KOMENTÁŘ | Jak válka ovlivní ceny bydlení? Ceny energií i Putinova agrese ovlivní statisíce lidí

Meziroční březnový nárůst průměrné ceny za 1 m² bytu ukázal, že nejvíc se ceny z vybraných měst zvýšily v tuzemsku v jihočeské metropoli, Českých Budějovicích. Jenže ani tamní, skoro dvaašedesáti procentní nárůst, v konečném důsledku nedosahuje nominále za jeden metr čtvereční bytu v Praze, který musí zaplatit všichni ti, kteří by si rádi koupili vlastní bydlení. V hlavním městě totiž stojí 1 m² bytu průměrných 126 078 korun.

A ani zde nebyl meziroční nárůst ceny za bydlení vůbec nijak malý. A to měly být ceny realit měly jednou z výrazných položek, aspoň dle odhadů odborníků, které letos mohly nabrat aspoň mírný sestup. Jenže ruská agrese na Ukrajině tuhle položku nejspíš rychle obrátí. A to i přesto, že experti na realitní trh tvrdí, že ten nyní zatím „čeká“ (v cenách) jen na to, co bude dál.

Když si dáte tu práci a budete hledat prostřednictvím online kamaráda Google na internetu nějaké seriózní texty o tom, jaký vliv bude mít válka na nemovitostní trhy, dostanete se k závěrům o tom, že i kvůli tomu, že většina pozemků postižených bombardováním, těžkou technikou a nejrůznějšími válečnými aktivitami, se pravděpodobně stanou neobyvatelnými, což způsobí růst cen. A to v krátkodobém časovém horizontu. Je to proto, že právě rostoucím nedostatkem v bydlení, se zvedá poptávka po něm a ta zvyšuje ceny nemovitostí. Nepříznivá situace i na realitním trhu v jedné zemi se pak navíc může rychle propsat do globální ekonomiky. Dá se proto čekat, že kvůli výše popsanému, se ceny nemovitostí, a to nejen v Česku, posunou v krátkém čase výš. Ale jak je to právě teď?

Tak třeba investiční web společnosti Kurzy.cz uvedl komentář Jana Večerky z BrikAppu, o tom, jak se nyní český realitní trh vyvíjí: „Prvotní reakce z (nemovitostního) trhu (na ruský vpád a zabíjení lidí a ničení na Ukrajině)  je obrovský šok, kdy každý zvažuje, jak pokračovat v připravovaných projektech. Ruská agrese přináší mnoho nejistot na realitní trh. Pro každý realitní projekt je zásadní dlouhodobé finanční plánování. Velká část připravovaných transakcí je ovlivněna nejistotou, kdy nevíme, co tato agrese způsobí z pohledu inflace, úrokových sazeb. Pokud budou dopady pouze krátkodobé, jsem přesvědčen, že realitní trh se velmi rychle zotaví, podobně jako to bylo po šoku z epidemie covidu. V případě, že krize bude dlouhodobá je pravděpodobné, že se následky promítnou do dalšího růstu inflace a s tím spojeného růstu úrokových sazeb. Zvyšující úrokové sazby následně způsobí, že bude nutné řadu nemovitostních projektů odložit, případně přecenit, což může vést k tlaku na snížení nabídkových cen.“

Digitálním zpravodajským prostorem se také šíří zprávy o tom, třeba jak uvedl Hypoindex.cz, že každý druhý dokončený byt v Česku je připojen na zemní plyn. Takže? Problém se zdražováním nemovitostí se kvůli energetickým surovinám týká stovek tisíc lidí, a navíc velmi komplikuje život i do budoucna. Proč? Třeba proto, že v důsledku Putinovy agrese totiž Evropská unie oznámila plán, že chce být na dodávkách zemního plynu z totalitního státu nezávislá už v roce 2027. BTW to je za pět let. Jenom letos by se měla kapacita dovezené fosilní komodity z Ruska snížit dle plánů EU o dvě třetiny. Je tak jasné, že nejen kvůli dalším úpravám těchto nemovitostí s byty ve vytápění a zajištění elektřiny, se budou jejich ceny zvyšovat. A zřejmě ne vůbec málo. Tento vývoj se navíc záhy projeví i v nájemním bydlení.

I když je pravdou, jak konstatoval ve své analýze časopis Forbes, že za loňský rok nejeden z developerů ohlásil rekordní prodeje, nějakého výraznějšího snížení cen se ale koupěchtiví zákazníci nedočkali. A i když se nejeden analytik ještě v průběhu ledna vyjadřoval k realitám v tuzemsku s optimismem ohledně dalšího vývoje cen (ještě těsně před vypuknutím ruské agrese se dokonce zdálo, že ceny realit by letos mohly v Česku mírně klesnout), válka vše otočila.

Nezpochybnitelným faktem tak je, že právě ceny za reality a bydlení se podepisují na rychlosti, jakou se v tuzemsku zvyšuje klíčový makro ukazatel každé ekonomiky, totiž inflace. Za únor dosáhla právě kvůli těmto položkám nejvyšší úrovně od roku 1998. Dramaticky ale zdražuje nejen bydlení, ale i elektřina, plyn, a nově také potraviny. A to za únorová čísla ještě nevidíme plný dopad na vývoj cen, které ovlivní válka na Ukrajině. Jasné je tak i to, že bychom měli opravdu hodně zabrat u kompetentních míst, aby skutečně přitlačili agresivního Vladimira Putina skončit válku a stáhnout výbojná vojska zpátky na ruské základny. Jinak se budou množit nejen mediální titulky o tom, že se NATO, EU a Západ i s USA Putina bojí, ale i ceny v realitách. A dá se čekat, že to si většina lidí moc dlouho líbit nenechá.

Související

Donald Trump Komentář

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.
Donald Trump Komentář

Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu

Spojené státy zahájily ozbrojenou operaci proti Venezuele a krok obhajují bojem proti narkoterorismu. Washington přitom obviňuje prezidenta Nicoláse Madura z vedení drogového kartelu, což je de facto účelová záminka. O to problematičtější je tento zásah ve světle toho, jak tvrdě USA odsuzují ruskou agresi proti Ukrajině a samy současně zasahují do suverenity jiného státu.

Více souvisejících

komentář Bydlení válka na Ukrajině Byty

Aktuálně se děje

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

včera

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy