ROZHOVOR | Putin je válečným zločincem. Pokud Rusko vyhraje, čeká nás studená válka i nová železná opona, říká profesor

Pokud ruská armáda páchá válečné zločiny, odpovědnost padá na jejich velitele, kterým je prezident Vladimir Putin. Žádný zločin způsobený vojákem ale nesmí zůstat nepotrestán, říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz plukovník a profesor Jan Österreicher, bezpečnostní expert, někdejší velitel Nemocniční základny AČR a člen pracovní skupiny NATO, který působí jako garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut. Dodává, že Rusko nebylo schopno obsadit Kyjev, protože nepreciznost, nepořádek a ignorance důležitých faktorů byla nešvarem nejen v ruské společnosti, ale nevyhýbá se ani tamní armádě.

Očekával jste, že Rusko napadne Ukrajinu?

Ano. Vzpomínám si, jak jsem byl kolegy z Bratislavy osloven a v roce 2015 jsem jim přednášel, o co jde panu Putinovi, z jakých směrů může napadnout Ukrajinu a co to pro nás znamená. Byly to běžné informace. Každý zodpovědný člověk se k takovým informacím mohl dostat i bez jakékoliv bezpečnostní prověrky. To, že to vlády celosvětově dlouho ignorovaly, je jen vizitka pramalé síly zájmu o ukrajinské území.

Tehdy jsem tvrdil, že pan Putin potřebuje celistvé území. To znamená, že mezi Kaliningradem a územím Ruské federace mu vadí cizí území Běloruska a Litvy. Dále, mezi teritoriem Podněstří a územím Ruské Federace se nalézá celá jižní Ukrajina. Nehledě na to, že by rád spojil Krym po souši. Proto se také dnes vedou tak úporné boje o Mariupol, protože je spojnicí mezi Krymem a územím pod kontrolou Ruské federace.

Územní sjednocení Ruské federace je jen prvním krokem a obnovení Sovětského svazu i s jeho satelity až po Aš je krokem druhým. Dále si můžete ověřit, že jsem tvrdil, že až skončí ruské nasazení v Sýrii, obrátí se zájem Kremlu k Ukrajině. Jen jsem si myslel, že to přijde mnohem dříve. Aspoň vidíte, jak pomalu a klopotně se daří ruské administrativě plnit své domácí úkoly.

V souvislosti s válkou na Ukrajině jste zmínil jakýsi „druhý pakt Ribbentrop-Molotov“. Co vás k takovému příměru vede?

Z dějepisu víme, že pakt Molotov-Ribbentrop byl zcela necitelným rozdělením cizího území mezi dvě tehdejší mocnosti nerespektujícím hranice náboženské, jazykové ani etnické. Nyní jsme svědky událostí, které v nás vzbuzují otázky, proč nadšeně pózujeme a předháníme se v podpoře ukrajinské vlády a jejich obyvatel, když naše alianční jednotky poprvé po dvaceti letech usilovně respektují článek 5 Washingtonské smlouvy. To znamená, po dvaceti letech operací mimo území členských států NATO, nyní dbáme na pouhou obranu hranic. A existence dohody mezi Ruskou federací a státy Aliance, je vysoce pravděpodobná.

Kdo podle vás vyhraje?

Ve válce nevyhrává nikdo, je to jenom utrpení. Ale pokud Vám jde o územní zisk, myslím, že ruská administrativa je odsouzena obsadit ukrajinské území tak, aby na hraničním dotyku ruských a aliančních sil mohla zahájit další fázi této druhé studené války, kde není a nebude místo pro neutrály a třetí strany. A zde musím poděkovat všem, kdo se zasloužili o to, abychom pevně stáli na západní straně, ruskému odporu navzdory.

Vladimir Putin předpokládal, že Kyjev padne do dvou dnů. Nestalo se tak. Rusku prý docházejí zbraně, morálka vojáků upadá, nemají jídlo, benzin… Co to vypovídá o ruských ozbrojených silách obecně a vůbec poměrech v Rusku?

Poměry v ruské armádě jen odráží poměry v ruské společnosti. Nepreciznost, nepořádek a ignorance důležitých faktorů byla nešvarem v ruské společnosti, armádu nevyjímaje. A proto opakuji, je správné, že jsme si tuto cestu nezvolili. Naše společnost do budoucna takovým chováním bude trpět znatelně méně. A to je přeci dobrá zpráva.

Je Putin válečný zločinec? Nazval ho tak například americký prezident Joe Biden...

Ano. Pokud ruská armáda páchá válečné zločiny, které jsou nepotrestány, pak padá odpovědnost na jejich velitele. A otěže moci má v rukou pan Putin. Takže pan Putin je válečným zločincem.

Před 16 lety jsem slyšel jednoho skvělého poradce izraelských premiérů, jak zcela pregnantně říká: Žádný zločin způsobený vojákem nesmí zůstat nepotrestán, jinak dotyčná strana ztratí morální kredit a případnou podporu obyvatelstva v dané operaci. V takovém případě musíte reagovat ihned, aby si všichni uvědomili, že jde o pochybení jednotlivce, nikoliv o zájem státu.

Jsou sankce uvalené Západem na Rusko dostatečné?

To se teprve uvidí. Účinek každé významné akce je pozorovatelný až s odstupem let, ideálně celé generace, kdy můžete porovnávat. Ale hloubka současných sankcí je mnohem významnější, než tomu bylo při obsazení Krymu. Nyní můžeme jen odhadovat následky. Rusku nezbude, než učinit svou ekonomiku soběstačnou a významně se opřít o hospodářkou spolupráci nynějších mocností stojících mimo významný vliv států západní civilizace. A to je zejména Čína a Indie. Při provázanosti hospodářských procesů ve světě si málokterá vláda může dovolit neutralitu.

Není současná situace „dobrá“ na to, aby EU reálně uvažovala o své vlastní armádě?

A je to tu zase. Evropská armáda. Ne. Nic takového v dohledné době nehrozí. Nápad na založení evropské armády je velmi atraktivní. Ale v podstatě jde o to, že se některé komunity budou chtít vyplatit z povinnosti bránit své území vlastními životy. Jenže celospolečenská smlouva mezi jedincem a státem zahrnuje vztah mezi ochranou jedince ze strany státu a placením daní, případně nasazením vlastního života za zájmy státu. A pokud si jedna z obou stran chce vypomoci třetím subjektem, celý proces ochrany jedince i zájmů státu se prodraží a zneefektivní.

Dosud evropská armáda v pravém slova smyslu nevznikla, protože se nikdo nebyl schopen shodnout na základních otázkách, jako jsou „Kdo tomu bude velet?“, „Jaké zbraně budeme používat?“ „Jak budeme vyzbrojeni?“ „Kdo to bude vyrábět a kdo si ponechá zisk?“ A byť Evropské Obranné agentuře (European Defence Agency - EDA) předsedá Josep Borell, bývalý šéf Evropského parlamentu a schopný vyjednavač, nepohnula se debata ani o píď.

I tak zvaně evropská bojová uskupení (Battle Groups) jsou naplňována jednotkami jednotlivých členských států fungujících zcela podle národních pravidel. Proto jedinou správnou cestou zvýšení obranyschopnosti států EU je zvýšení schopností armád států EU a to je povinnost každého státu Unie. A tedy i naší. My jsme zodpovědní za stav naší armády, nikdo jiný nám jí nevybuduje. Už skončila léta Varšavské smlouvy, kdy vrchní personalista z Prahy dostal strukturu armády nakreslenou do posledního vojáka a jeho dislokace na letišti v Moskvě, poté, co se dva týdny opíjel a lovil po lesích se svými soudruhy.  

Jste pro vstup Ukrajiny do EU?

Teď ne. Nejdřív musí skončit boje. Pokud se bojuje, není možné obchodovat. A EU je založená na odstranění dvojitého proclení, to znamená, jde o organizaci s dominantně obchodním rozměrem. Až se vyjasní, jaké území je pod čí kontrolou, pak se lze domlouvat o vzájemných dohodách. A nemůžete se domlouvat s někým, kdo Vám není schopen zajistit volný pohyb zboží, pracovních sil. A pohyb pracovních sil a posléze i zboží byl duší článku 45 Smlouvy o Evropské unii.

Volodymyr Zelenskyj už několikrát žádal Západ o vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. Co vlastně takový krok znamená v praxi a proč se NATO zdráhá?

Protože to znamená nasazení sil států NATO na území Ukrajiny. Jak vymůžete bezletovou zónu? Musíte nasadit svá letadla proti všem jiným prostředkům, které chtějí létat nad daným územím. A Ukrajina je velká a to znamená hodně letadel a samozřejmě i bojové střety, které mohou eskalovat do regulérní války.

Putin podle některých západních odborníků doslova zešílel. Myslíte si, že se zastaví na Ukrajině, nebo se odváží napadnout některou z členských zemí NATO?

Pan Putin není šílený. Jen dělá, co mu projde. Ruská administrativa zjistila, že jí v napadení Ukrajiny nic nebrání. A dokonce ani nebude rušena, když vojenské lety mezi Evropou a Afghánistánem již ustaly. Vše je pečlivě naplánováno. Byť jsou některé plány postaveny na chybných předpokladech. Ale všichni víme, že každý plán v praxi vydrží asi tak pět minut.

A co jaderné zbraně? Je Putin schopen zmáčknout ono pomyslné tlačítko, nebo si je stále vědom, že by to byl konec nejen Ruska?

Vzpomeňte si, kterak asi před 6 lety jisté uskupení s názvem Evropské hodnoty cizelovalo jednotlivé scénáře střetu. Ano, již tehdy. A jak byly tyto scénáře pohaněny. A proč? Protože se v nich vyskytovalo použití jaderné bomby malé ráže na zcela neobydleném místě za účelem odstrašení nepřítele. A ano, ze strany Ruské federace. Jaderné zbraně budou stále součástí arzenálu. A pokud si pan Putin vyhodnotí, že jejich použití mu ušetří tisíce životů jeho vojáků, nebude váhat. Pokud počítáte použití všech dostupných jaderných zbraní celosvětově, pak to bude znamenat konec naší civilizace.

Co nastane, pokud Rusko nakonec Ukrajinu dobude?

Jak jsem zmínil, studená válka 2.0 ve fázi jasného stanovení nové železné opony. A taková studená válka bude trvat do té doby, dokud jedna strana neprohraje. To znamená, dokud se neukáže, že hodnoty jedné strany jsou horší. Ale budovat východní stranu nové železné opony podle kulturních pravidel, která se v minulosti ukázala jako špatná, je jednoduše známkou nepoučenosti. A nevím, jak to bude trvat dlouho. Může jít o léta, ale i o celé generace.

Jak invaze na Ukrajinu změní poměry v Rusku? Zaznívají názory, že Putin ještě víc přitvrdí a z Ruska se stane obří KLDR…

Ano, pan Putin nyní opticky přitvrdí. Ale kulturní vzorce severní Koreje nejsou kulturními vzorci Ruska. Ano, je pravděpodobné, že pan Putin posune řízení státu z kategorie autokratické do kategorie totalitní.

Jak velkou roli hrají ve válce na Ukrajině dezinformace, které do světa vypouští Rusko?

Na poli mediálním se v podstatě vede nefalšovaná válka, kdy se jedna strana snaží zpochybnit druhou a naopak. Záleží na morálce každého, jak je odolný vůči propagandě. A ten, kdo brání svůj domov a svůj holý život, je odolný více, než ten, kdo dostal jen úkol ovládnout území.

Ze slov prokremelských propagandistů vyplývá, že ruské vedení má políčeno na Česko. Proč tak tomu je? Rusko se bojí malé země, jako je ČR?

Nejde jen o nás. Ruská federace má celý seznam takových zemí. A zkouší to. Ví totiž, že síla celé Severoatlantické aliance stojí na schopnostech a soudržnosti jednotlivých států. A ruku na srdce, podívejte se na schopnost nakupovat nové technologie, podívejte se na věkový průměr vojáků před 20 lety a dnes. Upřímně, nejsme žádným nadprůměrným členem. A budeme rádi, pokud budeme jednou plnit úkoly, ke kterým jsme se před více než 20 lety zavázali, které dlouho neplníme a na jejichž plnění ani společnost není duševně připravena.  

Související

Jaderný výbuch Rozhovor

Konflikt na severu Sýrie: Jaké jsou zájmy Turecka a Ruska? Expert vysvětluje

ROZHOVOR - Invaze turecké armády na sever Sýrie vyvolala ostré reakce. Řada zemí včetně Česka se postavila na stranu Kurdů. A priori pokládat Turecko za toho špatného ovšem není úplně fér. „U Kurdů je téměř dvougenerační evidence podpory teroristických akcí,“ upozorňuje pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.
Jan Österreicher, plukovník AČR Rozhovor

Evropa v ohrožení, za krach INF může Rusko. Atomovky dovedou vygumovat z mapy celá města, varuje expert

ROZHOVOR - 2. srpna 2019 vypršela výpovědní lhůta smlouvy INF, důležitá dohoda o jaderném odzbrojení se tak stala minulostí. Kdo nese odpovědnost za eskalaci napětí ve světě? „Rusové smlouvu porušili a ještě se tím celému světu pochlubili,“ říká pro EuroZprávy.cz Jan Österreicher, profesor vojenské radiobiologie a garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Více souvisejících

Jan Österreicher (plukovník AČR) ,  rozhovor

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Houby, ilustrační fotografie.

Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré

Hlavní houbařská sezóna se nachýlila ke svému konci, ale počasí babího léta nadále láká k výletu do lesa. Není přitom vyloučeno, že na houby stále narazíte. Stále populárnější jsou u sběračů i druhy, které nejsou z těch nejznámějších. V českých lesích se například objevil hřib štíhlotřenný, který pochází ze Severní Ameriky.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky

Po druhé světové válce se svět vypořádával s následky válečného konfliktu, ale také s nacistickými zločinci. Ti byli souzeni v rámci tzv. Norimberského procesu, který začal v listopadu roku 1945 a skončil přesně před 80 lety, dne 1. října 1946. Tehdy byly vyneseny rozsudky: padly tresty smrti, doživotí i dlouhodobé odnětí svobody. Někteří jedinci byli ovšem osvobozeni a ti nejhorší zločinci se soudu ani nedožili, protože spáchali sebevraždu.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil

Bílý dům podruhé během jednoho týdne jednostranně vyřadil televizní stanici CNN z hlavního novinářského fondu určeného k pokrývání aktivit prezidenta Donalda Trumpa. K tomuto kroku došlo necelý týden poté, co federální soud zrušil předchozí zákaz vstupu vydaný americkou administrativou pro vybrané mediální organizace. 

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

O Turkovi stále není rozhodnuto. Babiš neví, jestli zůstane na ministerstvu

Dopravní nehoda čestného prezidenta hnutí Motoristé Filipa Turka míří do správního řízení. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl premiér Andrej Babiš s tím, že v současné době stále není jasné, kdo byl viníkem celé události. Předseda vlády zároveň připomněl předchozí vyjádření samotného aktéra nehody ohledně jeho dalšího působení ve státní funkci. Turek se totiž dříve zavázal vyvodit z případného zavinění osobní odpovědnost.

před 4 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie

Tragický útok nožem na slovenské základní škole má druhou oběť

Tragický útok nožem na základní škole v obci Staškov v okrese Čadca má druhou oběť. Žákyně, která při úterním incidentu utrpěla těžká zranění, ve čtvrtek v nemocnici zemřela. Poslanecká sněmovna Národní rady Slovenské republiky uctila památku zesnulé dívky minutou ticha. O její smrti informoval v plénu parlamentu předseda Národní rady Richard Raši.

před 5 hodinami

Francouzská policie, ilustrační foto

Stovky zadržených, desítky zraněných policistů. Ve Francii vypukly ostré protesty studentů

Francouzský premiér Sébastien Lecornu zvolal krizové zasedání v reakci na eskalující protesty studentů a žáků středních škol po celé zemi. Důvodem nespokojenosti mladých lidí jsou chybějící učitelé, náročný rozvrh hodin i přehřáté třídy v budovách. Demonstrace v řadě měst narušily veřejnou dopravu a vedly k rozsáhlému zatýkání. Během zásahů policie zadržela již stovky lidí a desítky policistů utrpěly zranění.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev upravil systém reakce na ruské útoky, oznámil Zelenskyj. Nařídil okamžitou revizi

Kyjev upravil svůj systém reakce na ruské útoky zaměřené na kritickou infrastrukturu ukrajinské metropole. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s vojenskými činiteli a zástupci vlády oznámil, že země již přistoupila k nezbytnému přerozdělení zdrojů. Podle jeho slov je nutné plně zajistit všechna ochranná opatření. Místní úřady v hlavním městě musejí být podle prezidenta připraveny přijímat rychlá rozhodnutí na podporu obyvatelstva.

před 7 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Pikeová je po neúspěšné popravě v nemocnici. Co bude dál zatím nikdo neví

Poprava odsouzené americké vražedkyně Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončila nezdarem poté, co přežila podání dvou smrtících injekcí. Padesátiletá žena byla po neúspěšném pokusu o odebrání života převezena do zdravotnického zařízení mimo věznici. V nemocnici se jí nyní dostává lékařské péče zaměřené na záchranu života. Zdravotní stav vězeňkyně zůstává nejasný a lékařští experti podle BBC varují před možným trvalým poškozením mozku v důsledku opožděné resuscitace.

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie

Za plánovaným útokem na britskou leteckou základnu zřejmě stojí Írán

Britský premiér Andy Burnham oznámil, že existují silné indicie ukazující na zapojení Íránu do plánovaného útoku na britskou leteckou základnu využívanou americkou armádou. Podle jeho slov tyto informace podporují předchozí hodnocení Spojených států, podle nichž v celém incidentu figuroval zahraniční aktér. Případ zaměřený na základnu Královského letectva Fairford v západní Anglii je v současnosti předmětem rozsáhlého vyšetřování policie.

před 8 hodinami

Filip Turek

Turkova nehoda v centru Prahy podle policie nebyla trestným činem

Policisté ukončili prověřování dopravní nehody poslance Filipa Turka v centru Prahy. Při srážce podle závěrů vyšetřování nedošlo ke spáchání trestného činu. Celá záležitost byla proto postoupena příslušnému úřadu k projednání možného přestupku obou účastníků.

před 9 hodinami

Summit NATO

Trumpova administrativa organizuje setkání zástupců NATO. Většinu členů z něj ale vyloučila

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyloučila několik klíčových spojenců ze Severoatlantické aliance z nadcházejícího jednání v Polsku. Setkání zaměřeného na budoucnost celého vojenského paktu se nezúčastní zástupci Velké Británie, Francie ani pobaltských států. Rozhodnutí vyvolalo mezi tradičními partnery značné zmatky, neboť vyloučené země patří k nejsilnějším přispěvatelům do kolektivní obrany.

před 10 hodinami

Serhij Koreckyj

Ukrajina má problém. V nejhorší možné chvíli jí dochází peníze

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

před 11 hodinami

Poslanecká sněmovna

Poslanci už třetí den jednají o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš nepřišel

Poslanecká sněmovna pokračuje třetím dnem v mimořádné schůzi, kterou svolala opozice s cílem vyslovit nedůvěru kabinetu premiéra Andreje Babiše. Jednání započalo již v úterý odpoledne a přerušeno bylo naposledy ve středu večer. V té době zbývalo k vystoupení ještě téměř čtyřicet přihlášených zákonodárců. V úvodu schůze obhajovali činnost kabinetu především samotní ministři, kteří dominovali úternímu i středečnímu dopolednímu programu. Zástupci opozičních stran se ke slovu dostali až v průběhu středečního poledne.

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael stále neví, kdo stojí za pokusem o únos letadla

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je zatím příliš brzy na závěry, kdo stojí za incidentem na palubě letadla společnosti  FlyDubai směřujícího do Tel Avivu. Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon událost označil za teroristický útok vyvolaný radikálním jednotlivcem, přičemž zdůraznil úmysl letadlo poslat k zemi. Společnost flydubai v reakci na událost dočasně pozastavila všechny své lety do Izraele i v opačném směru. Aerolinky zároveň vyzvaly všechny strany, aby se zdržely předčasných spekulací, dokud úřady nezjistí kompletní fakta.

před 13 hodinami

Ilustrační foto

Vědci: Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, lidstvo na to není připraveno

Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.

před 13 hodinami

krimi

Nejvyšší soud na poslední chvíli povolil popravu Pikeové. Obě smrtící injekce přežila

Pokus o popravu Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončil nezdarem, ačkoli jí vězeňská služba vpravila do těla dvě injekce smrtící látky. Padesátiletá žena zůstala naživu a záchranáři ji museli převézt do zdravotnického zařízení mimo objekt věznice. Pikeová je jedinou ženou v tomto státě čekající na trest smrti a měla se stát první popravenou ženou v Tennessee po více než dvou sto letech.

před 15 hodinami

včera

včera

Ilegální tuningový sraz má být v Česku. Policie řekla, jak se připravuje

Policie je před nadcházejícím víkendem obezřetná. Existují totiž informace, podle kterých do Česka dorazí tisíce upravených vozidel na tuningový sraz, přičemž by mohlo docházet k situacím, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy