ROZHOVOR | V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Jak moc velkým problémem je pro Čínu válka na Ukrajině z geopolitického hlediska?

Čína určitě nemá radost z toho, co Rusko rozpoutalo. Jestli si něco Čína geopoliticky nepřeje, tak je to návrat studené války. Čínští komunisté to tak dekády píší do svých strategických dokumentů, které jsou pro režim významně důležité - byť bychom si mohli myslet, že ne. Čína samozřejmě sdílí některé obavy spolu s Ruskem - například z rozšiřování NATO nebo zasahování spojenců do oblastí, které považuje za bytostně důležité (například Jihočínské a Východočínské moře).

Zároveň nemá Čína prakticky jakékoliv jiné důležité spojence - všechny ostatní mocnosti druhého řádu (Kanada, evropské státy, Japonsko, Brazílie, ale i Indie) jsou buď plně zakomponovány do západních struktur, anebo se k nim blíží. I s Ruskem má navíc Čína řadu problémů - například nedořešenou válku z roku 1969 nebo komplikovanou otázku pronikání Číňanů na Sibiř. Proto se domnívám, že byť Čína nikdy plně nepodpoří západní sankce a pozici, stejně obezřetně se bude chovat vůči Rusku.

A z ekonomického úhlu pohledu?

Ekonomicky je pro Čínu Rusko důležité jako zdroj nerostných surovin - a to nemůžeme podceňovat. Nicméně hlavním exportním partnerem pro Čínu jsou Spojené státy, kam vyváží necelou pětinu všeho svého zboží. Do Ruska vyváží necelé 2 procenta. Z Ruska navíc Čína nezíská vyspělé technologie a další výrobky s přidanou hodnotou, které se vyrábí jen na Západě. Tudíž byť se dá očekávat rozšiřování čínsko-ruských obchodních vztahů zejména v oblasti dovozů zdrojů do Číny, pro Peking je mnohem důležitější držet otevřený systém světového obchodu.

EU varovala Čínu, aby Moskvě neposkytla podporu. Poslechne Peking? Jak velké je riziko obcházení přísných sankcí, které Západ uvalil na Rusko?

Nějaká podpora pro Rusko se dá od Číny očekávat - přecijen jak jsem říkal výše, sdílí spolu některé strategické zájmy. Nemyslím si ale, že by Čína Rusko otevřeně podporovala dovážkami důležitých zbraňových systémů. Podporu bych viděl spíše na ekonomické úrovni, případně skrze dodávku vybraných komponentů či součástek použitelných ve vojenském průmyslu. To riziko obcházení sankcí tady je, ale jak je zřejmé ze všech indikátorů a i z ruské reakce, západní sankce mají nebývalý dopad na ruskou ekonomiku a i když Čína může jejich část odklonit např. pomocí ruským bankám,  celou zemi jistě nezachrání.

Tvrdí se, že by Čína mohla Rusku poskytnou vojenskou pomoc. Jak by přesně vypadala? Čína by patrně přímo vojáky do Evropy neposlala…

Vojáky by zcela jistě neposlala. Jak jsem psal výše, dá se očekávat zejména ekonomická, případně nějaká méně významná bezpečnostní pomoc zejména skrze dodávky komponentů do zbraňových systémů, techniky či munice.

Může váhavý postoj Číny k válce na Ukrajině nějak pošramotit vztahy mezi Moskvou a Pekingem?

Rusko si nyní nemůže vybírat - nikdo jiný mu nezůstal. Hlasování v OSN bylo zřejmé - spojenci Ruska jsou nyní Eritrea, Syrie, Severní Korea a Bělorusko - to není nejlepší parta. Rusko se zkrátka s invazí stalo na Číně více závislé, než by si přálo, a nemůže si dovolit si Peking zprotivit. Trpělivost by mohla dojít spíše Číně, zejména pokud by na tu válku ekonomicky doplácela, ale ani tak si nemyslím, že by se vztah Ruska s Čínou měl do budoucna významně oslabit. Buď zůstane, nebo bude posilovat.

Jak je čínská veřejnost informována o vojenském konfliktu na Ukrajině?

V porovnání s evropskou veřejností jistě spoře. Byť ve zprávách v Číně válka je, nepodává se stejným způsobem jako v Česku. Nedá se ale úplně říci, že by v Číně byla stejná propaganda, jako v Rusku.

Šířily se i v Číně ruské dezinformace?

Ano, šířily se tam možná více než kde jinde na světě. Ruské báchorky o tom, že Ukrajinci vyrábí biologické a chemické zbraně, případně různé hoaxy o fašismu, kterými Rusové svět častovali, se uchytily i v Číně, zejména mezi mladými nacionalistickými lidmi na síti Weibo. Pro mnoho z nich to bylo příjemné vysvětlení toho, čemu chtěli věřit - tedy že má Západ postranní úmysly, osnuje zlo proti Rusku a Číně a tak dále. I v Číně je ale početná část veřejnosti, která hoaxům nevěří.

Když odbočíme od Číny, jakou měrou rezonuje válka na Ukrajině v asijském regionu? Který státy stojí jasně na straně Ukrajiny a proč?

Prakticky všechny, možná snad s výjimkou vojenské junty v Myanmaru či Kambodži. Reakce u některých byla možná pomalejší než u evropských spojenců - například u Jižní Koreji. U jiných, zejména u Japonska, byla reakce mnohem silnější než po ruské invazi na Krym v roce 2014. Japonsko zmrazilo 6 procent ruských zahraničních rezerv a plně se přidalo k západním sankcím - to v roce 2014 takto razantně neudělalo. Jak se válka prodlužuje, tak se ale v mnoha státech vrací na stůl otázka ekonomických dopadů, a i u Japonska je vidět, že s další silnější podporou váhá a naopak se snaží nezrušit některé z rozjetých bilaterálních projektů s Ruskem jako jsou ropné Sakhalin 1 a 2.