Jeden z finančních citátů, které i renomovaná globální média řadí do seznamu pravých, říká, že peníze a moc nás nezmění, jen odhalí naše pravé já. A české pravé „Já“ možná odhalil mezinárodní průzkum sázkové společnosti Sazka, který se zaměřil na vnímání bohatství Evropany. Podle výsledků průzkumu by se Češi cítili „šťastní“, když by se hodnota jejich majetku pohybovala okolo deseti milionů korun. Otázka je, zda tomu tak je. Třeba podle výsledků indexu štěstí (World Happiness Index) platilo, tedy v roce 2021, že Češi byli šťastnější než Američané. Uvidíme proto, jak se po roce 2022, kdy do každodenní reality dopadaly důsledky souběhu několika vážných krizí, které svět za desetiletí nepoznal, projeví v posouzení vlastního štěstí.
Výsledky zmiňovaného mezinárodního průzkumu Sazky zveřejnil server Aktuálně.cz s tím, že Češi jsou ve srovnání se svými evropskými sousedy ze Slovenska, Itálie, Německa a Finska „celkem skromní“. Tak už vidím ty úsměvy a prohlášení: „Vidíš Pepo, já jsem ti to říkala, že nejsme chamtivý, když pořád přemýšlíme o tom, jak si ještě koupíme další auto a chatu v Krkonoších.“
Minulý rok v létě zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) zprávu o tom, že v důsledku covidové pandemie se v tuzemsku zvýšila hodnota úspor domácností. Podle dat třicet procent Čechů odhadovalo výši svého majetku na jeden až pět milionů korun, přes osm procent lidí ho ocenilo na pět až deset milionů. Pro představu, tehdy ČSÚ uvedl, že hrubé úspory českých domácností narostly o 217,1 miliardy korun na 597,8 miliardy korun.
Nebudu chodit okolo horké kaše. Možná jste to totiž už slyšeli. Bez ohledu na průzkumy a data. Tak tedy: Nejsme chudí. Můžete namítnout, že oproti „západním“ zemím v Evropě, jsme možná v dobrém „středu“, ale ne na špičce bohatství. A o tom to právě je. I když i podle dat tuzemského finančního a cenového regulátora, tedy České národní banky, vklady českých domácností v bankách od března roku 2015 nepřetržitě stoupají a jejich hodnota k prvnímu únoru letošního roku činila 3,28 bilionu korun, což je o 22 miliard víc, než měli lidé na kontech na začátku letošního roku, je otázka, zda jsme šťastní u deseti milionů nebo více, spíše otázkou toho, zda nám stačí to, co máme,
Mezinárodní průzkum společnosti Sazka ukázal, že Češi mají pocit největšího blaha (tedy štěstí?) při čisté měsíční mzdě, která začíná číslovkou sto dvacet tisíc korun. Kdo z vás to má, přátelé, že? Data ČSÚ třeba říkají, že průměrná mzda za minulý rok činila 37 839 korun, meziročně o 6,1 procenta víc. Ale dosti čísel.
O povaze obyvatel České republiky mohou svědčit hodnotící komentáře o výsledcích oněch průzkumů o štěstí. Tak třeba u té „snové“ čisté průměrné mzdy je zajímavé to, že výše mzdy, která z člověka udělá bohatého, se většina respondentů, „téměř shodla“ ‒ ta začíná na částce 120 tisíc měsíčně. Podobnou částku Češi vnímají i jako hranici "štěstí" a „nejšťastněji by se cítili s příjmem 126 tisíc korun čistého“.
Ti, co rádi čtou (a věřím, že takových lidí je většina) všechny zprávy, a nejen o bohatství, až do konce, najdou i ve výše uvedeném odkazu hodnocení psychologů o tom, co vlastně názory a postoje k bohatství vypovídají o „našem člověku“.
A nedá mi to, aby tato slova, necitoval: „Peníze, stejně jako sláva nebo moc, jsou katalyzátorem naší stávající osobnosti. Pokud dáváte na charitu s nízkým platem padesátikorunu, budete dávat jako bohatý člověk mnohem více. Pokud jste lakomí a nedáváte nic, nebudete dávat ani jako člověk bohatý. Jste-li bázlivý, bohatství váš strach ze života jen znásobí, a jste-li pošetilý, vaše pošetilost bude díky bohatství daleko více vidět, protože ji můžete proměňovat v pošetilé nápady a investice,“ řekl serveru Aktuálně.cz psycholog Dalibor Špok. Pravda, že? A platí pořád. Je to dobré mít pořád taková slova na paměti.
Související
Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum
CVVM: Lidé se hlásí spíše k pravici než levici. Velkou roli hraje životní situace
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Počasí: V zahraničí už padl. Současná vlna veder může za pár dní překonat absolutní rekord i v Česku
před 56 minutami
Střelba v Ostravě. Muž zranil ženu, policisté ho našli mrtvého
před 1 hodinou
Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO
před 2 hodinami
OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy
před 3 hodinami
Extrémní počasí peče Evropu. Francie zaznamenala absolutní rekord, Británie uzavřela školy
před 3 hodinami
Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá
před 5 hodinami
Počasí: Do Česka míří extrémní tropy, naměřit můžeme až 39 stupňů
včera
Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu
včera
Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů
včera
Dagmar Havlová odebrala Knihovně souhlas s užíváním jména exprezidenta
včera
Dustin Hoffman bude hvězdou karlovarského festivalu. Obdrží Křišťálový glóbus
včera
Nové informace. Učitel, po němž pátraly desítky hlídek, spolupracuje s policií
včera
Karel III. jako první britský král odtajní daňové přiznání, oznámil palác
včera
Počasí může v části Česka způsobit požáry, varuje ČHMÚ. Výstraha platí do odvolání
včera
Meloniová je jen špičkou ledovce. Jak Trump přichází o partnery, s nimiž budoval přátelství desítky let?
včera
Zelenskyj kvůli diplomatickému sporu s Nawrockým odmítl jet na konferenci o obnově Ukrajiny
včera
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
Aktualizováno včera
Policejní manévry kvůli ozbrojenému muži jsou u konce. Našli ho v Praze
včera
O žalobě Pavla na vládu už informují i světová média
včera
Londýn se v extrémním počasí doslova vaří, lidstvo čelí souběhu dvou krizí, varoval šéf OSN
Generální tajemník OSN António Guterres v hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že britská metropole se kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí, kterými jsou klimatická krize vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetická krize odhalující pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle něj společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev šéfa OSN se časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která zasáhla západní Evropu.
Zdroj: Libor Novák