ANALÝZA | Velká část ukradeného ukrajinského obilí putuje přes Krym do Sýrie či Turecka

Rusko už delší dobu čelí obviněním, že krade obilí a další plodiny ukrajinským zemědělcům na územích, která nyní okupují ruské invazní síly. Stanice BBC dnes na svém webu uvedla, že hovořila s ukrajinskými farmáři, analyzovala satelitní snímky a studovala další údaje ve snaze získat důkazy o tom, kam ukradené obilí putuje.

Existuje podle ní řada známek toho, že velká část plodiny putuje nejprve na ukrajinský poloostrov Krym, který Rusko anektovalo už v roce 2014, a poté často do Sýrie či Turecka.

"Ukradli nám obilí. Zničili naše prostory, zničili naše vybavení," řekl britské veřejnoprávní stanici ukrajinský zemědělec, jehož pravé jméno BBC neuvádí, aby ho ochránila před případnými represemi. Použila pro něj jméno Dmytro a poznamenala, že se pokusila kontaktovat přes 200 farmářů, jejichž půda se nyní nachází na okupovaných územích. Dmytro byl jedním z mála, který se byl ochoten s novináři setkat.

Stanici popsal, jak během čtyř měsíců ruské invaze přišel o svůj podnik, který budoval 25 let. Ruské síly viní z toho, že okupují 80 procent půdy, na které hospodaří, a také z krádeže obilí v průmyslovém měřítku. Záznamy bezpečnostních kamer na jednom z pozemků firmy zachytily příjezd Rusů se znakem Z na vojenských vozidlech. Podle Dmytra mělo několik jeho nákladních vozů s obilím, které Rusové ukradli, namontované GPS sledovací zařízení. Pomocí těchto údajů se podařilo zjistit, že jely na Krym a pak dál do Ruska, píše BBC.

Ta zároveň upozorňuje, že je velmi těžké sledovat jednotlivé zásilky s ukradeným obilím, ale existuje řada důkazů, že velká část putuje nejprve na Krym. Odvolává se přitom na satelitní snímky dvou klíčových vstupních bodů, na nichž je vidět nahromadění vozidel, která by mohla být použita k přepravě obilí a dalších produktů. Taková úroveň silniční dopravy na Krym je neobvyklá, poznamenala BBC.

Část dopravy by podle ní bylo možné vysvětlit návratem prázdných nákladních vozů z okupovaných oblastí poté, co tam doručily zásoby ruským vojákům. Evidentním výkladem však je to, že mnoho kamionů veze obilí nebo jiné produkty odebrané ukrajinským zemědělcům, uvádí stanice. Na satelitních snímcích města Džankoj na Krymu jsou podle ní vidět nákladní automobily čekající na silnici vedle skladu obilí a poblíž vlakového nádraží, kde jsou pak vidět vagony, které se používají k přepravě obilí.

Z Džankoje jezdí vlaky do přístavů v Sevastopolu a Kerči, odkud se mohou produkty přepravovat do Ruska nebo do zahraničí, píše BBC. "V Kerčském průlivu (mezi Krymem a Ruskem) překládají ukrajinské obilí z malých lodí na velkoobjemová plavidla, kde ho míchají s obilím z Ruska. Nebo v některých případech plují do této oblasti jen proto, aby vyvolali zdání, že nakládají ruské obilí," tvrdí Andrij Klymenko z Institutu pro černomořská strategická studia v Kyjevě, který pravidelně monitoruje pohyb lodí kolem Krymu.

Plodina je posléze podle něj vyvážena s ruskými certifikáty. Plavidla pak často míří do Sýrie nebo Turecka, píše BBC. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu přitom uvedl, že tvrzení o přepravě ukrajinského obilí do Turecka prošetřili a zatím nenašli žádné důkazy.

BBC dále zmiňuje další satelitní snímky a odborníky, podle nichž vysokou aktivitu tohoto typu na Krymu lze vysvětlit pouze obilím přepravovaným z ukrajinské pevniny. Například na záběrech Sevastopolu z června je podle ní vidět, jak je na řadu lodí nakládán žlutý materiál odpovídající barvě obilí. Mike Lee ze společnosti Green Square Agro, který pracoval jak na Ukrajině, tak v Rusku, ovšem tvrdí, že část obilí vyváženého z Krymu by mohla být součástí zásob z tamní loňské sklizně, jejíž vývoz narušil konflikt.

Stanice se dále věnuje pohybu některých lodí, které zřejmě převážely ukrajinské obilí do zahraničí, a upozorňuje, že plavidla používala to, co odborníci nazývají "klamavými" praktikami během plavby - jelikož vypínala palubní sledovací zařízení. BBC kontaktovala ruské a syrské provozovatele tří takových lodí, ale nezískala odpovědi na své dotazy.

Stanice také píše, že si opatřila dokumenty vypracované ruskými okupačními orgány, v nichž jsou uvedeny zemědělské podniky, kam má být obilí převezeno. Samostatné vyšetřování pak podle ní ukázalo, že v některých případech Rusové nutí ukrajinské zemědělce prodávat obilí za ceny výrazně nižší než jsou tržní. A farmáři musí podepisovat dokumenty, které mají dokázat, že plodina byla nakoupena legálně.

Zatímco první zprávy hovořily obvykle o přímých krádežích ze strany ruských sil, zemědělci naznačují, že taktika se změnila, protože Rusové si uvědomují, že pokud nic nezaplatí, může být budoucí úroda sabotována, píše BBC. Zemědělci tvrdí, že musí nízké ceny akceptovat, protože nemají jinou možnost a potřebují nakupovat pohonné hmoty a platit zaměstnance.

BBC na závěr uvádí, že kontaktovala ruské úřady s ohledem na tato obvinění, ale zatím neobdržela odpověď. Rusko už dříve popřelo, že by kradlo obilí. Někteří představitelé v Ruskem okupovaných oblastech však otevřeně hovořili o tom, že z regionů, které nyní kontrolují, bylo ukrajinské obilí odvezeno, dodala stanice.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

Více souvisejících

Ukrajina zemědělství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 3 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 5 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

V Česku se objevila dvě tornáda

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

včera

Donald Trump

Je dobře, že Írán bude mlčet, raduje se Trump po přerušení rozhovorů

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nebyly ze strany Íránu oficiálně informovány o přerušení diplomatických rozhovorů. Zároveň však naznačil, že nemá žádný problém na Teherán si počkat, dokud nepřistoupí na pro USA přijatelnou dohodu. Podle svých slov se domnívá, že se doposud mluvilo až příliš, a pokud nyní nastane období ticha, bude to pro celou situaci velmi dobré.

včera

sport

Paris Saint Germain po roce opět slaví titul v Lize mistrů. Ve finále porazil Arsenal až na penalty

Stejně jako loni, tak i letos nese trofej pro vítěze nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěže Ligy mistrů jméno klubu Paris Saint Germain. Tento francouzský hegemon opět potvrdil, že patří k nejlepším mužstvům starého kontinentu. Zatímco v minulé sezóně si ve finále poradil s Interem Milán, tentokrát byl jeho finálovým soupeřem londýnský Arsenal. Ten se do finále Ligy mistrů podíval poprvé po 20 letech a doufal tak, že tentokrát se mu tuto trofej, která mu chybí do sbírky. Jakkoli dobře začali, stejně jako před dvaceti lety svůj náskok postupem času ztratili, tentokrát tedy až na penalty s Paris Saint Germain prohráli a nenavázali tak na svůj nedávný triumf v anglické Premier League.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Hon na vakcínu odstartoval. Očkování proti ebole vyvíjí vědci z celého světa

Vědecké týmy a farmaceutické společnosti po celém světě aktuálně vyvíjejí tři nové očkovací látky, které mají pomoci zastavit šíření vzácného druhu eboly. Tento nebezpečný virus si již vyžádal téměř 250 lidských životů a vyvolává vážné obavy z globální zdravotní krize. Mezinárodní iniciativa pro vakcínu proti AIDS (IAVI), která pracuje na jedné z nadějných látek, otevřeně varovala, že současná epidemie hrozí přerůst v nejhorší vlnu nákazy v historii.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Írán zastavuje mírová jednání s USA

Teherán se rozhodl přerušit diplomatická jednání se Spojenými státy americkými na protest proti nejnovějším vojenským krokům Izraele na území Libanonu. Podle íránských státních médií představují tyto útoky přímé porušení dříve dohodnutého příměří. Oficiální činitelé potvrdili, že toto rozhodnutí zásadním způsobem narušilo dosavadní diplomatické úsilí a oddálilo naději na brzké diplomatické urovnání napjaté situace v regionu Blízkého východu.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Rozhodnutí o přesunu agend z Úřadu vlády na ministerstva je definitivní, řekl Babiš

Rozhodnutí o přesunu agend lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády na čtyři samostatná ministerstva je definitivní a kabinet se k němu již nebude vracet. Na tiskové konferenci to prohlásil premiér Andrej Babiš s tím, že celá změna je již zcela dořešena. Tento vládní záměr však dlouhodobě naráží na silnou kritiku z řad odborné veřejnosti, která na pondělí vyhlásila stávku specialistů na problematiku závislostí a sociálního začleňování.

včera

Nigérie, ilustrační fotografie

Chlubí se násilím na internetu, získávají politický vliv. Afriku kromě eboly devastují i ozbrojené gangy

Severozápadní nigerský stát Katsina a přilehlá přírodní rezervace Rugu se staly centrem brutální banditské krize, která sužuje celou oblast. Ozbrojené kriminální gangy zde pravidelně přepadávají vesnice, vraždí obyvatele, znásilňují a unášejí lidi pro výkupné. Vůdci těchto skupin, jako je dvaatřicetiletý Abu Bello, však označení za teroristy odmítají a tvrdí, že pouze zajišťují obživu pro své rodiny v situaci, kdy je státní správa zcela opustila.

včera

Péter Magyar

Magyar změní ústavu, aby dosáhl odvolání maďarského prezidenta

Maďarský premiér Péter Magyar v pondělí pohrozil, že změní ústavu země, aby dosáhl odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka. Předseda vlády prohlásil, že jeho kabinet využije veškeré dostupné právní prostředky k sesazení hlavy státu, která je spojencem bývalého premiéra Viktora Orbána. Magyar novinářům sdělil, že tento legislativní proces potrvá přibližně měsíc, přičemž cílem je co nejrychlejší schválení potřebných zákonů k odstranění politických loutek z úřadů.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nařídil armádě zahájit bombardování Bejrútu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě zahájit bombardování jižních předměstí Bejrútu, což představuje nejvážnější vyostření konfliktu v Libanonu od vyhlášení příměří ze 17. dubna. Netanjahu společně s ministrem obrany Israelem Kacem uvedli, že cílem leteckých úderů jsou teroristické objekty, a krok zdůvodnili opakovaným a trvalým porušováním klidu zbraní ze strany Hizballáhu.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Není správné lpět na české koruně, pokud by brzdila rozvoj. Skepsi vůči euru vytváří politici, varoval Pavel

Prezident Petr Pavel se na konferenci reVize Česka 2026 opětovně vyslovil pro zavedení společné evropské měny. Podle jeho názoru není správné lpět na české koruně v momentě, kdy by mohla brzdit další hospodářský rozvoj země. Hlava státu upozornila na to, že tuzemská ekonomika je s eurozónou velmi silně provázaná. Z toho důvodu je podle něj jednoznačně výhodnější sedět přímo u stolu, kde se schvalují klíčová rozhodnutí, než zůstávat za dveřmi a následně se vzniklým důsledkům pouze přizpůsobovat.

včera

Zelenskyj: Ukrajina naléhavě potřebuje protiraketové střely z USA

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jeho země naléhavě potřebuje protiraketové střely ze Spojených států, aby dokázala čelit rostoucímu počtu útoků ze strany Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy