KOMENTÁŘ | Zdražování paliv v Česku nepředstavuje tak závažný problém. Proč?

Taky vás už v poslední době pořádně štve (dosaďte si třeba i jadrnější sloveso, které bude lépe vyjadřovat vaše pocity), že benzínky v tuzemsku zdražují, i přes snahu všech možných institucí brzdit jejich cenovou expanzi, doslova jako utržené z řetězu? O důvodech, proč to tak je, tak nějak veřejnost ví, ale zatímco jedni - zejména ti z hnutí ANO, odborů a dalších „rozhazovačných“ partají, které se osm let podílely na plenění státního rozpočtu a zvyšování zadlužování země a nedělaly vůbec nic pro palivovou, energetickou a vůbec celkovou bezpečnost státu - chtějí ještě víc dluhů a ještě větší zadlužení, ti druzí alespoň navenek stěží vybírají rány mířené na jejich „solar“ od těch prvních.

Teď vážně. Vím, že každý čtenář touží mít jasnou a jednoduchou odpověď právě na to, proč benzínky v Česku zvyšují čísla tak rychle. Jak už to tak bývá, jasná a jednoduchá odpověď není. Snad kromě té, že konec ruského banditismu na Ukrajině může rychle vnést klid a mír i do cenového vývoje energetických surovin.

Už od poloviny března letošního roku lze snad ze všech zdrojů mediálního světa získávat informace o tom, jak rychle a rekordně zdražují v tuzemsku nafta nebo benzín. A jistě si dala většina z vás, laskavých čtenářů, i tu práci a hledala odpověď na to, proč ty prokleté české benzínky zdražují snad nejrychleji v celé Evropě. No jo, už slyším ty hlasy o Maďarsku, Polsku a dalších zemích, které blokují strmý nárůst cen pohonných hmot, neboť zastropovaly ceny a doplácejí z peněz daňových poplatníků rozdíl mezi tržní cenou a tou „fixní“. Je ale nošením dříví do lesa vysvětlovat, proč to v tuzemsku hned tak nepůjde. Otázkou tak zůstává, proč to stále velké části populace není jasné a přidává se na stranu těch, kteří volají po výše popsaném modelu. Co by to znamenalo, už na těchto stránkách zaznělo snad opravdu „milionkrát“.

Pravdou je, že účinné páky na sražení konečné ceny paliv - nebudeme-li uvažovat o zastropování - už státu pomalu docházejí. Vyzkoušel nízké marže u státních čerpacích stanic EuroOil, částečně zrušil silniční daň, nasadil konec přimíchávání biosložek do paliv, i když řada nejen finančních, ale především zemědělských odborníků tvrdí, že tento krok nejenže nezabere, ale navíc ani aktuálním postojem Ministerstva životního prostředí, které „zaseklo“ novelizaci dalších zákonů a předpisů k této problematice, nesníží lány řepky v tuzemsku, nehledě na vliv na cenu paliv. Je to prostě, jak to ve svém aktuálním vydání uvedl časopis Reflex, doslova „odložení deagrofertizace na neurčito“. Pořád to však není s těmi cenami ono.

Chybí totiž „nálada“. I z posledních srovnání cen paliv v tuzemsku a členských zemích Evropské unie nevyplývá, že bychom na tom i s těmi cenami paliv byli nějak výrazně zle. Podle květnové zprávy Evropské komise o týdenním vývoji cen pohonných hmot v sedmadvacítce, kterou citoval server Novinky.cz, totiž Česku patří na žebříčku „palivové drahoty“ prostřední místa. Řada analytiků navíc konstatovala, že i přes důležitost ceny paliv není na místě nějaká hysterie nebo panika. A jedním dechem stejné zdroje dodávají, že zdražení paliv ve srovnání s růstem cen jiných komodit není rozhodně ničím závažným nebo výrazně problematickým. Vím, že to není ono jasné a jednoduché vysvětlení na to proč, jenže z velké části to dává odpověď.

Navíc nedělejme, že jsme o žádném zdražování nevěděli. Třeba už v prosinci loňského roku, kdy ještě o agresi Ruska na Ukrajině nikdo ani nechtěl mluvit, řada analýz varovala před tím, že během roku 2022, tedy letos, narazí cena benzínu v ČR na hranici čtyřiceti korun za litr. Tak proč máme v těchto končinách takový problém s cenami paliv? Společnost CCS, která dlouhodobě sleduje vývoj jejich cen, připisuje rekordní růst na benzínových pumpách hlavně poměrně vysoké ceně velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu. Komoditní analytici pak dodávají další „polínko“ do ohně vysvětlení růstu cen paliv v ČR: Totiž enormní poptávku po naftě kvůli předzásobení firem a lidí z obavy z nejisté doby a války na Ukrajině. Faktem ale je, že tento argument platí pro celou Evropu. Problémem je proto to, že poptávce neodpovídá nabídka. Nesmíme zapomenout také na vliv měnového kurzu.

Pro většinu z čtenářů jistě nebude problém najít vysvětlení. Jak říkají analytici, i kdyby se na oné zmíněné rotterdamské burze nic nedělo a tuzemská měna by jen posilovala, pak by nafta s benzínem zlevňovaly a… naopak. Zpravodajský server iRozhlas.cz k tematice uvedl: „Vláda chce marže pumpařů kontrolovat do konce září a od června začne platit také snížení spotřební daně z nafty a benzinu. Podle vlády by to mělo koncovou cenu snížit o korunu padesát.“ Neznamená to ale, že skutečné ceny - zvláště kvůli blížícím se letním dovoleným a cestování - výrazně klesnou. Připravme se proto na to, že když budou ceny v létě u tuzemských pump stejné jako nyní, bude to malé vítězství. Ti, kteří nemají rádi auta a vůni benzínu by na konci jistě s chutí dodali, že si máte koupit kolo a začít jezdit ne na fosilní paliva, ale na vlastní energii. Inu, co Čech, to… názor!

Související

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu Komentář

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

Více souvisejících

komentář pohonné hmoty ropa Benzín Nafta Benzinky

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 43 minutami

před 52 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy