ROZHOVOR | Potírání lidských práv není názor, ale středověk. Chci opravit definici znásilnění, říká poslankyně Pirátů

Jak byste zhodnotila dosavadní působení Pirátů ve vládě Petra Fialy?

Máme možnost prosazovat na vládní úrovni naše návrhy a snažit se tam přenášet pirátské hodnoty. A to jako první Piráti na světě, za což lidem děkujeme a bereme to jako velkou odpovědnost. Pirátský otisk je například znatelný už v samotném programovém prohlášení vlády.

Také máme tři ministry, kteří řeší jak dlouhodobá, tak v současné krizi enormně palčivá témata. A zvládají to skvěle. Ivan Bartoš už dotáhl opravu zpackaného stavebního zákona z pera minulé vlády, spustil miliardový program pro obce a kraje na bydlení. Připravuje zákon o dostupném bydlení, o kterém předchozí vlády jen prázdně tlachaly.

Jan Lipavský vede výborně diplomacii a má obří podíl na našem tvrdém postupu proti Rusku i našem ukotvení mezi nejviditelnější státy EU. Česká republika nahradila Rusko v Radě OSN právě díky tvrdé práci Honzy Lipavského, pro Piráty je ochrana lidských práv a svobod naprosto klíčová.

Michal Šalomoun řeší ruské oligarchy a jak odříznout Putina od jejich peněz, ale zároveň prosekává byrokratickou džungli a zvyšuje kvalitu legislativy. Stát nesmí lidem házet klacky pod nohy, má přijímat zákony, které jsou opravdu důležité, smysluplné a kvalitní. A právě na to  Michal Šalomoun dohlíží.

Volební preference Pirátů v poslední době klesají. V čem je podle Vás problém?

Podle mě nastala bezprecedentní situace s válkou na Ukrajině. Je přirozené, že jsou nejvíce vidět ministři, jejichž resortů se situace dotýká nejvíc a také premiér. V každém případě, jak jsem zmiňovala, náš ministr zahraničí Jan Lipavský svou práci odvádí skvěle a je velmi viditelný. Stejně tak se o to snažíme i v Poslanecké sněmovně, Senátu, na krajích a v obcích, kde volené zástupce za Piráty máme.

K průzkumům se ale stavíme stále stejně, ať jsme měli 30 procent, nebo nyní. Jde o velmi proměnlivý ukazatel i v návaznosti na metodiky. Hlavní je práce, která za člověkem zůstává.

Jak chtějí Piráti před podzimními komunálními volbami oslovit voliče? Chystá se například zbrusu nová kampaň?

V drtivé většině krajských i statutárních měst máme navolené lídry a lídryně s tím, že jsme nominovali ty nejkvalitnější osobnosti, které získaly důvěru svých členských základen díky svým profesním, lidským a pracovním kvalitám.

Naším cílem je nabídnout lidem co nejkvalitnější program postavený na dlouhodobých zásadách, se kterými Piráti do politiky šli. Zároveň si dáváme záležet na kvalitním výběru kandidátů, přípravě podpůrných projektů a obecně chceme připravit kampaň, která osloví každého voliče a voličku. V tom spolupracujeme napříč celou republikou tak, abychom reflektovali skutečné problémy a vize vesnic a měst - od nejmenších po největší. Zatím nebudeme víc prozrazovat, ale určitě se bude na co těšit.

Je třeba urychleně řešit bytovou krizi a vůbec otázky bydlení. A to plošně po celé zemi. A určitě se shodneme na dalších důležitých tématech, jako je doprava, dostupnost zdravotní péče. A samozřejmě to, co jako Piráti považujeme za důležité - otevřené a moderní radnice, transparentnost. Jednotlivé kandidátky v obcích si stanovují vlastní program a povedou vlastní kampaň dle lokálních témat s co největším zřetelem na skutečné potřeby občanů. Ve třech velkých městech (Praha, Brno, Ostrava) budeme obhajovat pozice ve vedení města a ta si zaslouží kontinuitu a stabilitu a dotažení pirátských projektů, stejně jako v mnoha dalších obcích, kde mají Piráti zastoupení.

V případě volebního úspěchu, s kterými stranami Piráti rozhodně nepůjdou do koalice?

Jsme jediná strana, která říká voličům jasně, jaké koalice po volbách uzavře a s kým naopak spolupracovat nehodlá. Zveřejňujeme to vždy před volbami v tzv. povolební strategii. Zásadně a dlouhodobě předem odmítáme strany, které jsou spojené s extremismem nebo totalitou, proto jsme vždy vylučovali spolupráci s SPD nebo KSČM.

Blíží se také volba nového prezidenta. Koho si Vy osobně dokážete na Hradě představit po Miloši Zemanovi?

Zatím nemám žádnou výraznou preferenci, ale myslím, že už teď máme několik důstojných kandidátů. Ale byla bych ráda, kdyby se mezi ohlášenými kandidáty objevilo víc žen.

Obecně by funkci prezidenta měla zastávat mezinárodně respektovaná osobnost s diplomatickými schopnostmi, která bude reprezentovat ČR jako spolehlivého a důvěryhodného partnera. V rámci ČR je třeba, aby měla respekt k ústavě a zákonům a spojovala společnost.

Jak jste již zmínila, Česko bylo zásluhou Jana Lipavského zvoleno do Rady OSN pro lidská práva. Znamená to, že ČR už nemá na tomto poli co zlepšovat? Ozývají se kritické hlasy, že přístup státu k menšinám není zrovna ideální…

Té souvislosti moc nerozumím. Pokud jsme v Radě OSN pro lidská práva, tak to přece neznamená, že máme splněno, že už na tomto poli nemáme co zlepšovat. Naopak, je to symbol a hlavně příležitost. A příležitost řekla bych rozkročená na mnohem větším prostoru než je Česko. Můžeme ovlivňovat, učit se, porovnávat. Práce v oblasti lidských práv u nás i ve světě prakticky nemá stopku. Vždycky je co zlepšovat. Důležité je to pro mě i jako pro členku Pirátů. Svoboda, lidská práva, ochrana menšin, to je přece náš pirátský fundament.

Navíc jsme také den na to konečně obsadili na pozici zmocněnkyně pro lidská práva pirátskou nominantku Kláru Laurenčíkovou.

Ano, ozývají se kritické hlasy. Ty se ozývají vždycky, a je to dobře. Nemůžeme dělat, že problémy nejsou.

Před parlamentními volbami Piráti mimo jiné slibovali, že se zasadí o zákon, který umožní homosexuálům uzavírat manželství. Jak tato záležitost pokročila?

Na tom se nic nezměnilo, Piráti tzv. manželství pro všechny nadále naplno podporují, protože se jedná o napravení nespravedlnosti, kdy jen kvůli sexuální orientaci upíráme lidem jejich práva. Podle mě je třeba zohlednit realitu, kdy už dnes existuje mnoho rodin, kde děti mají rodiče stejného pohlaví. Ti ale dnes nemohou uzavřít zákonný sňatek a tím jsou kráceni oni i jejich děti na svých právech. Například právo o zastupování dítěte, sirotčí a vdovské důchody, právo na společné jmění manželů apod. Máme ověřenou zahraniční praxi, kdy manželství pro všechny ve 29 zemích světa funguje. Jak říkáme - nikomu to neublíží a mnoha lidem to pomůže.

Na veřejnost pronikla informace, že lidoveckého ministrovi Marianu Jurečkovi radí Aliance pro rodinu, která nechvalně proslula homofobními výroky. Je podle Vás v pořádku, aby vláda spolupracovala s takovým spolkem?

Varuji před tím. A to z několika důvodů. Každý ať si žije svůj život, jak chce a cítí. To je pro mě nedotknutelná hodnota. Svoboda, dokud není ohrožena svoboda někoho jiného. A přestože si ministerstva mají právo vybrat poradce, varuji před poradenstvím od hnutí, která jsou extrémně vychýlená na jednu stranu názorového spektra.

To už není o názoru, ale vnucování jediného pohledu na svět, vnucování lidem, jak mají žít. A to všem, i těm, kterých se jejich pohled na svět nijak netýká. Politika ministerstev - a poradci ji jistě spoluurčují - musí odrážet realitu, ne nás vracet do středověku.

Nechceme se přiblížit Polsku, kde spolek Ordo Iuris, s nímž je Aliance pro rodinu přímo spojená v hnutí Aliance pro společné dobro, plíživě středověk realizuje skrz vládní stranu. Jde o zákaz potratů a tím i šlapání po právu žen na bezpečný lékařský zákrok. Jde o zákaz sexuální výchovy ve školách. Jde o zákaz umělého oplodnění, o otevřený boj vůči skautům kvůli tomu, že nechtějí hodnotit lidi podle sexuální orientace.

Potírání lidských práv není názor, ale středověk. Proto o tom jednáme jak s ministrem Jurečkou, tak s ministrem Blažkem, protože podle posledních zpráv jsou někteří poradci z Aliance pro rodinu zastoupení i na Ministerstvu spravedlnosti.

Dál se budeme podílet i na legislativních návrzích, abychom pomohli vše vyvažovat. Víme totiž dobře, jak to tyto skupiny dělají jinde. Salámovou metodou ukrajují jednu svobodu za druhou, až by nám nezbylo nic, než poslouchat a držet krok.

Na webu Pirátů se o Vás píše, že budete prosazovat změnu legislativy v oblasti znásilnění a domácího násilí. Jak konkrétně byste chtěla zákony změnit a už máte sepsané novely?

To, co chci primárně, je opravit definici znásilnění v trestním zákoníku. V tuto chvíli totiž neodpovídá skutečným situacím a mnoho obětí, které znásilnění zažijí, mají před zákonem smůlu, protože podle zákonné definice k němu nedošlo. To není spravedlivé. Aby zákon oběti trestných činů chránil, musí co nejvíc odpovídat realitě.

Je potřeba říct, že podoba definice znásilnění prochází v naší zemi postupným vývojem. Ještě před pár lety třeba vůbec nezahrnovala možnost, že by se obětí znásilnění mohl stát i muž nebo manželka. A tenhle vývoj pokračuje dál. To, co dnes o počtech a okolnostech znásilnění víme, potřebujeme v trestním řádu promítnout tak, aby definice odpovídala skutečnosti a chránila více obětí.

Například víme, že největší počet znásilnění, až 80 %, se odehrává ve vztazích. To znamená nejen mezi partnery, ale také v rodině, mezi kamarády, nebo kolegy v práci. Tyhle případy jsou taky pro oběti nejvíc zraňující, protože takové jednání mezi známými prostě nečekají. Často zamrznou, nedokáží se fyzicky bránit.

A toto zamrznutí může být příčinou, proč během znásilnění nemusí nutně dojít ke znatelnému fyzickému násilí. Oběť pak navzdory našemu očekávání nemusí mít po celém těle modřiny. Ne nadarmo se ale říká, že znásilnění je vražda duše.

Nová definice by tedy rozhodně měla víc zohledňovat dobrovolnost a ta je nejlépe vyjádřena souhlasem. Takový souhlas nemusí být nutně vyjádřen slovně a už vůbec ne písemně, jak to někteří lidé rádi napadají a zesměšňují. Vždyť přece vyjádření souhlasu v každodenních situacích chápe každý. I takové malé dítě například moc dobře pozná, kdy má souhlas dát si ještě jeden bonbon a kdy už ne.

Je také důležité říct, že to není žádná novinka. Definici znásilnění založenou na absenci souhlasu zavedli už ve 13 evropských zemích. V dalších, včetně Slovenska, je její zavedení v nějaké fázi příprav. Například v Británii už to takto mají bezmála dvacet let. Můžeme se tedy inspirovat zahraniční praxí. Když to funguje jinde, bude to fungovat i u nás.

Na sociálních sítích se množí spekulace, že by Česko mohlo velmi zpřísnit potratový zákon (například po vzoru Polska či některých států USA). Opravdu něco takového hrozí?

Takovou spekulaci jsem nezachytila, ale pokud se takové nápady množí, je to velmi nebezpečné. Proti zpřísnění potratového zákona bych bojovala všemi možnými i nemožnými prostředky. Každá žena má právo rozhodovat o svém těle a má právo na bezpečný přístup na lékařský zákrok. Zákaz potratů totiž neznamená, že k potratům docházet nebude. Znamená to pouze to, že k nim bude docházet nelegálně a to může znamenat mnoho zdravotních rizik, včetně ohrožení životů mnoha žen.

Inflace přesáhla 14 procent a podle ekonomů má být situace ještě horší. Jaký je Váš recept na zastavení drahoty v Česku?

Máte pravdu, všechno zdražuje, inflace roste a blíží se 15 %. Zdražování není vlivem Putinovy agrese jen “kosmetické”, ale opravdu silně dopadá na všechny domácnosti. Podle dat patří mezi nejvíce ohrožené skupiny rodiny s dětmi a samozřejmě z nich jsou nejvíce ohroženi samoživitelky a samoživitelé.

Co se týče drahých energií, podle mě je velmi důležité zajistit, aby lidé mohli investovat do zateplení budov. K tomu by mohly být využity prostředky z Modernizačního fondu. Pokud budou budovy zateplené, může to lidem ušetřit až 90 % nákladů na energie. To je něco, co bývalá vláda zanedbala a na co se teď zaměřuji.

Přijde nám také samozřejmé, že část peněz, které ČEZ vydělá navíc na zdražování energií domácností, lidem vrátíme. To jsme ostatně říkali už od ledna. Z každé tisícovky zaplacené navíc skončí u státu plných 600 Kč - na příjmech z povolenek, zisku energetických firem jako ČEZ a daních. Pokud tyto peníze nevrátíme rychle lidem, hrozí naší zemi velký malér. V zimě by lidé neměli uhrazené zálohy na energie a mnoho by jich muselo být odpojeno. Pokles výdajů domácností by snížil poptávku v ekonomice a postihl by firmy, které by šokově přišly o odbyt.

Už na začátku roku Piráti volali po energetickém bonusu pro domácnosti alespoň 800 Kč měsíčně pro rodinu, který by lidé pocítili přímo na účtech za energie. To není populistická částka vycucaná z prstu, je to přesně spočítaná částka, kterou lidem můžeme vrátit ze zdrojů navíc. Tak bereme středovou politiku. Výsledek, tedy jednorázový příspěvek rodinám ve výši 5 tisíc korun na každé dítě, je kompromis, který v absolutní výši v zásadě sedí. Kompromis není ideální, ale pomoc rodinám, kterým stát žádné peníze nevrátil, je teď potřeba hlavně rychle. Strašný by by byl naopak nápad ANO, kdyby úplně odpustili daně, protože by pak lidé naopak mohli více plýtvat a elektřina by ještě zdražila. Takové návrhy, které nemají žádnou logiku, opravdu nechceme.

Vedle toho Piráti dál prosazují dlouhodobé systémové návrhy na sociální tarif, tedy zvýhodněný odběr několika prvních kilowatthodin. Nebo daňový bonus či valorizaci rodičovské a dalších podpor, aby nám občané v krizi nepropadli skrz záchrannou síť.

Na závěr jedna odlehčující otázka. Hrajete na baskytaru. Jak jste se k takovému koníčku dostala?

Dostala jsem se k tomu tak, že jsem odmala chtěla hrát na nějaký hudební nástroj, ale moji rodiče z toho nijak nadšení nebyli, tak jsem od toho upustila. Pak už mi přišlo pozdě začínat. Až o mnoho let později mi můj přítel hudebník řekl, že pokud na něco chci hrát, ať prostě hraju. A já si řekla, že to teda zkusím a popadla jsem jeho baskytaru. Nedlouho na to jsem dostala svoji vlastní a cvičila jsem pravidelně. Přiznám se, že od chvíle, kdy jsem byla zvolená, jsem si na hraní nenašla čas, ale ráda bych to změnila. Bez hudby si život neumím představit.