KOMENTÁŘ | Rostou obavy z podzimní energetické drahoty. Jak může snížit spotřebu každý z nás?

Zdá se, že koktejl všemožných opatření namířených na vysokou inflaci, které zavedly v tuzemsku instituce k tomu povolané, zřejmě začíná zabírat. Červencová inflace totiž byla dle zveřejněných statistik v porovnání s předchozím měsícem jen o 1,3 procenta vyšší, což byl podle konstatování Českého statistického úřadu, který data zveřejňuje, nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. To není vůbec špatná zpráva, a to přesto, že v prvním letním prázdninovém měsíci letošního roku narostla meziročně hodnota inflace o 17,5 procenta. Zkouška ohněm, jak se říká, nás ale teprve všechny čeká zřejmě na podzim.

A to nejen proto, že všichni rádi topíme jako o život. Prioritou číslo jedna bude nejen pro domácnosti a obyvatele České republiky, ale i pro všechny ostatní, a to včetně politiků, firem a živnostníků, hlídat ceny energií. Ty totiž spolu s potravinami stále ženou vytváření „drahoty“ vpřed.

Jak se taky rádo mezi lidmi říká: „Situace se mění každým okamžikem.“ Ještě před několika týdny měli lidé za to, že kvůli drahým energiím bude stát, erár, chcete-li, schopen každé domácnosti zaplatit vyšší tisíce korun. Dnes je ale znát, že letos budou příjmy lidí s pomocí od státu mnohem nižší. Jasné je vládě také to, jak uvedla řada tuzemských médií, že s náklady na energie budou mít problémy i domácnosti s běžnými příjmy, jak třeba uvedla vládní analýza o vývoji cen energií, kterou si nechal vypracovat ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem. Zpráva říká, že Síkelův resort odhaduje zvýšení cen energií ještě letos o desítky procent. A to nemusí být všechno.

Takže co s tím? Možná si řeknete, že se nejen ve veřejném prostoru neustále mluví o tom, že s drahými energiemi má pomoct hlavně stát. Možná je to tak, ale neumím si vysvětlit, proč se vysmíváme státům a regionům v cizině, které zavádějí opatření ke snížení energetického provozu. Nechápu, proč je nám směšné to, že nejen třeba v Německu, ale nyní už i ve Španělsku nařizují (povinně!) snižovat teplotu v kancelářích, vypínat neony a světla ve městech po desáté hodině večer, neohřívat vodu v bazénech a nabádat lidi ke snižování teploty ve svých příbytcích a domovech. Zdá se vám to směšné? Přijde vám jako doslova „idiotský“ nápad zabývat se tím, proč si místní obyvatelé dělají legraci z doporučení autorit, které říkají, že snížení teploty doma na termostatu o jeden stupeň Celsia může přinést úsporu ve výši pět až deset procent roční spotřeby plynu na vytápění? Možná si ale pořádně neuvědomujete, že nedostatek něčeho kvůli vlastnímu pohodlí může přinést dost velké cenové problémy všem.

Možná se vám to bude proto zdát ošklivé, co napíšu, ale staré známé moudro říká, že každý by měl s jakýmkoliv úkolem a kritikou nejdřív začít u sebe. Tak tedy, všichni můžeme místo dvaceti dvou stupňů doma v obýváku snížit v zimě vytápění o dva či tři stupně, koupit si teplejší oblečení a zkrátit všemožné aktivity, ve kterých se používá teplá voda nebo topení. Chechtáte se? Možná, že namítnete, že takové opatření je nesmyslné a jeho dopady jsou mýtické. Dobře, můžete mít pravdu, ale když neuděláme nic, pak… Dosaďte si sami. Nějak začít u každého se ale musí. Ne všichni si totiž mohou dovolit pořídit tepelná čerpadla, solární kolektory a fotovoltaické panely. Mimochodem, zajímavou novinkou, přinášející také zajímavé úspory energií, je třeba bojler na vodu s tepelným čerpadlem.

Ale zpět k těm úsporám za energie. Stát, respektive Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo během července podrobnější informace ke státní pomoci domácnostem kvůli vysokým cenám energií prostřednictvím tzv. úsporného tarifu. Podle některých komentátorů tak reagovalo na článek Hospodářských novin, podle kterého je možné, že letos půjde ze státního rozpočtu na pomoc lidem s energiemi asi jen deset miliard korun, na elektřinu a pravděpodobně plošně, takže, jak dodává server Měšec.cz, „s přihlédnutím k počtu odběrných míst by vyplacená podpora během letoška měla dosáhnout jen částky kolem dvou až dvou a půl tisíce korun. Zbytek z vyhrazených peněz na podporu by měl být vyplacen až během ledna až října 2023 z rozpočtu pro příští rok.“ K tomu je ale nutné připočíst i další položku, totiž odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.

Zatím konečná podoba pomoci státu kvůli drahým energiím má mít pro lidi podobu 66 miliard korun za celou topnou sezonu. Dáte mi určitě za pravdu, že se už dnes internetem honí doslova „stohy“ zaručených rad, tipů a návodů na to, jak snížit účty za energie. Zlí jazykové budou jistě s úšklebkem namítat, že přestat svítit a topit je hloupost, za kterou může snad celý svět, jen ne ti skuteční viníci, a že rozhodně není na místě šetřit tímto způsobem. No dobře, bez ohledu na to, který zdroj, médium (samozřejmě ne to dezinformační) si k pomoci vyberete, vězte ale jedno. I když se dozajista ještě dočkáme pořádných hádek o to, kolik nebo jak a kdy má stát pomáhat lidem kvůli energetické drahotě, pomoc státu nakonec nějaká určitě přijde. Ale nejvíc si, ať se nám to líbí nebo ne, můžeme s drahými energiemi a jejich spotřebou, pomoci sami. A to taky vůbec špatná zpráva.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář Energetika topení Elektřina plyn inflace

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák

Lidé, kterým ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné, informovalo ministerstvo dopravy. To v Česku stále eviduje přes 243 tisíc řidičských průkazů, jimž ještě do konce roku vyprší platnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy