ROZHOVOR | Za nákup stejných produktů si Češi připlatí. Vyjít s příjmy pro ně bude stále těžší, říká ekonom

Od začátku letošního roku v Česku narůstá inflace, za stejné zboží může zákazník v obchodě zaplatit více než dříve. V době největšího nárůstu cen pohonných hmot lidé panikařili a tankovali do zásoby, což benzinu a naftě prodej paradoxně zvýšilo, tvrdí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. V rozhovor pro server EuroZprávy.cz sdělil, za co lidé v poslední době nejvíce utrácejí a jak si v tomto směru vedou maloobchodníci. Podle něj se zdražování promítne především na spotřebitelích, může pro ně být obtížnější vystačit si s jejich příjmy.

Maloobchodní tržby vykázaly v únoru meziroční růst o 4,6 %. Za co lidé nejvíce utráceli?

Nízká srovnávací základna z loňského roku vedla k některým pozoruhodným výsledkům. Například tržby za prodej oděvů a obuvi vzrostly o astronomických 119,3 procenta. Tržby za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci se zvýšily o 34,6 procenta a tržby za výrobky pro domácnost narostly o 17,3 procenta. Tyto výsledky jsou dány hlavně tím, že letos již nebyla ekonomika svázána do pandemické svěrací kazajky jako v loňském roce.

Je však třeba upozornit, že lidé, kteří budou nakupovat stále stejné produkty, budou platit stále více peněz. To zajistí nominální růst tržeb obchodníků. Otázkou však zůstává, jestli vzhledem k vysoké inflaci budou do budoucna narůstat i reálné tržby obchodníků.

Začali lidé více utrácet za dražší položky – spotřebiče, elektroniku, šperky a podobně?

Tržby skutečně rostou, ale jak jsem zmínil v předchozí odpovědi, může se jednat o statistický klam. Když se podíváme na čísla u prodeje potravin, které šlo v loňském roce nakupovat jen s minimálními omezeními, tak u nich došlo k meziročnímu poklesu tržeb o 3,8 procenta. Obchodníci, kteří měli v loňském roce značně omezené možnosti prodeje, si letos výrazně polepšili a týká se to většiny sortimentu. Rovněž je z dat zřejmé, že se část lidí vrátila z eshopů do kamenných prodejen.

Jak se na lidech promítl nárůst cen pohonných hmot, co se týče ochoty utrácet?

V době nejvyšších nárůstů cen pohonných hmot vznikla panika, která vedla k tankování do kanystrů a tvoření zásob. Takže paradoxně růst cen pohonných hmot zvýšil jejich prodej. To je však pouze dočasný jev. Celkově lze říct, že tržby obchodníků narůstaly a nezdá se, že by v tom ceny pohonných hmot hrály klíčovou roli.

Nakupují lidé obecně méně, nebo více? 

Tím, že srovnáváme data s pandemickým obdobím, došlo k nárůstu útrat. Někteří lidé si pak chystají zásoby, aby nakoupili produkty levněji, než se zdraží kvůli vysoké inflaci. Lze předpokládat, že lidé letos za nákupy vydají více peněz, ale uvidíme, jestli si toho skutečně více koupí. Je možné, že kvůli inflaci nakoupí podobné množství jako v loňském roce, ale zaplatí za něj více.

Jaký vliv to má na maloobchodníky?

Konec pandemických opatření je samozřejmě příznivý. Navíc do České republiky přišly statisíce uprchlíků, kteří budou navštěvovat obchody jako Češi, takže maloobchodu se určitě bude dařit více než v loňském roce.

Jsou Češi zvyklí nakupovat online, nebo upřednostňují spíše kamenné prodejny?

Pandemie koronaviru vedla ke skokovému růstu zájmu o online nakupování. Dokonce se masově začaly nakupovat i potraviny přes internet, což dříve nebylo obvyklé. Nyní se část lidí vrací do kamenných prodejen, ale rozhodně ne všichni. Část lidí bude již napořád preferovat eshopy. Z tohoto hlediska pandemie kamenným obchodům uškodila a eshopům umožnila růst.

Jaká bude podle Vás situace po zbytek roku?

Vysoká inflace může vést k tomu, že mnozí lidé již nebudou mít dostatek peněz na nákup zbytečností či luxusních produktů. Celkově lze očekávat, že se mnohým lidem sníží životní úroveň a bude stále obtížnější, aby vyšli se svými příjmy.

Související

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.
Ekonomika

Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí

Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.

Více souvisejících

Ekonomika rozhovor Štěpán Křeček

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy