ROZHOVOR | Evropa v ohrožení, za krach INF může Rusko. Atomovky dovedou vygumovat z mapy celá města, varuje expert

ROZHOVOR - 2. srpna 2019 vypršela výpovědní lhůta smlouvy INF, důležitá dohoda o jaderném odzbrojení se tak stala minulostí. Kdo nese odpovědnost za eskalaci napětí ve světě? „Rusové smlouvu porušili a ještě se tím celému světu pochlubili,“ říká pro EuroZprávy.cz Jan Österreicher, profesor vojenské radiobiologie a garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Deník Shopaholičky

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987 definitivně vzala za své. Zintenzivní se podle Vás závod ve zbrojení mezi USA a Ruskem?

Ano. Jak jsem již odpovídal zhruba před půl rokem, obě mocnosti vstoupí do nové fáze současné studené války a začnou vyvíjet účinnější rakety tohoto doletu, tj mezi 500 a 5500 kilometry. Ale nepůjde o masovou výrobu nebo výzbroj, jako tomu bylo před 40 lety.

Dnešní intenzita boje je mnohem nižší a středoevropské a západoevropské národy nejsou ochotny nést významnější ztráty. Jako důkaz lze uvést postoj holandské společnosti, která nebyla ochotna tolerovat 24 mrtvých a 140 raněných vojáků za své čtyřleté působení v Afghánistánu a donutila svou vládu ukončit svou misi již v roce 2010.

Myslím, že v příštích letech se můžeme dočkat významného rozmachu dronů kombinovaných s raketovými systémy.

Smlouva INF je 32 let stará. Měla ještě v současnosti své opodstatnění? Na její porušování upozorňoval už Barack Obama.

Opodstatnění má! V době svého podpisu znamenala faktické ukončení nejtužší fáze studené války. Od té doby až do dneška totiž nikdo z ruské strany nemohl mířit na evropské státy dále než 500 km od svých základen. A to nyní neplatí. Obě strany na sebe mohou mířit, jak je jim libo. A vyvíjet nové zbraňové systémy s doletem 500 až 5500 km.

Podle Michaila Gorbačova znamená konec dohody INF hrozbu pro celý svět. Vidíte to taky tak černě? Mezi Ruskem a USA už je pouze jedna odzbrojovací smlouva (START) a i její osud je značně nejistý.

Ano, konec smlouvy INF je hrozbou. A je hrozbou pro Evropu, nikoliv pro ostatní svět. Ostatní mocnosti se nikdy nezavázali nepoužívat rakety krátkého a středního doletu. Vzhledem k současnému nastavení vztahů mezi oběma mocnostmi předpokládám ukončení i smlouvy START. Ale zatím nikdo nemá potřebu smlouvu START rušit, neboť ve smlouvě jde o redukci zbrojního arzenálu a současné bitvy již neprobíhají použitím stovky divizí.

Vzpomeňme si, že Irák v roce 2003 i Afghánistán o rok dříve dobyly pozemní jednotky o síle jedné divize, byť použité zdroje odpovídaly násobku. A pan Putin na ukrajinsko-ruské hranici shromáždil vojska o síle maximálně sto tisíc mužů. Intenzita použití bojové živé síly klesá, pokud použijete více smrtící technologie.

Ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček řekl, že smlouva INF skončila kvůli „nezodpovědnému přístupu Ruska“. Souhlasíte s ním?

Ano, to je oficiální postoj státu, naprosto souhlasím. Ruská federace cestou agentury Interfax sama v roce 2005 (ano, před 14 lety) publikovala, že rakety 9M728 a 9M729, v alianční terminologii označené jako SS-CX-7 a SS-CX-8, a které jsou součástí ruského rakového systému Iskander, jsou schopny doletět až do vzdálenosti 600 km. A pokud smlouva má striktní hranici doletu 500 kilometrů, pak Rusové smlouvu porušili. A ještě se tím celému světu pochlubili.

Když se krátce podíváme na domácí politiku, ministr Petříček se nezdráhá kritizovat Rusko či Čínu, naopak prezident Miloš Zeman je pokládán za „proruského a pročínského agenta“. Není česká zahraniční politika tak trochu ve schizofrenním stavu? Poškozuje to Česko v očích NATO?

Ano, jsme rozpolcení a poškozuje nás to. A protichůdnost názoru ústavních činitelů je jen odrazem rozpolcenosti společnosti. Tato rozpolcenost byla sociology publikována již v roce 1996. Naše společnost se dá rozdělit na ty, kteří transformací státu utrpěli, a na ty, kteří získali. A je jen logické, že kremelská propaganda se opírá o tu část populace, které se žije hůře a využívá chyb a poklesků naší společnosti.

A na druhé straně agresivní aktivismus všeho druhu není vhodnou cestou pro šíření myšlenek v českých podmínkách. Maximálně tak averze. A mnozí novináři celý stav zhoršují, když zveličí sebemenší problém. Upřímně, pochybuji, že v Rudém právu v 80. letech by současné popisy „katastrof“ a „úpadku“ mohly vyjít. Sjednocení společnosti není otázka jedné či dvou generací, je to úkol pro asi šest generací. S tím se musíme smířit.

Americký prezident Donald Trump přišel s návrhem, aby se vyjednala nová smlouva, která by ale byla rozšířena i na Čínu. Je vůbec v současnosti možné mezi mocnostmi něco dojednat? Vztahy USA-Rusko nejsou právě nejlepší, stejně tak vztahy USA-Čína...

Rozšíření smlouvy INF na Čínu je krok logický a chytrý. Vždyť dnes Čína představuje továrnu světa. Dovede vyrobit téměř cokoliv a za nižší ceny než my. Čínská armáda může disponovat jakoukoliv zbraní, včetně raket středního a krátkého doletu. Čínská vláda smlouvu INF nikdy nepodepsala. Pokud se komukoliv povede obnovit smlouvu INF a zahrnout do ní i čínský závazek, pak to bude nejvýznamnější krok v odzbrojení za celou generaci.

Jak zareaguje NATO na konec smlouvy INF? Vzroste na hranici mezi Ruskem a aliančními státy napětí?

Ale jako NATO už reagujeme. Například naše armáda posiluje svou přítomnost v Pobaltí. Američané a ostatní spojenci dělají to samé. Vzpomínáte na slavný Ťokův čtverec D1? Vždyť nešlo o nic jiného než o běžnou rotaci pouhého jednoho pluku z Pobaltí. Zatím jsme hodně daleko od napětí známým z první studené války, ale o bezproblémovém soužití už nemůžeme hovořit ani ve snu.

Takže se mezitím můžeme připravit, například opět zprůchodnit cesty pro těžkou techniku. A každý vojenský dopravák (a moc jich v Čechách nezbylo) vám může dosvědčit, že transport těžké techniky přes naše území dnes je zapeklitý oříšek.

Před časem se spekulovalo, že NATO rozmístí v Evropě jaderné zbraně. Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg to sice vyvrátil, přesto obavy přetrvávají. Mohlo by na starém kontinentu dojít ke stavu, který by připomínal „karibskou krizi“?

Karibská krize vznikla tím, že Chruščov poslal rakety s jadernými hlavicemi na Kubu. V Evropě jsme přitom měli tisíce raket. Uvědomte si, že použití jaderné zbraně nikdo a nikdy nezakázal. Existuje pouze zákaz jejího šíření, včetně technologií, do třetích zemí.

Spekulací je celá řada. Pokud pan Stoltenberg spekulaci vyvrátil, pak mu musíme věřit.

Jaká se budoucnost nukleárních zbraní? USA přecházejí na „miniatomovky“, Rusko má těžko zjistitelné rakety...

Ano, miniaturizace a použití nových technologií se logicky nevyhýbá i této oblasti, vždyť náklady na udržení a rozvoj těchto technologií jsou enormní. Ale mějme na pamětí, že jaderné zbraně jsou strašlivé a dovedou doslova gumovat z mapy celá města. A jsme velmi šťastní, že se ČR nikdy nestala jaderným bojištěm. A doufejme, že ani nestane.

Deník Shopaholičky

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) Jaderné zbraně USA (Spojené státy americké) Rusko NATO Jan Österreicher (plukovník AČR) rozhovor CEVRO Institut Donald Trump Vladimír Putin Ruská armáda Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy