KOMENTÁŘ | V Česku hrozí splasknutí realitní bubliny. Ceny však výrazně klesat nemusí

Snad každý člověk ví, že hospodářský cyklus má několik fází, které mohou být různě dlouhé. Definice říká, že se sestává obvykle z recese, kdy je tzv. ekonomická aktivita země podle statistik minimální, následovaná fází expanze neboli oživení, kdy je krize překonána a pak už je veseleji - přichází fáze tzv. konjunktury, či růstu ekonomiky a příznivého vývoje. No a celý cyklus by nebyl kompletní bez deprese, tedy poklesu výkonu celé ekonomiky. Tahle definice se dnes více než hodí, protože snad všichni dobře vědí a vidí, že nejen ČR, ale i celý svět neprožívá ekonomicky příliš příznivé období.

Navíc ‒ agentura Bloomberg důrazně upozornila, že v tuzemsku hrozí propuknutí dopadů spouštěče nepříznivého ekonomického vývoje, totiž tzv. „splasknutí“ realitní bubliny. Naše země je totiž podle Bloombergu zemí, kde je riziko tohoto ekonomického jevu vůbec největší. Jak proto zaznělo v domácím mediálním prostoru, déjà vu let 2008 a 2009 je zpět.

Je sice pravda, že příčiny realitní krize z uvedených let jsou i po nutných následcích z USA v tuzemsku jiné, ale jedním z dopadů podobného jevu může být i nepříznivý vliv na celou ekonomiku. Podle zmíněné analýzy Bloomberg Economics je u devatenácti zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) vyšší poměr ukazatelů cen realit vůči nájmům a příjmům, než tomu bylo před finanční krizí v roce 2008. Podle analytiku to ukazuje, že jsou ceny bydlení nezdravě vysoko. V celosvětovém žebříčku rizika možného pádu cen nemovitostí je Česko podle tohoto zdroje hned na druhém místě za Novým Zélandem. Ze zemí eurozóny je na tom s rizikem dramatického pádu cen nemovitostí nejhůře Portugalsko, dobře na tom nejsou ale ani Německo či Rakousko, které drží příčky kolem desátého místa.

Není těžké nejen v ekonomických analýzách najít vysvětlení, proč je tento problém, byť by se zdálo, že by snížení cen nemovitostí mohlo po uvedeném splasknutí bubliny přinést větší dostupnost bydlení, pro ekonomiku i samotné lidi ale dosti nebezpečné. Tedy krátkodobě. Jistě, neznamená to, že by se měly ceny nemovitostí držet i kvůli všem příčinám a důvodům tak vysoko, jako v ČR, vždyť ceny těchto položek v letošním prvním čtvrtletí pokračovaly v rychlém růstu, což vyplývá z HB Indexu. Byty zdražily meziročně o 20,6 procenta, rodinné domy o 19,6 procenta a pozemky o 23,7 procenta, což je za 11 let zveřejňování indexu dosud nejvíc. Jenže…

Přehřátí realitního trhu v podobě růstu cen, vedle růstu úrokových sazeb zdražujících hypotéky, může přinést problémy se splácením těchto úvěrů. Do potíží se tak mohou nejen sociálně, ale i ekonomicky dostat kvůli velmi rychlému růstu nesplácených úvěrů samotné banky, ale i stavební společnosti, které kvůli omezování poptávky po výstavbě bytů a domů (právě ty vysoké úroky, nedostupnější financování a omezení poptávky) nemohou investovat, zaměstnávat, a tak dále a tak dále. Jistě, nemá cenu strašit černými scénáři, ale hrozba splasknutí realitní bubliny se může projevit ještě větší nedůvěrou společnosti, což může mít dosti neblahý vliv právě na ekonomický růst a příznivý vývoj poptávky v zemi. Server Novinky.cz v této souvislosti citoval výsledky analýzy ČNB, která konstatovala, že byty jsou pro domácnosti s mediánovým příjmem nadhodnoceny již zhruba o 40 procent. Loni ČNB uváděla, že ceny bytů jsou nadhodnocené o 15 až 25 procent (!).

Splasknutí realitní bubliny může sice přinést pokles cen nemovitostí, ale ten je většinou po krátké době vystřídán dalším růstem cen. Což ale je, jak dodává řada ekonomů, zcela přirozený jev. Navíc je nutné si uvědomit, že kvůli růstu cen nejen stavebních materiálů, nemusí být cenový propad nafouknutých cen nemovitostí opravdu reálný. Takže ‒ i když je hrozba splasknutí realitní bubliny veliká a v podstatě pro ekonomiku ne zcela příznivá událost, jde o přirozenou reakci ekonomických „pochodů“. Mezi signály, které navozují růst rizika splasknutí realitní bubliny patří kromě dat o poklesu ekonomiky, také růst úrokových sazeb a obecně pokles poptávky. Jak už bylo řečeno, černé scénáře v důsledcích dopadů splasknutí realitní bubliny nejsou zatím ani v tuzemsku důvodem obav z kolapsu, který nastal po stejném jevu v roce 2008. Hodí se ale o to víc být na krizové momenty opravdu připraven.

Související

Donald Trump Komentář

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 

Více souvisejících

komentář Byty Bydlení reality nemovitosti

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy