ROZHOVOR | Bezpečnost na prvním místě. Musíme vyjednat dostatek plynu pro EU, říká Zdechovský k předsednictví

Co považujete za priority právě započatého českého předsednictví?

Hlavní prioritou je bezesporu bezpečnost, ať už se jedná o energetickou, potravinovou či vojenskou. Česká vláda správně reflektovala aktuální situaci a přizpůsobila tomu i své cíle. Bude důležité pokročit ve vyjednávání o poválečné obnově Ukrajiny, ale také o zajištění energetické nezávislosti a odstřihnutí se jednou provždy od ruského plynu.

Mohl jste nějak poradit se stanovením priorit? Patříte mezi výrazné tváře jedné z vládních stran, navíc jste europoslancem, takže o dění v Bruselu víte jistě více, než politici, kteří se jinak pohybují převážně na tuzemské scéně.

Od začátku jsem na jednáních předsednictva KDU-ČSL opakoval slovo bezpečnost, že to musí patřit mezi absolutní priority. Musím říct, že jsme to viděli všichni stejně.

Potkal jsem se i s ministrem Bekem a dalšími vládními členy, se kterými jsme řešili všechny tyto záležitosti. Na prioritách panoval konsenzus, samozřejmě se ještě musí brát v potaz francouzské předsednictví, na které navazujeme, a také to švédské, jež bude po nás. Válka na Ukrajině ale priority poněkud změnila a jak Francouzi, tak my jsme na to museli pružně reagovat.

Můžete přiblížit, jaké služby mohou předsednictví poskytnout čeští europoslanci? Umocňuje se nějak vaše role v současnosti, konkrétně třeba v rámci parlamentu nebo vaší frakce?

Především poradní. Máme kontakty a můžeme spoustu věcí zprostředkovat nebo nabídnout naši expertizu z oblastí, kterým se v Evropském parlamentu věnujeme.

Velmi příjemné bylo setkání českých europoslanců s premiérem Petrem Fialou a ministrem Mikulášem Bekem minulý týden ve Štrasburku, kde oba pánové odpovídali na všemožné otázky kolegů. Většina z nich toto setkání uvítala a pochvalovala si, že chce s nimi český premiér diskutovat o prioritách českého předsednictví a chystaných krocích. Takže i kolegové z opačného politického spektra byli za tuto možnost rádi a nabídli své služby, což bylo hezké gesto.

Minulý týden jste mohl vyslechnout vystoupení premiéra Petra Fialy v Evropském parlamentu. Jak se vám zamlouvalo?

Osobně se mi velmi líbilo. Myslím, že nezapomněl na nic, zdůraznil pomoc občanům, kteří se ocitli v tíživé situaci kvůli válce na Ukrajině a rostoucí inflaci.

A jaké byly z vašeho pohledu reakce vašich kolegů, včetně těch z ostatních zemí? Vnímáte například nesouhlas s některými Českem zvolenými prioritami?

Výkřiky některých europoslanců, že to bylo nemastné neslané bych nebral vůbec vážně. Je to od nich mediální póza. V předvečer vystoupení premiéra chválili, že si na ně našel čas, a když pak měli zhodnotit jeho projev, tak se snažili najít za každou cenu něco špatného.

Kolegové z ostatních zemí to hodnotili veskrze pozitivně, nezaznamenal jsem negativní reakci. Velký zájem novinářů také panoval na společné tiskové konferenci s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolou po projevu Petra Fialy.

Česko převzalo předsednictví v turbulentní době, jsou tady válka na Ukrajině, inflace, obavy z recese nebo otázka energetiky. Jednotlivé země v některých těchto otázkách zastávají různé názory, někdy jde sice jen o drobné odchylky, ale jsou tu. Neobáváte se, že bude mnohdy složité najít jednotnou politiku?

Rozhodně to nebude jednoduché, ale pokud prokážeme správný leadership, tak by nám ostatní země mohly naslouchat. Vidíme, že některé úlevy, jako je třeba zastropování cen pohonných hmot v Maďarsku, byl pro tamní vládu špatný krok, protože hrozí nedostatek benzínu. Na první pohled se některé kroky můžou zdát správné, ale ve výsledku jsou kontraproduktivní. Ještě nedávno k zastropování vyzýval i Andrej Babiš.

Klíčové bude nicméně vyjednat dostatečné zásoby plynu pro EU, to bude bod číslo jedna, abychom mohli přežit zimu. Každá země je na tom jinak, a proto se pochopitelně liší i pomoc jejich občanům.

Z pohledu Evropské komise je navíc důležitým tématem také klimatická změna, některým pozorovatelům se přitom může zdát, že Česko nepatří v rámci unie k vůdčím státům v boji proti ní. Jak by se mělo přistupovat k této problematice? 

Musíme být realističtí a přemýšlet rozumem. Není v našem zájmu si zklikvidovat průmysl kvůli rychlému přesunu k „zelenější“ výrobě.

Návrhy z balíčku Fit for 55, jejichž prostřednictvím bychom měli dosáhnout snížení emisí o 55 % do roku 2030, prošly Evropským parlamentem a teď půjdou do trialogu, kdy o něm budou vyjednávat zástupci Rady, Evropského parlamentu a Evropské komise.

Neobáváte se negativních dopadů předsednictví na tuzemskou politiku? Při první příležitosti padla Topolánkova vláda, nyní se zase blíží dvoje volby, jejichž výsledek to může, ač třeba jen nepatrně, ovlivnit.

ANO už řeklo, že nebude usilovat o pád vlády. Tuto dýku chce do zad českému státu vrazit jen hnutí SPD, které je připraveno to při první příležitosti udělat. Jejich zástupci to několikrát veřejně deklarovali. Růst cen v celé Evropě, potažmo světě, hraje do karet populistickým a extremistickým hnutím. S tím bohužel musíme počítat. Věřím, že občané jsou natolik chytří a neskočí na lep těmto líbivým řečem.