ROZHOVOR | Evropa v ohrožení, za krach INF může Rusko. Atomovky dovedou vygumovat z mapy celá města, varuje expert

ROZHOVOR - 2. srpna 2019 vypršela výpovědní lhůta smlouvy INF, důležitá dohoda o jaderném odzbrojení se tak stala minulostí. Kdo nese odpovědnost za eskalaci napětí ve světě? „Rusové smlouvu porušili a ještě se tím celému světu pochlubili,“ říká pro EuroZprávy.cz Jan Österreicher, profesor vojenské radiobiologie a garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987 definitivně vzala za své. Zintenzivní se podle Vás závod ve zbrojení mezi USA a Ruskem?

Ano. Jak jsem již odpovídal zhruba před půl rokem, obě mocnosti vstoupí do nové fáze současné studené války a začnou vyvíjet účinnější rakety tohoto doletu, tj mezi 500 a 5500 kilometry. Ale nepůjde o masovou výrobu nebo výzbroj, jako tomu bylo před 40 lety.

Dnešní intenzita boje je mnohem nižší a středoevropské a západoevropské národy nejsou ochotny nést významnější ztráty. Jako důkaz lze uvést postoj holandské společnosti, která nebyla ochotna tolerovat 24 mrtvých a 140 raněných vojáků za své čtyřleté působení v Afghánistánu a donutila svou vládu ukončit svou misi již v roce 2010.

Myslím, že v příštích letech se můžeme dočkat významného rozmachu dronů kombinovaných s raketovými systémy.

Smlouva INF je 32 let stará. Měla ještě v současnosti své opodstatnění? Na její porušování upozorňoval už Barack Obama.

Opodstatnění má! V době svého podpisu znamenala faktické ukončení nejtužší fáze studené války. Od té doby až do dneška totiž nikdo z ruské strany nemohl mířit na evropské státy dále než 500 km od svých základen. A to nyní neplatí. Obě strany na sebe mohou mířit, jak je jim libo. A vyvíjet nové zbraňové systémy s doletem 500 až 5500 km.

Podle Michaila Gorbačova znamená konec dohody INF hrozbu pro celý svět. Vidíte to taky tak černě? Mezi Ruskem a USA už je pouze jedna odzbrojovací smlouva (START) a i její osud je značně nejistý.

Ano, konec smlouvy INF je hrozbou. A je hrozbou pro Evropu, nikoliv pro ostatní svět. Ostatní mocnosti se nikdy nezavázali nepoužívat rakety krátkého a středního doletu. Vzhledem k současnému nastavení vztahů mezi oběma mocnostmi předpokládám ukončení i smlouvy START. Ale zatím nikdo nemá potřebu smlouvu START rušit, neboť ve smlouvě jde o redukci zbrojního arzenálu a současné bitvy již neprobíhají použitím stovky divizí.

Vzpomeňme si, že Irák v roce 2003 i Afghánistán o rok dříve dobyly pozemní jednotky o síle jedné divize, byť použité zdroje odpovídaly násobku. A pan Putin na ukrajinsko-ruské hranici shromáždil vojska o síle maximálně sto tisíc mužů. Intenzita použití bojové živé síly klesá, pokud použijete více smrtící technologie.

Ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček řekl, že smlouva INF skončila kvůli „nezodpovědnému přístupu Ruska“. Souhlasíte s ním?

Ano, to je oficiální postoj státu, naprosto souhlasím. Ruská federace cestou agentury Interfax sama v roce 2005 (ano, před 14 lety) publikovala, že rakety 9M728 a 9M729, v alianční terminologii označené jako SS-CX-7 a SS-CX-8, a které jsou součástí ruského rakového systému Iskander, jsou schopny doletět až do vzdálenosti 600 km. A pokud smlouva má striktní hranici doletu 500 kilometrů, pak Rusové smlouvu porušili. A ještě se tím celému světu pochlubili.

Když se krátce podíváme na domácí politiku, ministr Petříček se nezdráhá kritizovat Rusko či Čínu, naopak prezident Miloš Zeman je pokládán za „proruského a pročínského agenta“. Není česká zahraniční politika tak trochu ve schizofrenním stavu? Poškozuje to Česko v očích NATO?

Ano, jsme rozpolcení a poškozuje nás to. A protichůdnost názoru ústavních činitelů je jen odrazem rozpolcenosti společnosti. Tato rozpolcenost byla sociology publikována již v roce 1996. Naše společnost se dá rozdělit na ty, kteří transformací státu utrpěli, a na ty, kteří získali. A je jen logické, že kremelská propaganda se opírá o tu část populace, které se žije hůře a využívá chyb a poklesků naší společnosti.

A na druhé straně agresivní aktivismus všeho druhu není vhodnou cestou pro šíření myšlenek v českých podmínkách. Maximálně tak averze. A mnozí novináři celý stav zhoršují, když zveličí sebemenší problém. Upřímně, pochybuji, že v Rudém právu v 80. letech by současné popisy „katastrof“ a „úpadku“ mohly vyjít. Sjednocení společnosti není otázka jedné či dvou generací, je to úkol pro asi šest generací. S tím se musíme smířit.

Americký prezident Donald Trump přišel s návrhem, aby se vyjednala nová smlouva, která by ale byla rozšířena i na Čínu. Je vůbec v současnosti možné mezi mocnostmi něco dojednat? Vztahy USA-Rusko nejsou právě nejlepší, stejně tak vztahy USA-Čína...

Rozšíření smlouvy INF na Čínu je krok logický a chytrý. Vždyť dnes Čína představuje továrnu světa. Dovede vyrobit téměř cokoliv a za nižší ceny než my. Čínská armáda může disponovat jakoukoliv zbraní, včetně raket středního a krátkého doletu. Čínská vláda smlouvu INF nikdy nepodepsala. Pokud se komukoliv povede obnovit smlouvu INF a zahrnout do ní i čínský závazek, pak to bude nejvýznamnější krok v odzbrojení za celou generaci.

Jak zareaguje NATO na konec smlouvy INF? Vzroste na hranici mezi Ruskem a aliančními státy napětí?

Ale jako NATO už reagujeme. Například naše armáda posiluje svou přítomnost v Pobaltí. Američané a ostatní spojenci dělají to samé. Vzpomínáte na slavný Ťokův čtverec D1? Vždyť nešlo o nic jiného než o běžnou rotaci pouhého jednoho pluku z Pobaltí. Zatím jsme hodně daleko od napětí známým z první studené války, ale o bezproblémovém soužití už nemůžeme hovořit ani ve snu.

Takže se mezitím můžeme připravit, například opět zprůchodnit cesty pro těžkou techniku. A každý vojenský dopravák (a moc jich v Čechách nezbylo) vám může dosvědčit, že transport těžké techniky přes naše území dnes je zapeklitý oříšek.

Před časem se spekulovalo, že NATO rozmístí v Evropě jaderné zbraně. Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg to sice vyvrátil, přesto obavy přetrvávají. Mohlo by na starém kontinentu dojít ke stavu, který by připomínal „karibskou krizi“?

Karibská krize vznikla tím, že Chruščov poslal rakety s jadernými hlavicemi na Kubu. V Evropě jsme přitom měli tisíce raket. Uvědomte si, že použití jaderné zbraně nikdo a nikdy nezakázal. Existuje pouze zákaz jejího šíření, včetně technologií, do třetích zemí.

Spekulací je celá řada. Pokud pan Stoltenberg spekulaci vyvrátil, pak mu musíme věřit.

Jaká se budoucnost nukleárních zbraní? USA přecházejí na „miniatomovky“, Rusko má těžko zjistitelné rakety...

Ano, miniaturizace a použití nových technologií se logicky nevyhýbá i této oblasti, vždyť náklady na udržení a rozvoj těchto technologií jsou enormní. Ale mějme na pamětí, že jaderné zbraně jsou strašlivé a dovedou doslova gumovat z mapy celá města. A jsme velmi šťastní, že se ČR nikdy nestala jaderným bojištěm. A doufejme, že ani nestane.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) ,  Jaderné zbraně ,  USA (Spojené státy americké) ,  Rusko ,  NATO ,  Jan Österreicher (plukovník AČR) ,  rozhovor ,  CEVRO Institut ,  Donald Trump ,  Vladimír Putin ,  Ruská armáda ,  Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Wes Streeting

"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit

Britský ministr obrany Wes Streeting varoval, že Velká Británie musí být připravena na případnou válku během následujícího tisíce dnů. Podle jeho vyjádření by nepřátelské státy mohly mít do roku 2030 dostatečnou vojenskou sílu a válečnou ekonomiku k útoku. Tato slova zazněla v rámci vládní kampaně zaměřené na posílení národní odolnosti.

před 2 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura

Předseda Sněmovny Tomio Okamura a expremiér Petr Fiala se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS ostře střetli kvůli kontroverznímu zrušení koncesionářských poplatků. Vládní koalice dokázala tento návrh nečekaně protlačit do druhého čtení během mimořádného nočního a sobotního jednání parlamentu. Opozice tento postup okamžitě odsoudila a označila jej za vážné ohrožení demokratických principů v zemi.

před 4 hodinami

Nepokoje ve Francii

Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů

Během soboty bylo po celé Francii zadrženo téměř tisíc lidí, když se do ulic velkých měst vrátila vlna protestů zaměřených na ekonomické nespokojenosti. Podle vyjádření ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo přes 410 000 občanů, přičemž jen v samotné metropoli protestovalo zhruba 110 000 lidí. Účastníci akcí požadovali větší investice do vzdělávacího systému, lepší příležitosti pro mladé pracovníky a účinná řešení rostoucích životních nákladů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Velvyslanectví USA

Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu

Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.

před 7 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům

Americká předvolební kampaň před nadcházejícími kongresovými volbami v roce 2026 nabírá na obzvláště ostré a kontroverzní obrátky, přičemž nejtvrdší útoky a netradiční metody jsou k vidění především na straně Republikánské strany. Podle politických analytiků webu CNN se politický boj čím dál častěji uchyluje k osobním útokům, otevíráním citlivých rodinných témat a šířením sporných tvrzení namísto věcné debaty o politických programech.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

V noci začal v Evropě platit zimní čas

V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.

před 9 hodinami

včera

StarDance

Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská

Sobotní večer ve znamení oblíbené taneční show StarDance přinesl vedle pohádkových motivů také nečekaně otevřený úvod, který reagoval na aktuální politické dění v zemi. Moderátor Marek Eben hned v úvodu přímého přenosu okomentoval noční události ve Sněmovně týkající se změn financování veřejnoprávních médií a s nadsázkou uvedl, že dobro nakonec zvítězí a všechny zlé si vezme čert. 

včera

Radoslaw Sikorski na summitu NATO

Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.

včera

Nepokoje ve Francii

V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích

Francouzské hlavní město zažívá další vlnu masových demonstrací proti rostoucím životním nákladům, když se tisíce lidí vydaly na pochod po vyhrazené trase z Porte d’Italie do Porte de Vincennes. Akce přilákala širokou škálu protestujících od studentů až po rodiny s dětmi a seniory, přičemž metra směřující do třináctého obvodu byla zcela zaplněna. Podle odhadů tamních médií je v ulicích po celé zemi zhruba 800 tisíc lidí.

včera

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Brně

Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru

V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje

Francii v sobotu zasáhla další vlna rozsáhlých protivládních protestů, které organizuje hnutí Žlutých vest společně s odborovými svazy a studentskými organizacemi. Demonstranti vyrazili do ulic napříč celou zemí, aby vyjádřili hlubokou nespokojenost s rostoucími životními náklady, cenami pohonných hmot a zhoršujícími se podmínkami pro studium.

včera

Nepokoje ve Francii

Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů

Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.

včera

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Podle odborníků zřejmě nepůjde zachránit

V noci na sobotu vypukl v německém Berchtesgadenu v Bavorsku ničivý požár, který těžce poškodil historické Kehlsteinhaus, známé také jako Hitlerovo Orlí hnízdo. Plameny zasáhly vyhlídkovou budovu nacházející se v nadmořské výšce 1834 metrů a navzdory nepřetržitému nasazení zhruba dvou set příslušníků záchranných složek se hrozivý oheň nedařilo plně uhasit ani v sobotu dopoledne.

včera

včera

Mikuláš Minář

Vláda se mstí za prohrané volby, varuje Minář a svolává demonstraci

Spolek Milion chvilek svolal na nedělní odpoledne od šestnácti hodin na pražské Staroměstské náměstí protestní shromáždění, kterým reaguje na zrychlené jednání Poslanecké sněmovny o kontroverzním převodu financování České televize a Českého rozhlasu pod stát. Tento krok vládní koalice vyvolal vlnu ostré kritiky ze strany opozice i veřejnosti, která se obává o nezávislost veřejnoprávních médií.

včera

Orlí hnízdo v plamenech

Hitlerovo Orlí hnízdo zachvátil požár, policie zadržela podezřelého

Policie v německé spolkové zemi Bavorsko zadržela podezřelou osobu v souvislosti s rozsáhlým požárem, který vypukl na historickém alpském útočišti Adolfa Hitlera známém jako Orlí hnízdo neboli Kehlsteinhaus. Záchranné složky v Traunsteinu obdržely hlášení o požáru v pátek ve 21:15 hodin místního času. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že budova je zcela zachvácena plameny.

včera

Návrh na zrušení koncesionářských poplatků ve Sněmovně úspěšně prošel prvním čtením

V Poslanecké sněmovně prošel vládní návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků a přechod na financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu prvním čtením. Hlasování proběhlo v sobotu brzy ráno po mimořádně vyostřeném a protahovaném nočním jednání, které prosadila vládní koalisní většina složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy