Zdá se, že koktejl všemožných opatření namířených na vysokou inflaci, které zavedly v tuzemsku instituce k tomu povolané, zřejmě začíná zabírat. Červencová inflace totiž byla dle zveřejněných statistik v porovnání s předchozím měsícem jen o 1,3 procenta vyšší, což byl podle konstatování Českého statistického úřadu, který data zveřejňuje, nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. To není vůbec špatná zpráva, a to přesto, že v prvním letním prázdninovém měsíci letošního roku narostla meziročně hodnota inflace o 17,5 procenta. Zkouška ohněm, jak se říká, nás ale teprve všechny čeká zřejmě na podzim.
A to nejen proto, že všichni rádi topíme jako o život. Prioritou číslo jedna bude nejen pro domácnosti a obyvatele České republiky, ale i pro všechny ostatní, a to včetně politiků, firem a živnostníků, hlídat ceny energií. Ty totiž spolu s potravinami stále ženou vytváření „drahoty“ vpřed.
Jak se taky rádo mezi lidmi říká: „Situace se mění každým okamžikem.“ Ještě před několika týdny měli lidé za to, že kvůli drahým energiím bude stát, erár, chcete-li, schopen každé domácnosti zaplatit vyšší tisíce korun. Dnes je ale znát, že letos budou příjmy lidí s pomocí od státu mnohem nižší. Jasné je vládě také to, jak uvedla řada tuzemských médií, že s náklady na energie budou mít problémy i domácnosti s běžnými příjmy, jak třeba uvedla vládní analýza o vývoji cen energií, kterou si nechal vypracovat ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem. Zpráva říká, že Síkelův resort odhaduje zvýšení cen energií ještě letos o desítky procent. A to nemusí být všechno.
Takže co s tím? Možná si řeknete, že se nejen ve veřejném prostoru neustále mluví o tom, že s drahými energiemi má pomoct hlavně stát. Možná je to tak, ale neumím si vysvětlit, proč se vysmíváme státům a regionům v cizině, které zavádějí opatření ke snížení energetického provozu. Nechápu, proč je nám směšné to, že nejen třeba v Německu, ale nyní už i ve Španělsku nařizují (povinně!) snižovat teplotu v kancelářích, vypínat neony a světla ve městech po desáté hodině večer, neohřívat vodu v bazénech a nabádat lidi ke snižování teploty ve svých příbytcích a domovech. Zdá se vám to směšné? Přijde vám jako doslova „idiotský“ nápad zabývat se tím, proč si místní obyvatelé dělají legraci z doporučení autorit, které říkají, že snížení teploty doma na termostatu o jeden stupeň Celsia může přinést úsporu ve výši pět až deset procent roční spotřeby plynu na vytápění? Možná si ale pořádně neuvědomujete, že nedostatek něčeho kvůli vlastnímu pohodlí může přinést dost velké cenové problémy všem.
Možná se vám to bude proto zdát ošklivé, co napíšu, ale staré známé moudro říká, že každý by měl s jakýmkoliv úkolem a kritikou nejdřív začít u sebe. Tak tedy, všichni můžeme místo dvaceti dvou stupňů doma v obýváku snížit v zimě vytápění o dva či tři stupně, koupit si teplejší oblečení a zkrátit všemožné aktivity, ve kterých se používá teplá voda nebo topení. Chechtáte se? Možná, že namítnete, že takové opatření je nesmyslné a jeho dopady jsou mýtické. Dobře, můžete mít pravdu, ale když neuděláme nic, pak… Dosaďte si sami. Nějak začít u každého se ale musí. Ne všichni si totiž mohou dovolit pořídit tepelná čerpadla, solární kolektory a fotovoltaické panely. Mimochodem, zajímavou novinkou, přinášející také zajímavé úspory energií, je třeba bojler na vodu s tepelným čerpadlem.
Ale zpět k těm úsporám za energie. Stát, respektive Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo během července podrobnější informace ke státní pomoci domácnostem kvůli vysokým cenám energií prostřednictvím tzv. úsporného tarifu. Podle některých komentátorů tak reagovalo na článek Hospodářských novin, podle kterého je možné, že letos půjde ze státního rozpočtu na pomoc lidem s energiemi asi jen deset miliard korun, na elektřinu a pravděpodobně plošně, takže, jak dodává server Měšec.cz, „s přihlédnutím k počtu odběrných míst by vyplacená podpora během letoška měla dosáhnout jen částky kolem dvou až dvou a půl tisíce korun. Zbytek z vyhrazených peněz na podporu by měl být vyplacen až během ledna až října 2023 z rozpočtu pro příští rok.“ K tomu je ale nutné připočíst i další položku, totiž odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.
Zatím konečná podoba pomoci státu kvůli drahým energiím má mít pro lidi podobu 66 miliard korun za celou topnou sezonu. Dáte mi určitě za pravdu, že se už dnes internetem honí doslova „stohy“ zaručených rad, tipů a návodů na to, jak snížit účty za energie. Zlí jazykové budou jistě s úšklebkem namítat, že přestat svítit a topit je hloupost, za kterou může snad celý svět, jen ne ti skuteční viníci, a že rozhodně není na místě šetřit tímto způsobem. No dobře, bez ohledu na to, který zdroj, médium (samozřejmě ne to dezinformační) si k pomoci vyberete, vězte ale jedno. I když se dozajista ještě dočkáme pořádných hádek o to, kolik nebo jak a kdy má stát pomáhat lidem kvůli energetické drahotě, pomoc státu nakonec nějaká určitě přijde. Ale nejvíc si, ať se nám to líbí nebo ne, můžeme s drahými energiemi a jejich spotřebou, pomoci sami. A to taky vůbec špatná zpráva.
Související
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
komentář , Energetika , topení , Elektřina , plyn , inflace
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 3 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 4 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 5 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 11 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 12 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 15 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák