KOMENTÁŘ | Dražší obilí a tím pádem i pečivo. Existuje naděje na snížení cen?

Přestože tuzemská média nedávno přišla se zdánlivě příznivou zprávou o tom, že odhad letošní sklizně obilí, s nímž přišel Český statistický úřad (ČSÚ), je dle mínění analytiků poměrně povzbudivý, ceny obilí dávají (a nejen v tuzemsku) tušit, že varování českých mlynářů o tom, že ceny pečiva a chleba budou ještě pořádně růst, můžou být vskutku reálná. Statistici říkají, že sklizeň základních obilovin v Česku by měla být na úrovni loňského roku, poměrně úspěšného a měla by převyšovat pětiletý průměr.

Zajímavý doplněk k tomu dal Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, konstatoval, že prvotní odhady sklizní přitom bývají často spíše pesimističtější, než jaká je nakonec sklizeň finální. V uplynulých letech tomu tak v řadě případů bylo. Otázka tedy je, proč ceny obilí stále rostou, když i odhady úrody vypadají slibně?

Pro jistotu, ještě ta statistická čísla: Základních obilovin podle prvotního odhadu ČSÚ by se mělo letos sklidit zhruba 7,2 milionu tun, vloni se čekala sklizeň základních obilovin v hodnotě 6,8 milionu tun. Nakonec se sklidilo 7,2 milionu tun. Letos jsou navíc příznivé prognózy ohledně úrody obilí i ve světě. Má se za to, například v případě pšenice, že přes propad produkce z Ukrajiny se můžeme přenést produkcí dalších států, třeba z Kanady.  Hned na začátku je ale nutné říct, že za vším zlým v růstu cen obilí je ruská válečná agrese na Ukrajině. Klíčovým problém je totiž to, že Rusko a Ukrajina se na celosvětovém vývozu obilí ještě v loňském roce podílely z více než 30 procent. A i když, jak bylo dříve řečeno, existují scénáře, které počítají s náhradou za propad ukrajinské produkce obilí, jen v případě pšenice, po započítání oněch „náhrad“, bude celosvětový propad produkce v řádu nižších jednotek procent.

Nejeden z nás si tak klade tíživou otázku, kam až může kvůli tomu vystřelit cena chleba a základního pečiva. Virtuálním i mediálním prostorem se rojí číslovky od 80 do 200 korun za bochník chleba, a nutno říct, že žádná z nich není nereálná. Podle analýzy vydané v online verzi německého deníku Deutsche Welle patří první tři místa v top desítce producentů pšenice v sezóně 2021/22 Evropské unii (138 900 tisíc tun), Číně (136 946 tisíc tun) a Indii (109 520 tisíc tun). Ukrajina obsadila sedmé místo s objemem produkce pšenice ve výši 33 000 tisíc tun.

Nemá cenu nyní rozebírat to, že i sami zemědělci ve světě stále více kvůli růstu ceny obilí využívají nejrůznější finanční instrumenty (jako například termínované smlouvy, aby se uchránili před výkyvy cen jejich produkce), ale faktem zůstává, že z celkového objemu pšenice, který se v průměru ročně „zobchoduje“ na komoditních burzách ve světě ve výši 200 milionů tun, patří Rusku a Ukrajině asi 60 milionů tun, což není málo. Ale jde napsat i to, že nejen tuzemští producenti pečiva, ale i ti ve světě, jak třeba konstatuje online vydání deníku Business World, se snaží udržet nízké ceny chleba a pečiva právě uprostřed prudkého nárůstu cen mouky způsobeného rusko-ukrajinskou válkou a přerušením globálních dodávek pšenice.

O možném konci války, a tudíž i uklidnění cenového vývoje nejen obilí, si zatím si zatím nikdo reálně netroufne mluvit. Nutné je ale pro další možný cenový vývoj počítat (a čísla v Evropě, ale i jinde na Zemi) s tím, že se znovu objeví restrikce. Cenu pečiva a chleba pak může ovlivnit nejen ochota nakupovat stejné množství pečiva a chleba online, ale i další záležitosti. Jako třeba výrobní postupy, zdravé ingredience či využívání nejnovějších technologií při výrobě. Buď jak buď, nyní jde zkrátka o to, jak by třeba konstatoval komentářový závěr, že svět se opravdu bez sklizně obilí z Ukrajiny i Ruska neobejde. Není totiž reálné, že bez množství komodity, které tyto země produkovaly před velkou, by mohla cena obilí na burzách ve světě klesnout. Jak konstatovala analýza zmiňovaného deníku Deutche Welle: „To množství obilí z Ruska a Ukrajiny je prostě příliš velké". A přestože nejsou nynější ceny pšenice, alespoň dle dat komoditní burze v Chicagu, od roku 1982 vůbec ty nejvyšší, ty byly v roce 2008, je nutné spoléhat na to, že osevní plochy nejen třeba v USA, Kanadě, ale i Jižní Americe či Austrálii, se nebudou zmenšovat, ale spíše zvětšovat. A i když zlí jazykové jistě namítnou, že to nemusí být cesta k levnější produkci obilí, je dobré si také uvědomit to, jak funguje v tržním mechanismu cenové kyvadlo mezi nabídkou a poptávkou.

Související

Vladimir Putin Komentář

Putin se vyžívá v ponižování státníků. Kteří světoví lídři jsou další na řadě?

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve středu přiletěl do Moskvy, aby osobně přesvědčil ruského vůdce Vladimira Putina k účasti na mírovém jednání s Volodymyrem Zelenským. Místo diplomatického průlomu však přišla pouhá ignorace. Žádné setkání, jen krátký telefonát z letiště. Kreml tím ponížil nejen Lulovu iniciativu, ale i samotnou soudržnost uskupení BRICS.

Více souvisejících

komentář obiloviny pečivo zemědělství zemědělci

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Aktualizováno před 30 minutami

Ilustrační fotografie.

Česko - Švédsko 1:4 po druhé třetině. Červenka snížil, domácí ale reagovali

Tradiční „Den D“ hokejového mistrovství světa, tedy čtvrtfinále, je tady. Čeští hokejisté se ve čtvrtek večer utkávají se Švédy. A oba týmy hlásí nová jména ve svých sestavách. Pouhý den po příletu se na ledě ve Stockholmu ukáže útočník David Kämpf, tolik vytoužený centr k Martinu Nečasovi. Z Toronta však nepřiletěl jen on. Zbrojili totiž i Švédové, které taktéž z Toronta posílil William Nylander. Navzdory tomu, že na dopoledním rozbruslení chyběl útočník Daniel Voženílek, je i on nakonec na ledě. Českou branku pak opět hájí Karel Vejmelka. Povede se Čechům po roce postoupit do bojů o medaile? To sledujte třetinu po třetině na Eurozpravy.cz.

před 58 minutami

před 2 hodinami

George Wendt

Zemřel herec George Wendt, hvězda sitcomů

Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 76 let zemřel americký herec a komik George Wendt, který získal celkem šest nominací na televizní cenu Emmy za roli Norma Petersona v populárním seriálu Na zdraví. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Světoví lídři čelí nové výzvě: Trumpova Oválná pracovna mění diplomacii v reality show

V sídle americké moci, které bývalo synonymem pro vážnou diplomacii, nyní prezident Donald Trump proměnil jednání se zahraničními lídry v teatrální přestavení, jež připomíná reality show. Nejnovější „obětí“ této nové formy mezinárodní politiky se stal jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, kterého Trump během schůzky v Oválné pracovně veřejně obvinil z údajného „genocidního“ zacházení s bílými farmáři.

před 5 hodinami

Thajsko

Studenti mohou konečně k holiči? Thajsko mění zavedené pořádky, povoluje, co bylo dříve nemyslitelné

Thajský vzdělávací systém prošel změnou, když byla po 50 letech zrušena přísná pravidla týkající se účesů studentů. Tato pravidla, zavedená už v 70. letech minulého století, nařizovala chlapcům nosit krátké sestřihy a zakazovala jim vousy, zatímco dívky nesměly mít vlasy delší než po uši a bylo jim zakázáno nosit make-up. Cílem těchto nařízení bylo podporovat disciplínu a poslušnost, což přesně odráželo myšlenku nejen thajského vzdělávacího systému ale i většinové společnosti.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

UNICEF bije na poplach: Tisíce dětí v Gaze skončilo v péči lékařů, hrozí hladomor

Podle nejnovější zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF) bylo od začátku roku v Pásmu Gazy ošetřeno více než 9 000 dětí trpících podvýživou. Odborníci na potravinovou bezpečnost zároveň varují, že pokud Izrael neukončí svou vojenskou kampaň a zcela nezruší blokádu území, region se může zcela propadnout do hladomoru. Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý týden oznámila, že obyvatelé Gazy už nyní hladovějí.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump v Rijádu

Trumpova dohoda století za 2 biliony dolarů? Skutečnost je úplně jiná

Po návratu z čtyřdenní návštěvy Perského zálivu, se prezident Spojených států Donald Trump pochlubil světu, že pro Ameriku zajistil investiční dohody v hodnotě přesahující 2 biliony dolarů. Při tradičně okázalém vystupování hovořil o historickém úspěchu a tvrdil, že „nikdy nic takového nebylo“. Při své cestě navštívil tři klíčové hráče v regionu: Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Celý výlet se odehrával v duchu pompézního ceremoniálu, královských přivítání, přehlídek, jezdeckých jednotek a technologických vizí. Ale jaká je skutečnost za těmito ohromujícími čísly?

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Karol Nawrocki

Pokud vyhraje Nawrocki, bude to mít ruská propaganda v Polsku snazší, říká Klípa

Polsko za necelé dva týdny čeká klíčové druhé kolo prezidentských voleb. Politolog Ondřej Klípa z Univerzity Karlovy pro EuroZprávy.cz upozornil na zásadní rozdíly mezi kandidáty. zatímco Rafał Trzaskowski je proevropský a podporuje Ukrajinu, Piotr Nawrocki má blízko k ruským narativům. Jeho vítězství by podle Klípy posílilo proruskou propagandu a zkomplikovalo vládní agendu.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ozempic

Zázračný lék na hubnutí? Ozempic s sebou nese i vážná rizika

Ozempic je injekční antidiabetický lék, který se stal velmi populárním, i když byl původně vyvinut pro léčbu cukrovky 2. typu. Obsahuje účinnou látku semaglutid, která reguluje hladinu cukru v krvi a v některých případech redukuje hmotnost. Toho začaly využívat celebrity, a i běžní lidé. Zdá se, že jeho užívání je jednoduché. Stačí jen pár týdnů až měsíců píchat injekci do břicha, stehna nebo horní části paže a zhubnete o několik kilo. Avšak tohle nemusí být pravda. Můžou se vyskytnout nežádoucí účinky.

před 9 hodinami

Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim

Partneři, kteří se nedožili svatby. Zastřelení diplomaté se měli příští týden zasnoubit

Dva zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim, kteří byli ve Washingtonu, D.C. ve středu večer brutálně zavražděni, byli partneři a plánovali svatbu. Tragédii potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí, které vyjádřilo hluboký zármutek a označilo čin za „brutální teroristický útok“. Událost okamžitě vyvolala reakce napříč izraelskou politickou scénou i ve Spojených státech.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Proevropské a proamerické Polsko ukazuje EU, jak se vypořádat s Trumpem

Evropská unie se v nadcházejících letech bude muset znovu naučit jednat s prezidentem Donaldem Trumpem. Ten totiž po návratu do Bílého domu nejen hrozí novými cly, ale zároveň zpochybňuje základní principy NATO i samotné fungování mezinárodního řádu. V této složité situaci může mít EU užitečný vzor – Polsko, které se dlouhodobě pohybuje na pomezí loajality vůči USA a zároveň hlubokého zapojení do evropského integračního projektu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy