ROZHOVOR | Česko zatím zvládá uprchlíky skvěle, říká Zdechovský. Europoslanec chce povýšit v Evropské lidové straně

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v těchto dnech zavítal s delegací z Bruselu do Česka. Kolegům z Evropského parlamentu ukázal, jak země zvládá uprchlickou vlnu z válkou zmítané Ukrajiny. On sám je přesvědčen, že skvěle, i díky pomoci Evropské unie. Zdechovský by v příštím týdnu rád uspěl s kandidaturou do vedení Evropské lidové strany.

Pane europoslanče, momentálně vedete delegaci Evropského parlamentu v Praze, která se zabývá situací ukrajinských uprchlíků. Jaký byl, respektive je její program?

Velmi bohatý. Sešli jsme se s představiteli vlády, se sociálními partnery, předsedy sociálních výborů obou komor parlamentu, ředitelem Domova dětí a mládeže a také jsme zavítali do Centra pro Ukrajinu v pražských Vysočanech. Udělali jsme si komplexní obrázek o tom, jak český stát zvládá situaci s ukrajinskými uprchlíky.

Kromě uprchlické krize jsme řešili nadcházející předsednictví, na které je Česká republika dobře připravena. Česká strana povede během šesti měsíců důležitá jednání, která se týkají směrnice o minimální mzdě, směrnice o transparentnosti mezd, fondu sociálního klimatu a koordinaci sociálního zabezpečení. Mezi další priority bude patřit řešení raketového růstu cen energií a energetické chudoby.

Návštěvu uzavírá již zmíněná návštěva v centru pro uprchlíky. Jak zatím europoslanci z jiných zemí hodnotí přístup Česka k běžencům z válkou zmítané země?

Bulharský kolega Kanev uvedl, že na něj zapůsobilo, jakým způsobem česká společnost a vláda řeší ubytování a integraci statisíců ukrajinských uprchlíků do společnosti. Myslím, že naší vládě nemohou ostatní kolegové nic vytknout. Postarali jsme se o příchozí, snažíme se, aby se tu cítili jako doma, vytvořili si domov, našli práci a stali se plnohodnotnými členy naší společnosti. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať, ale už teď je vidět, že to postupně jde.

V Česku byla udělena dočasná ochrana více než 355 tisícům lidí z Ukrajiny, podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana jich tu zůstává zhruba 75 až 80 procent. Jak podle vašeho názoru stát uprchlickou vlnu zvládá?

Stát nápor ukrajinských občanů zvládl skvěle v první fázi. Teď je důležité na to navázat dalšími kroky. Musíme jim podat pomocnou ruku a začlenit je do společnosti. Víme, že už přes 50 tisíc Ukrajinců si našlo práci, což je skvělé. Jako europoslanec můžu přinášet nové informace a pohledy od kolegů z jiných zemí, které mohou být přínosné pro to, jak dále tuto uprchlickou krizi zvládat.

Velkou otázkou je zaměstnávání uprchlíků, vaše delegace se touto problematikou také zabývala. Dospěli jste k nějakému závěru, řešení? Jak si v tomhle ohledu stojí Česko?

Ke konkrétnímu závěru jsme nedospěli, nebylo to ani nutné. Přijeli jsme, abychom si vyměnili informace, jak se daří českému státu ve srovnání s jinými zeměmi integrovat ukrajinské uprchlíky do společnosti a tady jsme se shodli, že velmi dobře.

Víme, že Česká republika patří dlouhodobě mezi státy s nejnižší nezaměstnaností v celé EU. Volných míst je na trhu ještě pořád dost i pro Ukrajince, kteří je českým občanům rozhodně neberou. To je důležité zmínit, protože tady občas zaznívá, že se tohle děje, což není pravda. Ukrajinci častokrát berou podřadnější práce, než které dělali na Ukrajině, protože chtějí být samostatní a uživit svou rodinu. Musíme si uvědomit, že Ukrajinci mohou v delším časovém horizontu české ekonomice výrazně pomoci.

Působíte v rámci unijních institucí. Jak hodnotíte pomoc Evropské unie, ať už finanční nebo jakoukoliv jinou, se zvládáním uprchlické vlny? Česko má získat z fondů téměř 680 milionů korun.

Evropská unie pomáhá Ukrajině od začátku války. Obrovskou roli sehrály státy východní a střední Evropy, které se o uprchlíky bez jakýkoliv problémů na svém území postaraly. Pro tyto země včetně České republiky je to velká finanční zátěž, a pokud mají svou roli nadále plnit na sto procent, potřebují na to finance. Jsem proto rád, že EU tyto peníze státům dá. EU ukazuje, že se o státy, jež jsou pod náporem příchozích Ukrajinců, postará.

Na závěr - příští týden budete kandidovat do vedení Evropské lidové strany (EPP). Co vás k tomu vedlo a co straně nabízíte?

Ve vrcholné evropské politice jsem už osm let. Za tu dobu jsem získal spoustu zkušeností, které bych teď chtěl ve vedení Evropské lidové strany prodat. Naše frakce je stále největší, ale od posledních voleb ztrácí svou dominantní pozici. Chce to nové a mladé tváře, které se za dva roky poperou o co nejlepší výsledek. Chci, abychom zase zajímali voliče na základě témat a vizí, kam by měla Evropa směřovat. Musíme zlepšit komunikaci směrem k mladšímu elektorátu, být zase zajímaví a přitažliví pro mladé lidi, kteří chtějí Evropu moderní, bezpečnou a zelenější.

Věříte, že můžete ve volbě uspět?

Bude to těžké, ale kdybych tomu nevěřil, tak bych do toho nešel. Uvidíme za týden, jak to dopadne.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) EU (Evropská unie) evropský parlament uprchlíci Ukrajina Evropská lidová strana (ELS)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam

Čínské ministerstvo obchodu oznámilo zavedení vývozních restrikcí namířených proti čtrnácti evropským subjektům. Tento krok představuje přímou odvetu za nejnovější sankční opatření Evropské unie, která v předchozích dnech zařadila na svůj sankční seznam stejný počet čínských firem kvůli jejich údajnému zapojení do podpory Ruska. Uvedla to televize ABC News.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?

Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab

Útoky jemenských povstalců ze skupiny Hútíů v Rudém moři vyvolávají rostoucí obavy ze zvětšování blízkovýchodního konfliktu a možného prohloubení hospodářských škod po celém světě. Povstalci svou vojenskou aktivitou přinutili řadu nákladních lodí k odklonu z klíčové úžiny Báb al-Mandab. Tento krok hrozí narušením jedné z nejvýznamnějších námořních tras, která spojuje obchodní cesty mezi Evropou a Asií.

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa těsně před vypršením dočasných dovozních poplatků oznámila zavedení nové vlny cel. Opatření se týká více než osmdesáti zemí světa a sazby se pohybují v rozmezí od deseti do dvanácti a půl procenta. Nová celní zátěž vstupuje v platnost okamžitě a představuje další zřetelný pokus Bílého domu obcházet americký zákonodárný sbor v otázkách mezinárodního obchodu.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují

Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla

Donald Trump přistoupil k dalšímu radikálnímu kroku v oblasti mezinárodního obchodu a uvalil nová cla na více než 80 zemí světa. Tento krok má plynule nahradit plošnou desetiprocentní sazbu, jejíž platnost vypršela v pátek. Mezi zasaženými státy jsou nejbližší američtí spojenci i klíčoví obchodní partneři včetně Velké Británie, Kanady, Mexika, Austrálie, Číny nebo členských zemí Evropské unie, kterým úřady vyměřily poplatky ve výši 10 až 12,5 procenta.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil

Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

před 9 hodinami

včera

Senioři, ilustrační fotografie.

Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.

včera

včera

včera

UH-1Y Venom

Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů

Armáda poskytla další informace k dnešnímu tragickému pádu vrtulníku UH-1Y Venom s pěti osobami na palubě. K nehodě došlo po poledni na základně v Náměšti nad Oslavou. Jeden voják zemřel, čtyři další utrpěli zranění. Stroj podle dosavadních zjištění padal desítky metrů. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League

Jedna z největších hvězd českého fotbalu současnosti a jedna z opor reprezentace Pavel Šulc by mohl ještě před začátkem nové sezóny 2026/27 změnit své působiště. Dosavadní zaměstnavatel českého záložníka Lyon se totiž potýká s finančními problémy a tak není divu, že chce svou situaci řešit i prostřednictvím prodeje svých hráčů. V případě Šulce se v poslední době mluví o zvýšeném zájmu ze strany anglického Leedsu, účastníka Premier League, přičemž částka, za kterou by na Ostrovy mohl Šulc odejít se pohybuje kolem 25 milionů eur (v přepočtu zhruba 600 milionů korun).

včera

včera

R. James Woolsey

Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů

Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.

včera

včera

Zřícený vojenský stroj UH-1Y Venom

V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě

Vojenskou základnou v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku otřásla ve čtvrtek kolem poledne tragická událost. V areálu 22. základny vrtulníkového letectva došlo k havárii víceúčelového armádního vrtulníku UH-1Y Venom. Na palubě stroje se v momentě pádu nacházela pětičlenná vojenská posádka. Neštěstí si vyžádalo jeden lidský život.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

včera

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy