KOMENTÁŘ | Česko v září čeká stávka proti chudobě. Půjde v ní o prezidentský post?

Letošní září má být horké. A to nikoliv podle posledních modelů superpočítače Aladin, který představuje povětrnostní odhady pro českou zemičku, ale podle odborových předáků. Někdo sice může říct, že odbory jsou v poslední době vidět jen u toho, když požadují zvyšování mezd (ale tahle akce má být prý o větším problému), ale jiný by třeba mohl správně namítnout, že se například taková Francie -hodně zjednodušeně řečeno - se svým naturelem lidí „prostávkovala“ a to často právě kvůli navyšování mezd, až do sedmičky ekonomicky nejsilnějších zemí světa, tak proč ne my. Jenže, jak se říká, když dva dělají totéž, není to totéž.

Místní odbory těží sice z toho, že jejich členská základna bude mohutně souhlasit s pokřikováním o tom, že je tu draho, že vláda proti tomu nic nedělá, ale sami moc vážných řešení, snad kromě onoho zvyšování mezd či zastropování cen a snižování daní, k danému tématu nenabízejí.  Možná se vám to zdá laciné, jenže mám za to, že ještě lacinější je svolávat na 5. září do Prahy shromáždění, na kterém odbory chtějí zveřejnit své požadavky proti zdražování a připravit se na svůj další postup. Proč ale až v září? (Že by kvůli kampani některých šéfů odborů pro start na volbu prezidenta?)

Můžete namítnout, že zpochybňuju základní „klacek“ v boji odborů proti vládě, v boji na zlepšení oněch pracovních podmínek, tedy protest, stávku, chcete-li. A o tom to je. Nezpochybňuju. Jenže odbory jsou ze zákona součástí tzv. Tripartity, tedy sociálního dialogu, který má řešit mezi vládou, zaměstnavateli, a právě sdruženími chránícími zájmy pracujících lidí všechno, co se týká stylu, povahy, způsobu nejen zaměstnání, ale i podmínek práce atd. Tak proč stávka, proč se to neřeší hned teď mezi všemi účastníky této platformy? Řeší? Kde jsou nějaké návrhy oněch řešení, postupy, cíle? Jistě mi dáte za pravdu, a nemusíte být nestranný pozorovatel, abyste si řekl, že za poslední léta (dosaďte si sami, za jak dlouho) se odbory k ničemu jinému než pokřiku o tom, že se „MUSÍ“ zvýšit taková či „maková“ mzda, tu minimální, jindy zase tarifní, moc nezmohly. Předáci odborů sice chodí rádi do nejrůznějších relací, aby vysvětlovali, jak pravicoví politici ničí sociální smír, nechtějí přidávat na důchodech a nevidí drahotu pro pracující, ale...

Na druhou stranu je stále víc vidět, že ceny v Česku si dělají doslova co chtějí. Ona zmiňovaná chudoba, která kvůli očekávané vysoké inflaci za tento rok bude zřejmě o dost vyšší než průměrné tempo růstu mezd, hrozí opravdu stále více lidem, se podle zprávy, vydané tento týden serverem iRozhlas.cz nesmí podceňovat. Podle tohoto výstupu totiž počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % koncem roku 2021 na momentálních 16 %, je dokladem toho, že nejde o žádnou legraci. Podle zmíněného zdroje jsou nejvíce ohroženi příjmovou chudobou samostatně žijící senioři, samoživitelé a samoživitelky. iRozhlas.cz konstatoval, že tyhle závěry vyplývají z exkluzivních dat projektu Život k nezaplacení, na němž spolupracují Český rozhlas a PAQ Research. A řešení? Podle odborářů má být podobné, jaké třeba představila znovuzvolená šéfka partaje, která tu právě v honbě za nastolením prý sociálně lepších podmínek pro všechny pracující (mimochodem ‒ za totalitní vlády KSČ museli pracovat všichni, ne být třeba doma), v minulém století neváhala mučit, týrat a zabíjet lidi, Kateřina Konečná z KSČM. Ta v pořadu TV CNN Prima News neváhala s bolševickým blýskáním v očích konstatovat, že: „…Přece co je komu po nějakém schodku státního rozpočtu, když si lidi nemůžou koupit jídlo?“ To jako fakt?

Takže řešení je jasné: Vyplenit stát, co to jde a po nás potopa, pak všechno znárodnit, protože přece víme, že to pak bude fungovat nejlépe, zvýšit pořádně (na kolik?) všechny mzdy, důchody, dávky, které stát vyplácí a… Carpe diem. Možná jsem tohle zjednodušil až na samou hranici únosnosti, ale skutečnost je taková. Ti, co rozhazovali peníze za posledních osm let, když se měli v dobrých časech připravovat na doby výrazně horší, nedělali nic, pardon, nyní se fotí třeba v moravských krojích a sbírají laciné politické body tím, že poukazují na vlastní přešlapy s odkazem na to, že vláda nedělá proti drahotě nic. Takže stávka je touhle optikou možná jen to minimální, co ti chudáci, drahotou ubíjení obyvatelé České republiky, mohou dělat.

Možná se sami ptáte, zda to s tou chudobou není jen nějaká hra s čísly. Jak to, že třeba ještě v březnu letošního roku podle zprávy České národní banky (ČNB) vklady českých domácností v bankách od března roku 2015 nepřetržitě stoupaly a podle nejčerstvější statistiky právě ČNB si Češi k 1. únoru v korunách a cizích měnách našetřili 3,28 bilionu korun, což je o 22 miliard (!) víc, než měli na kontech na začátku letošního roku. Jasně, že každé konstatování má své vysvětlení, své pro a proti. Jenže mám za to, že místo pokřikování na náměstích v Praze o tom, že chci zvýšit mzdy, by měli všechna ta sdružení a svazy spíše představit a snažit se prosazovat třeba své nápady a ideje o tom, jak mají být lidé zaměstnavatelní, co ještě vylepšit nejen ve způsobech zaměstnání, či jeho stylu nebo rozložení pracovní doby, home office a já nevím, co ještě. A když ani pak to nebude lepší, proč ne, ať se klidně stávkuje za zvyšování mezd. Ale když se všech těch „levicových“ politiků zeptáte, kde na to má stát vzít, dostanete většinou ještě šílenější odpověď, než uvedla členka rudé partaje. Opravdu chceme kvůli tomu uvrhnout zemi do ještě vážnějších komplikací?

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Jan Lipavský Komentář

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

Více souvisejících

komentář stávka Josef Středula Odbory prezident čr

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy