KOMENTÁŘ | Inflace stále ještě roste. Populisté ji svým chováním a hesly o lepších zítřcích nesníží

Čeští voliči mají před blížícím se závěrem letošního roku nejeden úkol. Ten hlavní je vybrat nové reprezentace do místních zastupitelstev a magistrátů. A i když nejen politologové, ale i další odborníci většinou říkají, že komunální volby by se s těmi parlamentními spojovat neměly (nejen proto, že ony reprezentace mají zcela odlišná práva a povinnosti), tak tomu v našich končinách zas tak moc není. Už nyní se třeba ukazuje, a nejen podle voličských preferencí, že lidem se líbí nejen „spanilé“ jízdy v cizí zemi soudem uznaného spolupracovníka totalitní československé Státní bezpečnosti, ale hlavně hesla o tom, že za něj bude zase líp, oproti nějakým argumentům, snažícím se vysvětlit, co v komunálu změnit, ale navíc nálada ukazuje, že snahy samotných lidí deagrofertizovat společnost, nemusí už být tou hlavní motivací ve volbách. Bez ohledu na to, které to jsou.

Ale budiž, patří to k tuzemskému běhu věcí a koloritu. Jenže otázkou je, jaká třeba bude inflace v ekonomice, když nyní jenom proto, že jsou lidé naštvaní kvůli drahotě, zvítězí floskule o tom, že bude líp, když populistická hnutí ovládnou magistráty a obecní zastupitelstva? Kdo pak zaplatí všechny ty dluhy? A bude fakt líp?

Města a obce v Česku utrácejí nejvíce v rámci tzv. běžných výdajů na místní správu, dále za sociální záležitosti a věci, školství, dopravu, ale třeba i za ochranu životního prostředí, ve které je hlavní část výdajů na náklady za nakládání s odpady. Možná si proto řeknete, že když v klíčových městech a regionech zvítězí populisté a lidé, kteří by rádi svým působením vrátili chod země a její fungování a správu věcí veřejných před rok 2021, určitě to povede k onomu „bude líp“. Tedy větším výdajům a pomoci pro lidi. Vskutku?

Nejeden politolog ale asi řekne, že takhle složitě voliči nemyslí a ani nechtějí myslet. Líbí se jim, že jim někdo slibuje, že bude líp bez ohledu na to, co to bude stát. „Oni to přece zaplatí.“ Oni? A přiznejme si, že to nebude stát málo. Můžete také sami namítnout, že za populisticko-levicových vlád, které zemi spravovaly do roku 2021 nejen na celostátní úrovni, ale dost dlouho většinou i na té krajské a obecní, byla průměrná míra inflace ani ne do pěti procent za rok, zatímco nyní za necelý poslední rok nových vládních představitelů je to více než trojnásobek. Tak proč nezvolit takové lidi znovu nejdřív do čela měst, aby tak mohli nejen tlačit na znovuzavedení nejrůznějších věcí zdarma pro všechny, ale i zavést další „vymoženosti“, které nakonec nezaplatí populisté, nýbrž erár. A kdo je ten erár, už slyším, že je to ošklivá otázka, že? Inu, milí čtenáři, erár jsme my všichni. A nutno tady dodat, že tu máme po éře tváří a jejich slibů o lepších zítřcích pořád u věřitelů a v jejich účetních knihách nesplacené položky, zaviněné utrácením právě nyní znovu slibujících politiků, že za nich bude líp, na každou hlavu v tuzemsku ve výši kolem 230 000 korun (údaj je z přelomu roku 2021 a 2022). Správnou námitkou sice může být, že po druhém čtvrtletí dluh na člověka stoupl na 247 tisíc korun a jeho hodnota neklesá, spíše naopak. Ale...

Možnou inspirací, jak z těchto otázek ven, poskytla historie. Chce se ale říct, tuše „návrat do Mordoru“, a to bohužel nejen na české politické scéně, ale stále více i na té globální, že lidé se prostě nechtějí poučit z historie. Už v roce 2003 publikoval Ram Desai studii citovanou například Cambridge University o nálezech k tématu: Democracy, Inequality, and Inflation, tedy Demokracie, nerovnost a inflace. Studie si klade otázku, zda demokracie trpí vyšší inflací než nedemokracie. Studie na údajích z více než 100 zemí světa v letech 1960 až 1999 s použitím různých metod dynamického panelového odhadu pro kontrolu nepozorovaných účinků a potenciální endogenity (tedy jev, který má nějakou vnitřní příčinu) některých nezávislých proměnných došla k závěru, že „na doložených robustních důkazech se dá říct, že demokracie je spojena s nižší inflací v zemích s nižšími nerovnostmi, ale s vyšší inflací v zemích s vyššími nerovnostmi.“

Jak tomu rozumět? Jde o výklad autora, který můžete milí čtenáři napadnout i tak, že je zaujatý, možná i s argumentem o tom, že nedemokracie přece nejsou demokraticky zvolení populisté, ale vím dobře, že řada z vás s ním bude (potichu) souhlasit, totiž, že si budeme dál volit demokraticky lidi, kteří svoje skutky halí jen do zdánlivě líbivých hesel o tom, že zatočí nejen s inflací, dluhy a nedostatky, přitom před tím dlouhou dobu předváděli pravý opak. Ba právě naopak. Zamračených a z mnoha plakátů záměrně se ošklivě tvářících „ksichtů“ si proto nevšímejme. Za nich opravdu líp nebude.

BTW: Všimli jste si, že guru této skupiny politiků a lidí, kteří je mají v oblibě, už chrlí stejnou dikcí slova o jeho opozici jako kremelská propaganda? Místo: Je to kampááááň ‒ tak můžeme slyšet, že voliči jiných politických stran, než je ANO, jsou jen fašisti a nacisti. Rád bych se mýlil, ale zdá se, že partička z ANO asi brzy přijde s požadavkem na denacifikaci České republiky. Jenže ani to tu inflaci nezastaví. Naopak.

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář inflace volby politika Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Hormuzský průliv

Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ozbrojené síly Spojených států začnou od pondělního rána blízkovýchodního času vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta, která slouží pro přepravu ropy, plynu i kontejnerového zboží, byla po týdnech íránských útoků a následné americké blokády fakticky neprůjezdná. Podle šéfa Mezinárodní námořní organizace zůstalo v této oblasti od začátku konfliktu mezi USA a Íránem uvězněno přibližně 2 000 lodí a 20 000 námořníků.

před 2 hodinami

Počasí

Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku

Do Česka v úvodních květnových dnech předčasně dorazilo letní počasí a definitivně ukončilo zimu. I na hřebeni Krkonoš o víkendu roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh tak zmizel z našich nejvyšších hor výrazně dříve, než bývá zvykem, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

José Mourinho

Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha

Na dveře španělského fotbalu klepe zřejmě jeden z nejznámějších fotbalových trenérů José Mourinho. V zákulisí se totiž hodně hovoří o tom, že samotný prezident slavného španělského velkoklubu Realu Madrid Fiorentino Pérez si přeje, aby se do jeho klubu po třinácti letech vrátil právě známý charismatický Portugalec. A právě on by měl být skutečně pro Péreze tou první volbou. Alespoň s takovou informací přišel španělský sportovní novinář David Ornstein na svém účtu na síti X.

včera

včera

Martin Kupka

Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému

Opozice již kritizuje krok Babišovy vlády, která zřizuje další post zmocněnce. Někdejší český velvyslanec při NATO Jakub Landovský bude nově vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. Do Babiše se kvůli tomu opřel šéf občanských demokratů Martin Kupka (ODS). 

včera

Deštivé jarní počasí

Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky

Příští týden zprvu nabídne podobné počasí jako právě končící víkend. Meteorologové ale v jeho průběhu očekávají změnu v podobě ochlazení. Po čase se také vyskytnou srážky, které by měly zlepšit situaci se suchem. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa

Nebude to jen pět tisíc vojáků, naznačil americký prezident Donald Trump ohledně plánů na stažení armádních příslušníků z Německa. Spojené státy americké mají u našich sousedů svou nejpočetnější evropskou posádku. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dnešní počasí bude ještě teplejší, očekávají meteorologové

Jak slibovala předpověď, letní počasí během prvního květnového víkendu předčasně dorazilo do Česka. Už v sobotu překročila maxima hranici 25 stupňů. Podle meteorologů má být dnes ještě o několik stupňů tepleji. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy