ROZHOVOR | Česko zatím zvládá uprchlíky skvěle, říká Zdechovský. Europoslanec chce povýšit v Evropské lidové straně

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v těchto dnech zavítal s delegací z Bruselu do Česka. Kolegům z Evropského parlamentu ukázal, jak země zvládá uprchlickou vlnu z válkou zmítané Ukrajiny. On sám je přesvědčen, že skvěle, i díky pomoci Evropské unie. Zdechovský by v příštím týdnu rád uspěl s kandidaturou do vedení Evropské lidové strany.

Pane europoslanče, momentálně vedete delegaci Evropského parlamentu v Praze, která se zabývá situací ukrajinských uprchlíků. Jaký byl, respektive je její program?

Velmi bohatý. Sešli jsme se s představiteli vlády, se sociálními partnery, předsedy sociálních výborů obou komor parlamentu, ředitelem Domova dětí a mládeže a také jsme zavítali do Centra pro Ukrajinu v pražských Vysočanech. Udělali jsme si komplexní obrázek o tom, jak český stát zvládá situaci s ukrajinskými uprchlíky.

Kromě uprchlické krize jsme řešili nadcházející předsednictví, na které je Česká republika dobře připravena. Česká strana povede během šesti měsíců důležitá jednání, která se týkají směrnice o minimální mzdě, směrnice o transparentnosti mezd, fondu sociálního klimatu a koordinaci sociálního zabezpečení. Mezi další priority bude patřit řešení raketového růstu cen energií a energetické chudoby.

Návštěvu uzavírá již zmíněná návštěva v centru pro uprchlíky. Jak zatím europoslanci z jiných zemí hodnotí přístup Česka k běžencům z válkou zmítané země?

Bulharský kolega Kanev uvedl, že na něj zapůsobilo, jakým způsobem česká společnost a vláda řeší ubytování a integraci statisíců ukrajinských uprchlíků do společnosti. Myslím, že naší vládě nemohou ostatní kolegové nic vytknout. Postarali jsme se o příchozí, snažíme se, aby se tu cítili jako doma, vytvořili si domov, našli práci a stali se plnohodnotnými členy naší společnosti. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať, ale už teď je vidět, že to postupně jde.

V Česku byla udělena dočasná ochrana více než 355 tisícům lidí z Ukrajiny, podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana jich tu zůstává zhruba 75 až 80 procent. Jak podle vašeho názoru stát uprchlickou vlnu zvládá?

Stát nápor ukrajinských občanů zvládl skvěle v první fázi. Teď je důležité na to navázat dalšími kroky. Musíme jim podat pomocnou ruku a začlenit je do společnosti. Víme, že už přes 50 tisíc Ukrajinců si našlo práci, což je skvělé. Jako europoslanec můžu přinášet nové informace a pohledy od kolegů z jiných zemí, které mohou být přínosné pro to, jak dále tuto uprchlickou krizi zvládat.

Velkou otázkou je zaměstnávání uprchlíků, vaše delegace se touto problematikou také zabývala. Dospěli jste k nějakému závěru, řešení? Jak si v tomhle ohledu stojí Česko?

Ke konkrétnímu závěru jsme nedospěli, nebylo to ani nutné. Přijeli jsme, abychom si vyměnili informace, jak se daří českému státu ve srovnání s jinými zeměmi integrovat ukrajinské uprchlíky do společnosti a tady jsme se shodli, že velmi dobře.

Víme, že Česká republika patří dlouhodobě mezi státy s nejnižší nezaměstnaností v celé EU. Volných míst je na trhu ještě pořád dost i pro Ukrajince, kteří je českým občanům rozhodně neberou. To je důležité zmínit, protože tady občas zaznívá, že se tohle děje, což není pravda. Ukrajinci častokrát berou podřadnější práce, než které dělali na Ukrajině, protože chtějí být samostatní a uživit svou rodinu. Musíme si uvědomit, že Ukrajinci mohou v delším časovém horizontu české ekonomice výrazně pomoci.

Působíte v rámci unijních institucí. Jak hodnotíte pomoc Evropské unie, ať už finanční nebo jakoukoliv jinou, se zvládáním uprchlické vlny? Česko má získat z fondů téměř 680 milionů korun.

Evropská unie pomáhá Ukrajině od začátku války. Obrovskou roli sehrály státy východní a střední Evropy, které se o uprchlíky bez jakýkoliv problémů na svém území postaraly. Pro tyto země včetně České republiky je to velká finanční zátěž, a pokud mají svou roli nadále plnit na sto procent, potřebují na to finance. Jsem proto rád, že EU tyto peníze státům dá. EU ukazuje, že se o státy, jež jsou pod náporem příchozích Ukrajinců, postará.

Na závěr - příští týden budete kandidovat do vedení Evropské lidové strany (EPP). Co vás k tomu vedlo a co straně nabízíte?

Ve vrcholné evropské politice jsem už osm let. Za tu dobu jsem získal spoustu zkušeností, které bych teď chtěl ve vedení Evropské lidové strany prodat. Naše frakce je stále největší, ale od posledních voleb ztrácí svou dominantní pozici. Chce to nové a mladé tváře, které se za dva roky poperou o co nejlepší výsledek. Chci, abychom zase zajímali voliče na základě témat a vizí, kam by měla Evropa směřovat. Musíme zlepšit komunikaci směrem k mladšímu elektorátu, být zase zajímaví a přitažliví pro mladé lidi, kteří chtějí Evropu moderní, bezpečnou a zelenější.

Věříte, že můžete ve volbě uspět?

Bude to těžké, ale kdybych tomu nevěřil, tak bych do toho nešel. Uvidíme za týden, jak to dopadne.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) EU (Evropská unie) evropský parlament uprchlíci Ukrajina Evropská lidová strana (ELS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump a Den Nezávislosti (4. červenec)

Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti

Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.

před 2 hodinami

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

před 6 hodinami

Ruská armáda

Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

před 7 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou

První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

včera

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

včera

Počasí opět zvýšilo riziko požárů. Hrozí především na Moravě

Tropické počasí sice v úvodu července v Česku nepanuje, přesto na některých místech opět hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Nebezpečí je největší v části Moravy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy