ROZHOVOR - Invaze turecké armády na sever Sýrie vyvolala ostré reakce. Řada zemí včetně Česka se postavila na stranu Kurdů. A priori pokládat Turecko za toho špatného ovšem není úplně fér. „U Kurdů je téměř dvougenerační evidence podpory teroristických akcí,“ upozorňuje pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.
Turecko, které je členem NATO, nedávno zaútočilo na Kurdy v severní Sýrii. Západ tuto akci odsoudil. Lze hovořit o vážném rozkolu v Severoatlantické alianci?
To není tak jednoduché. Spíš bych řekl, že jde o řešení konfliktu mimo rámec Aliance. Syrští vzbouřenci opakovaně útočili na turecké území například v roce 2012 a Severoatlantická rada se neusnesla na aktivaci článku 5, po které turecká vláda tehdy volala. Je tedy zcela logické, že Turecko se cítí odpovědno hájit své zájmy bez ohledu na zbytek Aliance.
Bylo podle Vás takticky správné, že se armáda USA stáhla ze severu Sýrie? Podle některých analytiků (a Ruska) to byla „prachsprostá zrada“ na Kurdech, kteří do té doby společně s USA bojovali proti Islámskému státu…
Především nebylo taktické podporovat takto a dlouhodobě Kurdy, u nichž je téměř dvougenerační evidence podpory teroristických akcí na tureckém území. Turecká vláda systematicky již od 80. let dává oficiálně najevo svůj protikurdský postoj.
Na druhou stranu, už jste slyšel souhlasný komentář ruské strany na jakýkoliv podobný krok USA? Rusové jako soupeř USA budou vždycky kritizovat akce USA.
V médiích letmo proběhla informace, že hrozila situace, kdy by americké stíhačky zakročily proti tureckých letounům. Jak je taková situace „ošetřena“ v rámci Severoatlantické aliance? Může země NATO napadnout jiného člena NATO?
Severoatlantická aliance provádí jakékoliv vojenské operace na základě konsenzu všech svých členů. Pokud nějaký člen reaguje proti jinému, není to v zájmu NATO a jde výsostně o osamocené rozhodnutí národního velení.
Turecko už dostalo ruský protiraketový systém S-400. Jak velký problém představuje tento „vetřelec“ pro jednotu zemí NATO?
Pokud je nějaký stát Aliance vyzbrojen a technologicky závislý na zbraňových systémech vyrobených mimo své území, pak nemůže takové zbraně nasadit k boji v případě konfliktu se zemí původu zbraní. A v tomto případě to platí také. Pan Vladimir Putin si slibuje závislost Turecka na ruských technologiích. V případě konfliktu s Ruskou federací nebude Turecko moci tyto systémy používat.
Ale abychom si uklidili před vlastním prahem. I naše republika má zbraně vyvinuté na území Ruské federace. Jde například o naše vrtulníky.
Na severu Sýrie už vznikl „protektorát“ (bezpečnostní zóna), kde hlídkují ruští vojáci. Jaké má vlastně Moskva zájmy na Blízkém východě?
V tomto případě jde o obavu šíření terorismu. Ruská federace se logicky bojí, že kriminální živly vycvičené zabíjet, přejdou na území států bývalého Sovětské svazu a po porážce Islámského státu a kurdských milicí budou bojovat dál, tentokrát proti zájmům moskevského režimu. Tady jde o logický sebeobranný krok.
Jako historický příklad uvedu šíření teroristických bojůvek z Libye po porážce Kaddáfího režimu do Mali, kde vyvolaly občanskou válku, kterou vyřešila až intervence Francie.
Prezident Erdogan naznačil, že jeho země bude usilovat o jadernou zbraň. Má vůbec Turecko kapacity na její výrobu a pokud by „atomovku“ opravdu mělo, jak by se změnila bezpečnostní situace ve světě?
Turecko je signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní. V tomto případě by šlo o porušení mezinárodního práva. A situace by se změnila významně, neboť Turecko by se stalo první arabskou a muslimskou zemí s jadernou zbraní, což by z ní učinilo v budoucnu kandidáta na hegemona zemí tohoto civilizačního okruhu.
Pak bych očekával nějaký druh soupeření se Saúdskou Arábií, která dnes reprezentuje druhé kandidátské křídlo této civilizace. Takový zápas se nás sice bytostně nedotkne, ale poté budeme muset čelit zájmům vítěze. A to už jsme v historii několikrát zažili s Osmanskou říší. A vždy šlo o krvavé bitvy.
V souvislosti s děním na severu Sýrie se hovoří o riziku vzkříšení Islámského státu. Jsou podle Vás takové obavy oprávněné?
Nemyslím. Islámský stát vznikl z důvodu mocenského vakua. Jednoduše syrská a irácká armáda byla příliš slabá, než aby zabránila vzniku této entity. Nyní jde o silné a plně bojeschopné hráče, kteří nepřipustí vůli kohokoliv jiného.
Některé evropské země už přijaly děti bojovníků IS, zvažuje se repatriace zajatců z řad IS. Souhlasíte s takovou politikou? Nezahrává si Evropa s ohněm?
Je velmi důležité, jaké se těmto dětem dostane výchovy. V jakých rodinách a prostředí budou vyrůstat. Jaké morální hodnoty si osvojí. Pokud se těmto dětem dostane řádné výchovy, nemáme se čeho bát. Ale to se teprve uvidí. Čertíci jsou vždy schovaní v detailech.
Související
Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo
Teroristický útok v Ankaře: Sídlem letecké společnosti otřásla exploze a střelba, na místě jsou mrtví
Turecko , Kurdové , NATO , Ruské angažmá v Sýrii , Rusko , Jaderné zbraně , Islámský stát (IS) , Syrská krize , rozhovor , Jan Österreicher (plukovník AČR) , CEVRO Institut , Recep Tayyip Erdogan , Saúdská Arábie , Rakety S-400 , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 1 hodinou
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.
Zdroj: Libor Novák