Zdá se, že koktejl všemožných opatření namířených na vysokou inflaci, které zavedly v tuzemsku instituce k tomu povolané, zřejmě začíná zabírat. Červencová inflace totiž byla dle zveřejněných statistik v porovnání s předchozím měsícem jen o 1,3 procenta vyšší, což byl podle konstatování Českého statistického úřadu, který data zveřejňuje, nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. To není vůbec špatná zpráva, a to přesto, že v prvním letním prázdninovém měsíci letošního roku narostla meziročně hodnota inflace o 17,5 procenta. Zkouška ohněm, jak se říká, nás ale teprve všechny čeká zřejmě na podzim.
A to nejen proto, že všichni rádi topíme jako o život. Prioritou číslo jedna bude nejen pro domácnosti a obyvatele České republiky, ale i pro všechny ostatní, a to včetně politiků, firem a živnostníků, hlídat ceny energií. Ty totiž spolu s potravinami stále ženou vytváření „drahoty“ vpřed.
Jak se taky rádo mezi lidmi říká: „Situace se mění každým okamžikem.“ Ještě před několika týdny měli lidé za to, že kvůli drahým energiím bude stát, erár, chcete-li, schopen každé domácnosti zaplatit vyšší tisíce korun. Dnes je ale znát, že letos budou příjmy lidí s pomocí od státu mnohem nižší. Jasné je vládě také to, jak uvedla řada tuzemských médií, že s náklady na energie budou mít problémy i domácnosti s běžnými příjmy, jak třeba uvedla vládní analýza o vývoji cen energií, kterou si nechal vypracovat ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem. Zpráva říká, že Síkelův resort odhaduje zvýšení cen energií ještě letos o desítky procent. A to nemusí být všechno.
Takže co s tím? Možná si řeknete, že se nejen ve veřejném prostoru neustále mluví o tom, že s drahými energiemi má pomoct hlavně stát. Možná je to tak, ale neumím si vysvětlit, proč se vysmíváme státům a regionům v cizině, které zavádějí opatření ke snížení energetického provozu. Nechápu, proč je nám směšné to, že nejen třeba v Německu, ale nyní už i ve Španělsku nařizují (povinně!) snižovat teplotu v kancelářích, vypínat neony a světla ve městech po desáté hodině večer, neohřívat vodu v bazénech a nabádat lidi ke snižování teploty ve svých příbytcích a domovech. Zdá se vám to směšné? Přijde vám jako doslova „idiotský“ nápad zabývat se tím, proč si místní obyvatelé dělají legraci z doporučení autorit, které říkají, že snížení teploty doma na termostatu o jeden stupeň Celsia může přinést úsporu ve výši pět až deset procent roční spotřeby plynu na vytápění? Možná si ale pořádně neuvědomujete, že nedostatek něčeho kvůli vlastnímu pohodlí může přinést dost velké cenové problémy všem.
Možná se vám to bude proto zdát ošklivé, co napíšu, ale staré známé moudro říká, že každý by měl s jakýmkoliv úkolem a kritikou nejdřív začít u sebe. Tak tedy, všichni můžeme místo dvaceti dvou stupňů doma v obýváku snížit v zimě vytápění o dva či tři stupně, koupit si teplejší oblečení a zkrátit všemožné aktivity, ve kterých se používá teplá voda nebo topení. Chechtáte se? Možná, že namítnete, že takové opatření je nesmyslné a jeho dopady jsou mýtické. Dobře, můžete mít pravdu, ale když neuděláme nic, pak… Dosaďte si sami. Nějak začít u každého se ale musí. Ne všichni si totiž mohou dovolit pořídit tepelná čerpadla, solární kolektory a fotovoltaické panely. Mimochodem, zajímavou novinkou, přinášející také zajímavé úspory energií, je třeba bojler na vodu s tepelným čerpadlem.
Ale zpět k těm úsporám za energie. Stát, respektive Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo během července podrobnější informace ke státní pomoci domácnostem kvůli vysokým cenám energií prostřednictvím tzv. úsporného tarifu. Podle některých komentátorů tak reagovalo na článek Hospodářských novin, podle kterého je možné, že letos půjde ze státního rozpočtu na pomoc lidem s energiemi asi jen deset miliard korun, na elektřinu a pravděpodobně plošně, takže, jak dodává server Měšec.cz, „s přihlédnutím k počtu odběrných míst by vyplacená podpora během letoška měla dosáhnout jen částky kolem dvou až dvou a půl tisíce korun. Zbytek z vyhrazených peněz na podporu by měl být vyplacen až během ledna až října 2023 z rozpočtu pro příští rok.“ K tomu je ale nutné připočíst i další položku, totiž odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.
Zatím konečná podoba pomoci státu kvůli drahým energiím má mít pro lidi podobu 66 miliard korun za celou topnou sezonu. Dáte mi určitě za pravdu, že se už dnes internetem honí doslova „stohy“ zaručených rad, tipů a návodů na to, jak snížit účty za energie. Zlí jazykové budou jistě s úšklebkem namítat, že přestat svítit a topit je hloupost, za kterou může snad celý svět, jen ne ti skuteční viníci, a že rozhodně není na místě šetřit tímto způsobem. No dobře, bez ohledu na to, který zdroj, médium (samozřejmě ne to dezinformační) si k pomoci vyberete, vězte ale jedno. I když se dozajista ještě dočkáme pořádných hádek o to, kolik nebo jak a kdy má stát pomáhat lidem kvůli energetické drahotě, pomoc státu nakonec nějaká určitě přijde. Ale nejvíc si, ať se nám to líbí nebo ne, můžeme s drahými energiemi a jejich spotřebou, pomoci sami. A to taky vůbec špatná zpráva.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 1 hodinou
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 2 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 3 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 3 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 4 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 5 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 7 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 7 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 8 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 9 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 10 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 11 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 12 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
Zdroj: Libor Novák