KOMENTÁŘ | Zdražování v Česku téměř nemá v EU konkurenci. Konec inflační jízdy je ale na dohled

Říká se, že zjednodušovat stav věcí není nikdy dobré. Ale přesto to řeknu a napíšu. Když si totiž člověk pročítá od začátku tohoto týdne většinu nejen ekonomických zpráv, které se týkají Česka, nemusí z nich mít moc dobrý pocit. Tak schválně: Počet dezinformací podle tří čtvrtin Čechů, dle průzkumu středoevropského výzkumného konsorcia Central European Digital Media Observatory, stoupá. Nebo: Zemědělci s obavami sledují rozšiřující se sucho, navíc pršet v dohledu nemá. A tak by se dalo pokračovat. Jistě ale namítnete, že mediální servis nechrlí, a to nejen tento týden, jenom ty špatné zprávy. A to budete mít, milí čtenáři, rozhodně pravdu. Jenže ‒ ještě tu nezazněla vůbec ta nejhorší zpráva. Tak tedy: Český statistický úřad oznámil, že tuzemská inflace v dubnu meziročně stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Je nejvyšší od prosince 1993 a jak upozorňují ekonomové společnosti Patria Finance, rostla podesáté za sebou.

Je jen nechtěnou třešničkou na dortu, že Česko patří, bohužel už nějaký ten „pátek“ mezi ty vůbec nejhorší země v Evropské unii, kde navyšování cen roste rychleji, než by bylo zdrávo a než ve většině členských států unie. A abychom měli všechny ty informace o inflaci pohromadě, tak meziměsíčně (v dubnu) spotřebitelské ceny vzrostly o 1,8 procent, a hlavně ‒ doslova katastrofální čísla (vždyť skutečnost je ještě o 0,4procentního bodu horší, než odhadovala Česká národní banka, která má v popisu práce hlídat stabilitu cen a měny) inflace ovlivnily zejména vyšší ceny bydlení, potravin a nealkoholických nápojů.

To bydlení je zajímavé, a to nejen tím, že i přes upozorňování realitních odborníků, že si lidé nemají brát hypotéky na předražené nemovitosti (takže se ptejme, zda opravdu všichni potřebují nutně bydlet teď, nebo je to lakota a marnivost majitelů vytřískat na prodeji co nejvíc to jde?), roste poptávka po úvěrech na bydlení doslova jako o život.

Jistě, můžeme tu ale opakovat i katastrofická slova o tom, jak negativně dopadá vysoká inflace na život lidí, co všechno jim bere, kolik procent populace je kvůli tomu ohroženo chudobou a tak dále. Jenže ‒ ani to všechno, zjednodušeně řečeno, nedá jasnou odpověď na to, proč a co s tím a jak dlouho to opravdu ještě potrvá. Důvody a příčiny rychle rostoucí inflace jsou vesměs známy, jenže ne tak zcela rychle to jde opravit. A v těch opravách je navíc zakopán onen pověstný „detail“, který může nadělat paseku.

Jak jistě sami tušíte, není jen jedna, ta „správná“ cesta, která by vyvedla Česko z pekelné inflační jízdy, a to rychle a bezbolestně. Když to hodně zjednoduším, řešení mohou být, jak už to tak bývá, dvě: Buď být ještě ve zvyšování základních úrokových sazeb v zemi (což má omezit všechno, co jde měřit navyšováním cen), anebo ne, protože předchozí přísnost by mohla srazit zemi do recese a pak běda. A teď si z toho vyber, milý Watsone, řekl by jistě legendární knižní detektiv. Každé má své pro a proti, někdy víc, někdy míň. A každé řešení má své zaryté zastánce a své zaryté odpůrce. Ach jo, řeknete si jistě se mnou.

A je tu další jenže ‒ vážnost situace není jen v realizaci řešení vysokých cen. Vysoká inflace, jak třeba ukazuje i poslední dění okolo kampaní před blížícími se komunálními volbami, ale i prezidentskou volbou, dost ovlivňuje i možný výběr vítězů těchto voleb. A bohužel, jak to tu v těchto končinách bývá, lidé si v nich nevybírají podle toho, kdo je (nebo rozhodně byl) pro zemi „Best in..“ a teď si bez emocí dosaďte každý sám, ale většinou bez nějakých osobních antipatií řečeno, pomstou.

A když navážu na předchozí, tak výlepy u silnic o tom, že za Andreje Babiše, který vedl vládní kabinet čtyři roky a před tím byl i s jeho hnutím další volební období aktivně u kormidla a mimochodem tu dnešní inflaci výrazně nastartoval a nic proti ní nedělal, není z toho, že by se znovu nějak zmocnil nějakých výrazných exekutivních funkcí, nijak veselo. Bez ohledu na skutečné životní komplikace lidí, kteří kvůli rychle rostoucím cenám mohou mít opravdu vážné problémy.

Snad je proto lepší zprávou to, že ekonomové Komerční banky ve své analýze inflace tvrdí, že vrcholit by měla „v průběhu června a července, a to mezi 15 % až 16 %“. „Z velmi dynamického vývoje cen v posledních měsících však vyplývá, že náš odhad je spojen s vysokou mírou nejistoty,“ konstatuje analýza Komerční banky. A jak to tak už bývá, i tenhle názor má své předpoklady. Nejdůležitějším z nich je to, aby se dosavadní výrazný nárůst úrokových sazeb ČNB začal konečně projevovat ve zpomalení tzv. jádrové inflace.

A abyste si nemysleli, že všechno je, jak se říká „cajk“, tak se tento týden můžeme rychle přesvědčit, zda se kola inflace roztočí ještě rychleji než dosud, nebo ne. Prezident, kterému mimochodem, nemůže přijít na jméno až osmdesát procent české populace, a to nejen kvůli dlouholetému podlézání ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a dalším totalitním vládcům, má v rukávu, jak se dá předpokládat, na závěr své politické kariéry důležitý trumf. Právě v těchto časech má totiž jmenovat dalšího guvernéra centrální banky. Uff, řeknete si, no jo no. Tak si přejme, aby budoucí hlídač stability cen a měny nebyl z jiné planety, chcete-li „ufon“, ale člověk, který dá, věřme! věci i kolem inflace, do pořádku.

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.
Petr Macinka Komentář

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

Více souvisejících

komentář Ekonomika inflace

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

včera

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

včera

Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

včera

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

včera

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

včera

včera

včera

včera

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

včera

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

včera

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

včera

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

včera

Aktualizováno 16. dubna 2026 23:41

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

16. dubna 2026 21:40

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy