ROZHOVOR | Česko zatím zvládá uprchlíky skvěle, říká Zdechovský. Europoslanec chce povýšit v Evropské lidové straně

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v těchto dnech zavítal s delegací z Bruselu do Česka. Kolegům z Evropského parlamentu ukázal, jak země zvládá uprchlickou vlnu z válkou zmítané Ukrajiny. On sám je přesvědčen, že skvěle, i díky pomoci Evropské unie. Zdechovský by v příštím týdnu rád uspěl s kandidaturou do vedení Evropské lidové strany.

Pane europoslanče, momentálně vedete delegaci Evropského parlamentu v Praze, která se zabývá situací ukrajinských uprchlíků. Jaký byl, respektive je její program?

Velmi bohatý. Sešli jsme se s představiteli vlády, se sociálními partnery, předsedy sociálních výborů obou komor parlamentu, ředitelem Domova dětí a mládeže a také jsme zavítali do Centra pro Ukrajinu v pražských Vysočanech. Udělali jsme si komplexní obrázek o tom, jak český stát zvládá situaci s ukrajinskými uprchlíky.

Kromě uprchlické krize jsme řešili nadcházející předsednictví, na které je Česká republika dobře připravena. Česká strana povede během šesti měsíců důležitá jednání, která se týkají směrnice o minimální mzdě, směrnice o transparentnosti mezd, fondu sociálního klimatu a koordinaci sociálního zabezpečení. Mezi další priority bude patřit řešení raketového růstu cen energií a energetické chudoby.

Návštěvu uzavírá již zmíněná návštěva v centru pro uprchlíky. Jak zatím europoslanci z jiných zemí hodnotí přístup Česka k běžencům z válkou zmítané země?

Bulharský kolega Kanev uvedl, že na něj zapůsobilo, jakým způsobem česká společnost a vláda řeší ubytování a integraci statisíců ukrajinských uprchlíků do společnosti. Myslím, že naší vládě nemohou ostatní kolegové nic vytknout. Postarali jsme se o příchozí, snažíme se, aby se tu cítili jako doma, vytvořili si domov, našli práci a stali se plnohodnotnými členy naší společnosti. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať, ale už teď je vidět, že to postupně jde.

V Česku byla udělena dočasná ochrana více než 355 tisícům lidí z Ukrajiny, podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana jich tu zůstává zhruba 75 až 80 procent. Jak podle vašeho názoru stát uprchlickou vlnu zvládá?

Stát nápor ukrajinských občanů zvládl skvěle v první fázi. Teď je důležité na to navázat dalšími kroky. Musíme jim podat pomocnou ruku a začlenit je do společnosti. Víme, že už přes 50 tisíc Ukrajinců si našlo práci, což je skvělé. Jako europoslanec můžu přinášet nové informace a pohledy od kolegů z jiných zemí, které mohou být přínosné pro to, jak dále tuto uprchlickou krizi zvládat.

Velkou otázkou je zaměstnávání uprchlíků, vaše delegace se touto problematikou také zabývala. Dospěli jste k nějakému závěru, řešení? Jak si v tomhle ohledu stojí Česko?

Ke konkrétnímu závěru jsme nedospěli, nebylo to ani nutné. Přijeli jsme, abychom si vyměnili informace, jak se daří českému státu ve srovnání s jinými zeměmi integrovat ukrajinské uprchlíky do společnosti a tady jsme se shodli, že velmi dobře.

Víme, že Česká republika patří dlouhodobě mezi státy s nejnižší nezaměstnaností v celé EU. Volných míst je na trhu ještě pořád dost i pro Ukrajince, kteří je českým občanům rozhodně neberou. To je důležité zmínit, protože tady občas zaznívá, že se tohle děje, což není pravda. Ukrajinci častokrát berou podřadnější práce, než které dělali na Ukrajině, protože chtějí být samostatní a uživit svou rodinu. Musíme si uvědomit, že Ukrajinci mohou v delším časovém horizontu české ekonomice výrazně pomoci.

Působíte v rámci unijních institucí. Jak hodnotíte pomoc Evropské unie, ať už finanční nebo jakoukoliv jinou, se zvládáním uprchlické vlny? Česko má získat z fondů téměř 680 milionů korun.

Evropská unie pomáhá Ukrajině od začátku války. Obrovskou roli sehrály státy východní a střední Evropy, které se o uprchlíky bez jakýkoliv problémů na svém území postaraly. Pro tyto země včetně České republiky je to velká finanční zátěž, a pokud mají svou roli nadále plnit na sto procent, potřebují na to finance. Jsem proto rád, že EU tyto peníze státům dá. EU ukazuje, že se o státy, jež jsou pod náporem příchozích Ukrajinců, postará.

Na závěr - příští týden budete kandidovat do vedení Evropské lidové strany (EPP). Co vás k tomu vedlo a co straně nabízíte?

Ve vrcholné evropské politice jsem už osm let. Za tu dobu jsem získal spoustu zkušeností, které bych teď chtěl ve vedení Evropské lidové strany prodat. Naše frakce je stále největší, ale od posledních voleb ztrácí svou dominantní pozici. Chce to nové a mladé tváře, které se za dva roky poperou o co nejlepší výsledek. Chci, abychom zase zajímali voliče na základě témat a vizí, kam by měla Evropa směřovat. Musíme zlepšit komunikaci směrem k mladšímu elektorátu, být zase zajímaví a přitažliví pro mladé lidi, kteří chtějí Evropu moderní, bezpečnou a zelenější.

Věříte, že můžete ve volbě uspět?

Bude to těžké, ale kdybych tomu nevěřil, tak bych do toho nešel. Uvidíme za týden, jak to dopadne.

Související

Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Írán, ilustrační foto Rozhovor

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) EU (Evropská unie) evropský parlament uprchlíci Ukrajina Evropská lidová strana (ELS)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 36 minutami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 2 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy