ROZHOVOR | Islámský stát je pořád hrozbou. Česko by v oblasti energetiky mohlo spolupracovat s Marokem, říká Zdechovský

V Marrakéši se tento týden sešli ministři zahraničí, aby se zúčastnili jednání Globální koalice proti Islámskému státu. Českou republiku zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský, který podpořil kolektivní úsilí v boji proti terorismu. Na toto jednání navázal ve čtvrtek europoslanec Tomáš Zdechovský, který se v Maroku sešel s předsedou Sněmovny reprezentantů Marockého království Rachidem Talbihem Alamim. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz prozradil, že spolu řešili otázku bezpečnosti před terorismem, ale i dopady války na Ukrajině na občany EU a Maroka nebo také lidská práva.

Jak hodnotíte jednání ministrů zahraničí, kterého se zúčastnil i šéf české diplomacie?

Myslím, že bylo velmi konstruktivní. Ministři se shodli na pokračování v boji proti ISIS. K dosažení porážky je potřeba postupovat mnoha cestami – financováním boje proti terorismu, prevencí či bojem s dezinformacemi, respektive narativy šířenými v zemích podporující ISIS. Rozhodně je nutné posílit protiteroristické kapacity například v Iráku.

Je možné zastavit Islámský stát?

Společnými silami toho můžeme dosáhnout. Islámský stát stále představuje velkou hrozbu nejen pro civilizovaný svět. Globální koalice tomu může výrazně pomoci, je nutné koordinovat kroky, které napomohou k porážce. Ruku k dílu musí ale přiložit i země Afriky a Asie, kde tato teroristická organizace působí a kde páchá teroristické útoky.

O Islámském státu se však v poslední době moc nehovoří. Ať už kvůli jiným konfliktům, tak i kvůli utlumení jeho mezinárodních aktivit. Můžete tedy specifikovat, jakou konkrétní hrozbu aktuálně představuje?

Přestože se o této teroristické organizaci na veřejnosti příliš nemluví, tak její aktivity jsou pečlivě monitorovány bezpečnostními službami. Teroristické buňky působí například v Libyi, ale aktivní jsou i v jiných malých zemích. Nedávno byla malá skupina rozprášena v Bosně a Hercegovině. Pořád je tato teroristická organizace velmi nebezpečná, protože pořád má dostatek financí na své aktivity. Útoky provádí dál v afrických a asijských zemích.

Jaký byl účel vaší cesty do Maroka?

Byla to oficiální mise, o které česká strana věděla. Jel jsem tam z důvodů dobrý vztahů s marockou stranou. Setkal jsem se v Rabatu s předsedou marockého parlamentu, abychom probrali bezpečnostní otázku v zemi a jak může Evropská unie pomoci. Je totiž důležité zmínit, že Maroko je klíčovým partnerem pro EU. Stabilita v regionu znamená bezpečnostní stability v EU.

Řešili jste kromě bezpečnostní spolupráce i další témata, například energie, ceny potravin apod.?

Pochopitelně jsme nevynechali téma války na Ukrajině a dopady s ní spojené. Tématem bylo posílení spolupráce mezi Evropskou unií a Marokem v souvislosti s nedostatkem potravin v zemích EU právě kvůli ruské invazi. Bavili jsme se také o pokračování spolupráce v oblasti lidských práv, které je pro Evropskou unii důležité. Těch společných témat je opravdu mnoho.

V loňském roce se Maroko hojně skloňovalo především s migrací, o zemi se dokonce hovořilo jako o „vstupní bráně pro migranty ze severní a západní Afriky“. Bylo i toto téma, na které přišla řeč?

Pochopitelně jsme se o tom bavili. Z pohledu Evropské unie je to klíčová otázka, která se neustále řeší pomocí diplomacie. Je důležité zmínit, že Maroko se snaží nelegální migranty nepouštět do Evropské unie. EU se zase pomáhá Maroku investicemi do různých velkých projektů. Vztahy jsou s touto zemí historicky nejlepší.

O Maroku se aktuálně hovoří jako o jednom z možných dodavatelů elektřiny do Británie, v souvislosti s masivní větrnou a solární elektrárnou. Vidíte v budoucnu nějakou možnost energetické spolupráce i s Českou republikou?

Měl jsem možnost navštívit sluneční plantáže v Maroku, kde vyrábí obrovské množství elektrické energie. Mají největší solární elektrárnu na světě, která je vystavena na úpatí Atlas. Dodává energii 24/7. Maroko disponuje spoustou plochy, kde však nejde nic pěstovat, ale kde neustále svítí slunce. A toho dobře využívají. Zajímavým projektem jsou pak tzv. přílivové elektrárny, které fungují na principu přílivu a odlivu moře. Z mého pohledu se tedy spolupráce v této oblasti nabízí.

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Maroko Islámský stát (IS) Energetika Jan Lipavský

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 3 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 3 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 9 hodinami

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy