KOMENTÁŘ | Zdražování paliv v Česku nepředstavuje tak závažný problém. Proč?

Taky vás už v poslední době pořádně štve (dosaďte si třeba i jadrnější sloveso, které bude lépe vyjadřovat vaše pocity), že benzínky v tuzemsku zdražují, i přes snahu všech možných institucí brzdit jejich cenovou expanzi, doslova jako utržené z řetězu? O důvodech, proč to tak je, tak nějak veřejnost ví, ale zatímco jedni - zejména ti z hnutí ANO, odborů a dalších „rozhazovačných“ partají, které se osm let podílely na plenění státního rozpočtu a zvyšování zadlužování země a nedělaly vůbec nic pro palivovou, energetickou a vůbec celkovou bezpečnost státu - chtějí ještě víc dluhů a ještě větší zadlužení, ti druzí alespoň navenek stěží vybírají rány mířené na jejich „solar“ od těch prvních.

Teď vážně. Vím, že každý čtenář touží mít jasnou a jednoduchou odpověď právě na to, proč benzínky v Česku zvyšují čísla tak rychle. Jak už to tak bývá, jasná a jednoduchá odpověď není. Snad kromě té, že konec ruského banditismu na Ukrajině může rychle vnést klid a mír i do cenového vývoje energetických surovin.

Už od poloviny března letošního roku lze snad ze všech zdrojů mediálního světa získávat informace o tom, jak rychle a rekordně zdražují v tuzemsku nafta nebo benzín. A jistě si dala většina z vás, laskavých čtenářů, i tu práci a hledala odpověď na to, proč ty prokleté české benzínky zdražují snad nejrychleji v celé Evropě. No jo, už slyším ty hlasy o Maďarsku, Polsku a dalších zemích, které blokují strmý nárůst cen pohonných hmot, neboť zastropovaly ceny a doplácejí z peněz daňových poplatníků rozdíl mezi tržní cenou a tou „fixní“. Je ale nošením dříví do lesa vysvětlovat, proč to v tuzemsku hned tak nepůjde. Otázkou tak zůstává, proč to stále velké části populace není jasné a přidává se na stranu těch, kteří volají po výše popsaném modelu. Co by to znamenalo, už na těchto stránkách zaznělo snad opravdu „milionkrát“.

Pravdou je, že účinné páky na sražení konečné ceny paliv - nebudeme-li uvažovat o zastropování - už státu pomalu docházejí. Vyzkoušel nízké marže u státních čerpacích stanic EuroOil, částečně zrušil silniční daň, nasadil konec přimíchávání biosložek do paliv, i když řada nejen finančních, ale především zemědělských odborníků tvrdí, že tento krok nejenže nezabere, ale navíc ani aktuálním postojem Ministerstva životního prostředí, které „zaseklo“ novelizaci dalších zákonů a předpisů k této problematice, nesníží lány řepky v tuzemsku, nehledě na vliv na cenu paliv. Je to prostě, jak to ve svém aktuálním vydání uvedl časopis Reflex, doslova „odložení deagrofertizace na neurčito“. Pořád to však není s těmi cenami ono.

Chybí totiž „nálada“. I z posledních srovnání cen paliv v tuzemsku a členských zemích Evropské unie nevyplývá, že bychom na tom i s těmi cenami paliv byli nějak výrazně zle. Podle květnové zprávy Evropské komise o týdenním vývoji cen pohonných hmot v sedmadvacítce, kterou citoval server Novinky.cz, totiž Česku patří na žebříčku „palivové drahoty“ prostřední místa. Řada analytiků navíc konstatovala, že i přes důležitost ceny paliv není na místě nějaká hysterie nebo panika. A jedním dechem stejné zdroje dodávají, že zdražení paliv ve srovnání s růstem cen jiných komodit není rozhodně ničím závažným nebo výrazně problematickým. Vím, že to není ono jasné a jednoduché vysvětlení na to proč, jenže z velké části to dává odpověď.

Navíc nedělejme, že jsme o žádném zdražování nevěděli. Třeba už v prosinci loňského roku, kdy ještě o agresi Ruska na Ukrajině nikdo ani nechtěl mluvit, řada analýz varovala před tím, že během roku 2022, tedy letos, narazí cena benzínu v ČR na hranici čtyřiceti korun za litr. Tak proč máme v těchto končinách takový problém s cenami paliv? Společnost CCS, která dlouhodobě sleduje vývoj jejich cen, připisuje rekordní růst na benzínových pumpách hlavně poměrně vysoké ceně velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu. Komoditní analytici pak dodávají další „polínko“ do ohně vysvětlení růstu cen paliv v ČR: Totiž enormní poptávku po naftě kvůli předzásobení firem a lidí z obavy z nejisté doby a války na Ukrajině. Faktem ale je, že tento argument platí pro celou Evropu. Problémem je proto to, že poptávce neodpovídá nabídka. Nesmíme zapomenout také na vliv měnového kurzu.

Pro většinu z čtenářů jistě nebude problém najít vysvětlení. Jak říkají analytici, i kdyby se na oné zmíněné rotterdamské burze nic nedělo a tuzemská měna by jen posilovala, pak by nafta s benzínem zlevňovaly a… naopak. Zpravodajský server iRozhlas.cz k tematice uvedl: „Vláda chce marže pumpařů kontrolovat do konce září a od června začne platit také snížení spotřební daně z nafty a benzinu. Podle vlády by to mělo koncovou cenu snížit o korunu padesát.“ Neznamená to ale, že skutečné ceny - zvláště kvůli blížícím se letním dovoleným a cestování - výrazně klesnou. Připravme se proto na to, že když budou ceny v létě u tuzemských pump stejné jako nyní, bude to malé vítězství. Ti, kteří nemají rádi auta a vůni benzínu by na konci jistě s chutí dodali, že si máte koupit kolo a začít jezdit ne na fosilní paliva, ale na vlastní energii. Inu, co Čech, to… názor!

Související

NATO Komentář

Východní křídlo NATO nese tíhu samo. Pokud má Aliance obstát, musí konečně sdílet odpovědnost za jeho fyzickou ochranu

Severoatlantická aliance mluví o kolektivní obraně, ale východní křídlo zůstává na všechno samo. Polsko, Finsko a pobaltské státy čelí přímé hrozbě z Ruska, investují, budují zábrany, odolávají hybridním útokům – a přesto slyší, že to nestačí. Společný rozpočet přitom pokrývá sotva jedno procento výdajů. Je čas přestat jen mluvit o solidaritě a konečně sdílet odpovědnost i prostředky.
Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně Komentář

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat

Vrchní soud odmítl kauzu Čapí hnízdo uzavřít a rozhodl o jejím novém projednání. Andrej Babiš se tak po letech úniků, výmluv a teatrálních projevů opět vrátí na soudní lavici. Namísto definitivní tečky přichází další kapitola příběhu, který už dávno překročil hranice právního sporu a stal se politickým zrcadlem celé jedné éry. A s každým novým soudním rozhodnutím je zřejmější, že nejde jen o odpovědnost jednoho muže, ale i o to, jak hluboko se jeho styl vládnutí zakořenil v systému, který původně slíbil očistit.

Více souvisejících

komentář pohonné hmoty ropa Benzín Nafta Benzinky

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump podepsal kritizovaný rozpočtový zákon. Opět z toho udělal divadlo

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek odpoledne podepsal klíčový zákon o daních a vládních výdajích, jen den poté, co návrh těsně prošel Kongresem. Bílý dům se při slavnostním podpisu, který předcházel oslavám Dne nezávislosti, proměnil v dějiště triumfu pro prezidenta i jeho spojence.

před 10 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

včera

včera

včera

včera

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

včera

Škoda Kodiaq

Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři

V pátek zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny části Česka a silně postihl průmyslovou výrobu v pěti krajích – Praze, Středočeském, Královéhradeckém, Libereckém a Ústeckém. Největší české automobilky byly nuceny na více než hodinu přerušit výrobu, problémy hlásí i chemičky, sklárny, potravinářské provozy a mobilní operátoři.

včera

Hamás zvažuje příměří v Gaze, požaduje silnější záruky

Hnutí Hamás je podle blízkých zdrojů blízko přijetí návrhu na příměří v Pásmu Gazy, ale trvá na silnějších garancích, že dočasné zastavení bojů povede k trvalému ukončení více než dvacetiměsíční války s Izraelem. Vedoucí představitelé hnutí se sešli ve čtvrtek v Istanbulu, kde projednali podmínky dohody, a oznámili, že před oficiální odpovědí konzultují s dalšími palestinskými frakcemi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy