KOMENTÁŘ | Zdražování paliv v Česku nepředstavuje tak závažný problém. Proč?

Taky vás už v poslední době pořádně štve (dosaďte si třeba i jadrnější sloveso, které bude lépe vyjadřovat vaše pocity), že benzínky v tuzemsku zdražují, i přes snahu všech možných institucí brzdit jejich cenovou expanzi, doslova jako utržené z řetězu? O důvodech, proč to tak je, tak nějak veřejnost ví, ale zatímco jedni - zejména ti z hnutí ANO, odborů a dalších „rozhazovačných“ partají, které se osm let podílely na plenění státního rozpočtu a zvyšování zadlužování země a nedělaly vůbec nic pro palivovou, energetickou a vůbec celkovou bezpečnost státu - chtějí ještě víc dluhů a ještě větší zadlužení, ti druzí alespoň navenek stěží vybírají rány mířené na jejich „solar“ od těch prvních.

Teď vážně. Vím, že každý čtenář touží mít jasnou a jednoduchou odpověď právě na to, proč benzínky v Česku zvyšují čísla tak rychle. Jak už to tak bývá, jasná a jednoduchá odpověď není. Snad kromě té, že konec ruského banditismu na Ukrajině může rychle vnést klid a mír i do cenového vývoje energetických surovin.

Už od poloviny března letošního roku lze snad ze všech zdrojů mediálního světa získávat informace o tom, jak rychle a rekordně zdražují v tuzemsku nafta nebo benzín. A jistě si dala většina z vás, laskavých čtenářů, i tu práci a hledala odpověď na to, proč ty prokleté české benzínky zdražují snad nejrychleji v celé Evropě. No jo, už slyším ty hlasy o Maďarsku, Polsku a dalších zemích, které blokují strmý nárůst cen pohonných hmot, neboť zastropovaly ceny a doplácejí z peněz daňových poplatníků rozdíl mezi tržní cenou a tou „fixní“. Je ale nošením dříví do lesa vysvětlovat, proč to v tuzemsku hned tak nepůjde. Otázkou tak zůstává, proč to stále velké části populace není jasné a přidává se na stranu těch, kteří volají po výše popsaném modelu. Co by to znamenalo, už na těchto stránkách zaznělo snad opravdu „milionkrát“.

Pravdou je, že účinné páky na sražení konečné ceny paliv - nebudeme-li uvažovat o zastropování - už státu pomalu docházejí. Vyzkoušel nízké marže u státních čerpacích stanic EuroOil, částečně zrušil silniční daň, nasadil konec přimíchávání biosložek do paliv, i když řada nejen finančních, ale především zemědělských odborníků tvrdí, že tento krok nejenže nezabere, ale navíc ani aktuálním postojem Ministerstva životního prostředí, které „zaseklo“ novelizaci dalších zákonů a předpisů k této problematice, nesníží lány řepky v tuzemsku, nehledě na vliv na cenu paliv. Je to prostě, jak to ve svém aktuálním vydání uvedl časopis Reflex, doslova „odložení deagrofertizace na neurčito“. Pořád to však není s těmi cenami ono.

Chybí totiž „nálada“. I z posledních srovnání cen paliv v tuzemsku a členských zemích Evropské unie nevyplývá, že bychom na tom i s těmi cenami paliv byli nějak výrazně zle. Podle květnové zprávy Evropské komise o týdenním vývoji cen pohonných hmot v sedmadvacítce, kterou citoval server Novinky.cz, totiž Česku patří na žebříčku „palivové drahoty“ prostřední místa. Řada analytiků navíc konstatovala, že i přes důležitost ceny paliv není na místě nějaká hysterie nebo panika. A jedním dechem stejné zdroje dodávají, že zdražení paliv ve srovnání s růstem cen jiných komodit není rozhodně ničím závažným nebo výrazně problematickým. Vím, že to není ono jasné a jednoduché vysvětlení na to proč, jenže z velké části to dává odpověď.

Navíc nedělejme, že jsme o žádném zdražování nevěděli. Třeba už v prosinci loňského roku, kdy ještě o agresi Ruska na Ukrajině nikdo ani nechtěl mluvit, řada analýz varovala před tím, že během roku 2022, tedy letos, narazí cena benzínu v ČR na hranici čtyřiceti korun za litr. Tak proč máme v těchto končinách takový problém s cenami paliv? Společnost CCS, která dlouhodobě sleduje vývoj jejich cen, připisuje rekordní růst na benzínových pumpách hlavně poměrně vysoké ceně velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu. Komoditní analytici pak dodávají další „polínko“ do ohně vysvětlení růstu cen paliv v ČR: Totiž enormní poptávku po naftě kvůli předzásobení firem a lidí z obavy z nejisté doby a války na Ukrajině. Faktem ale je, že tento argument platí pro celou Evropu. Problémem je proto to, že poptávce neodpovídá nabídka. Nesmíme zapomenout také na vliv měnového kurzu.

Pro většinu z čtenářů jistě nebude problém najít vysvětlení. Jak říkají analytici, i kdyby se na oné zmíněné rotterdamské burze nic nedělo a tuzemská měna by jen posilovala, pak by nafta s benzínem zlevňovaly a… naopak. Zpravodajský server iRozhlas.cz k tematice uvedl: „Vláda chce marže pumpařů kontrolovat do konce září a od června začne platit také snížení spotřební daně z nafty a benzinu. Podle vlády by to mělo koncovou cenu snížit o korunu padesát.“ Neznamená to ale, že skutečné ceny - zvláště kvůli blížícím se letním dovoleným a cestování - výrazně klesnou. Připravme se proto na to, že když budou ceny v létě u tuzemských pump stejné jako nyní, bude to malé vítězství. Ti, kteří nemají rádi auta a vůni benzínu by na konci jistě s chutí dodali, že si máte koupit kolo a začít jezdit ne na fosilní paliva, ale na vlastní energii. Inu, co Čech, to… názor!

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář pohonné hmoty ropa Benzín Nafta Benzinky

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 1 hodinou

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy