Názory

Související články:

Dezinformace pomáhají šířit sociální sítě, nastavením podporují senzace. Je nutné zintenzivnit ověřování informací, říká odbornice

Aby zubař nešel do mínusu, má na plombu sedm minut. Nereálné, v Česku chybí ucelený systém, je potřeba reforma, říká známý stomatolog

Problém s nedostatkem zubařů spočívá především v tom, že mají na jednoho pacienta málo času. To vede k nekvalitnímu ošetření, které je brzy potřeba zopakovat, tvrdí stomatolog a vysokoškolský pedagog Radek Mounajjed. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz uvedl, jak by měla kvalitní péče vypadat a proč požaduje reformu české stomatologie. Podle něj je nutné, aby pacienti převzali zodpovědnost za stav svých zubů a zubní ošetření by si hradili sami.

Nejen Best in covid, ale i Best in debt. Babiš po sobě zanechal inflaci jako Ukrajina a Rusko

V těchto dnech se začíná nejrůznějšími institucemi a také médii hodnotit po všech, tedy i těch ekonomických a finančních, stránkách rok 2021. A pokud nepatříte ke skalním příznivcům populistických a levicových extremistů, budete si, stejně jako já, muset chtě nechtě přiznat, že žijete v zemi, která byla podobně jako v éře pandemie Best in covid, za rok 2021 The best in debt, tedy „nejšikovnější v růstu dluhu země“ z celé sedmadvacítky členských států Evropské unie.

O bílých myškách jsem ještě od pacienta neslyšel, říká primář protialkoholní léčebny. Zavedl by prohibici?

Češi bohužel stále drží jednu z předních příček v množství vypitého alkoholu na světě. „Rozvoj závislosti má sice své uzlové body, ale je to plynulý, neustále se prohlubující proces, u kterého nepoznáte zcela přesně, kdy už je problém,“ upozorňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz MUDr. Jiří Dvořáček, ředitel a primář léčebny Červený Dvůr.

Jaká je hodnota štěstí? Pro průměrného Čecha 126 tisíc měsíčně

Jeden z finančních citátů, které i renomovaná globální média řadí do seznamu pravých, říká, že peníze a moc nás nezmění, jen odhalí naše pravé já. A české pravé „Já“ možná odhalil mezinárodní průzkum sázkové společnosti Sazka, který se zaměřil na vnímání bohatství Evropany. Podle výsledků průzkumu by se Češi cítili „šťastní“, když by se hodnota jejich majetku pohybovala okolo deseti milionů korun. Otázka je, zda tomu tak je. Třeba podle výsledků indexu štěstí (World Happiness Index) platilo, tedy v roce 2021, že Češi byli šťastnější než Američané. Uvidíme proto, jak se po roce 2022, kdy do každodenní reality dopadaly důsledky souběhu několika vážných krizí, které svět za desetiletí nepoznal, projeví v posouzení vlastního štěstí.

Rusko neváhá nejen válčit a lhát, nyní už i tají podstatná data

Kdyby okolnosti zveřejnění následující zprávy nebyly opravdu nad míru vážné, určitě byste se tomu pousmáli. Posuďte sami: Agentura Reuters oznámila, že ruská centrální banka tento týden dočasně pozastavila zveřejňování údajů o zahraničním dluhu. Součástí zprávy byla i citace samotného regulátora, který tvrdí, že: „Banka Ruska dočasně pozastavuje zveřejňování čtvrtletních údajů o splátkovém kalendáři zahraničního dluhu Ruské federace". Říkáte si jistě: „A jéje, staré dobré praktiky utajování, lhaní a mlžení se jen a jen prohlubují. A v tom to právě je, kdyby to nebylo až příliš smutné, úsměvné. Vždyť v čele centrální banky, říkáte si, nesedí jen nějací hlupáci, kteří nevědí, která bije a co tímto krokem, chtě nechtě, ruský finanční regulátor způsobí. Jenže, to, co se nám zdá být „normální“ a „logické“, v Putinově říši zla už přestalo dávno platit.

Europoslanec Zdechovský vedl misi v Bulharsku. Nebudeme tolerovat tamní zneužívání evropských peněz, tvrdí

Europoslanec Tomáš Zdechovský spolu s dalšími představiteli Evropského parlamentu navštívil uprostřed dubna Bulharsko. Cílem návštěvy bylo zjistit, jak je zde nakládáno s evropskými financemi. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popsal, co jej k této cestě vedlo a jaké změny v zemi požaduje. Podle něj zde v minulosti docházelo ke zneužívání dotací, situace se zlepšila, je ale nutné ve změnách pokračovat.

Za nákup stejných produktů si Češi připlatí. Vyjít s příjmy pro ně bude stále těžší, říká ekonom

Od začátku letošního roku v Česku narůstá inflace, za stejné zboží může zákazník v obchodě zaplatit více než dříve. V době největšího nárůstu cen pohonných hmot lidé panikařili a tankovali do zásoby, což benzinu a naftě prodej paradoxně zvýšilo, tvrdí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. V rozhovor pro server EuroZprávy.cz sdělil, za co lidé v poslední době nejvíce utrácejí a jak si v tomto směru vedou maloobchodníci. Podle něj se zdražování promítne především na spotřebitelích, může pro ně být obtížnější vystačit si s jejich příjmy.

Inflace i v politice? Česku hrozí vznik dalších podivných politických stran

Při čtení finančně-ekonomických zpráv nejen ze světa, ale hlavně z Česka, mám stále naléhavější pocit, že nám tu chybí několik důležitých ukazatelů. Nikoliv tedy těch, které by se týkaly peněz či financí, ale spíše těch společenských. Navrhoval bych třeba nějakou srovnávací jednotku ‒ například Intenzita obskurnosti na hlavu, nebo Úroveň chamtivosti na stejný objem. A napadnou vás určitě i další. A proč? Jednoduše proto, aby když každý člověk uvidí v televizi nebo si přečte v novinách či na internetu nějakou zprávu o tom, že někdo něco někde prohlásil, jako třeba, že nyní je právě nejvyšší čas na to, aby se v referendu odsouhlasil výstup ČR z Evropské unie, bylo mu hned jasné, odkud vítr vane.

Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic

Svět se momentálně potýká hned s několika vážnými uprchlickými krizemi. Jednou z nejsmrtelnějších tras zůstává oblast centrálního Středomoří, alarmující je situace v Latinské Americe, před válkou prchají miliony Ukrajinců. „Většina uprchlíků se nevydává někam do dálek za lepším, jak je to často prezentováno,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tomáš Bendl, vedoucí komunikace české kanceláře Lékařů bez hranic.

Jsou sankce proti Rusku skutečně účinné?

Válečný konflikt na Ukrajině, vyvolaný Ruskem, se nezadržitelné blíží k další metě ‒ padesátému dni trvání. A už nejeden západní politik, naposledy šéf obranné Severoatlantické organizace NATO Jens Stoltenberg, varují před tím, že Rusko hned tak nepřestane dobývat a ničit samostatný stát Ukrajinu a zabíjet na jeho území nevinné lidí. „Válečný zločinec Putin a jeho krvelačná armáda si neváží lidských životů,“ zní stále častěji z úst lídrů Západu, ale i novinových článků či televizních reportáží.

O ruinování Česka už se Babišovi lidé postarali. Přesto volají po ještě větším zadlužení

Téměř devadesát procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu České republiky nesouviselo s bojem proti pandemii covidu-19. Pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice se zvýšily jen málo. Vedlo to k rekordnímu schodku státního rozpočtu, pro připomenutí ‒ hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2021 schodkem 419,7 miliard korun, tedy skoro čtyřicet tisíc korun na hlavu, doprovázenému nárůstem státního dluhu.

V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Čínský postoj k válce na Ukrajině je tak trochu záhadou. Na jedné straně je obezřetné k Západu, na druhé straně i k Rusku. „Ruské báchorky o tom, že Ukrajinci vyrábí biologické a chemické zbraně, případně různé hoaxy o fašismu, kterými Rusové svět častovali, se uchytily i v Číně,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz docent Michal Kolmaš, vedoucí katedry Asijských studií Metropolitní univerzity Praha.

KOMENTÁŘ Martiny Klicperové: Největšími vrahy nejsou jen Hitler a Stalin. Snad dojde i na další...

Pamětníci si možná vzpomenou na gruzínský film Pokání natočený v orwellovském roce 1984. Ten film symbolicky vykopal z hrobů stalinistické mrtvoly a předznamenal uvolnění klepet sovětské totality. Pokání může mít symbolický, psychologický, ale i politický smysl.

Putin je válečným zločincem. Pokud Rusko vyhraje, čeká nás studená válka i nová železná opona, říká profesor

Pokud ruská armáda páchá válečné zločiny, odpovědnost padá na jejich velitele, kterým je prezident Vladimir Putin. Žádný zločin způsobený vojákem ale nesmí zůstat nepotrestán, říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz plukovník a profesor Jan Österreicher, bezpečnostní expert, někdejší velitel Nemocniční základny AČR a člen pracovní skupiny NATO, který působí jako garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut. Dodává, že Rusko nebylo schopno obsadit Kyjev, protože nepreciznost, nepořádek a ignorance důležitých faktorů byla nešvarem nejen v ruské společnosti, ale nevyhýbá se ani tamní armádě.

Zeman spravedlnosti zhasl světlo, preferuje zlo. Balákovým omilostněním pošlapal Masarykovy a Havlovy hodnoty

Zlo a švindl povýšil nad spravedlnost, které na její úporné cestě úmyslně zhasl světlo, aby ji nasměřoval do beznadějné temnoty, odkud není návratu. Prezident Miloš Zeman dal průchod své bezcharakternosti a aroganci moci, když udělil milost řediteli Lesní správy Lány Miloši Balákovi, jehož minulý čtvrtek odvolací krajský soud poslal pravomocně za ovlivnění veřejné zakázky na tři roky do vězení. Ano, hlava státu má k tomuto kroku právo, ale tady svoji gesci zneužil a vyšel tak vstříc hradní partě vyvolených, která je pod jeho rukou beztrestná. Zeman ukázal, jak pohrdá národem, právním systémem i demokracií. Pošlapal Havlův sametový citát, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Otočil se zády i k Masarykově ctnosti nebát se a nekrást. Nejvyšší ústavní činitel utopil morální hodnoty v žumpě splašků, v níž nyní prezidentská kancelář tone.

Volby prezidenta ČR ve stínu ruské invaze na Ukrajinu

Jednotliví kandidáti se pomalu profilují, kampaně připravují, podpisy se sbírají a sázkové kanceláře vypisují kurzy. Zhruba za rok usedne nástupce Miloše Zemana na Pražský hrad. Předvolební kampaň a samotné volby zcela jistě ovlivní nynější mezinárodní situace. Nicméně vítězem bude kandidát, který dokáže odhadnout rozpoložení voličů v den voleb a několik týdnů až měsíců dopředu tomu správně přizpůsobí svou kampaň. Co víme deset měsíců před volbami a jaká nebezpečí číhají na ženy a muže, kteří chtějí obsadit nejvyšší, pravomocemi příliš neoplývající, ale o to více symbolický post v zemi?

Češi se s Ukrajinci sblížili, už je neberou jen jako levnou pracovní sílu, říká zpěvačka s ukrajinským původem

Julie Škandjuk žila do svých sedmi let na Ukrajině, poté odjela s matkou do Česka. Na Ukrajinu se od té doby několikrát vrátila navštívit rodinu, v zemi má otce, nevlastního bratra s rodinou, sestřenice i bratrance. Část její rodiny žije ve městě Chmelnyckyi, část v Doněcku a část v Ivano-Frankivské oblasti. Současnou situaci na Ukrajině proto citlivě sleduje, na podporu Ukrajinců složila pod pseudonymem Julay spolu s hudebníkem Martinem Harichem píseň Milenci Bôľu. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz sdělila, co ji ke složení písně motivovalo, a popsala povahu Ukrajinců ve vztahu k Čechům, ale i Rusům.

Černý scénář české ekonomiky. Může zdražování všeho vést ke stagflaci?

Všeobecné zdražování všeho, co doma v Česku dennodenně používáme, konzumujeme či nakupujeme, se opravdu hned tak nezastaví. Hned zkraje tohoto týdne totiž přišly z povolaných úst, která sledují makroekonomické a finanční veličiny, hned dvě varovné zprávy. Nejprve sám guvernér České národní banky Jiří Rusnok řekl, že kvůli inflaci může letos na konci roku Česko vykázat „nulový“ hospodářský růst. A na to pak další den viceguvernér stejné instituce, Marek Mora dodal, že základní úrokové sazby v zemi půjdou „výrazně nad pět procent“. To nejsou opravdu ani pro lidi, natož pro samotnou ekonomiku, dobré vyhlídky.

Krize otestovaly povahu Čechů. Jací jsme po ekonomické stránce?

Kdo by si to byl pomyslel, že ještě všichni budeme rádi za nějaké zprávy o tom, jak a kde se na našem chování podepsala léta s pandemií covidu, že? Mezi těmi zprávami, které snad proto stojí opravdu za připomenutí, a nejenom proto, že se podle nich mohou do budoucna stavět výrazně lepší vládní, politická a já nevím ještě jaká rozhodnutí, protože mají dopady i do dnešního dění, jsou třeba tyhle: Češi umí i přes omezení a lockdowny hodně šetřit, i když třeba kvůli tomu musí přestat chodit do restaurací. Nebo: Služby v tuzemsku zdražily kvůli dopadům pandemie až o patnáct procent.