Snad mi dáte za pravdu, že všichni můžeme každý den vidět, slyšet, ale i na vlastní kůži zažít, jaké jsou nejrůznější následky všeobecného zdražování, vyjádřeného ukazatelem inflace. Přestože nejen ekonomové, analytici, ale i politici a lidé z centrální banky, kteří sledují či mají přímo na starosti nutné kroky pro udržení, či ještě lépe řečeno snížení inflace, netrpělivě čekají na červnová čísla o ní, jedno už je teď jasné. Zdá se, že navzdory neustálým výkřikům levicové a extrémistické politické opozice o katastrofální chudobě v tuzemsku, Češi tyhle „politické plky“ ignorují. A možná, že chudobu také.
Proč? Faktem totiž je, že třeba letos za dovolenou podle průzkumu společnosti Europ Assistance plánujeme utratit v průměru 28 421 korun, což je meziročně zhruba o šest procent více. A co víc, lidem nevadí v útratách za dovolenou ani všeobecné zvyšování cen v letoviscích. Ale aby bylo jasno, rozhodně tím neříkám, že problém komplikací s placením vysokých životních nákladů kvůli inflaci, je něco, co se tak nějak dá podcenit. Všechno je prostě relativní.
Lež nebo pravda, správné názory, nebo prázdné výkřiky politické opozice, která proklamacemi o katastrofální chudobě v tuzemsku a údajném „nicnedělání“ vlády jen sbírá laciné body pro volby od lidí, kteří se cítí ohroženi nebo se přímo bojí kvůli nekončící ruské agresí na Ukrajině, která řádně přitápí pod kotel všeobecného zvyšování cen? Jak se to pak všechno srovná s těmi daty o vyšších útratách za dovolenou? Čísla sice říkají, že meziroční tempo inflace letos v květnu dosáhlo šestnácti procent, zatímco třeba ještě v loni v létě nebylo ani pětiprocentní, ale i přes palcové titulky o tom, kolik lidem ona zmiňovaná inflace vezme z příjmů, úspor a peněžních zásob, nikde zatím není moc vidět, že by výrazně klesala schopnost lidí nakupovat a utrácet, zkrátka výrazný propad kupní síly se nekoná. Jistě, můžete namítnout, že „průměr je jen průměr“ a že se přece najdou křiklavé případy, ve kterých lidé opravdu nemají ani na základní potraviny a tudíž, že to zas taková selanka není. A jistě budete mít pravdu. Ale…
Jsme zase u toho, že všechno je relativní. Když v lednu letošního roku vyšla Makroekonomická prognóza Ministerstva financí České republiky, počítalo se v ní mj. s růstem inflace na hodnotu 8,5 procenta. V lednu! Ale, jak známo, svět se v únoru zásadně změnil. A i když je už nyní reálná inflace dvojnásobná, neznamená to automaticky, že všichni rázem nebudeme mít vůbec na nic. A že bychom se proto měli bát výkřiků o katastrofální chudobě. (Vždyť je přece vykřikují často i ti, kteří mají bohaté zkušenosti s katastrofálním zadlužením českého státu, že…)
Podle citovaného průzkumu v útratách za letošní dovolené, který zveřejnila ČTK, chce (bez ohledu na cokoliv) vyrazit na letní pobyt sedm z deseti Čechů. Zmiňovaný zdroj říká, že ve srovnání s loňskem ale přibylo lidí, kteří si dovolenou odepřou, aby ušetřili. Zatímco loni tento důvod uvádělo 22 procent dotázaných, letos jich bylo 36 procent. Dalších 41 procent lidí z těch, kteří zůstanou přes léto doma, si dovolenou nemůže dovolit.
Ale i přesto, že řada lidí v tuzemsku má vskutku s rostoucími náklady v rodinných rozpočtech vážné problémy, z dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) vyplývá, že v žebříčku zemí, a to nejen členských států Evropské unie, jejichž obyvatelé si nemohou dovolit koupit aspoň jeden týden dovolené ročně, patří Česku umístění v lepší části „pelotonu“. Jasně, že můžete říct, že letos budou ještě útraty za letní dovolenou, jak se říká ‒ vysoké i kdyby čert na koze jezdil, ale počkejme, co bude v zimě či na jaře příští roku… Raději si proto užijme letošní léto bez ohledu na to, jestli se budeme opalovat na pláži někde u moře, nebo jezdit na kole po českých horách, anebo budeme sedět doma v křesílku na balkoně. Ekonomie může sice být pro někoho divná věda, ale jedna z jejích klíčových teorií říká, že každodenní ekonomický život (cyklus), má své pravidelné části (chcete-li fáze). Takže - i tato, tedy ta krizová, určitě jednou skončí.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
před 2 hodinami
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
před 3 hodinami
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
před 3 hodinami
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
před 4 hodinami
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
před 5 hodinami
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
před 6 hodinami
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
před 6 hodinami
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
před 7 hodinami
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
před 8 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí
včera
Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů
včera
Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko
včera
Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku
včera
OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou
včera
Kopilot FlyDubai byl podle SAE terorista. Letadlem chtěl narazit do výškové budovy v Tel Avivu
včera
Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby
včera
Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy
včera
Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky
včera
Přenáší se mezi lidmi, úmrtnost je téměř stoprocentní. Co je plicní mor, který se zřejmě objevil v Rusku?
Plicní mor představuje jednu z nejnebezpečnějších infekčních hrozeb na světě, jejíž extrémní úmrtnost a schopnost šířit se vzduchem z něj činí nejen přírodní rizikový faktor, ale i vážné biobezpečnostní riziko. Tragické úmrtí vědkyně, která se pravděpodobně nakazila přímo při výzkumu tohoto smrtonosného patogenu v laboratoři, znovu přitáhlo pozornost veřejnosti i odborníků k nebezpečí, jež práce s bakterií Yersinia pestis přináší.
Zdroj: Libor Novák