Všeobecné zdražování všeho, co doma v Česku dennodenně používáme, konzumujeme či nakupujeme, se opravdu hned tak nezastaví. Hned zkraje tohoto týdne totiž přišly z povolaných úst, která sledují makroekonomické a finanční veličiny, hned dvě varovné zprávy. Nejprve sám guvernér České národní banky Jiří Rusnok řekl, že kvůli inflaci může letos na konci roku Česko vykázat „nulový“ hospodářský růst. A na to pak další den viceguvernér stejné instituce, Marek Mora dodal, že základní úrokové sazby v zemi půjdou „výrazně nad pět procent“. To nejsou opravdu ani pro lidi, natož pro samotnou ekonomiku, dobré vyhlídky.
Jenže, i když máme něco ve svých rukách, co můžeme ovlivnit, to nejdůležitější, co dneska působí v globálním světě opravdu ty největší komplikace, totiž vojenská agrese Ruska na Ukrajině, je, jak se ukazuje (zatím) neřešitelným problémem pro větší „šajby“ než je samotná ČR. I když…
Jak se říká, že modří už vědí, nejsou shora uvedená ekonomická oznámení, příznivá. Makroekonomičtí odborníci totiž vědí, že při nulovém hospodářském růstu a růstu cen je každá země ohrožena tzv. „stagflací“. Faktem sice je, že k tomu, aby podle ekonomické teorie tento nepříznivý stav ekonomiky nastal, chybí ještě vysoká nezaměstnanost, což zatím podle ohlasu českých firem i úřadů nehrozí, ale jak se říká, kdoví jestli.
A ptáte se, proč je ta stagflace tak hrůzostrašná? Bohužel je. A aniž bych chtěl zabíhat do podrobností, kterými se to ve webovém prostoru jen hemží, nemusíte ani složitě hledat, dá se zjednodušeně říct, že stagflace může přinést velmi drsný konec globální ekonomické prosperity. Tedy i té české. A to hodně rychle.
Často se v této souvislosti píše o energetických krizích v 70. letech minulého století, viz třeba i zde na EuroZprávy.cz, kdy ceny ve vyspělém světě v některých případech v krátké době atakovaly až dvouciferné vzrůsty. A že to ani v tuzemsku nemusí být jinak, svědčí třeba nedávné oznámení Svazu pekařů a cukrářů, že chleba může stát letos až 60 korun. Přitom současná průměrná cena této potraviny činí dle Českého statistického úřadu třicet korun. Byl by to tedy dvojnásobný cenový nárůst.
„Budeme rádi za černou nulu (hospodářského růstu země),“ řekl guvernér České národní banky jako vysvětlení tohoto čísla kvůli růstu inflace. Centrální banka přitom ještě v únorové prognóze, před ruskou agresívní invazí na Ukrajinu, zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čekala růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. No a konstatování viceguvernéra Mory o tom, že úroky vyletí i nad pět procent, pak nenaznačují o moc nic příznivého.
Boj proti zdražování, aspoň se tak zdá, se ale nyní stalo v Západním světě, klíčovou veličinou. A to i při vědomí toho, že kvůli Rusku umírají na Ukrajině nevinní lidé. Tak třeba zpravodajská agentura Bloomberg upozornila na to, že světové centrální banky čelí velkému dilematu: řešit rostoucí inflaci v době, kdy kvůli válce hrozí zpomalení růstu ekonomiky. Možná ale Česko na tom není zas tak špatně, jak by se mohlo z předchozího textu zdát.
Ekonomická teorie totiž říká, jak už zaznělo i v úvodu textu, že ona obávaná stagflace nastane až tehdy (pokud zůstane vysoká inflace a nulový růst), až se začnou zvyšovat počty nezaměstnaných. Takže trh práce může být pákou, kterou můžeme využít při řešení problému stagflace. Proč? Jednoduše proto, že firmám zaměstnanci chybí, ne přebývají. Analytici, jakož i sám viceguvernér ČNB Marek Mora, pak upozorňují na to, že lidé v tuzemsku mají nejen velké úspory, ale je tu právě i napjatý trh práce.
A čím víc lidí se tu podaří zaměstnat, tím nižší může být ekonomický propad. A když se podaří lidem vydělávat, firmám vyrábět, ani ta inflace pak nemusí skákat tak rychle a vysoko. Zdá se vám to jako pohádka? Možná, ale pravdou zůstává, že nikdo dosud neví, jak dlouho bude svět zatažen do Ruskem vyvolané válečné agrese, kvůli které nemusí být dostupné nejen cenné suroviny, ale i řada dalších až do nedávna fungujících součástek ekonomického a finančního světa.
A čím dřív skončí, tím rychleji mohou opadnout tlaky na růst cen, zpomalování ekonomického růstu a zvyšování počtu nezaměstnaných. Pravdu tak může mít v této souvislosti i jedno české pořekadlo, které říká: Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko? Vždycky můžeme přece něco udělat. A nestahovat kalhoty brzo.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové nadále slibují nadprůměrné teploty
včera
Britskou budoucnost vévodkyně Meghan provázejí nejasnosti a spekulace
včera
Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu
včera
Policejní pátrání po ženě z Frýdku-Místku pokračuje. Rozšířilo se na celou zemi
včera
Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open
včera
Pavel a další klíčníci vyzvedli korunovační klenoty. Výstava začne o víkendu
včera
Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump
včera
Vlak svobody. Před 75 lety dopravil na západ stovku lidí z komunistického Československa
včera
Otřesný nález na Semilsku. Kriminalisté vyšetřují závažný zločin
včera
Odešla fotbalová legenda. Zemřel někdejší reprezentační brankář Mikloško
včera
Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy
včera
Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová
včera
Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením
včera
Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT
včera
Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní
včera
Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu
včera
Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve
včera
Turek se musí veřejně omluvit Hnutí Duha za výroky o parazitech, rozhodl soud
včera
Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle
včera
Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová
Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.
Zdroj: Libor Novák