ROZHOVOR | Evropa v ohrožení, za krach INF může Rusko. Atomovky dovedou vygumovat z mapy celá města, varuje expert

ROZHOVOR - 2. srpna 2019 vypršela výpovědní lhůta smlouvy INF, důležitá dohoda o jaderném odzbrojení se tak stala minulostí. Kdo nese odpovědnost za eskalaci napětí ve světě? „Rusové smlouvu porušili a ještě se tím celému světu pochlubili,“ říká pro EuroZprávy.cz Jan Österreicher, profesor vojenské radiobiologie a garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987 definitivně vzala za své. Zintenzivní se podle Vás závod ve zbrojení mezi USA a Ruskem?

Ano. Jak jsem již odpovídal zhruba před půl rokem, obě mocnosti vstoupí do nové fáze současné studené války a začnou vyvíjet účinnější rakety tohoto doletu, tj mezi 500 a 5500 kilometry. Ale nepůjde o masovou výrobu nebo výzbroj, jako tomu bylo před 40 lety.

Dnešní intenzita boje je mnohem nižší a středoevropské a západoevropské národy nejsou ochotny nést významnější ztráty. Jako důkaz lze uvést postoj holandské společnosti, která nebyla ochotna tolerovat 24 mrtvých a 140 raněných vojáků za své čtyřleté působení v Afghánistánu a donutila svou vládu ukončit svou misi již v roce 2010.

Myslím, že v příštích letech se můžeme dočkat významného rozmachu dronů kombinovaných s raketovými systémy.

Smlouva INF je 32 let stará. Měla ještě v současnosti své opodstatnění? Na její porušování upozorňoval už Barack Obama.

Opodstatnění má! V době svého podpisu znamenala faktické ukončení nejtužší fáze studené války. Od té doby až do dneška totiž nikdo z ruské strany nemohl mířit na evropské státy dále než 500 km od svých základen. A to nyní neplatí. Obě strany na sebe mohou mířit, jak je jim libo. A vyvíjet nové zbraňové systémy s doletem 500 až 5500 km.

Podle Michaila Gorbačova znamená konec dohody INF hrozbu pro celý svět. Vidíte to taky tak černě? Mezi Ruskem a USA už je pouze jedna odzbrojovací smlouva (START) a i její osud je značně nejistý.

Ano, konec smlouvy INF je hrozbou. A je hrozbou pro Evropu, nikoliv pro ostatní svět. Ostatní mocnosti se nikdy nezavázali nepoužívat rakety krátkého a středního doletu. Vzhledem k současnému nastavení vztahů mezi oběma mocnostmi předpokládám ukončení i smlouvy START. Ale zatím nikdo nemá potřebu smlouvu START rušit, neboť ve smlouvě jde o redukci zbrojního arzenálu a současné bitvy již neprobíhají použitím stovky divizí.

Vzpomeňme si, že Irák v roce 2003 i Afghánistán o rok dříve dobyly pozemní jednotky o síle jedné divize, byť použité zdroje odpovídaly násobku. A pan Putin na ukrajinsko-ruské hranici shromáždil vojska o síle maximálně sto tisíc mužů. Intenzita použití bojové živé síly klesá, pokud použijete více smrtící technologie.

Ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček řekl, že smlouva INF skončila kvůli „nezodpovědnému přístupu Ruska“. Souhlasíte s ním?

Ano, to je oficiální postoj státu, naprosto souhlasím. Ruská federace cestou agentury Interfax sama v roce 2005 (ano, před 14 lety) publikovala, že rakety 9M728 a 9M729, v alianční terminologii označené jako SS-CX-7 a SS-CX-8, a které jsou součástí ruského rakového systému Iskander, jsou schopny doletět až do vzdálenosti 600 km. A pokud smlouva má striktní hranici doletu 500 kilometrů, pak Rusové smlouvu porušili. A ještě se tím celému světu pochlubili.

Když se krátce podíváme na domácí politiku, ministr Petříček se nezdráhá kritizovat Rusko či Čínu, naopak prezident Miloš Zeman je pokládán za „proruského a pročínského agenta“. Není česká zahraniční politika tak trochu ve schizofrenním stavu? Poškozuje to Česko v očích NATO?

Ano, jsme rozpolcení a poškozuje nás to. A protichůdnost názoru ústavních činitelů je jen odrazem rozpolcenosti společnosti. Tato rozpolcenost byla sociology publikována již v roce 1996. Naše společnost se dá rozdělit na ty, kteří transformací státu utrpěli, a na ty, kteří získali. A je jen logické, že kremelská propaganda se opírá o tu část populace, které se žije hůře a využívá chyb a poklesků naší společnosti.

A na druhé straně agresivní aktivismus všeho druhu není vhodnou cestou pro šíření myšlenek v českých podmínkách. Maximálně tak averze. A mnozí novináři celý stav zhoršují, když zveličí sebemenší problém. Upřímně, pochybuji, že v Rudém právu v 80. letech by současné popisy „katastrof“ a „úpadku“ mohly vyjít. Sjednocení společnosti není otázka jedné či dvou generací, je to úkol pro asi šest generací. S tím se musíme smířit.

Americký prezident Donald Trump přišel s návrhem, aby se vyjednala nová smlouva, která by ale byla rozšířena i na Čínu. Je vůbec v současnosti možné mezi mocnostmi něco dojednat? Vztahy USA-Rusko nejsou právě nejlepší, stejně tak vztahy USA-Čína...

Rozšíření smlouvy INF na Čínu je krok logický a chytrý. Vždyť dnes Čína představuje továrnu světa. Dovede vyrobit téměř cokoliv a za nižší ceny než my. Čínská armáda může disponovat jakoukoliv zbraní, včetně raket středního a krátkého doletu. Čínská vláda smlouvu INF nikdy nepodepsala. Pokud se komukoliv povede obnovit smlouvu INF a zahrnout do ní i čínský závazek, pak to bude nejvýznamnější krok v odzbrojení za celou generaci.

Jak zareaguje NATO na konec smlouvy INF? Vzroste na hranici mezi Ruskem a aliančními státy napětí?

Ale jako NATO už reagujeme. Například naše armáda posiluje svou přítomnost v Pobaltí. Američané a ostatní spojenci dělají to samé. Vzpomínáte na slavný Ťokův čtverec D1? Vždyť nešlo o nic jiného než o běžnou rotaci pouhého jednoho pluku z Pobaltí. Zatím jsme hodně daleko od napětí známým z první studené války, ale o bezproblémovém soužití už nemůžeme hovořit ani ve snu.

Takže se mezitím můžeme připravit, například opět zprůchodnit cesty pro těžkou techniku. A každý vojenský dopravák (a moc jich v Čechách nezbylo) vám může dosvědčit, že transport těžké techniky přes naše území dnes je zapeklitý oříšek.

Před časem se spekulovalo, že NATO rozmístí v Evropě jaderné zbraně. Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg to sice vyvrátil, přesto obavy přetrvávají. Mohlo by na starém kontinentu dojít ke stavu, který by připomínal „karibskou krizi“?

Karibská krize vznikla tím, že Chruščov poslal rakety s jadernými hlavicemi na Kubu. V Evropě jsme přitom měli tisíce raket. Uvědomte si, že použití jaderné zbraně nikdo a nikdy nezakázal. Existuje pouze zákaz jejího šíření, včetně technologií, do třetích zemí.

Spekulací je celá řada. Pokud pan Stoltenberg spekulaci vyvrátil, pak mu musíme věřit.

Jaká se budoucnost nukleárních zbraní? USA přecházejí na „miniatomovky“, Rusko má těžko zjistitelné rakety...

Ano, miniaturizace a použití nových technologií se logicky nevyhýbá i této oblasti, vždyť náklady na udržení a rozvoj těchto technologií jsou enormní. Ale mějme na pamětí, že jaderné zbraně jsou strašlivé a dovedou doslova gumovat z mapy celá města. A jsme velmi šťastní, že se ČR nikdy nestala jaderným bojištěm. A doufejme, že ani nestane.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) Jaderné zbraně USA (Spojené státy americké) Rusko NATO Jan Österreicher (plukovník AČR) rozhovor CEVRO Institut Donald Trump Vladimír Putin Ruská armáda Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy