KOMENTÁŘ | Zdražování paliv v Česku nepředstavuje tak závažný problém. Proč?

Taky vás už v poslední době pořádně štve (dosaďte si třeba i jadrnější sloveso, které bude lépe vyjadřovat vaše pocity), že benzínky v tuzemsku zdražují, i přes snahu všech možných institucí brzdit jejich cenovou expanzi, doslova jako utržené z řetězu? O důvodech, proč to tak je, tak nějak veřejnost ví, ale zatímco jedni - zejména ti z hnutí ANO, odborů a dalších „rozhazovačných“ partají, které se osm let podílely na plenění státního rozpočtu a zvyšování zadlužování země a nedělaly vůbec nic pro palivovou, energetickou a vůbec celkovou bezpečnost státu - chtějí ještě víc dluhů a ještě větší zadlužení, ti druzí alespoň navenek stěží vybírají rány mířené na jejich „solar“ od těch prvních.

Teď vážně. Vím, že každý čtenář touží mít jasnou a jednoduchou odpověď právě na to, proč benzínky v Česku zvyšují čísla tak rychle. Jak už to tak bývá, jasná a jednoduchá odpověď není. Snad kromě té, že konec ruského banditismu na Ukrajině může rychle vnést klid a mír i do cenového vývoje energetických surovin.

Už od poloviny března letošního roku lze snad ze všech zdrojů mediálního světa získávat informace o tom, jak rychle a rekordně zdražují v tuzemsku nafta nebo benzín. A jistě si dala většina z vás, laskavých čtenářů, i tu práci a hledala odpověď na to, proč ty prokleté české benzínky zdražují snad nejrychleji v celé Evropě. No jo, už slyším ty hlasy o Maďarsku, Polsku a dalších zemích, které blokují strmý nárůst cen pohonných hmot, neboť zastropovaly ceny a doplácejí z peněz daňových poplatníků rozdíl mezi tržní cenou a tou „fixní“. Je ale nošením dříví do lesa vysvětlovat, proč to v tuzemsku hned tak nepůjde. Otázkou tak zůstává, proč to stále velké části populace není jasné a přidává se na stranu těch, kteří volají po výše popsaném modelu. Co by to znamenalo, už na těchto stránkách zaznělo snad opravdu „milionkrát“.

Pravdou je, že účinné páky na sražení konečné ceny paliv - nebudeme-li uvažovat o zastropování - už státu pomalu docházejí. Vyzkoušel nízké marže u státních čerpacích stanic EuroOil, částečně zrušil silniční daň, nasadil konec přimíchávání biosložek do paliv, i když řada nejen finančních, ale především zemědělských odborníků tvrdí, že tento krok nejenže nezabere, ale navíc ani aktuálním postojem Ministerstva životního prostředí, které „zaseklo“ novelizaci dalších zákonů a předpisů k této problematice, nesníží lány řepky v tuzemsku, nehledě na vliv na cenu paliv. Je to prostě, jak to ve svém aktuálním vydání uvedl časopis Reflex, doslova „odložení deagrofertizace na neurčito“. Pořád to však není s těmi cenami ono.

Chybí totiž „nálada“. I z posledních srovnání cen paliv v tuzemsku a členských zemích Evropské unie nevyplývá, že bychom na tom i s těmi cenami paliv byli nějak výrazně zle. Podle květnové zprávy Evropské komise o týdenním vývoji cen pohonných hmot v sedmadvacítce, kterou citoval server Novinky.cz, totiž Česku patří na žebříčku „palivové drahoty“ prostřední místa. Řada analytiků navíc konstatovala, že i přes důležitost ceny paliv není na místě nějaká hysterie nebo panika. A jedním dechem stejné zdroje dodávají, že zdražení paliv ve srovnání s růstem cen jiných komodit není rozhodně ničím závažným nebo výrazně problematickým. Vím, že to není ono jasné a jednoduché vysvětlení na to proč, jenže z velké části to dává odpověď.

Navíc nedělejme, že jsme o žádném zdražování nevěděli. Třeba už v prosinci loňského roku, kdy ještě o agresi Ruska na Ukrajině nikdo ani nechtěl mluvit, řada analýz varovala před tím, že během roku 2022, tedy letos, narazí cena benzínu v ČR na hranici čtyřiceti korun za litr. Tak proč máme v těchto končinách takový problém s cenami paliv? Společnost CCS, která dlouhodobě sleduje vývoj jejich cen, připisuje rekordní růst na benzínových pumpách hlavně poměrně vysoké ceně velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu. Komoditní analytici pak dodávají další „polínko“ do ohně vysvětlení růstu cen paliv v ČR: Totiž enormní poptávku po naftě kvůli předzásobení firem a lidí z obavy z nejisté doby a války na Ukrajině. Faktem ale je, že tento argument platí pro celou Evropu. Problémem je proto to, že poptávce neodpovídá nabídka. Nesmíme zapomenout také na vliv měnového kurzu.

Pro většinu z čtenářů jistě nebude problém najít vysvětlení. Jak říkají analytici, i kdyby se na oné zmíněné rotterdamské burze nic nedělo a tuzemská měna by jen posilovala, pak by nafta s benzínem zlevňovaly a… naopak. Zpravodajský server iRozhlas.cz k tematice uvedl: „Vláda chce marže pumpařů kontrolovat do konce září a od června začne platit také snížení spotřební daně z nafty a benzinu. Podle vlády by to mělo koncovou cenu snížit o korunu padesát.“ Neznamená to ale, že skutečné ceny - zvláště kvůli blížícím se letním dovoleným a cestování - výrazně klesnou. Připravme se proto na to, že když budou ceny v létě u tuzemských pump stejné jako nyní, bude to malé vítězství. Ti, kteří nemají rádi auta a vůni benzínu by na konci jistě s chutí dodali, že si máte koupit kolo a začít jezdit ne na fosilní paliva, ale na vlastní energii. Inu, co Čech, to… názor!

Související

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.
Pákistánská armáda, ilustrační fotografie. Komentář

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

Více souvisejících

komentář pohonné hmoty ropa Benzín Nafta Benzinky

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?

V napjaté geopolitické hře mezi Kyjevem a Moskvou se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj aktuálně vítězí v boji o přízeň Donalda Trumpa. Ten se totiž po svém znovuzvolení snaží sehrát roli prostředníka mezi válčícími stranami. Zelenskyj ale doufá, že Trump konečně uvidí realitu — že Vladimir Putin o žádný skutečný mír nemá zájem a jen zdržuje, aby dosáhl svých maximalistických cílů.

včera

Francie na MS v hokeji

Dánové překvapení s Maďary nedopustili, Rakušané poslali Francouze do boje o záchranu

Poté, co ve čtvrtek večer Maďaři inkasovali od českých hokejistů šest branek, se ani ne dvacet čtyři hodin po tomto zápase utkali s domácím Dánskem. Přestože ani tady rozhodně neplnili roli favorita, minimálně ze začátku to vypadalo, že se chtějí vrátit na vítěznou vlnu, na kterou nasedli překvapivě v zápase s Kazachstánem. K šoku domácích fanoušků totiž právě Maďaři vedli nad Dány po téměř sedmi minutách hry. Jenže další branky už v zápase nepřidali, postupně ztráceli síly a na ledě úřadovali už jenom Dánové, kteří pak do závěrečné sirény nasázeli hned osm branek. Ve skupině A si pak Rakušané poradili 5:2 s Francouzi, kteří tak budou mít honičku v bojích o záchranu.

včera

Donald Trump

Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během závěrečného dne své cesty po Perském zálivu prohlásil, že lidé v Pásmu Gazy čelí hladomoru, a slíbil, že Spojené státy „situaci vyřeší“. V Gaze mezitím pokračovalo intenzivní izraelské bombardování, které za posledních 72 hodin znovu vystupňovalo násilí a přineslo stovky dalších obětí.

včera

Donald Trump

Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek na konci své cesty po Blízkém východě oznámil, že desítky zemí, které se dosud nedohodly na nových obchodních podmínkách se Spojenými státy, brzy pocítí citelné zvýšení cel. Bílý dům podle něj nemá kapacitu jednat najednou se všemi zájemci, a tak v nejbližších týdnech jednostranně rozhodne, jak vysoké budou cla pro každou zemi.

včera

MS v hokeji

Finům k jasné výhře pomohl čtyřmi trefami Tolvanen, Švýcarům stejným způsobem Andrighetto

Ve čtvrtek se roztočil již sedmý hrací den hokejového světového šampionátu. Tento hrací den začal dvěma jasnými výhrami, přičemž se o ně ve skupině A Finové, kteří předvedli svůj rozhodně nejlepší dosavadní výkon na tomto turnaji, a Švýcaři. Seveřané totiž výhrou 9:1 deklasovali Slovince s tím, že k tomuto výsledku pomohl vedle šestkrát asistujícího Teräväinena Tolvanen, jenž zaznamenal čtyři branky. Čtyři branky od jednoho hokejisty pak padly i ve druhém souběžně hraném zápase ve skupině B, přičemž jejich autorem byl Andrighetto. I proto nakonec Švýcaři nad Němci vyhráli 5:1.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.

včera

Salman Rushdie

Útočník na Salmana Rushdieho odsouzen na 25 let vězení

Americký soud v pátek poslal na 25 let do vězení Hadiho Matara, sedmadvacetiletého muže z New Jersey, který v srpnu 2022 na veřejném pódiu v New Yorku brutálně zaútočil na britského spisovatele s indickými kořeny, Sira Salmana Rushdieho. Útok, který šokoval světovou veřejnost, zanechal slavného autora trvale postiženého – přišel o zrak na jedno oko, má ochrnutou ruku a utrpěl vážné poranění jater, píše BBC.

včera

Mírová jednání v Istanbulu

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se v pátek po více než třech letech znovu odehrála na neutrální půdě v Istanbulu, skončila dříve, než se očekávalo. Podle Sky News trvaly méně než dvě hodiny a nepřinesly žádný hmatatelný pokrok. Ruská strana přesto označila výsledky rozhovorů za „uspokojivé“ a avizovala pokračování dialogu, ovšem Kyjev a západní lídři zůstávají skeptičtí.

včera

včera

včera

včera

Mírová jednání v Istanbulu

Mírová jednání o Ukrajině: Turecko apeluje na okamžité příměří

V pátek se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací od jara 2022. Setkání probíhá za předsednictví tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana v prezidentském komplexu Dolmabahce a představuje první krok k možnému obnovení mírového dialogu.

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel podepsal superdávku

Prezident Petr Pavel v pátek 16. května stvrdil podpisem dva klíčové zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému sociální pomoci v České republice. Nově zavedená tzv. „superdávka“ má nahradit několik dosavadních sociálních příspěvků a sjednotit je do jedné dávky. Cílem změn je zvýšit přehlednost systému, zacílit pomoc efektivněji a omezit administrativní zátěž.

včera

Vladimir Putin

Teritoriální ústupky na Ukrajině? Jsou klíčové pro mír a bohužel i pro plány Putina, varují experti

Vladimir Putin 11. května veřejně vyzval k přímému dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, což okamžitě podpořil americký prezident Donald Trump výzvou na sociálních sítích, aby Zelenskyj tuto nabídku přijal „OKAMŽITĚ“. Následné rozhodnutí ukrajinského prezidenta k jednáním přispělo i společné prohlášení lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska, které volalo po bezpodmínečném 30denním příměří.

včera

Vladimír Putin a Donald Trump

V Istanbulu začalo klíčové jednání USA, Ukrajiny a Turecka. Trump se chce obratem setkat s Putinem

V pátek dopoledne začalo v paláci Dolmabahce v Istanbulu významné třístranné jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem. Hlavními tématy rozhovorů jsou vyhlídky na mírové řešení ruské invaze na Ukrajinu a koordinace mezi západními spojenci a Ankarou. Schůzka se koná za účasti klíčových diplomatických a bezpečnostních představitelů, zatímco v pozadí rezonuje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa osobně se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

včera

včera

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump setkáním se syrským lídrem vyslal Íránu jasný vzkaz: Jde to i bez vás

Americký prezident Donald Trump se v saúdskoarabském Rijádu nečekaně setkal se syrským přechodným prezidentem Ahmedem al-Šárou jen krátce poté, co přislíbil první kroky ke zmírnění sankcí vůči Damašku. Ačkoliv Bílý dům označil schůzku za pouhou „zdvořilostní návštěvu“, její politický význam je nesporný. Washington tím vysílá silný signál Teheránu, že Spojené státy jsou připraveny jednat s jeho spojenci i bez účasti Íránu.

včera

Ilustrační fotografie.

Lotyšsko varuje před špióny z Ruska. Zveřejnilo návod, jak je poznat

Lotyšská zpravodajská služba vydala varování, že v zemi mohou působit ruští agenti a sabotéři. Obyvatelům této pobaltské republiky proto nabízí sadu rad, jak takové jedince rozeznat. Podle nové výroční zprávy lotyšské Obranné zpravodajské a bezpečnostní služby (MIDD) mohou být známkami podezření například zanedbaný vzhled, přehnaná zvídavost nebo výbava neobvyklá pro běžné turisty.

včera

První jednání po třech letech. Dnešek může být pro válku na Ukrajině průlomový

Dnešní den může přinést zásadní posun v dlouho stagnujících mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou. Do tureckého Istanbulu totiž dorazily delegace obou válčících stran a očekává se, že se vůbec poprvé po třech letech setkají k přímým jednáním. Na místě je rovněž americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se má sejít s vysokými tureckými a ukrajinskými představiteli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy