ROZHOVOR | Islámský stát je pořád hrozbou. Česko by v oblasti energetiky mohlo spolupracovat s Marokem, říká Zdechovský

V Marrakéši se tento týden sešli ministři zahraničí, aby se zúčastnili jednání Globální koalice proti Islámskému státu. Českou republiku zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský, který podpořil kolektivní úsilí v boji proti terorismu. Na toto jednání navázal ve čtvrtek europoslanec Tomáš Zdechovský, který se v Maroku sešel s předsedou Sněmovny reprezentantů Marockého království Rachidem Talbihem Alamim. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz prozradil, že spolu řešili otázku bezpečnosti před terorismem, ale i dopady války na Ukrajině na občany EU a Maroka nebo také lidská práva.

Jak hodnotíte jednání ministrů zahraničí, kterého se zúčastnil i šéf české diplomacie?

Myslím, že bylo velmi konstruktivní. Ministři se shodli na pokračování v boji proti ISIS. K dosažení porážky je potřeba postupovat mnoha cestami – financováním boje proti terorismu, prevencí či bojem s dezinformacemi, respektive narativy šířenými v zemích podporující ISIS. Rozhodně je nutné posílit protiteroristické kapacity například v Iráku.

Je možné zastavit Islámský stát?

Společnými silami toho můžeme dosáhnout. Islámský stát stále představuje velkou hrozbu nejen pro civilizovaný svět. Globální koalice tomu může výrazně pomoci, je nutné koordinovat kroky, které napomohou k porážce. Ruku k dílu musí ale přiložit i země Afriky a Asie, kde tato teroristická organizace působí a kde páchá teroristické útoky.

O Islámském státu se však v poslední době moc nehovoří. Ať už kvůli jiným konfliktům, tak i kvůli utlumení jeho mezinárodních aktivit. Můžete tedy specifikovat, jakou konkrétní hrozbu aktuálně představuje?

Přestože se o této teroristické organizaci na veřejnosti příliš nemluví, tak její aktivity jsou pečlivě monitorovány bezpečnostními službami. Teroristické buňky působí například v Libyi, ale aktivní jsou i v jiných malých zemích. Nedávno byla malá skupina rozprášena v Bosně a Hercegovině. Pořád je tato teroristická organizace velmi nebezpečná, protože pořád má dostatek financí na své aktivity. Útoky provádí dál v afrických a asijských zemích.

Jaký byl účel vaší cesty do Maroka?

Byla to oficiální mise, o které česká strana věděla. Jel jsem tam z důvodů dobrý vztahů s marockou stranou. Setkal jsem se v Rabatu s předsedou marockého parlamentu, abychom probrali bezpečnostní otázku v zemi a jak může Evropská unie pomoci. Je totiž důležité zmínit, že Maroko je klíčovým partnerem pro EU. Stabilita v regionu znamená bezpečnostní stability v EU.

Řešili jste kromě bezpečnostní spolupráce i další témata, například energie, ceny potravin apod.?

Pochopitelně jsme nevynechali téma války na Ukrajině a dopady s ní spojené. Tématem bylo posílení spolupráce mezi Evropskou unií a Marokem v souvislosti s nedostatkem potravin v zemích EU právě kvůli ruské invazi. Bavili jsme se také o pokračování spolupráce v oblasti lidských práv, které je pro Evropskou unii důležité. Těch společných témat je opravdu mnoho.

V loňském roce se Maroko hojně skloňovalo především s migrací, o zemi se dokonce hovořilo jako o „vstupní bráně pro migranty ze severní a západní Afriky“. Bylo i toto téma, na které přišla řeč?

Pochopitelně jsme se o tom bavili. Z pohledu Evropské unie je to klíčová otázka, která se neustále řeší pomocí diplomacie. Je důležité zmínit, že Maroko se snaží nelegální migranty nepouštět do Evropské unie. EU se zase pomáhá Maroku investicemi do různých velkých projektů. Vztahy jsou s touto zemí historicky nejlepší.

O Maroku se aktuálně hovoří jako o jednom z možných dodavatelů elektřiny do Británie, v souvislosti s masivní větrnou a solární elektrárnou. Vidíte v budoucnu nějakou možnost energetické spolupráce i s Českou republikou?

Měl jsem možnost navštívit sluneční plantáže v Maroku, kde vyrábí obrovské množství elektrické energie. Mají největší solární elektrárnu na světě, která je vystavena na úpatí Atlas. Dodává energii 24/7. Maroko disponuje spoustou plochy, kde však nejde nic pěstovat, ale kde neustále svítí slunce. A toho dobře využívají. Zajímavým projektem jsou pak tzv. přílivové elektrárny, které fungují na principu přílivu a odlivu moře. Z mého pohledu se tedy spolupráce v této oblasti nabízí.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Maroko Islámský stát (IS) Energetika Jan Lipavský

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

včera

včera

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

včera

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

včera

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

včera

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

včera

Alena Schillerová

Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot

Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti

Dramatický pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci vyvolal vlnu nadšení nejen v ulicích Budapešti, ale především v Bruselu a Kyjivu. Analytik Sean O’Grady zdůrazňuje, že ačkoliv se po Magyarově drtivém vítězství raduje celá Evropa, největším vítězem těchto voleb je jednoznačně Ukrajina. Konec Orbánovy éry totiž znamená odstranění největší překážky v rámci Evropské unie, která dosud brzdila zásadní pomoc napadené zemi.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval

Vztah mezi americkým prezidentem a hlavou katolické církve dosáhl historického bodu mrazu. Donald Trump v bezprecedentním útoku označil papeže Lva XIV. za „slabého“, „hrozného“ a „příliš liberálního“. Tato ostrá slova zazněla poté, co pontifik, jenž se narodil v USA, během víkendové modlitby ve Vatikánu kritizoval válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem jako projev „bludu všemocnosti“.

včera

VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel

Americký prezident Donald Trump, který Viktora Orbána v předvolební kampani hlasitě podporoval, reagoval na zprávu o jeho porážce velmi neobvyklým způsobem. Zatímco z celého světa přicházely gratulace vítěznému Péteru Magyarovi, v Bílém domě zavládlo nezvyklé ticho. Když se nakonec novináři pokusili získat Trumpovo vyjádření přímo, dočkali se překvapivé scény, která nyní zaplavuje sociální sítě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy