KOMENTÁŘ | Česko v září čeká stávka proti chudobě. Půjde v ní o prezidentský post?

Letošní září má být horké. A to nikoliv podle posledních modelů superpočítače Aladin, který představuje povětrnostní odhady pro českou zemičku, ale podle odborových předáků. Někdo sice může říct, že odbory jsou v poslední době vidět jen u toho, když požadují zvyšování mezd (ale tahle akce má být prý o větším problému), ale jiný by třeba mohl správně namítnout, že se například taková Francie -hodně zjednodušeně řečeno - se svým naturelem lidí „prostávkovala“ a to často právě kvůli navyšování mezd, až do sedmičky ekonomicky nejsilnějších zemí světa, tak proč ne my. Jenže, jak se říká, když dva dělají totéž, není to totéž.

Místní odbory těží sice z toho, že jejich členská základna bude mohutně souhlasit s pokřikováním o tom, že je tu draho, že vláda proti tomu nic nedělá, ale sami moc vážných řešení, snad kromě onoho zvyšování mezd či zastropování cen a snižování daní, k danému tématu nenabízejí.  Možná se vám to zdá laciné, jenže mám za to, že ještě lacinější je svolávat na 5. září do Prahy shromáždění, na kterém odbory chtějí zveřejnit své požadavky proti zdražování a připravit se na svůj další postup. Proč ale až v září? (Že by kvůli kampani některých šéfů odborů pro start na volbu prezidenta?)

Můžete namítnout, že zpochybňuju základní „klacek“ v boji odborů proti vládě, v boji na zlepšení oněch pracovních podmínek, tedy protest, stávku, chcete-li. A o tom to je. Nezpochybňuju. Jenže odbory jsou ze zákona součástí tzv. Tripartity, tedy sociálního dialogu, který má řešit mezi vládou, zaměstnavateli, a právě sdruženími chránícími zájmy pracujících lidí všechno, co se týká stylu, povahy, způsobu nejen zaměstnání, ale i podmínek práce atd. Tak proč stávka, proč se to neřeší hned teď mezi všemi účastníky této platformy? Řeší? Kde jsou nějaké návrhy oněch řešení, postupy, cíle? Jistě mi dáte za pravdu, a nemusíte být nestranný pozorovatel, abyste si řekl, že za poslední léta (dosaďte si sami, za jak dlouho) se odbory k ničemu jinému než pokřiku o tom, že se „MUSÍ“ zvýšit taková či „maková“ mzda, tu minimální, jindy zase tarifní, moc nezmohly. Předáci odborů sice chodí rádi do nejrůznějších relací, aby vysvětlovali, jak pravicoví politici ničí sociální smír, nechtějí přidávat na důchodech a nevidí drahotu pro pracující, ale...

Na druhou stranu je stále víc vidět, že ceny v Česku si dělají doslova co chtějí. Ona zmiňovaná chudoba, která kvůli očekávané vysoké inflaci za tento rok bude zřejmě o dost vyšší než průměrné tempo růstu mezd, hrozí opravdu stále více lidem, se podle zprávy, vydané tento týden serverem iRozhlas.cz nesmí podceňovat. Podle tohoto výstupu totiž počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % koncem roku 2021 na momentálních 16 %, je dokladem toho, že nejde o žádnou legraci. Podle zmíněného zdroje jsou nejvíce ohroženi příjmovou chudobou samostatně žijící senioři, samoživitelé a samoživitelky. iRozhlas.cz konstatoval, že tyhle závěry vyplývají z exkluzivních dat projektu Život k nezaplacení, na němž spolupracují Český rozhlas a PAQ Research. A řešení? Podle odborářů má být podobné, jaké třeba představila znovuzvolená šéfka partaje, která tu právě v honbě za nastolením prý sociálně lepších podmínek pro všechny pracující (mimochodem ‒ za totalitní vlády KSČ museli pracovat všichni, ne být třeba doma), v minulém století neváhala mučit, týrat a zabíjet lidi, Kateřina Konečná z KSČM. Ta v pořadu TV CNN Prima News neváhala s bolševickým blýskáním v očích konstatovat, že: „…Přece co je komu po nějakém schodku státního rozpočtu, když si lidi nemůžou koupit jídlo?“ To jako fakt?

Takže řešení je jasné: Vyplenit stát, co to jde a po nás potopa, pak všechno znárodnit, protože přece víme, že to pak bude fungovat nejlépe, zvýšit pořádně (na kolik?) všechny mzdy, důchody, dávky, které stát vyplácí a… Carpe diem. Možná jsem tohle zjednodušil až na samou hranici únosnosti, ale skutečnost je taková. Ti, co rozhazovali peníze za posledních osm let, když se měli v dobrých časech připravovat na doby výrazně horší, nedělali nic, pardon, nyní se fotí třeba v moravských krojích a sbírají laciné politické body tím, že poukazují na vlastní přešlapy s odkazem na to, že vláda nedělá proti drahotě nic. Takže stávka je touhle optikou možná jen to minimální, co ti chudáci, drahotou ubíjení obyvatelé České republiky, mohou dělat.

Možná se sami ptáte, zda to s tou chudobou není jen nějaká hra s čísly. Jak to, že třeba ještě v březnu letošního roku podle zprávy České národní banky (ČNB) vklady českých domácností v bankách od března roku 2015 nepřetržitě stoupaly a podle nejčerstvější statistiky právě ČNB si Češi k 1. únoru v korunách a cizích měnách našetřili 3,28 bilionu korun, což je o 22 miliard (!) víc, než měli na kontech na začátku letošního roku. Jasně, že každé konstatování má své vysvětlení, své pro a proti. Jenže mám za to, že místo pokřikování na náměstích v Praze o tom, že chci zvýšit mzdy, by měli všechna ta sdružení a svazy spíše představit a snažit se prosazovat třeba své nápady a ideje o tom, jak mají být lidé zaměstnavatelní, co ještě vylepšit nejen ve způsobech zaměstnání, či jeho stylu nebo rozložení pracovní doby, home office a já nevím, co ještě. A když ani pak to nebude lepší, proč ne, ať se klidně stávkuje za zvyšování mezd. Ale když se všech těch „levicových“ politiků zeptáte, kde na to má stát vzít, dostanete většinou ještě šílenější odpověď, než uvedla členka rudé partaje. Opravdu chceme kvůli tomu uvrhnout zemi do ještě vážnějších komplikací?

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář stávka Josef Středula Odbory prezident čr

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 1 hodinou

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 4 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

včera

Babiš hodlá přehlasovat veto z Hradu. Pavla vyzval, aby sám šetřil

Premiér Andrej Babiš (ANO) hodlá s koaličními partnery přehlasovat veto prezidenta Petra Pavla, který poslancům vrátil novelu zákona ohledně pravidel rozpočtové odpovědnosti. Babiš zároveň vyzval hlavu státu, aby sama na Pražském hradě šetřila. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy