KOMENTÁŘ | Česko v září čeká stávka proti chudobě. Půjde v ní o prezidentský post?

Letošní září má být horké. A to nikoliv podle posledních modelů superpočítače Aladin, který představuje povětrnostní odhady pro českou zemičku, ale podle odborových předáků. Někdo sice může říct, že odbory jsou v poslední době vidět jen u toho, když požadují zvyšování mezd (ale tahle akce má být prý o větším problému), ale jiný by třeba mohl správně namítnout, že se například taková Francie -hodně zjednodušeně řečeno - se svým naturelem lidí „prostávkovala“ a to často právě kvůli navyšování mezd, až do sedmičky ekonomicky nejsilnějších zemí světa, tak proč ne my. Jenže, jak se říká, když dva dělají totéž, není to totéž.

Místní odbory těží sice z toho, že jejich členská základna bude mohutně souhlasit s pokřikováním o tom, že je tu draho, že vláda proti tomu nic nedělá, ale sami moc vážných řešení, snad kromě onoho zvyšování mezd či zastropování cen a snižování daní, k danému tématu nenabízejí.  Možná se vám to zdá laciné, jenže mám za to, že ještě lacinější je svolávat na 5. září do Prahy shromáždění, na kterém odbory chtějí zveřejnit své požadavky proti zdražování a připravit se na svůj další postup. Proč ale až v září? (Že by kvůli kampani některých šéfů odborů pro start na volbu prezidenta?)

Můžete namítnout, že zpochybňuju základní „klacek“ v boji odborů proti vládě, v boji na zlepšení oněch pracovních podmínek, tedy protest, stávku, chcete-li. A o tom to je. Nezpochybňuju. Jenže odbory jsou ze zákona součástí tzv. Tripartity, tedy sociálního dialogu, který má řešit mezi vládou, zaměstnavateli, a právě sdruženími chránícími zájmy pracujících lidí všechno, co se týká stylu, povahy, způsobu nejen zaměstnání, ale i podmínek práce atd. Tak proč stávka, proč se to neřeší hned teď mezi všemi účastníky této platformy? Řeší? Kde jsou nějaké návrhy oněch řešení, postupy, cíle? Jistě mi dáte za pravdu, a nemusíte být nestranný pozorovatel, abyste si řekl, že za poslední léta (dosaďte si sami, za jak dlouho) se odbory k ničemu jinému než pokřiku o tom, že se „MUSÍ“ zvýšit taková či „maková“ mzda, tu minimální, jindy zase tarifní, moc nezmohly. Předáci odborů sice chodí rádi do nejrůznějších relací, aby vysvětlovali, jak pravicoví politici ničí sociální smír, nechtějí přidávat na důchodech a nevidí drahotu pro pracující, ale...

Na druhou stranu je stále víc vidět, že ceny v Česku si dělají doslova co chtějí. Ona zmiňovaná chudoba, která kvůli očekávané vysoké inflaci za tento rok bude zřejmě o dost vyšší než průměrné tempo růstu mezd, hrozí opravdu stále více lidem, se podle zprávy, vydané tento týden serverem iRozhlas.cz nesmí podceňovat. Podle tohoto výstupu totiž počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % koncem roku 2021 na momentálních 16 %, je dokladem toho, že nejde o žádnou legraci. Podle zmíněného zdroje jsou nejvíce ohroženi příjmovou chudobou samostatně žijící senioři, samoživitelé a samoživitelky. iRozhlas.cz konstatoval, že tyhle závěry vyplývají z exkluzivních dat projektu Život k nezaplacení, na němž spolupracují Český rozhlas a PAQ Research. A řešení? Podle odborářů má být podobné, jaké třeba představila znovuzvolená šéfka partaje, která tu právě v honbě za nastolením prý sociálně lepších podmínek pro všechny pracující (mimochodem ‒ za totalitní vlády KSČ museli pracovat všichni, ne být třeba doma), v minulém století neváhala mučit, týrat a zabíjet lidi, Kateřina Konečná z KSČM. Ta v pořadu TV CNN Prima News neváhala s bolševickým blýskáním v očích konstatovat, že: „…Přece co je komu po nějakém schodku státního rozpočtu, když si lidi nemůžou koupit jídlo?“ To jako fakt?

Takže řešení je jasné: Vyplenit stát, co to jde a po nás potopa, pak všechno znárodnit, protože přece víme, že to pak bude fungovat nejlépe, zvýšit pořádně (na kolik?) všechny mzdy, důchody, dávky, které stát vyplácí a… Carpe diem. Možná jsem tohle zjednodušil až na samou hranici únosnosti, ale skutečnost je taková. Ti, co rozhazovali peníze za posledních osm let, když se měli v dobrých časech připravovat na doby výrazně horší, nedělali nic, pardon, nyní se fotí třeba v moravských krojích a sbírají laciné politické body tím, že poukazují na vlastní přešlapy s odkazem na to, že vláda nedělá proti drahotě nic. Takže stávka je touhle optikou možná jen to minimální, co ti chudáci, drahotou ubíjení obyvatelé České republiky, mohou dělat.

Možná se sami ptáte, zda to s tou chudobou není jen nějaká hra s čísly. Jak to, že třeba ještě v březnu letošního roku podle zprávy České národní banky (ČNB) vklady českých domácností v bankách od března roku 2015 nepřetržitě stoupaly a podle nejčerstvější statistiky právě ČNB si Češi k 1. únoru v korunách a cizích měnách našetřili 3,28 bilionu korun, což je o 22 miliard (!) víc, než měli na kontech na začátku letošního roku. Jasně, že každé konstatování má své vysvětlení, své pro a proti. Jenže mám za to, že místo pokřikování na náměstích v Praze o tom, že chci zvýšit mzdy, by měli všechna ta sdružení a svazy spíše představit a snažit se prosazovat třeba své nápady a ideje o tom, jak mají být lidé zaměstnavatelní, co ještě vylepšit nejen ve způsobech zaměstnání, či jeho stylu nebo rozložení pracovní doby, home office a já nevím, co ještě. A když ani pak to nebude lepší, proč ne, ať se klidně stávkuje za zvyšování mezd. Ale když se všech těch „levicových“ politiků zeptáte, kde na to má stát vzít, dostanete většinou ještě šílenější odpověď, než uvedla členka rudé partaje. Opravdu chceme kvůli tomu uvrhnout zemi do ještě vážnějších komplikací?

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář stávka Josef Středula Odbory prezident čr

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

včera

včera

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

včera

včera

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

včera

včera

včera

včera

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

včera

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

včera

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

včera

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

včera

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

včera

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

včera

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

včera

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy