KOMENTÁŘ | Inflace stále ještě roste. Populisté ji svým chováním a hesly o lepších zítřcích nesníží

Čeští voliči mají před blížícím se závěrem letošního roku nejeden úkol. Ten hlavní je vybrat nové reprezentace do místních zastupitelstev a magistrátů. A i když nejen politologové, ale i další odborníci většinou říkají, že komunální volby by se s těmi parlamentními spojovat neměly (nejen proto, že ony reprezentace mají zcela odlišná práva a povinnosti), tak tomu v našich končinách zas tak moc není. Už nyní se třeba ukazuje, a nejen podle voličských preferencí, že lidem se líbí nejen „spanilé“ jízdy v cizí zemi soudem uznaného spolupracovníka totalitní československé Státní bezpečnosti, ale hlavně hesla o tom, že za něj bude zase líp, oproti nějakým argumentům, snažícím se vysvětlit, co v komunálu změnit, ale navíc nálada ukazuje, že snahy samotných lidí deagrofertizovat společnost, nemusí už být tou hlavní motivací ve volbách. Bez ohledu na to, které to jsou.

Ale budiž, patří to k tuzemskému běhu věcí a koloritu. Jenže otázkou je, jaká třeba bude inflace v ekonomice, když nyní jenom proto, že jsou lidé naštvaní kvůli drahotě, zvítězí floskule o tom, že bude líp, když populistická hnutí ovládnou magistráty a obecní zastupitelstva? Kdo pak zaplatí všechny ty dluhy? A bude fakt líp?

Města a obce v Česku utrácejí nejvíce v rámci tzv. běžných výdajů na místní správu, dále za sociální záležitosti a věci, školství, dopravu, ale třeba i za ochranu životního prostředí, ve které je hlavní část výdajů na náklady za nakládání s odpady. Možná si proto řeknete, že když v klíčových městech a regionech zvítězí populisté a lidé, kteří by rádi svým působením vrátili chod země a její fungování a správu věcí veřejných před rok 2021, určitě to povede k onomu „bude líp“. Tedy větším výdajům a pomoci pro lidi. Vskutku?

Nejeden politolog ale asi řekne, že takhle složitě voliči nemyslí a ani nechtějí myslet. Líbí se jim, že jim někdo slibuje, že bude líp bez ohledu na to, co to bude stát. „Oni to přece zaplatí.“ Oni? A přiznejme si, že to nebude stát málo. Můžete také sami namítnout, že za populisticko-levicových vlád, které zemi spravovaly do roku 2021 nejen na celostátní úrovni, ale dost dlouho většinou i na té krajské a obecní, byla průměrná míra inflace ani ne do pěti procent za rok, zatímco nyní za necelý poslední rok nových vládních představitelů je to více než trojnásobek. Tak proč nezvolit takové lidi znovu nejdřív do čela měst, aby tak mohli nejen tlačit na znovuzavedení nejrůznějších věcí zdarma pro všechny, ale i zavést další „vymoženosti“, které nakonec nezaplatí populisté, nýbrž erár. A kdo je ten erár, už slyším, že je to ošklivá otázka, že? Inu, milí čtenáři, erár jsme my všichni. A nutno tady dodat, že tu máme po éře tváří a jejich slibů o lepších zítřcích pořád u věřitelů a v jejich účetních knihách nesplacené položky, zaviněné utrácením právě nyní znovu slibujících politiků, že za nich bude líp, na každou hlavu v tuzemsku ve výši kolem 230 000 korun (údaj je z přelomu roku 2021 a 2022). Správnou námitkou sice může být, že po druhém čtvrtletí dluh na člověka stoupl na 247 tisíc korun a jeho hodnota neklesá, spíše naopak. Ale...

Možnou inspirací, jak z těchto otázek ven, poskytla historie. Chce se ale říct, tuše „návrat do Mordoru“, a to bohužel nejen na české politické scéně, ale stále více i na té globální, že lidé se prostě nechtějí poučit z historie. Už v roce 2003 publikoval Ram Desai studii citovanou například Cambridge University o nálezech k tématu: Democracy, Inequality, and Inflation, tedy Demokracie, nerovnost a inflace. Studie si klade otázku, zda demokracie trpí vyšší inflací než nedemokracie. Studie na údajích z více než 100 zemí světa v letech 1960 až 1999 s použitím různých metod dynamického panelového odhadu pro kontrolu nepozorovaných účinků a potenciální endogenity (tedy jev, který má nějakou vnitřní příčinu) některých nezávislých proměnných došla k závěru, že „na doložených robustních důkazech se dá říct, že demokracie je spojena s nižší inflací v zemích s nižšími nerovnostmi, ale s vyšší inflací v zemích s vyššími nerovnostmi.“

Jak tomu rozumět? Jde o výklad autora, který můžete milí čtenáři napadnout i tak, že je zaujatý, možná i s argumentem o tom, že nedemokracie přece nejsou demokraticky zvolení populisté, ale vím dobře, že řada z vás s ním bude (potichu) souhlasit, totiž, že si budeme dál volit demokraticky lidi, kteří svoje skutky halí jen do zdánlivě líbivých hesel o tom, že zatočí nejen s inflací, dluhy a nedostatky, přitom před tím dlouhou dobu předváděli pravý opak. Ba právě naopak. Zamračených a z mnoha plakátů záměrně se ošklivě tvářících „ksichtů“ si proto nevšímejme. Za nich opravdu líp nebude.

BTW: Všimli jste si, že guru této skupiny politiků a lidí, kteří je mají v oblibě, už chrlí stejnou dikcí slova o jeho opozici jako kremelská propaganda? Místo: Je to kampááááň ‒ tak můžeme slyšet, že voliči jiných politických stran, než je ANO, jsou jen fašisti a nacisti. Rád bych se mýlil, ale zdá se, že partička z ANO asi brzy přijde s požadavkem na denacifikaci České republiky. Jenže ani to tu inflaci nezastaví. Naopak.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář inflace volby politika Andrej Babiš

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

6. srpna 2026 17:18

6. srpna 2026 16:14

Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne

Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy