Názory

Související články:

Stát má lidem pomáhat. Nikoliv však "divně" a na úkor budoucnosti

Velká část ukradeného ukrajinského obilí putuje přes Krym do Sýrie či Turecka

Rusko už delší dobu čelí obviněním, že krade obilí a další plodiny ukrajinským zemědělcům na územích, která nyní okupují ruské invazní síly. Stanice BBC dnes na svém webu uvedla, že hovořila s ukrajinskými farmáři, analyzovala satelitní snímky a studovala další údaje ve snaze získat důkazy o tom, kam ukradené obilí putuje.

V Česku hrozí splasknutí realitní bubliny. Ceny však výrazně klesat nemusí

Snad každý člověk ví, že hospodářský cyklus má několik fází, které mohou být různě dlouhé. Definice říká, že se sestává obvykle z recese, kdy je tzv. ekonomická aktivita země podle statistik minimální, následovaná fází expanze neboli oživení, kdy je krize překonána a pak už je veseleji - přichází fáze tzv. konjunktury, či růstu ekonomiky a příznivého vývoje. No a celý cyklus by nebyl kompletní bez deprese, tedy poklesu výkonu celé ekonomiky. Tahle definice se dnes více než hodí, protože snad všichni dobře vědí a vidí, že nejen ČR, ale i celý svět neprožívá ekonomicky příliš příznivé období.

Pomoc domácnostem ohroženým inflací nesmí být „divná“. Nechceme zažívat déjà vu

Definice účetnictví říká, že jde o písemné zaznamenávání informací o hospodářských aktivitách a jevech nějaké firmy (nebo státu či rodiny). A další, rozšířenější podmínkou je také to, aby každá ekonomika, chcete-li stát, měla opravdu reálné informace o tom, jak se firmám a uskupením uvnitř daného území daří, že ony „subjekty“ musejí vykazovat všechny jevy a aktivity v souladu se schválenými pravidly. A hlavně pravdivě. Když se tak neděje, přijde trest. Platí však tahle pravidla i pro stát? Pokud ano, co přijde za trest, když stát hospodaří nad rámec svých možností? A přijde trest i za to, že neumí lidem vysvětlit, proč vlastně hospodaří jinak, než původně sliboval?

Dovolené zdražují, Čechům to ale nevadí. Sáhnou si hlouběji do kapsy

Už jen několik týdnů zbývá do startu letních dovolených, kdy se dají po Evropě do pohybu desítky milionů lidí, včetně Čechů. Tak si říkám, při sledování výkřiků nejrůznějších politiků, kteří v tuzemsku způsobili ve velkém zdražování snad všeho, co potřebujeme k životu, proč ještě takovou Alenu Schillerovou nebo Andreje Babiše, či Tomia Okamuru nebo nejednoho kandidáta na post prezidenta, nenapadlo vyhlásit stávku kvůli zdražování dovolených. No co, vždyť třeba sama šéfka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková, řekla novinářům ze zpravodajského serveru TN.cz, že „dochází k poměrně k výraznému zdražení (dovolených). V průměru o šest až deset procent.“ Tak proč se ještě nestávkuje? Já chci jet do Chorvatska nebo Turecka za stejné peníze jako před covidem, drahota nedrahota. Vy ne?

Všechny doopravdy důležité věci jsou v našich snech, říká režisér Rudolf Havlík

Rudolf Havlík stále známější filmový režisér, scenárista, ale také spisovatel, který už vydal několik knížek. Obklopen rodinu, přáteli, jejichž lásky si neskutečně váží, procestoval skoro celý svět. Své zážitky, zkušenosti, setkávání umí skvěle přenést nejen na filmová plátna. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vše rozvíjí a posunuje mnohem dále.

Zdražování paliv v Česku nepředstavuje tak závažný problém. Proč?

Taky vás už v poslední době pořádně štve (dosaďte si třeba i jadrnější sloveso, které bude lépe vyjadřovat vaše pocity), že benzínky v tuzemsku zdražují, i přes snahu všech možných institucí brzdit jejich cenovou expanzi, doslova jako utržené z řetězu? O důvodech, proč to tak je, tak nějak veřejnost ví, ale zatímco jedni - zejména ti z hnutí ANO, odborů a dalších „rozhazovačných“ partají, které se osm let podílely na plenění státního rozpočtu a zvyšování zadlužování země a nedělaly vůbec nic pro palivovou, energetickou a vůbec celkovou bezpečnost státu - chtějí ještě víc dluhů a ještě větší zadlužení, ti druzí alespoň navenek stěží vybírají rány mířené na jejich „solar“ od těch prvních.

Česko zatím zvládá uprchlíky skvěle, říká Zdechovský. Europoslanec chce povýšit v Evropské lidové straně

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v těchto dnech zavítal s delegací z Bruselu do Česka. Kolegům z Evropského parlamentu ukázal, jak země zvládá uprchlickou vlnu z válkou zmítané Ukrajiny. On sám je přesvědčen, že skvěle, i díky pomoci Evropské unie. Zdechovský by v příštím týdnu rád uspěl s kandidaturou do vedení Evropské lidové strany.

Nastal čas pro nepopulistickou opozici. Češi se rádi rozhodují ekologicky, říká spolupředseda Zelených

Zatímco v sousedním Německu jsou Zelení ve vládě, na české politické scéně se jim prozatím příliš nedaří. Komunální volby by to ale mohly změnit. „Situace nyní ukazuje, jak klíčová jsou i pro naši bezpečnost ekologická řešení v podobě čisté energie,“ konstatuje spolupředseda Zelených Michal Berg. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také varuje před tristní situací, co se týče péče o českou krajinu. Došlo i na téma zdražování či závislosti ČR na ruském plynu.

Zaměstnanci se do kanceláří v plné míře nevrátí. Nejde jen o vlastní pohodlí

Kdoví, zda se mnou budete souhlasit, ale český pracovní trh je stále „tajuplným ostrovem“. Potvrzují to i nynější nálezy nejednoho tuzemského zpravodajského serveru o tom, že i když už nejspíš máme po covidových zákazech a příkazech o uzávěrách a (ne)chození do práce (kanceláří), stále je problém najít v těch místnostech víc lidí, tedy aspoň takový počet, který tam byl před pandemickou krizí. Proč? Nechce se těm lidem odcházet z pohodlí domova, nebo zkrátka firmy zjistily, že mohou za menší náklady „vytěžit“ od lidí z kanceláří ne-li stejné, tak hodně podobné výkony? Sami tušíte, milí čtenáři, že pravda může být někde uprostřed.

Česko v září čeká stávka proti chudobě. Půjde v ní o prezidentský post?

Letošní září má být horké. A to nikoliv podle posledních modelů superpočítače Aladin, který představuje povětrnostní odhady pro českou zemičku, ale podle odborových předáků. Někdo sice může říct, že odbory jsou v poslední době vidět jen u toho, když požadují zvyšování mezd (ale tahle akce má být prý o větším problému), ale jiný by třeba mohl správně namítnout, že se například taková Francie -hodně zjednodušeně řečeno - se svým naturelem lidí „prostávkovala“ a to často právě kvůli navyšování mezd, až do sedmičky ekonomicky nejsilnějších zemí světa, tak proč ne my. Jenže, jak se říká, když dva dělají totéž, není to totéž.

Letošní horší výsledky maturantů nerelativizujme. Ukazují na hlubší potíže

Po prohře českých reprezentantů se Švédském na Mistrovství světa v hokeji ve Finsku se v mojí „sociální bublině“ objevil názor, který mě zaujal, ale se kterým nesouhlasím, a navíc se mi hodí k tomuto komentáři o výsledcích maturit. Šlo o reakci na jeden text jednoho bulvárního deníku, který rozebíral neúspěch českých hráčů. A ta reakce? Prý proč kritizujeme hráče a trenéry, že se nedaří, když oni tam přece nejedou s tím, že chtějí schválně všechno prohrát, vždyť i hokej hrají lidé, kteří nejsou roboti, naprogramovaní na neustálé vyhrávání a úspěchy.

Potírání lidských práv není názor, ale středověk. Chci opravit definici znásilnění, říká poslankyně Pirátů

Tématem číslo jedna je momentálně válka na Ukrajině, řada problémů se musí řešit ale i v Česku. Ceny raketově rostou, blíží se volby, debatuje se o lidských právech včetně uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry. „Tzv. manželství pro všechny nadále naplno podporujeme, protože se jedná o napravení nespravedlnosti, kdy jen kvůli sexuální orientaci upíráme lidem jejich práva,“ uvedla v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Klára Kocmanová, poslankyně České pirátské strany.

Islámský stát je pořád hrozbou. Česko by v oblasti energetiky mohlo spolupracovat s Marokem, říká Zdechovský

V Marrakéši se tento týden sešli ministři zahraničí, aby se zúčastnili jednání Globální koalice proti Islámskému státu. Českou republiku zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský, který podpořil kolektivní úsilí v boji proti terorismu. Na toto jednání navázal ve čtvrtek europoslanec Tomáš Zdechovský, který se v Maroku sešel s předsedou Sněmovny reprezentantů Marockého království Rachidem Talbihem Alamim. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz prozradil, že spolu řešili otázku bezpečnosti před terorismem, ale i dopady války na Ukrajině na občany EU a Maroka nebo také lidská práva.

Česku hrozí zhoršení ratingu. Co to znamená pro běžné občany?

Dalo by se říct, že si v Česku budeme muset po letech zdánlivého klidu rychle zvyknout na život s hodně nedobrými zprávami. Zatímco se intenzivně řeší následky a důsledky v podobě raketově rostoucích cen, způsobené velkou měrou i vyhazováním peněz plnými hrstmi - jak se říká „z vrtulníku“ - především za éry populisticko-levicových vládnoucích reprezentací, možná že ještě důležitější zpráva z tohoto ranku někde zapadla. Stojí proto za připomenutí, že už minulý týden mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hodnocení České republiky, když oznámila, že nám hrozí zhoršení hodnocení schopnosti splácet naše závazky. Agentura Fitch ve svém novém posouzení uvedla, že výhled Česka zrevidovala ze stabilního na negativní stupeň. Říkáte si, že to vás přece nemusí zajímat, to tak ale úplně není.

Zdražování v Česku téměř nemá v EU konkurenci. Konec inflační jízdy je ale na dohled

Říká se, že zjednodušovat stav věcí není nikdy dobré. Ale přesto to řeknu a napíšu. Když si totiž člověk pročítá od začátku tohoto týdne většinu nejen ekonomických zpráv, které se týkají Česka, nemusí z nich mít moc dobrý pocit. Tak schválně: Počet dezinformací podle tří čtvrtin Čechů, dle průzkumu středoevropského výzkumného konsorcia Central European Digital Media Observatory, stoupá. Nebo: Zemědělci s obavami sledují rozšiřující se sucho, navíc pršet v dohledu nemá. A tak by se dalo pokračovat. Jistě ale namítnete, že mediální servis nechrlí, a to nejen tento týden, jenom ty špatné zprávy. A to budete mít, milí čtenáři, rozhodně pravdu. Jenže ‒ ještě tu nezazněla vůbec ta nejhorší zpráva. Tak tedy: Český statistický úřad oznámil, že tuzemská inflace v dubnu meziročně stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Je nejvyšší od prosince 1993 a jak upozorňují ekonomové společnosti Patria Finance, rostla podesáté za sebou.

Česko je pro Švýcary země daleko na východě, název „Czechia“ se prosazuje velmi pěkně, říká diplomat

V roce 2016 byl v oficiálních seznamech OSN registrován název Czechia coby krátké jméno České republiky v angličtině. Spor o mezinárodní pojmenování ČR tím ale neskončil. Jeden tábor trvá na „The Czech Republic“, zatímco ten druhý prosazuje krátkou variantu. „Kvůli několika případům neinformovaných jedinců bychom se měli vzdát 480 let starého jména naší země?“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz RNDr. Václav Šulista, honorární konzul ČR v Basileji.

Maďaři a Slováci proti všem? EU je na prahu utnutí finančních toků na Putinovu válku

Putinovo agresivní a dobyvačnou válkou posedlé Rusko má utrum. Tedy alespoň nyní co se dovozu ropy do Evropské unie (EU) týká. Evropská komise chce totiž prosadit, i když to zatím „jen“ navrhuje, aby členské státy unie do konce letošního roku úplně přestaly, rozuměj laskaví čtenáři ‒ zakázaly ‒ dovoz ruské ropy. Návrh je zajímavý po mnoha stránkách. Nejen proto, že EU o tomhle návrhu musí, aby mohl platit, rozhodnout jednomyslně a už nyní hrozí nejen Maďarsko, ale i Slovensko kvůli své závislosti na důležité ruské komoditě, vetem, ale i z mnoha dalších důvodů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ale i přesto oznámila, že v rámci šestého balíku protiruských sankcí bude navíc rozhodováno i o odpojení od mezinárodního platebního systému SWIFT pro největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy.

Macronovská Francie bude víc počítat s Českem, její politika vůči Rusku je neudržitelná, říká expertka

Francouzský prezident Emmanuel Macron obhájil svůj mandát, když ve volbách získal přes 58 procent hlasů. Opět tak porazil krajně pravicovou političku Marine Le Penovou. Jak bude vypadat jeho druhé volební období a jak se budou vyvíjet francouzsko-ruské vztahy? „Co Macron sleduje, zůstává tajemstvím nejen pro komentátory, ale i mnohé lídry EU,“ podotkla v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Eliška Tomalová z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Drahé potraviny mohou přinést další krize. Srazit ceny se můžeme pokusit i my sami

David Malpass, ředitel Světové banky, tedy World Bank, jedné ze dvou specializovaných organizací Organizace spojených národů (OSN), které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě byl v rozhovoru pro britskou zpravodajskou stanici BBC dost nekompromisní. „Válka na Ukrajině zdraží potraviny až o 37 procent a nastupující potravinová krize způsobí v mnoha chudších zemích lidskou katastrofu. Tato krize nejvíce dolehne na ty nejchudší, kteří budou jíst méně a budou mít i méně peněz na další věci, včetně například zaplacení školného. Kvůli dopadům na nejchudší je svým způsobem nefér krize, stejně jako to bylo za pandemie covidu-19,“ citovala i řada tuzemských médii Malpassovo vyjádření BBC.