KOMENTÁŘ | Inflace stále ještě roste. Populisté ji svým chováním a hesly o lepších zítřcích nesníží

Čeští voliči mají před blížícím se závěrem letošního roku nejeden úkol. Ten hlavní je vybrat nové reprezentace do místních zastupitelstev a magistrátů. A i když nejen politologové, ale i další odborníci většinou říkají, že komunální volby by se s těmi parlamentními spojovat neměly (nejen proto, že ony reprezentace mají zcela odlišná práva a povinnosti), tak tomu v našich končinách zas tak moc není. Už nyní se třeba ukazuje, a nejen podle voličských preferencí, že lidem se líbí nejen „spanilé“ jízdy v cizí zemi soudem uznaného spolupracovníka totalitní československé Státní bezpečnosti, ale hlavně hesla o tom, že za něj bude zase líp, oproti nějakým argumentům, snažícím se vysvětlit, co v komunálu změnit, ale navíc nálada ukazuje, že snahy samotných lidí deagrofertizovat společnost, nemusí už být tou hlavní motivací ve volbách. Bez ohledu na to, které to jsou.

Ale budiž, patří to k tuzemskému běhu věcí a koloritu. Jenže otázkou je, jaká třeba bude inflace v ekonomice, když nyní jenom proto, že jsou lidé naštvaní kvůli drahotě, zvítězí floskule o tom, že bude líp, když populistická hnutí ovládnou magistráty a obecní zastupitelstva? Kdo pak zaplatí všechny ty dluhy? A bude fakt líp?

Města a obce v Česku utrácejí nejvíce v rámci tzv. běžných výdajů na místní správu, dále za sociální záležitosti a věci, školství, dopravu, ale třeba i za ochranu životního prostředí, ve které je hlavní část výdajů na náklady za nakládání s odpady. Možná si proto řeknete, že když v klíčových městech a regionech zvítězí populisté a lidé, kteří by rádi svým působením vrátili chod země a její fungování a správu věcí veřejných před rok 2021, určitě to povede k onomu „bude líp“. Tedy větším výdajům a pomoci pro lidi. Vskutku?

Nejeden politolog ale asi řekne, že takhle složitě voliči nemyslí a ani nechtějí myslet. Líbí se jim, že jim někdo slibuje, že bude líp bez ohledu na to, co to bude stát. „Oni to přece zaplatí.“ Oni? A přiznejme si, že to nebude stát málo. Můžete také sami namítnout, že za populisticko-levicových vlád, které zemi spravovaly do roku 2021 nejen na celostátní úrovni, ale dost dlouho většinou i na té krajské a obecní, byla průměrná míra inflace ani ne do pěti procent za rok, zatímco nyní za necelý poslední rok nových vládních představitelů je to více než trojnásobek. Tak proč nezvolit takové lidi znovu nejdřív do čela měst, aby tak mohli nejen tlačit na znovuzavedení nejrůznějších věcí zdarma pro všechny, ale i zavést další „vymoženosti“, které nakonec nezaplatí populisté, nýbrž erár. A kdo je ten erár, už slyším, že je to ošklivá otázka, že? Inu, milí čtenáři, erár jsme my všichni. A nutno tady dodat, že tu máme po éře tváří a jejich slibů o lepších zítřcích pořád u věřitelů a v jejich účetních knihách nesplacené položky, zaviněné utrácením právě nyní znovu slibujících politiků, že za nich bude líp, na každou hlavu v tuzemsku ve výši kolem 230 000 korun (údaj je z přelomu roku 2021 a 2022). Správnou námitkou sice může být, že po druhém čtvrtletí dluh na člověka stoupl na 247 tisíc korun a jeho hodnota neklesá, spíše naopak. Ale...

Možnou inspirací, jak z těchto otázek ven, poskytla historie. Chce se ale říct, tuše „návrat do Mordoru“, a to bohužel nejen na české politické scéně, ale stále více i na té globální, že lidé se prostě nechtějí poučit z historie. Už v roce 2003 publikoval Ram Desai studii citovanou například Cambridge University o nálezech k tématu: Democracy, Inequality, and Inflation, tedy Demokracie, nerovnost a inflace. Studie si klade otázku, zda demokracie trpí vyšší inflací než nedemokracie. Studie na údajích z více než 100 zemí světa v letech 1960 až 1999 s použitím různých metod dynamického panelového odhadu pro kontrolu nepozorovaných účinků a potenciální endogenity (tedy jev, který má nějakou vnitřní příčinu) některých nezávislých proměnných došla k závěru, že „na doložených robustních důkazech se dá říct, že demokracie je spojena s nižší inflací v zemích s nižšími nerovnostmi, ale s vyšší inflací v zemích s vyššími nerovnostmi.“

Jak tomu rozumět? Jde o výklad autora, který můžete milí čtenáři napadnout i tak, že je zaujatý, možná i s argumentem o tom, že nedemokracie přece nejsou demokraticky zvolení populisté, ale vím dobře, že řada z vás s ním bude (potichu) souhlasit, totiž, že si budeme dál volit demokraticky lidi, kteří svoje skutky halí jen do zdánlivě líbivých hesel o tom, že zatočí nejen s inflací, dluhy a nedostatky, přitom před tím dlouhou dobu předváděli pravý opak. Ba právě naopak. Zamračených a z mnoha plakátů záměrně se ošklivě tvářících „ksichtů“ si proto nevšímejme. Za nich opravdu líp nebude.

BTW: Všimli jste si, že guru této skupiny politiků a lidí, kteří je mají v oblibě, už chrlí stejnou dikcí slova o jeho opozici jako kremelská propaganda? Místo: Je to kampááááň ‒ tak můžeme slyšet, že voliči jiných politických stran, než je ANO, jsou jen fašisti a nacisti. Rád bych se mýlil, ale zdá se, že partička z ANO asi brzy přijde s požadavkem na denacifikaci České republiky. Jenže ani to tu inflaci nezastaví. Naopak.

Související

Ronald Reagan Komentář

Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů

Před čtyřiceti lety, 23. března 1983, vystoupil tehdejší americký prezident Ronald Reagan v televizním projevu s apelem na vědeckou komunitu ve Spojených státech, aby vyvinula prostředek, který zbaví zemi hrozby jaderného napadení. Výsledkem byl projekt, který se do historie zapsal jako Strategická obranná iniciativa (Strategic Defense Initiative, SDI), případně „hvězdné války“, jak jej Reaganovi kritici začali záhy posměšně nazývat. Ambiciózní protiraketový štít spoléhající do značné míry na zbraně rozmístěné ve vesmíru nakonec zůstal na papíře, přesto výrazně ovlivnil světovou politiku. Stal se jedním z článků řetězce faktorů, které vedly k ukončení studené války za západních, především amerických podmínek.
Antonín Novotný, třetí komunistický prezident Komentář

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?    

Více souvisejících

komentář inflace Volby politika Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 20 minutami

Aktualizováno před 29 minutami

Aktualizováno před 42 minutami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Přístup ke covidu se změní. Lékaři budou místo izolace moci doporučovat roušky

Až při onemocnění covidem-19 nebude povinná izolace, budou moci lékaři místo ní podle ministerstva zdravotnictví zvážit i použití ochrany dýchacích cest. Vyplývá to z chystané úpravy vyhlášky o systému epidemiologické bdělosti pro onemocnění covidem-19, kterou ministerstvo plánuje zrušit povinné izolace. Změna by měla nastat zřejmě v polovině dubna. Izolace ruší i další země EU, například Slovensko od 20. března. V Česku je domácí izolace povinná na sedm dní po pozitivním test

před 57 minutami

Tornádo

Mississippi se prohnalo tornádo a bouře, nejméně 14 lidí zemřelo

Nejméně 14 lidí zahynulo v jižním americkém státě Mississippi, kterým se v noci na dnešek prohnalo ničivé tornádo spolu se silnými bouřemi. Uvedla to stanice ABC s odvoláním na místní a federální úřady, podle nichž jsou škody hlášeny z pásu území o délce až 160 kilometrů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Počet obětí amerických náletů na proíránské bojovníky v Sýrii stoupl na 19

Na 19 stoupl počet obětí pátečního odvetného náletu Spojených států proti skupinám napojeným na Írán v Sýrii. Ty Američané viní z útoku dronem, při němž ve čtvrtek jeden člověk zemřel a šest bylo zraněno. O aktuální bilanci informovala agentura Reuters s odkazem na dnešní prohlášení Syrské organizace pro lidská práva (SOHR). Podle televize Al-Džazíra proíránské skupiny v Sýrii varovaly Američany, že mají dostatek sil na to, aby na další případné nálety USA na své pozice mohly reagovat.

před 1 hodinou

sněžka

Sněžku zasáhl vítr o síle orkánu, lanovka je zastavena

Sněžku dnes ráno zasáhl vítr o síle orkánu. Podle dat z měřicí stanice Poštovny Anežka na vrcholu Sněžky rychlost větru po 07:00 v nárazu dosáhla téměř 124 kilometrů v hodině. Kvůli silnému větru se dnes nerozjel horní úsek lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Lanovka na Sněžku může jezdit do rychlosti větru 60 kilometrů v hodině, uvedli lanovkáři na webu. Provoz ostatních lanovek v Krkonoších vítr neomezil.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Markéta Pekarová Adamová

Pekarová: Nedostatek léků na českém trhu by mohly pomoci vyřešit dodávky z Jižní Koreje

Nedostatek některých léků na českém trhu by mohly pomoci vyřešit dodávky z Jižní Koreje. ČTK to dnes ze Soulu před svým odletem na Tchaj-wan telefonicky řekla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která o věci hovořila s jihokorejským premiérem Han Duk-soem. O podle ní "klíčové záležitosti" s korejskými partnery vyjednával také náměstek ministerstva zdravotnictví Jakub Dvořáček. Pekarová upozornila, že před vstupem jihokorejských léčiv na český trh je nutné ještě například posouzení Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL).

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Policie Rusko, ilustrační foto

Jak obrázek nakreslený dívkou z Ruska vedl k policejnímu vyšetřování

Na zdi v centru města Jefremov na jihozápadě Ruska jsou obrovské fotografie maskovaných ruských vojáků a písmen Z a V symbolizujících takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině. Toto je oficiální, patriotický obraz invaze do sousední země. Ale v tomto městě 200 kilometrů jižně od Moskvy se dá najít i jiný a velmi odlišný obraz války, píše britská BBC na svých internetových stránkách.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Gordon Moore

Zemřel spoluzakladatel Intelu Gordon Moore, bylo mu 94 let

Ve věku 94 let zemřel v pátek Gordon Moore, spoluzakladatel společnosti Intel a průkopník polovodičového průmyslu, jehož Mooreův zákon předpověděl neustálý nárůst výpočetního výkonu obvodů v elektronice na celá desetiletí. Oznámila to firma Intel a Mooreova rodinná dobročinná nadace.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Změna času

V neděli začne platit letní čas, noc se o hodinu zkrátí

V neděli začne v Česku platit letní čas, takže se noc na neděli o hodinu zkrátí. V 02:00 se hodiny posunou na 03:00. Letní čas pak potrvá do 29. října. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí a neplní již svůj původní účel, tedy úsporu energií.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Jarní počasí se odmlčí až po víkendu. Dnes hrozí bouřky

Až po víkendu má přijít meteorology slibované ochlazení, takže dnes a zítra bude v Česku ještě panovat jarní počasí se vším všudy. Maxima dle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dosáhnou 15 stupňů.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy