ROZHOVOR | Evropa v ohrožení, za krach INF může Rusko. Atomovky dovedou vygumovat z mapy celá města, varuje expert

ROZHOVOR - 2. srpna 2019 vypršela výpovědní lhůta smlouvy INF, důležitá dohoda o jaderném odzbrojení se tak stala minulostí. Kdo nese odpovědnost za eskalaci napětí ve světě? „Rusové smlouvu porušili a ještě se tím celému světu pochlubili,“ říká pro EuroZprávy.cz Jan Österreicher, profesor vojenské radiobiologie a garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987 definitivně vzala za své. Zintenzivní se podle Vás závod ve zbrojení mezi USA a Ruskem?

Ano. Jak jsem již odpovídal zhruba před půl rokem, obě mocnosti vstoupí do nové fáze současné studené války a začnou vyvíjet účinnější rakety tohoto doletu, tj mezi 500 a 5500 kilometry. Ale nepůjde o masovou výrobu nebo výzbroj, jako tomu bylo před 40 lety.

Dnešní intenzita boje je mnohem nižší a středoevropské a západoevropské národy nejsou ochotny nést významnější ztráty. Jako důkaz lze uvést postoj holandské společnosti, která nebyla ochotna tolerovat 24 mrtvých a 140 raněných vojáků za své čtyřleté působení v Afghánistánu a donutila svou vládu ukončit svou misi již v roce 2010.

Myslím, že v příštích letech se můžeme dočkat významného rozmachu dronů kombinovaných s raketovými systémy.

Smlouva INF je 32 let stará. Měla ještě v současnosti své opodstatnění? Na její porušování upozorňoval už Barack Obama.

Opodstatnění má! V době svého podpisu znamenala faktické ukončení nejtužší fáze studené války. Od té doby až do dneška totiž nikdo z ruské strany nemohl mířit na evropské státy dále než 500 km od svých základen. A to nyní neplatí. Obě strany na sebe mohou mířit, jak je jim libo. A vyvíjet nové zbraňové systémy s doletem 500 až 5500 km.

Podle Michaila Gorbačova znamená konec dohody INF hrozbu pro celý svět. Vidíte to taky tak černě? Mezi Ruskem a USA už je pouze jedna odzbrojovací smlouva (START) a i její osud je značně nejistý.

Ano, konec smlouvy INF je hrozbou. A je hrozbou pro Evropu, nikoliv pro ostatní svět. Ostatní mocnosti se nikdy nezavázali nepoužívat rakety krátkého a středního doletu. Vzhledem k současnému nastavení vztahů mezi oběma mocnostmi předpokládám ukončení i smlouvy START. Ale zatím nikdo nemá potřebu smlouvu START rušit, neboť ve smlouvě jde o redukci zbrojního arzenálu a současné bitvy již neprobíhají použitím stovky divizí.

Vzpomeňme si, že Irák v roce 2003 i Afghánistán o rok dříve dobyly pozemní jednotky o síle jedné divize, byť použité zdroje odpovídaly násobku. A pan Putin na ukrajinsko-ruské hranici shromáždil vojska o síle maximálně sto tisíc mužů. Intenzita použití bojové živé síly klesá, pokud použijete více smrtící technologie.

Ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček řekl, že smlouva INF skončila kvůli „nezodpovědnému přístupu Ruska“. Souhlasíte s ním?

Ano, to je oficiální postoj státu, naprosto souhlasím. Ruská federace cestou agentury Interfax sama v roce 2005 (ano, před 14 lety) publikovala, že rakety 9M728 a 9M729, v alianční terminologii označené jako SS-CX-7 a SS-CX-8, a které jsou součástí ruského rakového systému Iskander, jsou schopny doletět až do vzdálenosti 600 km. A pokud smlouva má striktní hranici doletu 500 kilometrů, pak Rusové smlouvu porušili. A ještě se tím celému světu pochlubili.

Když se krátce podíváme na domácí politiku, ministr Petříček se nezdráhá kritizovat Rusko či Čínu, naopak prezident Miloš Zeman je pokládán za „proruského a pročínského agenta“. Není česká zahraniční politika tak trochu ve schizofrenním stavu? Poškozuje to Česko v očích NATO?

Ano, jsme rozpolcení a poškozuje nás to. A protichůdnost názoru ústavních činitelů je jen odrazem rozpolcenosti společnosti. Tato rozpolcenost byla sociology publikována již v roce 1996. Naše společnost se dá rozdělit na ty, kteří transformací státu utrpěli, a na ty, kteří získali. A je jen logické, že kremelská propaganda se opírá o tu část populace, které se žije hůře a využívá chyb a poklesků naší společnosti.

A na druhé straně agresivní aktivismus všeho druhu není vhodnou cestou pro šíření myšlenek v českých podmínkách. Maximálně tak averze. A mnozí novináři celý stav zhoršují, když zveličí sebemenší problém. Upřímně, pochybuji, že v Rudém právu v 80. letech by současné popisy „katastrof“ a „úpadku“ mohly vyjít. Sjednocení společnosti není otázka jedné či dvou generací, je to úkol pro asi šest generací. S tím se musíme smířit.

Americký prezident Donald Trump přišel s návrhem, aby se vyjednala nová smlouva, která by ale byla rozšířena i na Čínu. Je vůbec v současnosti možné mezi mocnostmi něco dojednat? Vztahy USA-Rusko nejsou právě nejlepší, stejně tak vztahy USA-Čína...

Rozšíření smlouvy INF na Čínu je krok logický a chytrý. Vždyť dnes Čína představuje továrnu světa. Dovede vyrobit téměř cokoliv a za nižší ceny než my. Čínská armáda může disponovat jakoukoliv zbraní, včetně raket středního a krátkého doletu. Čínská vláda smlouvu INF nikdy nepodepsala. Pokud se komukoliv povede obnovit smlouvu INF a zahrnout do ní i čínský závazek, pak to bude nejvýznamnější krok v odzbrojení za celou generaci.

Jak zareaguje NATO na konec smlouvy INF? Vzroste na hranici mezi Ruskem a aliančními státy napětí?

Ale jako NATO už reagujeme. Například naše armáda posiluje svou přítomnost v Pobaltí. Američané a ostatní spojenci dělají to samé. Vzpomínáte na slavný Ťokův čtverec D1? Vždyť nešlo o nic jiného než o běžnou rotaci pouhého jednoho pluku z Pobaltí. Zatím jsme hodně daleko od napětí známým z první studené války, ale o bezproblémovém soužití už nemůžeme hovořit ani ve snu.

Takže se mezitím můžeme připravit, například opět zprůchodnit cesty pro těžkou techniku. A každý vojenský dopravák (a moc jich v Čechách nezbylo) vám může dosvědčit, že transport těžké techniky přes naše území dnes je zapeklitý oříšek.

Před časem se spekulovalo, že NATO rozmístí v Evropě jaderné zbraně. Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg to sice vyvrátil, přesto obavy přetrvávají. Mohlo by na starém kontinentu dojít ke stavu, který by připomínal „karibskou krizi“?

Karibská krize vznikla tím, že Chruščov poslal rakety s jadernými hlavicemi na Kubu. V Evropě jsme přitom měli tisíce raket. Uvědomte si, že použití jaderné zbraně nikdo a nikdy nezakázal. Existuje pouze zákaz jejího šíření, včetně technologií, do třetích zemí.

Spekulací je celá řada. Pokud pan Stoltenberg spekulaci vyvrátil, pak mu musíme věřit.

Jaká se budoucnost nukleárních zbraní? USA přecházejí na „miniatomovky“, Rusko má těžko zjistitelné rakety...

Ano, miniaturizace a použití nových technologií se logicky nevyhýbá i této oblasti, vždyť náklady na udržení a rozvoj těchto technologií jsou enormní. Ale mějme na pamětí, že jaderné zbraně jsou strašlivé a dovedou doslova gumovat z mapy celá města. A jsme velmi šťastní, že se ČR nikdy nestala jaderným bojištěm. A doufejme, že ani nestane.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) Jaderné zbraně USA (Spojené státy americké) Rusko NATO Jan Österreicher (plukovník AČR) rozhovor CEVRO Institut Donald Trump Vladimír Putin Ruská armáda Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Trojnásobná vražda v Hořovicích: Policie už zná příčinu smrti obětí

Policie pokročila ve vyšetřování trojnásobné vraždy ve středočeských Hořovicích, kterou se zabývá od uplynulého víkendu. Podle dostupných informací proběhla pitva. Kriminalisté mají nadále pracovat s vyšetřovací verzí, ve které je ze spáchání hrůzného činu podezřelý partner zavražděné ženy. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Suchoj Su-34 (vývozní značení: Su-32, v kódu NATO

Ukrajina sestřeluje jedno ruské letadlo za druhým. Nikdo nechápe jak

Ukrajinské letectvo během posledních deseti dnů sestřelilo deset ruských vojenských letadel, devět stíhacích bombardérů Suchoj Su-34 a Su-35 a letoun včasné výstrahy a velení A-50. Magazín Forbes se zamyslel nad tím, jak se Ukrajincům podařilo zlikvidovat takové množství letadel, není ale zatím zcela jasné, jak k tomu dochází.

včera

včera

Bitcoin

Bitcoin stoupá navzdory varování z Evropské centrální banky, že jde o „měnu zločinu“, jejíž vnitřní hodnota je nulová

Cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa, bitcoinu, dnes odpoledne středoevropského času překonala psychologickou hranici 60 tisíc dolarů, a to poprvé od listopadu 2021. Po jejím prolomení nyní může být jen otázkou času, než překoná dosavadní historický rekord, takřka 69 tisíc dolarů, jehož dosáhla rovněž v listopadu 2021. Stalo by tak navzdory četným varováním z oficiálních míst, včetně z Evropské centrální banky.

včera

včera

včera

innogy

Innogy od března změní ceny energií. Další dodavatelé zlevňují

Od 1. března sníží společnost innogy cenu energií. U fixovaných produktů na 24 nebo 22 měsíců budou ceny elektřiny zlevněny o více než 600 korun za megawatthodinu a ceny plynu o 200 korun za megawatthodinu, informovala Česká televize. Další dodavatelé energií letos také postupně snižují ceny, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Počet žadatelů o azyl v EU stoupl. Loni překročil milion

Počet žadatelů o azyl v zemích EU loni převýšil hranici jednoho milionu a vzrostl o přibližně 18 procent ve srovnání s rokem 2022. Vyplývá to z výroční zprávy Agentury Evropské unie pro azyl (EUAA) zveřejněné ve středu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy