KOMENTÁŘ | V Česku hrozí splasknutí realitní bubliny. Ceny však výrazně klesat nemusí

Navíc ‒ agentura Bloomberg důrazně upozornila, že v tuzemsku hrozí propuknutí dopadů spouštěče nepříznivého ekonomického vývoje, totiž tzv. „splasknutí“ realitní bubliny. Naše země je totiž podle Bloombergu zemí, kde je riziko tohoto ekonomického jevu vůbec největší. Jak proto zaznělo v domácím mediálním prostoru, déjà vu let 2008 a 2009 je zpět.

Je sice pravda, že příčiny realitní krize z uvedených let jsou i po nutných následcích z USA v tuzemsku jiné, ale jedním z dopadů podobného jevu může být i nepříznivý vliv na celou ekonomiku. Podle zmíněné analýzy Bloomberg Economics je u devatenácti zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) vyšší poměr ukazatelů cen realit vůči nájmům a příjmům, než tomu bylo před finanční krizí v roce 2008. Podle analytiku to ukazuje, že jsou ceny bydlení nezdravě vysoko. V celosvětovém žebříčku rizika možného pádu cen nemovitostí je Česko podle tohoto zdroje hned na druhém místě za Novým Zélandem. Ze zemí eurozóny je na tom s rizikem dramatického pádu cen nemovitostí nejhůře Portugalsko, dobře na tom nejsou ale ani Německo či Rakousko, které drží příčky kolem desátého místa.

Není těžké nejen v ekonomických analýzách najít vysvětlení, proč je tento problém, byť by se zdálo, že by snížení cen nemovitostí mohlo po uvedeném splasknutí bubliny přinést větší dostupnost bydlení, pro ekonomiku i samotné lidi ale dosti nebezpečné. Tedy krátkodobě. Jistě, neznamená to, že by se měly ceny nemovitostí držet i kvůli všem příčinám a důvodům tak vysoko, jako v ČR, vždyť ceny těchto položek v letošním prvním čtvrtletí pokračovaly v rychlém růstu, což vyplývá z HB Indexu. Byty zdražily meziročně o 20,6 procenta, rodinné domy o 19,6 procenta a pozemky o 23,7 procenta, což je za 11 let zveřejňování indexu dosud nejvíc. Jenže…

Přehřátí realitního trhu v podobě růstu cen, vedle růstu úrokových sazeb zdražujících hypotéky, může přinést problémy se splácením těchto úvěrů. Do potíží se tak mohou nejen sociálně, ale i ekonomicky dostat kvůli velmi rychlému růstu nesplácených úvěrů samotné banky, ale i stavební společnosti, které kvůli omezování poptávky po výstavbě bytů a domů (právě ty vysoké úroky, nedostupnější financování a omezení poptávky) nemohou investovat, zaměstnávat, a tak dále a tak dále. Jistě, nemá cenu strašit černými scénáři, ale hrozba splasknutí realitní bubliny se může projevit ještě větší nedůvěrou společnosti, což může mít dosti neblahý vliv právě na ekonomický růst a příznivý vývoj poptávky v zemi. Server Novinky.cz v této souvislosti citoval výsledky analýzy ČNB, která konstatovala, že byty jsou pro domácnosti s mediánovým příjmem nadhodnoceny již zhruba o 40 procent. Loni ČNB uváděla, že ceny bytů jsou nadhodnocené o 15 až 25 procent (!).

Splasknutí realitní bubliny může sice přinést pokles cen nemovitostí, ale ten je většinou po krátké době vystřídán dalším růstem cen. Což ale je, jak dodává řada ekonomů, zcela přirozený jev. Navíc je nutné si uvědomit, že kvůli růstu cen nejen stavebních materiálů, nemusí být cenový propad nafouknutých cen nemovitostí opravdu reálný. Takže ‒ i když je hrozba splasknutí realitní bubliny veliká a v podstatě pro ekonomiku ne zcela příznivá událost, jde o přirozenou reakci ekonomických „pochodů“. Mezi signály, které navozují růst rizika splasknutí realitní bubliny patří kromě dat o poklesu ekonomiky, také růst úrokových sazeb a obecně pokles poptávky. Jak už bylo řečeno, černé scénáře v důsledcích dopadů splasknutí realitní bubliny nejsou zatím ani v tuzemsku důvodem obav z kolapsu, který nastal po stejném jevu v roce 2008. Hodí se ale o to víc být na krizové momenty opravdu připraven.