Meziroční březnový nárůst průměrné ceny za 1 m² bytu ukázal, že nejvíc se ceny z vybraných měst zvýšily v tuzemsku v jihočeské metropoli, Českých Budějovicích. Jenže ani tamní, skoro dvaašedesáti procentní nárůst, v konečném důsledku nedosahuje nominále za jeden metr čtvereční bytu v Praze, který musí zaplatit všichni ti, kteří by si rádi koupili vlastní bydlení. V hlavním městě totiž stojí 1 m² bytu průměrných 126 078 korun.
A ani zde nebyl meziroční nárůst ceny za bydlení vůbec nijak malý. A to měly být ceny realit měly jednou z výrazných položek, aspoň dle odhadů odborníků, které letos mohly nabrat aspoň mírný sestup. Jenže ruská agrese na Ukrajině tuhle položku nejspíš rychle obrátí. A to i přesto, že experti na realitní trh tvrdí, že ten nyní zatím „čeká“ (v cenách) jen na to, co bude dál.
Když si dáte tu práci a budete hledat prostřednictvím online kamaráda Google na internetu nějaké seriózní texty o tom, jaký vliv bude mít válka na nemovitostní trhy, dostanete se k závěrům o tom, že i kvůli tomu, že většina pozemků postižených bombardováním, těžkou technikou a nejrůznějšími válečnými aktivitami, se pravděpodobně stanou neobyvatelnými, což způsobí růst cen. A to v krátkodobém časovém horizontu. Je to proto, že právě rostoucím nedostatkem v bydlení, se zvedá poptávka po něm a ta zvyšuje ceny nemovitostí. Nepříznivá situace i na realitním trhu v jedné zemi se pak navíc může rychle propsat do globální ekonomiky. Dá se proto čekat, že kvůli výše popsanému, se ceny nemovitostí, a to nejen v Česku, posunou v krátkém čase výš. Ale jak je to právě teď?
Tak třeba investiční web společnosti Kurzy.cz uvedl komentář Jana Večerky z BrikAppu, o tom, jak se nyní český realitní trh vyvíjí: „Prvotní reakce z (nemovitostního) trhu (na ruský vpád a zabíjení lidí a ničení na Ukrajině) je obrovský šok, kdy každý zvažuje, jak pokračovat v připravovaných projektech. Ruská agrese přináší mnoho nejistot na realitní trh. Pro každý realitní projekt je zásadní dlouhodobé finanční plánování. Velká část připravovaných transakcí je ovlivněna nejistotou, kdy nevíme, co tato agrese způsobí z pohledu inflace, úrokových sazeb. Pokud budou dopady pouze krátkodobé, jsem přesvědčen, že realitní trh se velmi rychle zotaví, podobně jako to bylo po šoku z epidemie covidu. V případě, že krize bude dlouhodobá je pravděpodobné, že se následky promítnou do dalšího růstu inflace a s tím spojeného růstu úrokových sazeb. Zvyšující úrokové sazby následně způsobí, že bude nutné řadu nemovitostních projektů odložit, případně přecenit, což může vést k tlaku na snížení nabídkových cen.“
Digitálním zpravodajským prostorem se také šíří zprávy o tom, třeba jak uvedl Hypoindex.cz, že každý druhý dokončený byt v Česku je připojen na zemní plyn. Takže? Problém se zdražováním nemovitostí se kvůli energetickým surovinám týká stovek tisíc lidí, a navíc velmi komplikuje život i do budoucna. Proč? Třeba proto, že v důsledku Putinovy agrese totiž Evropská unie oznámila plán, že chce být na dodávkách zemního plynu z totalitního státu nezávislá už v roce 2027. BTW to je za pět let. Jenom letos by se měla kapacita dovezené fosilní komodity z Ruska snížit dle plánů EU o dvě třetiny. Je tak jasné, že nejen kvůli dalším úpravám těchto nemovitostí s byty ve vytápění a zajištění elektřiny, se budou jejich ceny zvyšovat. A zřejmě ne vůbec málo. Tento vývoj se navíc záhy projeví i v nájemním bydlení.
I když je pravdou, jak konstatoval ve své analýze časopis Forbes, že za loňský rok nejeden z developerů ohlásil rekordní prodeje, nějakého výraznějšího snížení cen se ale koupěchtiví zákazníci nedočkali. A i když se nejeden analytik ještě v průběhu ledna vyjadřoval k realitám v tuzemsku s optimismem ohledně dalšího vývoje cen (ještě těsně před vypuknutím ruské agrese se dokonce zdálo, že ceny realit by letos mohly v Česku mírně klesnout), válka vše otočila.
Nezpochybnitelným faktem tak je, že právě ceny za reality a bydlení se podepisují na rychlosti, jakou se v tuzemsku zvyšuje klíčový makro ukazatel každé ekonomiky, totiž inflace. Za únor dosáhla právě kvůli těmto položkám nejvyšší úrovně od roku 1998. Dramaticky ale zdražuje nejen bydlení, ale i elektřina, plyn, a nově také potraviny. A to za únorová čísla ještě nevidíme plný dopad na vývoj cen, které ovlivní válka na Ukrajině. Jasné je tak i to, že bychom měli opravdu hodně zabrat u kompetentních míst, aby skutečně přitlačili agresivního Vladimira Putina skončit válku a stáhnout výbojná vojska zpátky na ruské základny. Jinak se budou množit nejen mediální titulky o tom, že se NATO, EU a Západ i s USA Putina bojí, ale i ceny v realitách. A dá se čekat, že to si většina lidí moc dlouho líbit nenechá.
Související
Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa
Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu
komentář , Bydlení , válka na Ukrajině , Byty
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák