ROZHOVOR | Česko zatím zvládá uprchlíky skvěle, říká Zdechovský. Europoslanec chce povýšit v Evropské lidové straně

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v těchto dnech zavítal s delegací z Bruselu do Česka. Kolegům z Evropského parlamentu ukázal, jak země zvládá uprchlickou vlnu z válkou zmítané Ukrajiny. On sám je přesvědčen, že skvěle, i díky pomoci Evropské unie. Zdechovský by v příštím týdnu rád uspěl s kandidaturou do vedení Evropské lidové strany.

Pane europoslanče, momentálně vedete delegaci Evropského parlamentu v Praze, která se zabývá situací ukrajinských uprchlíků. Jaký byl, respektive je její program?

Velmi bohatý. Sešli jsme se s představiteli vlády, se sociálními partnery, předsedy sociálních výborů obou komor parlamentu, ředitelem Domova dětí a mládeže a také jsme zavítali do Centra pro Ukrajinu v pražských Vysočanech. Udělali jsme si komplexní obrázek o tom, jak český stát zvládá situaci s ukrajinskými uprchlíky.

Kromě uprchlické krize jsme řešili nadcházející předsednictví, na které je Česká republika dobře připravena. Česká strana povede během šesti měsíců důležitá jednání, která se týkají směrnice o minimální mzdě, směrnice o transparentnosti mezd, fondu sociálního klimatu a koordinaci sociálního zabezpečení. Mezi další priority bude patřit řešení raketového růstu cen energií a energetické chudoby.

Návštěvu uzavírá již zmíněná návštěva v centru pro uprchlíky. Jak zatím europoslanci z jiných zemí hodnotí přístup Česka k běžencům z válkou zmítané země?

Bulharský kolega Kanev uvedl, že na něj zapůsobilo, jakým způsobem česká společnost a vláda řeší ubytování a integraci statisíců ukrajinských uprchlíků do společnosti. Myslím, že naší vládě nemohou ostatní kolegové nic vytknout. Postarali jsme se o příchozí, snažíme se, aby se tu cítili jako doma, vytvořili si domov, našli práci a stali se plnohodnotnými členy naší společnosti. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať, ale už teď je vidět, že to postupně jde.

V Česku byla udělena dočasná ochrana více než 355 tisícům lidí z Ukrajiny, podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana jich tu zůstává zhruba 75 až 80 procent. Jak podle vašeho názoru stát uprchlickou vlnu zvládá?

Stát nápor ukrajinských občanů zvládl skvěle v první fázi. Teď je důležité na to navázat dalšími kroky. Musíme jim podat pomocnou ruku a začlenit je do společnosti. Víme, že už přes 50 tisíc Ukrajinců si našlo práci, což je skvělé. Jako europoslanec můžu přinášet nové informace a pohledy od kolegů z jiných zemí, které mohou být přínosné pro to, jak dále tuto uprchlickou krizi zvládat.

Velkou otázkou je zaměstnávání uprchlíků, vaše delegace se touto problematikou také zabývala. Dospěli jste k nějakému závěru, řešení? Jak si v tomhle ohledu stojí Česko?

Ke konkrétnímu závěru jsme nedospěli, nebylo to ani nutné. Přijeli jsme, abychom si vyměnili informace, jak se daří českému státu ve srovnání s jinými zeměmi integrovat ukrajinské uprchlíky do společnosti a tady jsme se shodli, že velmi dobře.

Víme, že Česká republika patří dlouhodobě mezi státy s nejnižší nezaměstnaností v celé EU. Volných míst je na trhu ještě pořád dost i pro Ukrajince, kteří je českým občanům rozhodně neberou. To je důležité zmínit, protože tady občas zaznívá, že se tohle děje, což není pravda. Ukrajinci častokrát berou podřadnější práce, než které dělali na Ukrajině, protože chtějí být samostatní a uživit svou rodinu. Musíme si uvědomit, že Ukrajinci mohou v delším časovém horizontu české ekonomice výrazně pomoci.

Působíte v rámci unijních institucí. Jak hodnotíte pomoc Evropské unie, ať už finanční nebo jakoukoliv jinou, se zvládáním uprchlické vlny? Česko má získat z fondů téměř 680 milionů korun.

Evropská unie pomáhá Ukrajině od začátku války. Obrovskou roli sehrály státy východní a střední Evropy, které se o uprchlíky bez jakýkoliv problémů na svém území postaraly. Pro tyto země včetně České republiky je to velká finanční zátěž, a pokud mají svou roli nadále plnit na sto procent, potřebují na to finance. Jsem proto rád, že EU tyto peníze státům dá. EU ukazuje, že se o státy, jež jsou pod náporem příchozích Ukrajinců, postará.

Na závěr - příští týden budete kandidovat do vedení Evropské lidové strany (EPP). Co vás k tomu vedlo a co straně nabízíte?

Ve vrcholné evropské politice jsem už osm let. Za tu dobu jsem získal spoustu zkušeností, které bych teď chtěl ve vedení Evropské lidové strany prodat. Naše frakce je stále největší, ale od posledních voleb ztrácí svou dominantní pozici. Chce to nové a mladé tváře, které se za dva roky poperou o co nejlepší výsledek. Chci, abychom zase zajímali voliče na základě témat a vizí, kam by měla Evropa směřovat. Musíme zlepšit komunikaci směrem k mladšímu elektorátu, být zase zajímaví a přitažliví pro mladé lidi, kteří chtějí Evropu moderní, bezpečnou a zelenější.

Věříte, že můžete ve volbě uspět?

Bude to těžké, ale kdybych tomu nevěřil, tak bych do toho nešel. Uvidíme za týden, jak to dopadne.

Související

Pavel Fischer Rozhovor

Jsme cílem psychologické války, Ukrajina je obětí válečného šílenství, říká pro EZ kandidát na prezidenta Fischer

Volby prezidenta České republiky se blíží a v redakci EuroZprávy.cz jsme pokládali jednotlivým kandidátům zásadní otázky. Jedním z respondentů je senátor Pavel Fischer, který se účastnil také voleb v roce 2018. V nich získal 10,23 % hlasů a s odstupem zhruba 16 % za Jiřím Drahošem skončil na třetím místě. V politické dráze pokračuje jako senátor v okrsku Praha 12. Fischer se v rozhovoru vyjadřuje ke členství v EU a NATO, prozradil také, jak chce oslovit mladé lidi.
Petr Musil Rozhovor

Zadlužené Česko se řítí do zdi. Řešíme průšvih z doby covidu, současná vláda má poslední šanci, říká člen NRR Musil

Český stát a jeho instituce si v rozpočtové odpovědnosti nevedou příliš dobře. Zásadní ranou byla koronavirová pandemie, od níž se schodek státního rozpočtu prohlubuje. Kam nyní české veřejné finance kráčí, jak se krotí inflace, či jaké důsledky může mít prohlubování státního dluhu? Nejen na tyto otázky se server EuroZprávy.cz zeptal ekonoma, pedagoga a člena Národní rozpočtové rady (NRR) Petra Musila.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) EU evropský parlament uprchlíci Ukrajina Evropská lidová strana (ELS)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Dmytro Kuleba

Ukrajina žádá o vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti OSN

Ukrajina vyzvala k vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti OSN. Ukrajinské ministerstvo zahraničí to sdělilo ve svém dnešním prohlášení. Vyloučeno by mělo Rusko podle něj být i z celé organizace. Agentura AFP k tomu uvedla, že Kyjev nemá šanci požadavek prosadit, protože Rusko má v Radě bezpečnosti právo veta. Ukrajina se už více než deset měsíců brání ruské vojenské agresi.

před 42 minutami

Petr Pavel

Pavel řekl, co lidé od Zemana neslyšeli. Babiš vnímá konec prezidenta jako ztrátu

Různorodé reakce vzbudil u prezidentských kandidátů dnešní vánoční projev končícího prezidenta Miloše Zemana. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová ocenila, že Zeman dnes symbolicky dokončil svůj obrat od Ruska, bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v projevu postrádal slova o nynějších těžkých časech a povzbuzení. 

před 55 minutami

před 57 minutami

Petr Fiala

Fiala reagoval na poslední poselství prezidenta Zemana. Lišíme se v pohledu na řadu věcí, řekl

Dnešní poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana byl podle premiéra Petra Fialy (ODS) hlavně ohlédnutím hlavy státu za jeho vlastní kariérou. S prezidentem se předseda vlády shoduje v názoru na ruskou agresi, na dotaz ČTK ocenil také Zemanovu podporu Izraele. Další vládní politici se k projevu postavili kriticky a s ohledem na lednové volby příštího prezidenta vyjádřili přání, aby nová hlava státu přinesla změnu. 

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

FSB (ruská kontrarozvědka)

FSB údajně zlikvidovala sabotéry při pokusu o vstup do Ruska

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že ruské bezpečnostní složky v neděli zabily skupinu ukrajinských sabotérů, kteří se pokoušeli dostat do Ruska. Podle dnešního prohlášení, které zveřejnily ruské tiskové agentury, čtveřice zemřela na hranicích Ukrajiny s ruskou Brjanskou oblastí.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Alpy, ilustrační fotografie.

Po nedělní lavině v Rakousku se už nikdo nepohřešuje, čtyři zranění

Při nedělní lavině v západorakouské spolkové zemi Vorarlbersko se zranili čtyři lidi, z toho jeden vážně. Úřady v noci na dnešek oznámily, že už nikoho nepohřešují, uvedla agentura DPA. Záchranné jednotky dnes ale znovu do terénu vyrazily, aby definitivně potvrdily, že se pod lavinou nikdo nenachází. Kolem poledne záchranáři oznámili, že skutečně nikoho dalšího nenašli.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Jižní Korea, ilustrační fotografie.

Jižní Korea reagovala střelbou na narušení vzdušného prostoru drony z KLDR

Do vzdušného prostoru Jižní Koreje dnes proniklo pět severokorejských dronů, na což jihokorejská armáda reagovala nasazením stíhaček a vrtulníků a pokusy o sestřelení bezpilotních letounů. S odvoláním na jihokorejské činitele o tom informují světové zpravodajské agentury. Soul také oznámil, že po narušení svého vzdušného prostoru provedl výzvědný let nad KLDR.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Sněhová bouře doprovázená mrazy připravila v USA o život už 37 lidí

Mrazivé počasí a sněhové bouře si ve Spojených státech v posledních dnech vyžádaly nejméně 37 lidských životů, uvádí v poslední bilanci televize CNN. Očekává se, že počet obětí dál poroste, zatímco pokračuje pátrání po lidech uvázlých v závějích a obnovování dodávek elektřiny. Extrémní zima, která lidem napříč USA narušila vánoční víkend, by měla tento týden ustupovat.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Výbuchy na letecké základně Engels hluboko v Rusku. Tři mrtví ruští vojáci

Pád vraku sestřeleného ukrajinského dronu na leteckou základnu Engels v ruské Saratovské oblasti si vyžádal životy tří vojáků. Podle ruských tiskových agentur to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. Letecká technika podle ministerstva poškozeno nebyla. Ukrajinská a ruská média předtím informovala o výbuších na letecké základně Engels, která je od frontové linie na Ukrajině vzdálená stovky kilometrů. 

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

V Mariánských Lázních hořelo Tesco, požár se obešel bez zranění

Hasiči v noci na dnešek likvidovali v Mariánských Lázních na Chebsku požár obchodního domu Tesco. Plameny zasáhly menší část pláště budovy, rozšířily se i dál do skladu. Požár se hasičům podařilo kolem 05:00 dostat pod kontrolu. Při události se nikdo nezranil. Příčinu požáru hasiči vyšetřují, informoval ČTK mluvčí krajských hasičů Martin Kasal. Vzniklou škodu zjišťují, bude podle nich dosahovat několika milionů korun.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Plán rovného odměňování: Zaměstnavatelé budou muset v inzerátech uvádět mzdu

Zaměstnavatelé možná už brzy budou muset v inzerátech na pracovní pozice uvádět také výdělek. Zrušit by se měly i takzvané doložky o mlčenlivosti o výši mzdy či platu. Upravit to má novela zákoníku práce, kterou by mělo ministerstvo práce předložit příští rok. Počítá s tím plán opatření k rovnému odměňování žen a mužů na roky 2023 až 2026, který má ČTK k dispozici. 

před 6 hodinami

Polský sudí Marciniak se nenechává rozhodit kritikou výkonu ve finále MS. Francouzům poslal jasný vzkaz

Každý fotbalový fanoušek má jistě ještě stále v živé paměti úchvatné finále letošního mistrovství světa ve fotbale v Kataru, ve kterém se Argentinci střetli s Francouzi a ve kterém to byli právě Jihoameričané, jimž se podařilo po stavu 3:3 po prodloužení vyhrát na penalty 4:2. Jenže Francouzi stále nemůžou očividně skousnout tuto porážku, a nejenže se tak ve Francii objevila petice pro opakování finále, kterou podepsalo už 200 000 lidí, ale stále tam sílí i kritika hlavního sudího zápasu, Poláka Szymona Marciniaka. Podle Francouzů totiž přinejmenším jeden z argentinských gólů neměl vůbec platit.

Zdroj: David Holub

Další zprávy