svazu pekařů a cukrářů, že chleba může stát letos až 60 korun. Přitom současná průměrná cena této potraviny činí dle Českého statistického úřadu třicet korun. Byl by to tedy dvojnásobný cenový nárůst.
„Budeme rádi za černou nulu (hospodářského růstu země),“ řekl guvernér České národní banky jako vysvětlení tohoto čísla kvůli růstu inflace. Centrální banka přitom ještě v únorové prognóze, před ruskou agresívní invazí na Ukrajinu, zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čekala růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. No a konstatování viceguvernéra Mory o tom, že úroky vyletí i nad pět procent, pak nenaznačují o moc nic příznivého.
Boj proti zdražování, aspoň se tak zdá, se ale nyní stalo v Západním světě, klíčovou veličinou. A to i při vědomí toho, že kvůli Rusku umírají na Ukrajině nevinní lidé. Tak třeba zpravodajská agentura Bloomberg upozornila na to, že světové centrální banky čelí velkému dilematu: řešit rostoucí inflaci v době, kdy kvůli válce hrozí zpomalení růstu ekonomiky. Možná ale Česko na tom není zas tak špatně, jak by se mohlo z předchozího textu zdát.
Ekonomická teorie totiž říká, jak už zaznělo i v úvodu textu, že ona obávaná stagflace nastane až tehdy (pokud zůstane vysoká inflace a nulový růst), až se začnou zvyšovat počty nezaměstnaných. Takže trh práce může být pákou, kterou můžeme využít při řešení problému stagflace. Proč? Jednoduše proto, že firmám zaměstnanci chybí, ne přebývají. Analytici, jakož i sám viceguvernér ČNB Marek Mora, pak upozorňují na to, že lidé v tuzemsku mají nejen velké úspory, ale je tu právě i napjatý trh práce.
A čím víc lidí se tu podaří zaměstnat, tím nižší může být ekonomický propad. A když se podaří lidem vydělávat, firmám vyrábět, ani ta inflace pak nemusí skákat tak rychle a vysoko. Zdá se vám to jako pohádka? Možná, ale pravdou zůstává, že nikdo dosud neví, jak dlouho bude svět zatažen do Ruskem vyvolané válečné agrese, kvůli které nemusí být dostupné nejen cenné suroviny, ale i řada dalších až do nedávna fungujících součástek ekonomického a finančního světa.
A čím dřív skončí, tím rychleji mohou opadnout tlaky na růst cen, zpomalování ekonomického růstu a zvyšování počtu nezaměstnaných. Pravdu tak může mít v této souvislosti i jedno české pořekadlo, které říká: Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko? Vždycky můžeme přece něco udělat. A nestahovat kalhoty brzo.
Související
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
Aktuálně se děje
před 54 minutami
K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti
před 1 hodinou
Odstěhujte se, než vás definitivně zaplaví voda, vzkázali vědci obyvatelům jednoho z nejznámějších měst USA
před 2 hodinami
Francie čelí rozsáhlému skandálu. Na více než sto školách a školkách docházelo k týrání dětí
před 3 hodinami
Teherán popřel Rubiova slova. Dohoda Íránu s USA jen tak nebude
před 4 hodinami
Tropické počasí ještě zesílí, nejvíce potrápí jižní Moravu. Platí výstraha
před 5 hodinami
Rubio naznačil, že dohoda s Íránem by mohla být už dnes
před 5 hodinami
Tropické počasí přidělává starosti. Meteorologové opět varují před požáry
před 6 hodinami
Bude dobrá a lepší než Obamova, řekl Trump o případné dohodě s Íránem
před 8 hodinami
Počasí: Tropy vystřídá ochlazení, pak se vedra vrátí
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
včera
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
včera
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
včera
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
včera
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města
Zdroj: Libor Novák