KOMENTÁŘ | Zdražování v Česku téměř nemá v EU konkurenci. Konec inflační jízdy je ale na dohled

Říká se, že zjednodušovat stav věcí není nikdy dobré. Ale přesto to řeknu a napíšu. Když si totiž člověk pročítá od začátku tohoto týdne většinu nejen ekonomických zpráv, které se týkají Česka, nemusí z nich mít moc dobrý pocit. Tak schválně: Počet dezinformací podle tří čtvrtin Čechů, dle průzkumu středoevropského výzkumného konsorcia Central European Digital Media Observatory, stoupá. Nebo: Zemědělci s obavami sledují rozšiřující se sucho, navíc pršet v dohledu nemá. A tak by se dalo pokračovat. Jistě ale namítnete, že mediální servis nechrlí, a to nejen tento týden, jenom ty špatné zprávy. A to budete mít, milí čtenáři, rozhodně pravdu. Jenže ‒ ještě tu nezazněla vůbec ta nejhorší zpráva. Tak tedy: Český statistický úřad oznámil, že tuzemská inflace v dubnu meziročně stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Je nejvyšší od prosince 1993 a jak upozorňují ekonomové společnosti Patria Finance, rostla podesáté za sebou.

Je jen nechtěnou třešničkou na dortu, že Česko patří, bohužel už nějaký ten „pátek“ mezi ty vůbec nejhorší země v Evropské unii, kde navyšování cen roste rychleji, než by bylo zdrávo a než ve většině členských států unie. A abychom měli všechny ty informace o inflaci pohromadě, tak meziměsíčně (v dubnu) spotřebitelské ceny vzrostly o 1,8 procent, a hlavně ‒ doslova katastrofální čísla (vždyť skutečnost je ještě o 0,4procentního bodu horší, než odhadovala Česká národní banka, která má v popisu práce hlídat stabilitu cen a měny) inflace ovlivnily zejména vyšší ceny bydlení, potravin a nealkoholických nápojů.

To bydlení je zajímavé, a to nejen tím, že i přes upozorňování realitních odborníků, že si lidé nemají brát hypotéky na předražené nemovitosti (takže se ptejme, zda opravdu všichni potřebují nutně bydlet teď, nebo je to lakota a marnivost majitelů vytřískat na prodeji co nejvíc to jde?), roste poptávka po úvěrech na bydlení doslova jako o život.

Jistě, můžeme tu ale opakovat i katastrofická slova o tom, jak negativně dopadá vysoká inflace na život lidí, co všechno jim bere, kolik procent populace je kvůli tomu ohroženo chudobou a tak dále. Jenže ‒ ani to všechno, zjednodušeně řečeno, nedá jasnou odpověď na to, proč a co s tím a jak dlouho to opravdu ještě potrvá. Důvody a příčiny rychle rostoucí inflace jsou vesměs známy, jenže ne tak zcela rychle to jde opravit. A v těch opravách je navíc zakopán onen pověstný „detail“, který může nadělat paseku.

Jak jistě sami tušíte, není jen jedna, ta „správná“ cesta, která by vyvedla Česko z pekelné inflační jízdy, a to rychle a bezbolestně. Když to hodně zjednoduším, řešení mohou být, jak už to tak bývá, dvě: Buď být ještě ve zvyšování základních úrokových sazeb v zemi (což má omezit všechno, co jde měřit navyšováním cen), anebo ne, protože předchozí přísnost by mohla srazit zemi do recese a pak běda. A teď si z toho vyber, milý Watsone, řekl by jistě legendární knižní detektiv. Každé má své pro a proti, někdy víc, někdy míň. A každé řešení má své zaryté zastánce a své zaryté odpůrce. Ach jo, řeknete si jistě se mnou.

A je tu další jenže ‒ vážnost situace není jen v realizaci řešení vysokých cen. Vysoká inflace, jak třeba ukazuje i poslední dění okolo kampaní před blížícími se komunálními volbami, ale i prezidentskou volbou, dost ovlivňuje i možný výběr vítězů těchto voleb. A bohužel, jak to tu v těchto končinách bývá, lidé si v nich nevybírají podle toho, kdo je (nebo rozhodně byl) pro zemi „Best in..“ a teď si bez emocí dosaďte každý sám, ale většinou bez nějakých osobních antipatií řečeno, pomstou.

A když navážu na předchozí, tak výlepy u silnic o tom, že za Andreje Babiše, který vedl vládní kabinet čtyři roky a před tím byl i s jeho hnutím další volební období aktivně u kormidla a mimochodem tu dnešní inflaci výrazně nastartoval a nic proti ní nedělal, není z toho, že by se znovu nějak zmocnil nějakých výrazných exekutivních funkcí, nijak veselo. Bez ohledu na skutečné životní komplikace lidí, kteří kvůli rychle rostoucím cenám mohou mít opravdu vážné problémy.

Snad je proto lepší zprávou to, že ekonomové Komerční banky ve své analýze inflace tvrdí, že vrcholit by měla „v průběhu června a července, a to mezi 15 % až 16 %“. „Z velmi dynamického vývoje cen v posledních měsících však vyplývá, že náš odhad je spojen s vysokou mírou nejistoty,“ konstatuje analýza Komerční banky. A jak to tak už bývá, i tenhle názor má své předpoklady. Nejdůležitějším z nich je to, aby se dosavadní výrazný nárůst úrokových sazeb ČNB začal konečně projevovat ve zpomalení tzv. jádrové inflace.

A abyste si nemysleli, že všechno je, jak se říká „cajk“, tak se tento týden můžeme rychle přesvědčit, zda se kola inflace roztočí ještě rychleji než dosud, nebo ne. Prezident, kterému mimochodem, nemůže přijít na jméno až osmdesát procent české populace, a to nejen kvůli dlouholetému podlézání ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a dalším totalitním vládcům, má v rukávu, jak se dá předpokládat, na závěr své politické kariéry důležitý trumf. Právě v těchto časech má totiž jmenovat dalšího guvernéra centrální banky. Uff, řeknete si, no jo no. Tak si přejme, aby budoucí hlídač stability cen a měny nebyl z jiné planety, chcete-li „ufon“, ale člověk, který dá, věřme! věci i kolem inflace, do pořádku.

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář Ekonomika inflace

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy