KOMENTÁŘ | Jsme kvůli inflaci opravdu chudí? Začátek léta ukazuje něco jiného

Snad mi dáte za pravdu, že všichni můžeme každý den vidět, slyšet, ale i na vlastní kůži zažít, jaké jsou nejrůznější následky všeobecného zdražování, vyjádřeného ukazatelem inflace. Přestože nejen ekonomové, analytici, ale i politici a lidé z centrální banky, kteří sledují či mají přímo na starosti nutné kroky pro udržení, či ještě lépe řečeno snížení inflace, netrpělivě čekají na červnová čísla o ní, jedno už je teď jasné. Zdá se, že navzdory neustálým výkřikům levicové a extrémistické politické opozice o katastrofální chudobě v tuzemsku, Češi tyhle „politické plky“ ignorují. A možná, že chudobu také.

Proč? Faktem totiž je, že třeba letos za dovolenou podle průzkumu společnosti Europ Assistance plánujeme utratit v průměru 28 421 korun, což je meziročně zhruba o šest procent více. A co víc, lidem nevadí v útratách za dovolenou ani všeobecné zvyšování cen v letoviscích. Ale aby bylo jasno, rozhodně tím neříkám, že problém komplikací s placením vysokých životních nákladů kvůli inflaci, je něco, co se tak nějak dá podcenit. Všechno je prostě relativní.

Lež nebo pravda, správné názory, nebo prázdné výkřiky politické opozice, která proklamacemi o katastrofální chudobě v tuzemsku a údajném „nicnedělání“ vlády jen sbírá laciné body pro volby od lidí, kteří se cítí ohroženi nebo se přímo bojí kvůli nekončící ruské agresí na Ukrajině, která řádně přitápí pod kotel všeobecného zvyšování cen? Jak se to pak všechno srovná s těmi daty o vyšších útratách za dovolenou? Čísla sice říkají, že meziroční tempo inflace letos v květnu dosáhlo šestnácti procent, zatímco třeba ještě v loni v létě nebylo ani pětiprocentní, ale i přes palcové titulky o tom, kolik lidem ona zmiňovaná inflace vezme z příjmů, úspor a peněžních zásob, nikde zatím není moc vidět, že by výrazně klesala schopnost lidí nakupovat a utrácet, zkrátka výrazný propad kupní síly se nekoná. Jistě, můžete namítnout, že „průměr je jen průměr“ a že se přece najdou křiklavé případy, ve kterých lidé opravdu nemají ani na základní potraviny a tudíž, že to zas taková selanka není. A jistě budete mít pravdu. Ale…

Jsme zase u toho, že všechno je relativní. Když v lednu letošního roku vyšla Makroekonomická prognóza Ministerstva financí České republiky, počítalo se v ní mj. s růstem inflace na hodnotu 8,5 procenta. V lednu! Ale, jak známo, svět se v únoru zásadně změnil. A i když je už nyní reálná inflace dvojnásobná, neznamená to automaticky, že všichni rázem nebudeme mít vůbec na nic. A že bychom se proto měli bát výkřiků o katastrofální chudobě. (Vždyť je přece vykřikují často i ti, kteří mají bohaté zkušenosti s katastrofálním zadlužením českého státu, že…)

Podle citovaného průzkumu v útratách za letošní dovolené, který zveřejnila ČTK, chce (bez ohledu na cokoliv) vyrazit na letní pobyt sedm z deseti Čechů. Zmiňovaný zdroj říká, že ve srovnání s loňskem ale přibylo lidí, kteří si dovolenou odepřou, aby ušetřili. Zatímco loni tento důvod uvádělo 22 procent dotázaných, letos jich bylo 36 procent. Dalších 41 procent lidí z těch, kteří zůstanou přes léto doma, si dovolenou nemůže dovolit. 

Ale i přesto, že řada lidí v tuzemsku má vskutku s rostoucími náklady v rodinných rozpočtech vážné problémy, z dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) vyplývá, že v žebříčku zemí, a to nejen členských států Evropské unie, jejichž obyvatelé si nemohou dovolit koupit aspoň jeden týden dovolené ročně, patří Česku umístění v lepší části „pelotonu“. Jasně, že můžete říct, že letos budou ještě útraty za letní dovolenou, jak se říká ‒ vysoké i kdyby čert na koze jezdil, ale počkejme, co bude v zimě či na jaře příští roku… Raději si proto užijme letošní léto bez ohledu na to, jestli se budeme opalovat na pláži někde u moře, nebo jezdit na kole po českých horách, anebo budeme sedět doma v křesílku na balkoně. Ekonomie může sice být pro někoho divná věda, ale jedna z jejích klíčových teorií říká, že každodenní ekonomický život (cyklus), má své pravidelné části (chcete-li fáze). Takže - i tato, tedy ta krizová, určitě jednou skončí.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář dovolená inflace cestování

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy