Diskuze: Potírání lidských práv není názor, ale středověk. Chci opravit definici znásilnění, říká poslankyně Pirátů

Dohoda mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, podle níž by Ukrajina měla přenechat Rusku Doněckou a Luhanskou oblast výměnou za zmrazení bojů na jiných částech fronty, narazila v Kyjevě na tvrdý odpor. Prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož mandát i podpora veřejnosti stojí na neústupnosti vůči ruské agresi, dává jasně najevo, že Donbas je pro Ukrajinu neoddělitelný.

Návrat kauzy Čapí hnízdo k Městskému soudu v Praze je zase o krok blíž. Vrchní soud dokončil práci na svém rozhodnutí a vrátil spis podřízenému soudu. Nedá se však očekávat, že by rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou padl před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. 

Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.

Šéf Bílého domu Donald Trump během jediného týdne hostil ruského prezidenta Vladimira Putina na summitu na Aljašce a vzápětí pozval do Bílého domu Volodymyra Zelenského i evropské lídry. Cílem bylo ukončení války na Ukrajině. Místo průlomu ale přišly rozpory, nejistota a kritika chaotického postupu. Bez příměří, jasného rámce a konkrétních záruk hrozí, že Trumpova iniciativa přinese spíše destabilizaci než mír, po němž oficiálně volá.

Evropští lídři v pondělí neřešili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jen Rusko. Řeč přišla i na Maďarsko. Podle dostupných informací se zástupci Ukrajiny a členských zemí EU obrátili na Trumpa s prosbou, aby zatlačil na maďarského premiéra Viktora Orbána v otázce ukrajinského členství v Unii. 

Evropští lídři se v pondělí neobvykle spojili a doprovodili prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu, aby znovu vymezili rámec mírových rozhovorů s Ruskem. Reagovali tím na krok Donalda Trumpa, který během předchozího jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce změnil dříve dohodnuté podmínky. Summit odhalil novou evropskou taktiku – méně konfrontace, více apelu na city a ego amerického prezidenta. 

Trumpova administrativa dala svérázně najevo, že věří v zachování sociální sítě TikTok na americkém trhu. V úterý tam spustil svůj oficiální účet Bílý dům, přestože platforma v USA čelí možnému zákazu z bezpečnostních důvodů. Trump v červnu prodloužil její životnost o další tři měsíce. 

Navzdory skutečnosti, že se dohoda o případném setkání mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem zdála být na spadnutí, aktuální vývoj nasvědčuje tomu, že optimismus může být předčasný. Americký prezident Donald Trump tak možná avizoval téměř historický úspěch příliš brzy. 

Policie se v úterý poprvé obsáhleji vyjádřila k případu pondělní vraždy seniorky na Kolínsku. Případ začal pro strážce zákona dopravní nehodou, kdy za volantem auta seděl cizinec, jemuž ale nepatřilo. Kriminalisté nyní zjišťují, zdali je dotyčný pachatelem násilného trestného činu. 

K historicky průlomovému jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem by mohlo dojít již v příštích dvou týdnech. Informaci oznámil americký prezident Donald Trump po pondělním setkání se Zelenským a sedmi evropskými lídry v Bílém domě. Přesto však zůstávají klíčové otázky nezodpovězené – především kdy a kde se očekávaný summit uskuteční.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o uzavření dohody, která by zastavila boje na Ukrajině. Rusové už se ostatně ošívají, když je řeč o formátu případného jednání s Ukrajinci v čele s jejich prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

Tropické teploty si dnes podle ČHMÚ.cz užijeme tento týden naposledy. Ve zbylých dnech mohou denní maxima klesnout i po 20 stupňů.

Donald Trump jednoznačně vyloučil, že by Spojené státy vyslaly své vojáky na Ukrajinu jako součást bezpečnostních garancí. Tím do značné míry zmírnil svůj předchozí slib, který evropští spojenci označili za významný pokrok ve snaze ukončit ruskou invazi.

Švýcarsko se opět nabídlo, že se stane hostitelem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Švýcarský ministr zahraničních věcí Ignazio Cassis pro televizi SRF uvedl, že země je připravena setkání uspořádat, a to i s účastí ruského prezidenta Vladimira Putina. Dodal, že je Švýcarsko vděčné za projevenou důvěru a opakovaně dalo najevo svou ochotu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno navštívil Bílý dům, kde se setkal s Donaldem Trumpem a dalšími evropskými politiky, aby jednali o ukončení války. Jednání se konala jen několik dní poté, co se Trump v odlehlé Aljašce sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Navzdory počátečnímu optimismu, se schůzka neposunula k žádným konkrétním závěrům ohledně bezpečnostních záruk nebo dosažení míru. Přesto se zdá, že se v některých oblastech přece jen něco změnilo.

Francouzský prezident Emmanuel Macron upozornil, že následujících patnáct dní je kritických pro vytvoření konkrétní podoby bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Evropští spojenci se na nich budou podílet také s Američany. Podle Macrona se na provedení potřebných operací připravují mimo jiné Britové, Francouzi, Němci a Turci. 

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je kromě bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nutné pracovat i na dalších protiruských sankcích pro případ, že Moskva nebude chtít válku ukončit. Fiala to uvedl na sociální síti po pondělních jednáních v Bílém domě. 

Rusko v noci na úterý zaútočilo proti ukrajinskému území celkem 270 drony a raketami, Ukrajinci odpověděli útokem proti rafinerii společnosti Lukoil ve Volgogradu. Informovali o tom ukrajinští a ruští představitelé jen několik hodin poté, co se prezident Volodymyr Zelenskyj a další evropští lídři setkali s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, aby hledali cestu k ukončení války na Ukrajině. 

Tragédie se v úterý stala ve finském parlamentu. Ve věku 30 let zemřel poslanec Eemeli Peltonen. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Upřímnou soustrast rodině zesnulého vyjádřil i premiér.