ROZHOVOR | Konflikt na severu Sýrie: Jaké jsou zájmy Turecka a Ruska? Expert vysvětluje

ROZHOVOR - Invaze turecké armády na sever Sýrie vyvolala ostré reakce. Řada zemí včetně Česka se postavila na stranu Kurdů. A priori pokládat Turecko za toho špatného ovšem není úplně fér. „U Kurdů je téměř dvougenerační evidence podpory teroristických akcí,“ upozorňuje pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Turecko, které je členem NATO, nedávno zaútočilo na Kurdy v severní Sýrii. Západ tuto akci odsoudil. Lze hovořit o vážném rozkolu v Severoatlantické alianci?

To není tak jednoduché. Spíš bych řekl, že jde o řešení konfliktu mimo rámec Aliance. Syrští vzbouřenci opakovaně útočili na turecké území například v roce 2012 a Severoatlantická rada se neusnesla na aktivaci článku 5, po které turecká vláda tehdy volala. Je tedy zcela logické, že Turecko se cítí odpovědno hájit své zájmy bez ohledu na zbytek Aliance.

Bylo podle Vás takticky správné, že se armáda USA stáhla ze severu Sýrie? Podle některých analytiků (a Ruska) to byla „prachsprostá zrada“ na Kurdech, kteří do té doby společně s USA bojovali proti Islámskému státu…

Především nebylo taktické podporovat takto a dlouhodobě Kurdy, u nichž je téměř dvougenerační evidence podpory teroristických akcí na tureckém území. Turecká vláda systematicky již od 80. let dává oficiálně najevo svůj protikurdský postoj.

Na druhou stranu, už jste slyšel souhlasný komentář ruské strany na jakýkoliv podobný krok USA? Rusové jako soupeř USA budou vždycky kritizovat akce USA.

V médiích letmo proběhla informace, že hrozila situace, kdy by americké stíhačky zakročily proti tureckých letounům. Jak je taková situace „ošetřena“ v rámci Severoatlantické aliance? Může země NATO napadnout jiného člena NATO?

Severoatlantická aliance provádí jakékoliv vojenské operace na základě konsenzu všech svých členů. Pokud nějaký člen reaguje proti jinému, není to v zájmu NATO a jde výsostně o osamocené rozhodnutí národního velení.

Turecko už dostalo ruský protiraketový systém S-400. Jak velký problém představuje tento „vetřelec“ pro jednotu zemí NATO?

Pokud je nějaký stát Aliance vyzbrojen a technologicky závislý na zbraňových systémech vyrobených mimo své území, pak nemůže takové zbraně nasadit k boji v případě konfliktu se zemí původu zbraní. A v tomto případě to platí také. Pan Vladimir Putin si slibuje závislost Turecka na ruských technologiích. V případě konfliktu s Ruskou federací nebude Turecko moci tyto systémy používat.

Ale abychom si uklidili před vlastním prahem. I naše republika má zbraně vyvinuté na území Ruské federace. Jde například o naše vrtulníky.

Na severu Sýrie už vznikl „protektorát“ (bezpečnostní zóna), kde hlídkují ruští vojáci. Jaké má vlastně Moskva zájmy na Blízkém východě?

V tomto případě jde o obavu šíření terorismu. Ruská federace se logicky bojí, že kriminální živly vycvičené zabíjet, přejdou na území států bývalého Sovětské svazu a po porážce Islámského státu a kurdských milicí budou bojovat dál, tentokrát proti zájmům moskevského režimu. Tady jde o logický sebeobranný krok.

Jako historický příklad uvedu šíření teroristických bojůvek z Libye po porážce Kaddáfího režimu do Mali, kde vyvolaly občanskou válku, kterou vyřešila až intervence Francie.

Prezident Erdogan naznačil, že jeho země bude usilovat o jadernou zbraň. Má vůbec Turecko kapacity na její výrobu a pokud by „atomovku“ opravdu mělo, jak by se změnila bezpečnostní situace ve světě?

Turecko je signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní. V tomto případě by šlo o porušení mezinárodního práva. A situace by se změnila významně, neboť Turecko by se stalo první arabskou a muslimskou zemí s jadernou zbraní, což by z ní učinilo v budoucnu kandidáta na hegemona zemí tohoto civilizačního okruhu.

Pak bych očekával nějaký druh soupeření se Saúdskou Arábií, která dnes reprezentuje druhé kandidátské křídlo této civilizace. Takový zápas se nás sice bytostně nedotkne, ale poté budeme muset čelit zájmům vítěze. A to už jsme v historii několikrát zažili s Osmanskou říší. A vždy šlo o krvavé bitvy.

V souvislosti s děním na severu Sýrie se hovoří o riziku vzkříšení Islámského státu. Jsou podle Vás takové obavy oprávněné?

Nemyslím. Islámský stát vznikl z důvodu mocenského vakua. Jednoduše syrská a irácká armáda byla příliš slabá, než aby zabránila vzniku této entity. Nyní jde o silné a plně bojeschopné hráče, kteří nepřipustí vůli kohokoliv jiného.

Některé evropské země už přijaly děti bojovníků IS, zvažuje se repatriace zajatců z řad IS. Souhlasíte s takovou politikou? Nezahrává si Evropa s ohněm?

Je velmi důležité, jaké se těmto dětem dostane výchovy. V jakých rodinách a prostředí budou vyrůstat. Jaké morální hodnoty si osvojí. Pokud se těmto dětem dostane řádné výchovy, nemáme se čeho bát. Ale to se teprve uvidí. Čertíci jsou vždy schovaní v detailech.

Související

Finsko, ilustrační fotografie.

Finsko zváží vývoz zbraní do Turecka, očekává souhlas se vstupem do NATO

Finsko zvažuje, že bude případ od případu povolovat vývoz zbraní do Turecka. Řekl to dnes podle agentury Reuters během návštěvy Turecka finský ministr obrany Antti Kaikkonen. Helsinky chtějí, aby Turecko ratifikovalo vstup Finska a Švédska do NATO. Ankara Finsko vyzvala, aby před tím začalo povolovat vývoz zbraní do Turecka.

Více souvisejících

Turecko Kurdové NATO Ruské angažmá v Sýrii Rusko Jaderné zbraně Islámský stát (IS) Syrská krize rozhovor Jan Österreicher (plukovník AČR) CEVRO Institut Recep Tayyip Erdogan (turecký politik) Saúdská Arábie Rakety S-400 Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Aktualizováno před 22 minutami

před 1 hodinou

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU čeká jednání o Ukrajině či energetice, summit začne ve čtvrtek

Tématy summitu lídrů zemí Evropské unie příští týden ve čtvrtek a v pátek mají být Ukrajina, energetika, obrana a bezpečnost, jižní sousedství či vnější vztahy. Návrhy okruhů probere Rada pro obecné záležitosti (GAC) v úterý v Bruselu. ČTK to sdělila Veronika Lukášová z oddělení komunikace kabinetu ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN).

před 1 hodinou

Úřad práce

Příbuzní zastřelené úřednice chtějí po státu miliony korun

Rodina úřednice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze na Vinohradech osmašedesátiletý muž, chce po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny (LN). 

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační fotografie.

Převrat v Německu připravoval i známý šéfkuchař, je mezi zadrženými

Mezi podezřelými z přípravy převratu, který v Německu podle policie chystali příznivci krajní pravice, je i známý šéfkuchař Frank Heppner, jehož dcera je přítelkyní rakouského fotbalisty Davida Alaby z klubu Real Madrid, uvedl britský deník The Guardain. Další podezřelou osobou je bývalý policista, který kdysi chránil židovskou komunitu před teroristickými útoky. Vyšetřování pokračuje, takže zadržených nejspíš bude přibývat.

před 1 hodinou

Senát ČR

Senát zřejmě označí hladomor na Ukrajině ve 30. letech 20. století za genocidu

Senát zřejmě po vzoru Sněmovny a parlamentů dalších zemí označí hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu, kterou způsobil stalinský režim. Horní parlamentní komora by v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině měla vyjádřit odhodlání přispět k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat. Vyplývá to z návrhu usnesení, které připravil senátní výbor pro lidská práva.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie. Photo by Kira auf der Heide

Češi šetří kvůli inflaci. Dotkne se to i nadílky pod stromečkem

Kvůli vysoké inflaci plánuje letos na vánočních dárcích šetřit 30 procent dospělých Čechů, průměrně alespoň 2000 korun v porovnání s loňským rokem. Naopak devět procent lidí hodlá utratit za dárky více, aby udrželi standard, na který byli jejich blízcí zvyklí. Vyplývá to z listopadového průzkumu UniCredit Bank za účasti 1015 respondentů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

Eva Kailisová

Korupce v Evropském parlamentu: V Belgii zadrželi místopředsedkyni Kailisovou

Policie v Bruselu dnes provedla 16 razií v rámci vyšetřování podezření z praní špinavých peněz a korupce, do kterého je zapojen Evropský parlament a nejmenovaná země Perského zálivu. Agentuře AP to dnes sdělila federální prokuratura, podle které byli zatčeni čtyři lidé. Večer belgický list Le Soir napsal, že další zadrženou v tomto případě je místopředsedkyně EP, Řekyně Eva Kailisová. Policie ji nyní vyslýchá.

včera

Emmanuel Macron

Paříž: Macronovy výroky o Rusku jsou vytržené z kontextu. Popisuje jen to, co chtějí Ukrajinci

Nedávné výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o bezpečnostních garancích Rusku byly vytržené z kontextu, uvedl dnes Elysejský palác podle agentury AFP. Macron minulý týden v rozhovoru se stanicí TF1 při cestě po Spojených státech uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. Macronovy výroky kritizovalo několik ukrajinských a východoevropských politiků a osobností, píše agentura AFP.

včera

Kyjev

Ukrajina bez proudu? Lidé musí počítat s odstávkami během celé zimy, varoval premiér

Obyvatelé Ukrajiny se musejí připravit, že stabilizační odstávky proudu potrvají celou zimu, upozornil dnes podle agentury Unian premiér země Denys Šmyhal. Kvůli rozsáhlým škodám, které na ukrajinském energetickém systému způsobily ruské nálety, se řízené odstávky proudu staly pro Ukrajince denním chlebem. Šmyhal uvedl, že poškozeny jsou všechny ukrajinské tepelné a vodní elektrárny.

včera

Aktualizováno včera

Očkování, ilustrační foto

EU nakupuje vakcíny proti covidu, které se nikdy nevyužijí. Chce jednat o přerušení dodávek

Evropská unie nakupuje vakcíny proti covidu-19, které se nikdy nevyužijí, a musí jednat s jejich výrobci o přerušení nasmlouvaných dodávek a snížení poptávky. Shodli se na tom dnes v diskusi unijní ministři zdravotnictví, z nichž někteří volali po zásahu během následujícího měsíce. Český ministr Vlastimil Válek vyjádřil přesvědčení, že vyjednávání s dodavateli budou úspěšná.

Aktualizováno včera

Danuše Nerudová

Prezidentské volby 2023: Nerudová poprvé ve vedení. Pavel se propadl na třetí místo

Ekonomka Danuše Nerudová se v aktuálním volebním modelu agentury Median poprvé dostala na první místo mezi prezidentskými kandidáty. Získala by 28 procent hlasů a proti říjnu si polepšila o 13 procentních bodů. Na druhém místě se umístil předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš, kterému model přisoudil 26,5 procenta hlasů. Třetí by podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince skončil někdejší vysoký představitel armády Petr Pavel se ziskem 23,5 procenta. 

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching se v Rijádu zúčastnil summitu arabských zemí

Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes v Rijádu zúčastnil summitu arabských zemí, které označil za přirozené partnery Pekingu pro spolupráci a setkání označil za "milník" a začátek nové éry ve vztazích s těmito státy. Čínský prezident dnes končí návštěvu Saúdské Arábie, kterou zahájil ve středu a během níž podepsal řadu dohod s Rijádem.

Aktualizováno včera

Putin: Po jaderném útoku vymažeme agresora ze světa. Diktátor opakuje hrozbu, kterou si namlouvá

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Na jednání euroasijské ekonomické rady podle agentury Reuters řekl, že by v takovém případě byl útočník smazán z povrchu země. Putin už tento týden řekl, že hrozba jaderného konfliktu narůstá, přestože žádná země záměr podniknout útok proti Rusku s použitím jaderných prostředků nedeklarovala a o možnosti použití jaderných zbraní hovoří v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině především právě Moskva. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy