KOMENTÁŘ | Rostou obavy z podzimní energetické drahoty. Jak může snížit spotřebu každý z nás?

Zdá se, že koktejl všemožných opatření namířených na vysokou inflaci, které zavedly v tuzemsku instituce k tomu povolané, zřejmě začíná zabírat. Červencová inflace totiž byla dle zveřejněných statistik v porovnání s předchozím měsícem jen o 1,3 procenta vyšší, což byl podle konstatování Českého statistického úřadu, který data zveřejňuje, nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. To není vůbec špatná zpráva, a to přesto, že v prvním letním prázdninovém měsíci letošního roku narostla meziročně hodnota inflace o 17,5 procenta. Zkouška ohněm, jak se říká, nás ale teprve všechny čeká zřejmě na podzim.

A to nejen proto, že všichni rádi topíme jako o život. Prioritou číslo jedna bude nejen pro domácnosti a obyvatele České republiky, ale i pro všechny ostatní, a to včetně politiků, firem a živnostníků, hlídat ceny energií. Ty totiž spolu s potravinami stále ženou vytváření „drahoty“ vpřed.

Jak se taky rádo mezi lidmi říká: „Situace se mění každým okamžikem.“ Ještě před několika týdny měli lidé za to, že kvůli drahým energiím bude stát, erár, chcete-li, schopen každé domácnosti zaplatit vyšší tisíce korun. Dnes je ale znát, že letos budou příjmy lidí s pomocí od státu mnohem nižší. Jasné je vládě také to, jak uvedla řada tuzemských médií, že s náklady na energie budou mít problémy i domácnosti s běžnými příjmy, jak třeba uvedla vládní analýza o vývoji cen energií, kterou si nechal vypracovat ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem. Zpráva říká, že Síkelův resort odhaduje zvýšení cen energií ještě letos o desítky procent. A to nemusí být všechno.

Takže co s tím? Možná si řeknete, že se nejen ve veřejném prostoru neustále mluví o tom, že s drahými energiemi má pomoct hlavně stát. Možná je to tak, ale neumím si vysvětlit, proč se vysmíváme státům a regionům v cizině, které zavádějí opatření ke snížení energetického provozu. Nechápu, proč je nám směšné to, že nejen třeba v Německu, ale nyní už i ve Španělsku nařizují (povinně!) snižovat teplotu v kancelářích, vypínat neony a světla ve městech po desáté hodině večer, neohřívat vodu v bazénech a nabádat lidi ke snižování teploty ve svých příbytcích a domovech. Zdá se vám to směšné? Přijde vám jako doslova „idiotský“ nápad zabývat se tím, proč si místní obyvatelé dělají legraci z doporučení autorit, které říkají, že snížení teploty doma na termostatu o jeden stupeň Celsia může přinést úsporu ve výši pět až deset procent roční spotřeby plynu na vytápění? Možná si ale pořádně neuvědomujete, že nedostatek něčeho kvůli vlastnímu pohodlí může přinést dost velké cenové problémy všem.

Možná se vám to bude proto zdát ošklivé, co napíšu, ale staré známé moudro říká, že každý by měl s jakýmkoliv úkolem a kritikou nejdřív začít u sebe. Tak tedy, všichni můžeme místo dvaceti dvou stupňů doma v obýváku snížit v zimě vytápění o dva či tři stupně, koupit si teplejší oblečení a zkrátit všemožné aktivity, ve kterých se používá teplá voda nebo topení. Chechtáte se? Možná, že namítnete, že takové opatření je nesmyslné a jeho dopady jsou mýtické. Dobře, můžete mít pravdu, ale když neuděláme nic, pak… Dosaďte si sami. Nějak začít u každého se ale musí. Ne všichni si totiž mohou dovolit pořídit tepelná čerpadla, solární kolektory a fotovoltaické panely. Mimochodem, zajímavou novinkou, přinášející také zajímavé úspory energií, je třeba bojler na vodu s tepelným čerpadlem.

Ale zpět k těm úsporám za energie. Stát, respektive Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo během července podrobnější informace ke státní pomoci domácnostem kvůli vysokým cenám energií prostřednictvím tzv. úsporného tarifu. Podle některých komentátorů tak reagovalo na článek Hospodářských novin, podle kterého je možné, že letos půjde ze státního rozpočtu na pomoc lidem s energiemi asi jen deset miliard korun, na elektřinu a pravděpodobně plošně, takže, jak dodává server Měšec.cz, „s přihlédnutím k počtu odběrných míst by vyplacená podpora během letoška měla dosáhnout jen částky kolem dvou až dvou a půl tisíce korun. Zbytek z vyhrazených peněz na podporu by měl být vyplacen až během ledna až října 2023 z rozpočtu pro příští rok.“ K tomu je ale nutné připočíst i další položku, totiž odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.

Zatím konečná podoba pomoci státu kvůli drahým energiím má mít pro lidi podobu 66 miliard korun za celou topnou sezonu. Dáte mi určitě za pravdu, že se už dnes internetem honí doslova „stohy“ zaručených rad, tipů a návodů na to, jak snížit účty za energie. Zlí jazykové budou jistě s úšklebkem namítat, že přestat svítit a topit je hloupost, za kterou může snad celý svět, jen ne ti skuteční viníci, a že rozhodně není na místě šetřit tímto způsobem. No dobře, bez ohledu na to, který zdroj, médium (samozřejmě ne to dezinformační) si k pomoci vyberete, vězte ale jedno. I když se dozajista ještě dočkáme pořádných hádek o to, kolik nebo jak a kdy má stát pomáhat lidem kvůli energetické drahotě, pomoc státu nakonec nějaká určitě přijde. Ale nejvíc si, ať se nám to líbí nebo ne, můžeme s drahými energiemi a jejich spotřebou, pomoci sami. A to taky vůbec špatná zpráva.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Energetika topení Elektřina plyn inflace

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Svrab

V Praze roste počet lidí nakažených svrabem. Problémem není MHD

Hygienická stanice hlavního města Prahy zaznamenala za první polovinu letošního roku 459 případů onemocnění svrabem. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy bylo evidováno 300 nakažených, se jedná o nárůst. Za celý rok 2025 přitom hygienici v hlavním městě napočítali celkem 691 případů. I přes stoupající tendenci v počtu nemocných vykazuje Praha v celorepublikovém srovnání stále nejnižší nemocnost a vede si tak v rámci České republiky nejlépe.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Venezuela

Venezuela má největší zásoby ropy, lidé ale vyhrabávají oběti zemětřesení ručně. Chybí benzín do rypadel

Téměř týden po dvou ničivých zemětřeseních, která zdemolovala pobřežní město La Guaira, jsou Venezuelané nuceni vyprošťovat své příbuzné a přátele z trosek ručně nebo pomocí krumpáčů a lopat. Vážným problémem záchranných prací je kritický nedostatek benzínu. Kvůli chybějícímu palivu zůstává těžká technika, včetně vládních rypadel, zcela nepojízdná a odstavená přímo vedle zřícených budov.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin nařídil armádě vypracovat plány na obsazení Kyjeva

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.

před 3 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy

Mimořádně vysoké finanční prostředky získal před koncem loňského roku od koncernu Agrofert tehdejší majitel a nynější předseda vlády Andrej Babiš. Vyplývá to z nového majetkového přiznání, které jsou politici povinni odevzdávat vždy do konce června.

před 4 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Na extrémy počasí v Česku začíná upozorňovat nový výstražný systém

Právě dnes přechází Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na inovovaný výstražný systém. Oproti současnému systému integrované výstražné služby (SIVS) založenému na převážně klimatologicky stanovených kritériích bude nový SIVS zaměřený na dopady nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změna nastane také ve struktuře a pojmenování skupin jevů, na které budou výstrahy vydávány.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Bouřky

Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel

Meteorologové z ČHMÚ varují před dnešními silnými bouřkami, které se v plné síle přesouvají nad Vysočinu, Moravu a Slezsko. Bouřkový systém, v němž nelze vyloučit ani vznik supercel, s sebou přinese přívalové srážky s lokálními úhrny přesahujícími 50 milimetrů, kroupy větší než dva centimetry a nárazy větru o rychlosti kolem 90 kilometrů za hodinu, které mohou způsobit značné škody.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko

Na slovenské automatické srážkoměrné stanici v obci Kamenice nad Hronom v okrese Nové Zámky byl v úterý zaznamenán nový absolutní teplotní rekord. Meteorologové v této lokalitě Nitranského kraje naměřili mimořádných 41,3 stupně Celsia. Podle mluvčího Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ) Ivana Garčára se prozatím jedná o údaj operativního charakteru, který budou odborníci v následujících dnech podrobně ověřovat.

včera

Ilustrační foto

Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců

Nejvyšší soud Spojených států zablokoval kontroverzní pokus prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování občanství dětem cizinců narozeným na americké půdě. Rozhodnutí přijaté poměrem hlasů 6 ku 3 představuje již třetí významnou porážku pro Trumpovu administrativu na půdě tohoto soudu v posledních měsících, a to po dřívějším zrušení jeho celních opatření a rozhodnutí bránícímu okamžitému propuštění Lisy Cookové z Federálního rezervního systému. 

včera

včera

Psi

Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?

Od zítřka zahajuje Komora veterinárních lékařů České republiky (KVL) ostrý provoz dlouho očekávaného systému Centrální evidence psů (CEP). Tato nová databáze se stává jedinečným a oficiálním registrem psů na našem území, který byl zřízen na základě platného veterinárního zákona č. 166/1999 Sb. Spuštěním tohoto celostátního registru se sjednocuje evidence zvířat, po čemž již delší dobu volali nejen samotní chovatelé, ale také zástupci obcí a policejní složky. Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána přinese nová evidence ověřený a spolehlivý zdroj informací, který bude klíčový například při zatoulání zvířete, nálezu psa nebo v případech, kdy zvíře někoho poraní a bude nutné ověřit stav vakcinace.

včera

Oto Klempíř

Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři

Vystoupení ministrů za stranu Motoristé sobě Oty Klempíře a Petra Macinky na Mezinárodním folklorním festivalu Strážnice vyvolalo silnou vlnu reakcí, která druhým dnem rezonuje nejen na politické scéně. Pořadatel akce, Národní ústav lidové kultury, který pod resort kultury přímo spadá, se od politických prohlášení a proklamací v neděli veřejně distancoval. 

včera

včera

včera

Velká Británie

Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou

Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.

včera

včera

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy