KOMENTÁŘ | Inflace stále ještě roste. Populisté ji svým chováním a hesly o lepších zítřcích nesníží

Čeští voliči mají před blížícím se závěrem letošního roku nejeden úkol. Ten hlavní je vybrat nové reprezentace do místních zastupitelstev a magistrátů. A i když nejen politologové, ale i další odborníci většinou říkají, že komunální volby by se s těmi parlamentními spojovat neměly (nejen proto, že ony reprezentace mají zcela odlišná práva a povinnosti), tak tomu v našich končinách zas tak moc není. Už nyní se třeba ukazuje, a nejen podle voličských preferencí, že lidem se líbí nejen „spanilé“ jízdy v cizí zemi soudem uznaného spolupracovníka totalitní československé Státní bezpečnosti, ale hlavně hesla o tom, že za něj bude zase líp, oproti nějakým argumentům, snažícím se vysvětlit, co v komunálu změnit, ale navíc nálada ukazuje, že snahy samotných lidí deagrofertizovat společnost, nemusí už být tou hlavní motivací ve volbách. Bez ohledu na to, které to jsou.

Ale budiž, patří to k tuzemskému běhu věcí a koloritu. Jenže otázkou je, jaká třeba bude inflace v ekonomice, když nyní jenom proto, že jsou lidé naštvaní kvůli drahotě, zvítězí floskule o tom, že bude líp, když populistická hnutí ovládnou magistráty a obecní zastupitelstva? Kdo pak zaplatí všechny ty dluhy? A bude fakt líp?

Města a obce v Česku utrácejí nejvíce v rámci tzv. běžných výdajů na místní správu, dále za sociální záležitosti a věci, školství, dopravu, ale třeba i za ochranu životního prostředí, ve které je hlavní část výdajů na náklady za nakládání s odpady. Možná si proto řeknete, že když v klíčových městech a regionech zvítězí populisté a lidé, kteří by rádi svým působením vrátili chod země a její fungování a správu věcí veřejných před rok 2021, určitě to povede k onomu „bude líp“. Tedy větším výdajům a pomoci pro lidi. Vskutku?

Nejeden politolog ale asi řekne, že takhle složitě voliči nemyslí a ani nechtějí myslet. Líbí se jim, že jim někdo slibuje, že bude líp bez ohledu na to, co to bude stát. „Oni to přece zaplatí.“ Oni? A přiznejme si, že to nebude stát málo. Můžete také sami namítnout, že za populisticko-levicových vlád, které zemi spravovaly do roku 2021 nejen na celostátní úrovni, ale dost dlouho většinou i na té krajské a obecní, byla průměrná míra inflace ani ne do pěti procent za rok, zatímco nyní za necelý poslední rok nových vládních představitelů je to více než trojnásobek. Tak proč nezvolit takové lidi znovu nejdřív do čela měst, aby tak mohli nejen tlačit na znovuzavedení nejrůznějších věcí zdarma pro všechny, ale i zavést další „vymoženosti“, které nakonec nezaplatí populisté, nýbrž erár. A kdo je ten erár, už slyším, že je to ošklivá otázka, že? Inu, milí čtenáři, erár jsme my všichni. A nutno tady dodat, že tu máme po éře tváří a jejich slibů o lepších zítřcích pořád u věřitelů a v jejich účetních knihách nesplacené položky, zaviněné utrácením právě nyní znovu slibujících politiků, že za nich bude líp, na každou hlavu v tuzemsku ve výši kolem 230 000 korun (údaj je z přelomu roku 2021 a 2022). Správnou námitkou sice může být, že po druhém čtvrtletí dluh na člověka stoupl na 247 tisíc korun a jeho hodnota neklesá, spíše naopak. Ale...

Možnou inspirací, jak z těchto otázek ven, poskytla historie. Chce se ale říct, tuše „návrat do Mordoru“, a to bohužel nejen na české politické scéně, ale stále více i na té globální, že lidé se prostě nechtějí poučit z historie. Už v roce 2003 publikoval Ram Desai studii citovanou například Cambridge University o nálezech k tématu: Democracy, Inequality, and Inflation, tedy Demokracie, nerovnost a inflace. Studie si klade otázku, zda demokracie trpí vyšší inflací než nedemokracie. Studie na údajích z více než 100 zemí světa v letech 1960 až 1999 s použitím různých metod dynamického panelového odhadu pro kontrolu nepozorovaných účinků a potenciální endogenity (tedy jev, který má nějakou vnitřní příčinu) některých nezávislých proměnných došla k závěru, že „na doložených robustních důkazech se dá říct, že demokracie je spojena s nižší inflací v zemích s nižšími nerovnostmi, ale s vyšší inflací v zemích s vyššími nerovnostmi.“

Jak tomu rozumět? Jde o výklad autora, který můžete milí čtenáři napadnout i tak, že je zaujatý, možná i s argumentem o tom, že nedemokracie přece nejsou demokraticky zvolení populisté, ale vím dobře, že řada z vás s ním bude (potichu) souhlasit, totiž, že si budeme dál volit demokraticky lidi, kteří svoje skutky halí jen do zdánlivě líbivých hesel o tom, že zatočí nejen s inflací, dluhy a nedostatky, přitom před tím dlouhou dobu předváděli pravý opak. Ba právě naopak. Zamračených a z mnoha plakátů záměrně se ošklivě tvářících „ksichtů“ si proto nevšímejme. Za nich opravdu líp nebude.

BTW: Všimli jste si, že guru této skupiny politiků a lidí, kteří je mají v oblibě, už chrlí stejnou dikcí slova o jeho opozici jako kremelská propaganda? Místo: Je to kampááááň ‒ tak můžeme slyšet, že voliči jiných politických stran, než je ANO, jsou jen fašisti a nacisti. Rád bych se mýlil, ale zdá se, že partička z ANO asi brzy přijde s požadavkem na denacifikaci České republiky. Jenže ani to tu inflaci nezastaví. Naopak.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář inflace volby politika Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Ilustrační fotografie.

Chmurný návrat fotbalistů do Prahy. Krejčí přednesl svůj pohled na český fotbal

V sobotu přiletěli čeští fotbalisté ze zámoří do Prahy poté, co skončili na letošním fotbalovém světovém šampionátu už po třech zápasech ve skupině, v nichž získali pouhý jeden bod. Jejich výkon ve srovnání se světem vzbudil u fanoušků značnou a pochopitelnou vlnu nevole, kterou vnímali i samotní hráči, což dal po příletu najevo nejvíce kapitán Ladislav Krejčí. Ten si neobvykle stoupl před novináře a začal předčítat své myšlenky a postřehy z české účasti na světovém šampionátu ze svého notesu. Jeho projev byl už ale jako obvykle upřímný a emotivní.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Trenér Miroslav Koubek nakonec skončil u české fotbalové reprezentace

Přestože to ještě před několika dny vypadalo, že bude trenér Miroslav Koubek pokračovat i v dalším kvalifikačním cyklu až do evropského šampionátu v roce 2028, nakonec se zkušený čtyřiasedmdesátiletý stratég rozhodl svou funkci dát k dispozici, což následně přijal šéf českého fotbalu David Trunda. Koubek v prohlášení ke svému nečekanému kroku uvedl, že vzhledem k současné atmosféře kolem reprezentace, kterou podle něj zapříčinila mediální kampaň posledních dní, nevidí smysl u národního týmu pokračovat.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Politico: EU se potýká s hlubokou průmyslovou krizí. Neví, jak ji řešit

Evropská unie se potýká s hlubokou průmyslovou krizí, kterou naplno obnažil záměr automobilky Volkswagen zrušit v Německu až sto tisíc pracovních míst a uzavřít čtyři továrny. Unijní státy a zákonodárci se však podle webu Politico stále nedokážou shodnout na jednotném postupu proti levnému čínskému exportu, který evropské podniky ohrožuje.

před 4 hodinami

Peking

Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady

Uplynuly čtyři dny od chvíle, kdy malé sportovní letadlo narazilo do nejvyššího pekingského mrakodrapu CITIC Tower. Při havárii zemřel pilot, který byl jedinou osobou na palubě, a dalších 13 lidí utrpělo zranění. Příčina a okolnosti incidentu jsou však stále nejasné. Jediným oficiálním vyjádřením čínské strany zůstává stručná zpráva o rozsahu šedesáti slov v polostátním deníku Beijing Daily, přestože k nárazu došlo jen několik kilometrů od Čonnan-chaj, ostře střeženého sídla a ústředí Komunistické strany Číny. 

před 5 hodinami

Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí

Poslanecká sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Tato změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích, kterým má být nahrazen stávající služební zákon. Celá legislativní předloha nyní poputuje k dalšímu projednání do Senátu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Svrab

V Praze roste počet lidí nakažených svrabem. Problémem není MHD

Hygienická stanice hlavního města Prahy zaznamenala za první polovinu letošního roku 459 případů onemocnění svrabem. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy bylo evidováno 300 nakažených, se jedná o nárůst. Za celý rok 2025 přitom hygienici v hlavním městě napočítali celkem 691 případů. I přes stoupající tendenci v počtu nemocných vykazuje Praha v celorepublikovém srovnání stále nejnižší nemocnost a vede si tak v rámci České republiky nejlépe.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Venezuela

Venezuela má největší zásoby ropy, lidé ale vyhrabávají oběti zemětřesení ručně. Chybí benzín do rypadel

Téměř týden po dvou ničivých zemětřeseních, která zdemolovala pobřežní město La Guaira, jsou Venezuelané nuceni vyprošťovat své příbuzné a přátele z trosek ručně nebo pomocí krumpáčů a lopat. Vážným problémem záchranných prací je kritický nedostatek benzínu. Kvůli chybějícímu palivu zůstává těžká technika, včetně vládních rypadel, zcela nepojízdná a odstavená přímo vedle zřícených budov.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin nařídil armádě vypracovat plány na obsazení Kyjeva

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.

před 9 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy

Mimořádně vysoké finanční prostředky získal před koncem loňského roku od koncernu Agrofert tehdejší majitel a nynější předseda vlády Andrej Babiš. Vyplývá to z nového majetkového přiznání, které jsou politici povinni odevzdávat vždy do konce června.

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Na extrémy počasí v Česku začíná upozorňovat nový výstražný systém

Právě dnes přechází Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na inovovaný výstražný systém. Oproti současnému systému integrované výstražné služby (SIVS) založenému na převážně klimatologicky stanovených kritériích bude nový SIVS zaměřený na dopady nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změna nastane také ve struktuře a pojmenování skupin jevů, na které budou výstrahy vydávány.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Bouřky

Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel

Meteorologové z ČHMÚ varují před dnešními silnými bouřkami, které se v plné síle přesouvají nad Vysočinu, Moravu a Slezsko. Bouřkový systém, v němž nelze vyloučit ani vznik supercel, s sebou přinese přívalové srážky s lokálními úhrny přesahujícími 50 milimetrů, kroupy větší než dva centimetry a nárazy větru o rychlosti kolem 90 kilometrů za hodinu, které mohou způsobit značné škody.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko

Na slovenské automatické srážkoměrné stanici v obci Kamenice nad Hronom v okrese Nové Zámky byl v úterý zaznamenán nový absolutní teplotní rekord. Meteorologové v této lokalitě Nitranského kraje naměřili mimořádných 41,3 stupně Celsia. Podle mluvčího Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ) Ivana Garčára se prozatím jedná o údaj operativního charakteru, který budou odborníci v následujících dnech podrobně ověřovat.

včera

Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců

Nejvyšší soud Spojených států zablokoval kontroverzní pokus prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování občanství dětem cizinců narozeným na americké půdě. Rozhodnutí přijaté poměrem hlasů 6 ku 3 představuje již třetí významnou porážku pro Trumpovu administrativu na půdě tohoto soudu v posledních měsících, a to po dřívějším zrušení jeho celních opatření a rozhodnutí bránícímu okamžitému propuštění Lisy Cookové z Federálního rezervního systému. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy