Pokud ruská armáda páchá válečné zločiny, odpovědnost padá na jejich velitele, kterým je prezident Vladimir Putin. Žádný zločin způsobený vojákem ale nesmí zůstat nepotrestán, říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz plukovník a profesor Jan Österreicher, bezpečnostní expert, někdejší velitel Nemocniční základny AČR a člen pracovní skupiny NATO, který působí jako garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut. Dodává, že Rusko nebylo schopno obsadit Kyjev, protože nepreciznost, nepořádek a ignorance důležitých faktorů byla nešvarem nejen v ruské společnosti, ale nevyhýbá se ani tamní armádě.
Očekával jste, že Rusko napadne Ukrajinu?
Ano. Vzpomínám si, jak jsem byl kolegy z Bratislavy osloven a v roce 2015 jsem jim přednášel, o co jde panu Putinovi, z jakých směrů může napadnout Ukrajinu a co to pro nás znamená. Byly to běžné informace. Každý zodpovědný člověk se k takovým informacím mohl dostat i bez jakékoliv bezpečnostní prověrky. To, že to vlády celosvětově dlouho ignorovaly, je jen vizitka pramalé síly zájmu o ukrajinské území.
Tehdy jsem tvrdil, že pan Putin potřebuje celistvé území. To znamená, že mezi Kaliningradem a územím Ruské federace mu vadí cizí území Běloruska a Litvy. Dále, mezi teritoriem Podněstří a územím Ruské Federace se nalézá celá jižní Ukrajina. Nehledě na to, že by rád spojil Krym po souši. Proto se také dnes vedou tak úporné boje o Mariupol, protože je spojnicí mezi Krymem a územím pod kontrolou Ruské federace.
Územní sjednocení Ruské federace je jen prvním krokem a obnovení Sovětského svazu i s jeho satelity až po Aš je krokem druhým. Dále si můžete ověřit, že jsem tvrdil, že až skončí ruské nasazení v Sýrii, obrátí se zájem Kremlu k Ukrajině. Jen jsem si myslel, že to přijde mnohem dříve. Aspoň vidíte, jak pomalu a klopotně se daří ruské administrativě plnit své domácí úkoly.
V souvislosti s válkou na Ukrajině jste zmínil jakýsi „druhý pakt Ribbentrop-Molotov“. Co vás k takovému příměru vede?
Z dějepisu víme, že pakt Molotov-Ribbentrop byl zcela necitelným rozdělením cizího území mezi dvě tehdejší mocnosti nerespektujícím hranice náboženské, jazykové ani etnické. Nyní jsme svědky událostí, které v nás vzbuzují otázky, proč nadšeně pózujeme a předháníme se v podpoře ukrajinské vlády a jejich obyvatel, když naše alianční jednotky poprvé po dvaceti letech usilovně respektují článek 5 Washingtonské smlouvy. To znamená, po dvaceti letech operací mimo území členských států NATO, nyní dbáme na pouhou obranu hranic. A existence dohody mezi Ruskou federací a státy Aliance, je vysoce pravděpodobná.
Kdo podle vás vyhraje?
Ve válce nevyhrává nikdo, je to jenom utrpení. Ale pokud Vám jde o územní zisk, myslím, že ruská administrativa je odsouzena obsadit ukrajinské území tak, aby na hraničním dotyku ruských a aliančních sil mohla zahájit další fázi této druhé studené války, kde není a nebude místo pro neutrály a třetí strany. A zde musím poděkovat všem, kdo se zasloužili o to, abychom pevně stáli na západní straně, ruskému odporu navzdory.
Vladimir Putin předpokládal, že Kyjev padne do dvou dnů. Nestalo se tak. Rusku prý docházejí zbraně, morálka vojáků upadá, nemají jídlo, benzin… Co to vypovídá o ruských ozbrojených silách obecně a vůbec poměrech v Rusku?
Poměry v ruské armádě jen odráží poměry v ruské společnosti. Nepreciznost, nepořádek a ignorance důležitých faktorů byla nešvarem v ruské společnosti, armádu nevyjímaje. A proto opakuji, je správné, že jsme si tuto cestu nezvolili. Naše společnost do budoucna takovým chováním bude trpět znatelně méně. A to je přeci dobrá zpráva.
Je Putin válečný zločinec? Nazval ho tak například americký prezident Joe Biden...
Ano. Pokud ruská armáda páchá válečné zločiny, které jsou nepotrestány, pak padá odpovědnost na jejich velitele. A otěže moci má v rukou pan Putin. Takže pan Putin je válečným zločincem.
Před 16 lety jsem slyšel jednoho skvělého poradce izraelských premiérů, jak zcela pregnantně říká: Žádný zločin způsobený vojákem nesmí zůstat nepotrestán, jinak dotyčná strana ztratí morální kredit a případnou podporu obyvatelstva v dané operaci. V takovém případě musíte reagovat ihned, aby si všichni uvědomili, že jde o pochybení jednotlivce, nikoliv o zájem státu.
Jsou sankce uvalené Západem na Rusko dostatečné?
To se teprve uvidí. Účinek každé významné akce je pozorovatelný až s odstupem let, ideálně celé generace, kdy můžete porovnávat. Ale hloubka současných sankcí je mnohem významnější, než tomu bylo při obsazení Krymu. Nyní můžeme jen odhadovat následky. Rusku nezbude, než učinit svou ekonomiku soběstačnou a významně se opřít o hospodářkou spolupráci nynějších mocností stojících mimo významný vliv států západní civilizace. A to je zejména Čína a Indie. Při provázanosti hospodářských procesů ve světě si málokterá vláda může dovolit neutralitu.
Není současná situace „dobrá“ na to, aby EU reálně uvažovala o své vlastní armádě?
A je to tu zase. Evropská armáda. Ne. Nic takového v dohledné době nehrozí. Nápad na založení evropské armády je velmi atraktivní. Ale v podstatě jde o to, že se některé komunity budou chtít vyplatit z povinnosti bránit své území vlastními životy. Jenže celospolečenská smlouva mezi jedincem a státem zahrnuje vztah mezi ochranou jedince ze strany státu a placením daní, případně nasazením vlastního života za zájmy státu. A pokud si jedna z obou stran chce vypomoci třetím subjektem, celý proces ochrany jedince i zájmů státu se prodraží a zneefektivní.
Dosud evropská armáda v pravém slova smyslu nevznikla, protože se nikdo nebyl schopen shodnout na základních otázkách, jako jsou „Kdo tomu bude velet?“, „Jaké zbraně budeme používat?“ „Jak budeme vyzbrojeni?“ „Kdo to bude vyrábět a kdo si ponechá zisk?“ A byť Evropské Obranné agentuře (European Defence Agency - EDA) předsedá Josep Borell, bývalý šéf Evropského parlamentu a schopný vyjednavač, nepohnula se debata ani o píď.
I tak zvaně evropská bojová uskupení (Battle Groups) jsou naplňována jednotkami jednotlivých členských států fungujících zcela podle národních pravidel. Proto jedinou správnou cestou zvýšení obranyschopnosti států EU je zvýšení schopností armád států EU a to je povinnost každého státu Unie. A tedy i naší. My jsme zodpovědní za stav naší armády, nikdo jiný nám jí nevybuduje. Už skončila léta Varšavské smlouvy, kdy vrchní personalista z Prahy dostal strukturu armády nakreslenou do posledního vojáka a jeho dislokace na letišti v Moskvě, poté, co se dva týdny opíjel a lovil po lesích se svými soudruhy.
Jste pro vstup Ukrajiny do EU?
Teď ne. Nejdřív musí skončit boje. Pokud se bojuje, není možné obchodovat. A EU je založená na odstranění dvojitého proclení, to znamená, jde o organizaci s dominantně obchodním rozměrem. Až se vyjasní, jaké území je pod čí kontrolou, pak se lze domlouvat o vzájemných dohodách. A nemůžete se domlouvat s někým, kdo Vám není schopen zajistit volný pohyb zboží, pracovních sil. A pohyb pracovních sil a posléze i zboží byl duší článku 45 Smlouvy o Evropské unii.
Volodymyr Zelenskyj už několikrát žádal Západ o vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. Co vlastně takový krok znamená v praxi a proč se NATO zdráhá?
Protože to znamená nasazení sil států NATO na území Ukrajiny. Jak vymůžete bezletovou zónu? Musíte nasadit svá letadla proti všem jiným prostředkům, které chtějí létat nad daným územím. A Ukrajina je velká a to znamená hodně letadel a samozřejmě i bojové střety, které mohou eskalovat do regulérní války.
Putin podle některých západních odborníků doslova zešílel. Myslíte si, že se zastaví na Ukrajině, nebo se odváží napadnout některou z členských zemí NATO?
Pan Putin není šílený. Jen dělá, co mu projde. Ruská administrativa zjistila, že jí v napadení Ukrajiny nic nebrání. A dokonce ani nebude rušena, když vojenské lety mezi Evropou a Afghánistánem již ustaly. Vše je pečlivě naplánováno. Byť jsou některé plány postaveny na chybných předpokladech. Ale všichni víme, že každý plán v praxi vydrží asi tak pět minut.
A co jaderné zbraně? Je Putin schopen zmáčknout ono pomyslné tlačítko, nebo si je stále vědom, že by to byl konec nejen Ruska?
Vzpomeňte si, kterak asi před 6 lety jisté uskupení s názvem Evropské hodnoty cizelovalo jednotlivé scénáře střetu. Ano, již tehdy. A jak byly tyto scénáře pohaněny. A proč? Protože se v nich vyskytovalo použití jaderné bomby malé ráže na zcela neobydleném místě za účelem odstrašení nepřítele. A ano, ze strany Ruské federace. Jaderné zbraně budou stále součástí arzenálu. A pokud si pan Putin vyhodnotí, že jejich použití mu ušetří tisíce životů jeho vojáků, nebude váhat. Pokud počítáte použití všech dostupných jaderných zbraní celosvětově, pak to bude znamenat konec naší civilizace.
Co nastane, pokud Rusko nakonec Ukrajinu dobude?
Jak jsem zmínil, studená válka 2.0 ve fázi jasného stanovení nové železné opony. A taková studená válka bude trvat do té doby, dokud jedna strana neprohraje. To znamená, dokud se neukáže, že hodnoty jedné strany jsou horší. Ale budovat východní stranu nové železné opony podle kulturních pravidel, která se v minulosti ukázala jako špatná, je jednoduše známkou nepoučenosti. A nevím, jak to bude trvat dlouho. Může jít o léta, ale i o celé generace.
Jak invaze na Ukrajinu změní poměry v Rusku? Zaznívají názory, že Putin ještě víc přitvrdí a z Ruska se stane obří KLDR…
Ano, pan Putin nyní opticky přitvrdí. Ale kulturní vzorce severní Koreje nejsou kulturními vzorci Ruska. Ano, je pravděpodobné, že pan Putin posune řízení státu z kategorie autokratické do kategorie totalitní.
Jak velkou roli hrají ve válce na Ukrajině dezinformace, které do světa vypouští Rusko?
Na poli mediálním se v podstatě vede nefalšovaná válka, kdy se jedna strana snaží zpochybnit druhou a naopak. Záleží na morálce každého, jak je odolný vůči propagandě. A ten, kdo brání svůj domov a svůj holý život, je odolný více, než ten, kdo dostal jen úkol ovládnout území.
Ze slov prokremelských propagandistů vyplývá, že ruské vedení má políčeno na Česko. Proč tak tomu je? Rusko se bojí malé země, jako je ČR?
Nejde jen o nás. Ruská federace má celý seznam takových zemí. A zkouší to. Ví totiž, že síla celé Severoatlantické aliance stojí na schopnostech a soudržnosti jednotlivých států. A ruku na srdce, podívejte se na schopnost nakupovat nové technologie, podívejte se na věkový průměr vojáků před 20 lety a dnes. Upřímně, nejsme žádným nadprůměrným členem. A budeme rádi, pokud budeme jednou plnit úkoly, ke kterým jsme se před více než 20 lety zavázali, které dlouho neplníme a na jejichž plnění ani společnost není duševně připravena.
Související
Konflikt na severu Sýrie: Jaké jsou zájmy Turecka a Ruska? Expert vysvětluje
Evropa v ohrožení, za krach INF může Rusko. Atomovky dovedou vygumovat z mapy celá města, varuje expert
Jan Österreicher (plukovník AČR) , rozhovor
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek