ROZHOVOR | Konflikt na severu Sýrie: Jaké jsou zájmy Turecka a Ruska? Expert vysvětluje

ROZHOVOR - Invaze turecké armády na sever Sýrie vyvolala ostré reakce. Řada zemí včetně Česka se postavila na stranu Kurdů. A priori pokládat Turecko za toho špatného ovšem není úplně fér. „U Kurdů je téměř dvougenerační evidence podpory teroristických akcí,“ upozorňuje pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Turecko, které je členem NATO, nedávno zaútočilo na Kurdy v severní Sýrii. Západ tuto akci odsoudil. Lze hovořit o vážném rozkolu v Severoatlantické alianci?

To není tak jednoduché. Spíš bych řekl, že jde o řešení konfliktu mimo rámec Aliance. Syrští vzbouřenci opakovaně útočili na turecké území například v roce 2012 a Severoatlantická rada se neusnesla na aktivaci článku 5, po které turecká vláda tehdy volala. Je tedy zcela logické, že Turecko se cítí odpovědno hájit své zájmy bez ohledu na zbytek Aliance.

Bylo podle Vás takticky správné, že se armáda USA stáhla ze severu Sýrie? Podle některých analytiků (a Ruska) to byla „prachsprostá zrada“ na Kurdech, kteří do té doby společně s USA bojovali proti Islámskému státu…

Především nebylo taktické podporovat takto a dlouhodobě Kurdy, u nichž je téměř dvougenerační evidence podpory teroristických akcí na tureckém území. Turecká vláda systematicky již od 80. let dává oficiálně najevo svůj protikurdský postoj.

Na druhou stranu, už jste slyšel souhlasný komentář ruské strany na jakýkoliv podobný krok USA? Rusové jako soupeř USA budou vždycky kritizovat akce USA.

V médiích letmo proběhla informace, že hrozila situace, kdy by americké stíhačky zakročily proti tureckých letounům. Jak je taková situace „ošetřena“ v rámci Severoatlantické aliance? Může země NATO napadnout jiného člena NATO?

Severoatlantická aliance provádí jakékoliv vojenské operace na základě konsenzu všech svých členů. Pokud nějaký člen reaguje proti jinému, není to v zájmu NATO a jde výsostně o osamocené rozhodnutí národního velení.

Turecko už dostalo ruský protiraketový systém S-400. Jak velký problém představuje tento „vetřelec“ pro jednotu zemí NATO?

Pokud je nějaký stát Aliance vyzbrojen a technologicky závislý na zbraňových systémech vyrobených mimo své území, pak nemůže takové zbraně nasadit k boji v případě konfliktu se zemí původu zbraní. A v tomto případě to platí také. Pan Vladimir Putin si slibuje závislost Turecka na ruských technologiích. V případě konfliktu s Ruskou federací nebude Turecko moci tyto systémy používat.

Ale abychom si uklidili před vlastním prahem. I naše republika má zbraně vyvinuté na území Ruské federace. Jde například o naše vrtulníky.

Na severu Sýrie už vznikl „protektorát“ (bezpečnostní zóna), kde hlídkují ruští vojáci. Jaké má vlastně Moskva zájmy na Blízkém východě?

V tomto případě jde o obavu šíření terorismu. Ruská federace se logicky bojí, že kriminální živly vycvičené zabíjet, přejdou na území států bývalého Sovětské svazu a po porážce Islámského státu a kurdských milicí budou bojovat dál, tentokrát proti zájmům moskevského režimu. Tady jde o logický sebeobranný krok.

Jako historický příklad uvedu šíření teroristických bojůvek z Libye po porážce Kaddáfího režimu do Mali, kde vyvolaly občanskou válku, kterou vyřešila až intervence Francie.

Prezident Erdogan naznačil, že jeho země bude usilovat o jadernou zbraň. Má vůbec Turecko kapacity na její výrobu a pokud by „atomovku“ opravdu mělo, jak by se změnila bezpečnostní situace ve světě?

Turecko je signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní. V tomto případě by šlo o porušení mezinárodního práva. A situace by se změnila významně, neboť Turecko by se stalo první arabskou a muslimskou zemí s jadernou zbraní, což by z ní učinilo v budoucnu kandidáta na hegemona zemí tohoto civilizačního okruhu.

Pak bych očekával nějaký druh soupeření se Saúdskou Arábií, která dnes reprezentuje druhé kandidátské křídlo této civilizace. Takový zápas se nás sice bytostně nedotkne, ale poté budeme muset čelit zájmům vítěze. A to už jsme v historii několikrát zažili s Osmanskou říší. A vždy šlo o krvavé bitvy.

V souvislosti s děním na severu Sýrie se hovoří o riziku vzkříšení Islámského státu. Jsou podle Vás takové obavy oprávněné?

Nemyslím. Islámský stát vznikl z důvodu mocenského vakua. Jednoduše syrská a irácká armáda byla příliš slabá, než aby zabránila vzniku této entity. Nyní jde o silné a plně bojeschopné hráče, kteří nepřipustí vůli kohokoliv jiného.

Některé evropské země už přijaly děti bojovníků IS, zvažuje se repatriace zajatců z řad IS. Souhlasíte s takovou politikou? Nezahrává si Evropa s ohněm?

Je velmi důležité, jaké se těmto dětem dostane výchovy. V jakých rodinách a prostředí budou vyrůstat. Jaké morální hodnoty si osvojí. Pokud se těmto dětem dostane řádné výchovy, nemáme se čeho bát. Ale to se teprve uvidí. Čertíci jsou vždy schovaní v detailech.

Související

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Více souvisejících

Turecko Kurdové NATO Ruské angažmá v Sýrii Rusko Jaderné zbraně Islámský stát (IS) Syrská krize rozhovor Jan Österreicher (plukovník AČR) CEVRO Institut Recep Tayyip Erdogan Saúdská Arábie Rakety S-400 Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 31 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 57 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua označila rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o vydání zatykače za „absurdní a falešné lži“ a za „antisemitské“. UVedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy