KOMENTÁŘ | Dražší obilí a tím pádem i pečivo. Existuje naděje na snížení cen?

Přestože tuzemská média nedávno přišla se zdánlivě příznivou zprávou o tom, že odhad letošní sklizně obilí, s nímž přišel Český statistický úřad (ČSÚ), je dle mínění analytiků poměrně povzbudivý, ceny obilí dávají (a nejen v tuzemsku) tušit, že varování českých mlynářů o tom, že ceny pečiva a chleba budou ještě pořádně růst, můžou být vskutku reálná. Statistici říkají, že sklizeň základních obilovin v Česku by měla být na úrovni loňského roku, poměrně úspěšného a měla by převyšovat pětiletý průměr.

Zajímavý doplněk k tomu dal Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, konstatoval, že prvotní odhady sklizní přitom bývají často spíše pesimističtější, než jaká je nakonec sklizeň finální. V uplynulých letech tomu tak v řadě případů bylo. Otázka tedy je, proč ceny obilí stále rostou, když i odhady úrody vypadají slibně?

Pro jistotu, ještě ta statistická čísla: Základních obilovin podle prvotního odhadu ČSÚ by se mělo letos sklidit zhruba 7,2 milionu tun, vloni se čekala sklizeň základních obilovin v hodnotě 6,8 milionu tun. Nakonec se sklidilo 7,2 milionu tun. Letos jsou navíc příznivé prognózy ohledně úrody obilí i ve světě. Má se za to, například v případě pšenice, že přes propad produkce z Ukrajiny se můžeme přenést produkcí dalších států, třeba z Kanady.  Hned na začátku je ale nutné říct, že za vším zlým v růstu cen obilí je ruská válečná agrese na Ukrajině. Klíčovým problém je totiž to, že Rusko a Ukrajina se na celosvětovém vývozu obilí ještě v loňském roce podílely z více než 30 procent. A i když, jak bylo dříve řečeno, existují scénáře, které počítají s náhradou za propad ukrajinské produkce obilí, jen v případě pšenice, po započítání oněch „náhrad“, bude celosvětový propad produkce v řádu nižších jednotek procent.

Nejeden z nás si tak klade tíživou otázku, kam až může kvůli tomu vystřelit cena chleba a základního pečiva. Virtuálním i mediálním prostorem se rojí číslovky od 80 do 200 korun za bochník chleba, a nutno říct, že žádná z nich není nereálná. Podle analýzy vydané v online verzi německého deníku Deutsche Welle patří první tři místa v top desítce producentů pšenice v sezóně 2021/22 Evropské unii (138 900 tisíc tun), Číně (136 946 tisíc tun) a Indii (109 520 tisíc tun). Ukrajina obsadila sedmé místo s objemem produkce pšenice ve výši 33 000 tisíc tun.

Nemá cenu nyní rozebírat to, že i sami zemědělci ve světě stále více kvůli růstu ceny obilí využívají nejrůznější finanční instrumenty (jako například termínované smlouvy, aby se uchránili před výkyvy cen jejich produkce), ale faktem zůstává, že z celkového objemu pšenice, který se v průměru ročně „zobchoduje“ na komoditních burzách ve světě ve výši 200 milionů tun, patří Rusku a Ukrajině asi 60 milionů tun, což není málo. Ale jde napsat i to, že nejen tuzemští producenti pečiva, ale i ti ve světě, jak třeba konstatuje online vydání deníku Business World, se snaží udržet nízké ceny chleba a pečiva právě uprostřed prudkého nárůstu cen mouky způsobeného rusko-ukrajinskou válkou a přerušením globálních dodávek pšenice.

O možném konci války, a tudíž i uklidnění cenového vývoje nejen obilí, si zatím si zatím nikdo reálně netroufne mluvit. Nutné je ale pro další možný cenový vývoj počítat (a čísla v Evropě, ale i jinde na Zemi) s tím, že se znovu objeví restrikce. Cenu pečiva a chleba pak může ovlivnit nejen ochota nakupovat stejné množství pečiva a chleba online, ale i další záležitosti. Jako třeba výrobní postupy, zdravé ingredience či využívání nejnovějších technologií při výrobě. Buď jak buď, nyní jde zkrátka o to, jak by třeba konstatoval komentářový závěr, že svět se opravdu bez sklizně obilí z Ukrajiny i Ruska neobejde. Není totiž reálné, že bez množství komodity, které tyto země produkovaly před velkou, by mohla cena obilí na burzách ve světě klesnout. Jak konstatovala analýza zmiňovaného deníku Deutche Welle: „To množství obilí z Ruska a Ukrajiny je prostě příliš velké". A přestože nejsou nynější ceny pšenice, alespoň dle dat komoditní burze v Chicagu, od roku 1982 vůbec ty nejvyšší, ty byly v roce 2008, je nutné spoléhat na to, že osevní plochy nejen třeba v USA, Kanadě, ale i Jižní Americe či Austrálii, se nebudou zmenšovat, ale spíše zvětšovat. A i když zlí jazykové jistě namítnou, že to nemusí být cesta k levnější produkci obilí, je dobré si také uvědomit to, jak funguje v tržním mechanismu cenové kyvadlo mezi nabídkou a poptávkou.

Související

Donald Trump Komentář

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 

Více souvisejících

komentář obiloviny pečivo zemědělství zemědělci

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 5 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy