KOMENTÁŘ | Rostou obavy z podzimní energetické drahoty. Jak může snížit spotřebu každý z nás?

Zdá se, že koktejl všemožných opatření namířených na vysokou inflaci, které zavedly v tuzemsku instituce k tomu povolané, zřejmě začíná zabírat. Červencová inflace totiž byla dle zveřejněných statistik v porovnání s předchozím měsícem jen o 1,3 procenta vyšší, což byl podle konstatování Českého statistického úřadu, který data zveřejňuje, nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. To není vůbec špatná zpráva, a to přesto, že v prvním letním prázdninovém měsíci letošního roku narostla meziročně hodnota inflace o 17,5 procenta. Zkouška ohněm, jak se říká, nás ale teprve všechny čeká zřejmě na podzim.

A to nejen proto, že všichni rádi topíme jako o život. Prioritou číslo jedna bude nejen pro domácnosti a obyvatele České republiky, ale i pro všechny ostatní, a to včetně politiků, firem a živnostníků, hlídat ceny energií. Ty totiž spolu s potravinami stále ženou vytváření „drahoty“ vpřed.

Jak se taky rádo mezi lidmi říká: „Situace se mění každým okamžikem.“ Ještě před několika týdny měli lidé za to, že kvůli drahým energiím bude stát, erár, chcete-li, schopen každé domácnosti zaplatit vyšší tisíce korun. Dnes je ale znát, že letos budou příjmy lidí s pomocí od státu mnohem nižší. Jasné je vládě také to, jak uvedla řada tuzemských médií, že s náklady na energie budou mít problémy i domácnosti s běžnými příjmy, jak třeba uvedla vládní analýza o vývoji cen energií, kterou si nechal vypracovat ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem. Zpráva říká, že Síkelův resort odhaduje zvýšení cen energií ještě letos o desítky procent. A to nemusí být všechno.

Takže co s tím? Možná si řeknete, že se nejen ve veřejném prostoru neustále mluví o tom, že s drahými energiemi má pomoct hlavně stát. Možná je to tak, ale neumím si vysvětlit, proč se vysmíváme státům a regionům v cizině, které zavádějí opatření ke snížení energetického provozu. Nechápu, proč je nám směšné to, že nejen třeba v Německu, ale nyní už i ve Španělsku nařizují (povinně!) snižovat teplotu v kancelářích, vypínat neony a světla ve městech po desáté hodině večer, neohřívat vodu v bazénech a nabádat lidi ke snižování teploty ve svých příbytcích a domovech. Zdá se vám to směšné? Přijde vám jako doslova „idiotský“ nápad zabývat se tím, proč si místní obyvatelé dělají legraci z doporučení autorit, které říkají, že snížení teploty doma na termostatu o jeden stupeň Celsia může přinést úsporu ve výši pět až deset procent roční spotřeby plynu na vytápění? Možná si ale pořádně neuvědomujete, že nedostatek něčeho kvůli vlastnímu pohodlí může přinést dost velké cenové problémy všem.

Možná se vám to bude proto zdát ošklivé, co napíšu, ale staré známé moudro říká, že každý by měl s jakýmkoliv úkolem a kritikou nejdřív začít u sebe. Tak tedy, všichni můžeme místo dvaceti dvou stupňů doma v obýváku snížit v zimě vytápění o dva či tři stupně, koupit si teplejší oblečení a zkrátit všemožné aktivity, ve kterých se používá teplá voda nebo topení. Chechtáte se? Možná, že namítnete, že takové opatření je nesmyslné a jeho dopady jsou mýtické. Dobře, můžete mít pravdu, ale když neuděláme nic, pak… Dosaďte si sami. Nějak začít u každého se ale musí. Ne všichni si totiž mohou dovolit pořídit tepelná čerpadla, solární kolektory a fotovoltaické panely. Mimochodem, zajímavou novinkou, přinášející také zajímavé úspory energií, je třeba bojler na vodu s tepelným čerpadlem.

Ale zpět k těm úsporám za energie. Stát, respektive Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo během července podrobnější informace ke státní pomoci domácnostem kvůli vysokým cenám energií prostřednictvím tzv. úsporného tarifu. Podle některých komentátorů tak reagovalo na článek Hospodářských novin, podle kterého je možné, že letos půjde ze státního rozpočtu na pomoc lidem s energiemi asi jen deset miliard korun, na elektřinu a pravděpodobně plošně, takže, jak dodává server Měšec.cz, „s přihlédnutím k počtu odběrných míst by vyplacená podpora během letoška měla dosáhnout jen částky kolem dvou až dvou a půl tisíce korun. Zbytek z vyhrazených peněz na podporu by měl být vyplacen až během ledna až října 2023 z rozpočtu pro příští rok.“ K tomu je ale nutné připočíst i další položku, totiž odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.

Zatím konečná podoba pomoci státu kvůli drahým energiím má mít pro lidi podobu 66 miliard korun za celou topnou sezonu. Dáte mi určitě za pravdu, že se už dnes internetem honí doslova „stohy“ zaručených rad, tipů a návodů na to, jak snížit účty za energie. Zlí jazykové budou jistě s úšklebkem namítat, že přestat svítit a topit je hloupost, za kterou může snad celý svět, jen ne ti skuteční viníci, a že rozhodně není na místě šetřit tímto způsobem. No dobře, bez ohledu na to, který zdroj, médium (samozřejmě ne to dezinformační) si k pomoci vyberete, vězte ale jedno. I když se dozajista ještě dočkáme pořádných hádek o to, kolik nebo jak a kdy má stát pomáhat lidem kvůli energetické drahotě, pomoc státu nakonec nějaká určitě přijde. Ale nejvíc si, ať se nám to líbí nebo ne, můžeme s drahými energiemi a jejich spotřebou, pomoci sami. A to taky vůbec špatná zpráva.

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

komentář Energetika topení Elektřina plyn inflace

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy