KOMENTÁŘ | Zdražování paliv v Česku nepředstavuje tak závažný problém. Proč?

Taky vás už v poslední době pořádně štve (dosaďte si třeba i jadrnější sloveso, které bude lépe vyjadřovat vaše pocity), že benzínky v tuzemsku zdražují, i přes snahu všech možných institucí brzdit jejich cenovou expanzi, doslova jako utržené z řetězu? O důvodech, proč to tak je, tak nějak veřejnost ví, ale zatímco jedni - zejména ti z hnutí ANO, odborů a dalších „rozhazovačných“ partají, které se osm let podílely na plenění státního rozpočtu a zvyšování zadlužování země a nedělaly vůbec nic pro palivovou, energetickou a vůbec celkovou bezpečnost státu - chtějí ještě víc dluhů a ještě větší zadlužení, ti druzí alespoň navenek stěží vybírají rány mířené na jejich „solar“ od těch prvních.

Teď vážně. Vím, že každý čtenář touží mít jasnou a jednoduchou odpověď právě na to, proč benzínky v Česku zvyšují čísla tak rychle. Jak už to tak bývá, jasná a jednoduchá odpověď není. Snad kromě té, že konec ruského banditismu na Ukrajině může rychle vnést klid a mír i do cenového vývoje energetických surovin.

Už od poloviny března letošního roku lze snad ze všech zdrojů mediálního světa získávat informace o tom, jak rychle a rekordně zdražují v tuzemsku nafta nebo benzín. A jistě si dala většina z vás, laskavých čtenářů, i tu práci a hledala odpověď na to, proč ty prokleté české benzínky zdražují snad nejrychleji v celé Evropě. No jo, už slyším ty hlasy o Maďarsku, Polsku a dalších zemích, které blokují strmý nárůst cen pohonných hmot, neboť zastropovaly ceny a doplácejí z peněz daňových poplatníků rozdíl mezi tržní cenou a tou „fixní“. Je ale nošením dříví do lesa vysvětlovat, proč to v tuzemsku hned tak nepůjde. Otázkou tak zůstává, proč to stále velké části populace není jasné a přidává se na stranu těch, kteří volají po výše popsaném modelu. Co by to znamenalo, už na těchto stránkách zaznělo snad opravdu „milionkrát“.

Pravdou je, že účinné páky na sražení konečné ceny paliv - nebudeme-li uvažovat o zastropování - už státu pomalu docházejí. Vyzkoušel nízké marže u státních čerpacích stanic EuroOil, částečně zrušil silniční daň, nasadil konec přimíchávání biosložek do paliv, i když řada nejen finančních, ale především zemědělských odborníků tvrdí, že tento krok nejenže nezabere, ale navíc ani aktuálním postojem Ministerstva životního prostředí, které „zaseklo“ novelizaci dalších zákonů a předpisů k této problematice, nesníží lány řepky v tuzemsku, nehledě na vliv na cenu paliv. Je to prostě, jak to ve svém aktuálním vydání uvedl časopis Reflex, doslova „odložení deagrofertizace na neurčito“. Pořád to však není s těmi cenami ono.

Chybí totiž „nálada“. I z posledních srovnání cen paliv v tuzemsku a členských zemích Evropské unie nevyplývá, že bychom na tom i s těmi cenami paliv byli nějak výrazně zle. Podle květnové zprávy Evropské komise o týdenním vývoji cen pohonných hmot v sedmadvacítce, kterou citoval server Novinky.cz, totiž Česku patří na žebříčku „palivové drahoty“ prostřední místa. Řada analytiků navíc konstatovala, že i přes důležitost ceny paliv není na místě nějaká hysterie nebo panika. A jedním dechem stejné zdroje dodávají, že zdražení paliv ve srovnání s růstem cen jiných komodit není rozhodně ničím závažným nebo výrazně problematickým. Vím, že to není ono jasné a jednoduché vysvětlení na to proč, jenže z velké části to dává odpověď.

Navíc nedělejme, že jsme o žádném zdražování nevěděli. Třeba už v prosinci loňského roku, kdy ještě o agresi Ruska na Ukrajině nikdo ani nechtěl mluvit, řada analýz varovala před tím, že během roku 2022, tedy letos, narazí cena benzínu v ČR na hranici čtyřiceti korun za litr. Tak proč máme v těchto končinách takový problém s cenami paliv? Společnost CCS, která dlouhodobě sleduje vývoj jejich cen, připisuje rekordní růst na benzínových pumpách hlavně poměrně vysoké ceně velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu. Komoditní analytici pak dodávají další „polínko“ do ohně vysvětlení růstu cen paliv v ČR: Totiž enormní poptávku po naftě kvůli předzásobení firem a lidí z obavy z nejisté doby a války na Ukrajině. Faktem ale je, že tento argument platí pro celou Evropu. Problémem je proto to, že poptávce neodpovídá nabídka. Nesmíme zapomenout také na vliv měnového kurzu.

Pro většinu z čtenářů jistě nebude problém najít vysvětlení. Jak říkají analytici, i kdyby se na oné zmíněné rotterdamské burze nic nedělo a tuzemská měna by jen posilovala, pak by nafta s benzínem zlevňovaly a… naopak. Zpravodajský server iRozhlas.cz k tematice uvedl: „Vláda chce marže pumpařů kontrolovat do konce září a od června začne platit také snížení spotřební daně z nafty a benzinu. Podle vlády by to mělo koncovou cenu snížit o korunu padesát.“ Neznamená to ale, že skutečné ceny - zvláště kvůli blížícím se letním dovoleným a cestování - výrazně klesnou. Připravme se proto na to, že když budou ceny v létě u tuzemských pump stejné jako nyní, bude to malé vítězství. Ti, kteří nemají rádi auta a vůni benzínu by na konci jistě s chutí dodali, že si máte koupit kolo a začít jezdit ne na fosilní paliva, ale na vlastní energii. Inu, co Čech, to… názor!

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  pohonné hmoty ,  ropa ,  Benzín ,  Nafta ,  Benzinky

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy