KOMENTÁŘ | O ruinování Česka už se Babišovi lidé postarali. Přesto volají po ještě větším zadlužení

Vysoké tempo zadlužování státu a absence hledání úspor představují vážné ohrožení stability veřejných financí v dlouhodobém horizontu. Tahle věta je pro tento komentář, jak se říká mezi analytiky, fundamentální. A navíc ‒ všechny výroky nepocházejí z dílny žádné nyní vládnoucí politické strany, ale od Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) České republiky.

Přesto, že tak nějak všichni v této zemi dneska vědí, kdo a proč děsivá čísla o dluzích země zavinil a způsobil, na reakcích lidí třeba na sociálních sítích to není znát. Tam se to hemží čím dál tím agresívnějšími a stále více nenávistnými (proti současným politikům) výroky o tom, že vláda nic nedělá proti rostoucím cenám paliv a potravin a řeší jen „tu válku na Ukrajině“. Někteří doslova volají po tom, aby se i tady mohlo jezdit za takové ceny jako v Maďarsku či Polsku a dali se tu kupovat levně potraviny a vůbec všechno.

A to tu můžete doslova horem dolem psát o tom, že třeba zastropování cen, odpuštění DPH či jeho razantní snížení u vybraného zboží a služeb (jako to mají právě v tom Maďarsku a Polsku) si jako země nemůžeme dovolit, pokud nechceme, aby za několik měsíců skočila čísla inflace třeba na padesát či šedesát procent a ceny v obchodech za základní potraviny vyskočily do výšin, o kterých ti, anonymní křiklouni, nemají ani tušení, leč marně.

Můžete nad tím mávnout rukou a říct: „Anonymní žvanilové přece nestojí za to, zvláště v těchto těžkých časech, aby si s nimi člověk lámal hlavu.“ A možná, že budete mít pravdu. Anonymita na internetu je občas pěkně podlá a zasévání nenávisti mezi sociálními vrstvami lidí tu máme po zvolení některých tuzemských ústavních činitelů před osmi až devíti lety, taky už pěkně dlouho. Jenže ‒ když pak každý vidí vystoupení lidí z ANO a SPD, kteří vlastně aktivně schvalovali a podíleli se na oněch výše zmíněných dluzích, jak se plameně domáhají řešení nejen energetické ale i cenové a nyní i válečné krize návrhy vesměs mířícími znovu k dalším smutným metám šíleného zadlužení s odkazem na to, že je to pro lidi, není asi divu, kde Vox populi čerpá náměty ke svým zkratkovitým výkřikům. Nikdo z oněch zmiňovaných odborníků už totiž vesměs nedodá, že ty dluhy, které státu vzniknou, pak budeme platit my všichni.

Jak jsem ale psal, možná je nejlepší nad tím mávnout rukou. I když při hlubším zamyšlení právě nad problematikou řešení rostoucích cen a zadlužení, se (zase a znovu!) ukazují stále nemizící domácí „rezervy“ u povah lidí. Tak třeba neochota politiků přiznat si vlastní prohřešky a podle nich upravit své chování ‒ navrhl třeba někdo z nynější opozice, která při vládní expozici zasekla do financí eráru pořádně hlubokou rýhu, opravdu nějaké přijatelné řešení pro rostoucí ceny komodit, služeb nebo potravin, které by reflektovalo osudově chybné předchozí rozhazování veřejných peněz?

Tušíte jistě sami, že volat po zrušení DPH u popsaných položek, byť by to bylo jistě pro veřejnost zajímavé, není kvůli popsaným číslům zadlužení státu přijatelné. Anebo ‒ chamtivost. Opravdu jenom kvůli tomu, že nemůžeme jezdit do práce autem třeba za 28 korun za litr (jako dřív), nám nevadí, že po ještě větším zadlužení státu, které by po navrhovaném zastropování cen, či zrušení DPH u paliv či potravin vzniklo, volá právě ex-ministryně financí Alena Schillerová, která utratila z veřejných zdrojů (tedy peněz nás všech), mimo jakékoliv schválení, miliony korun, aby získala „pěkně“ fotky na sociální sítě?

Jistě, že je zvláště dneska těžké zeptat se sám sebe, jestli je mi jedno, že podle Nejvyššího kontrolního úřadu rychlé tempo meziročního růstu běžných výdajů českého státního rozpočtu, ke kterému došlo právě na vrcholu vlády hnutí ANO, ČSSD s podporou KSČM a někdy i SPD, lze označit za znepokojivé i z toho důvodu, že rok 2020 nastavil velmi vysokou srovnávací základnu a přijatá ekonomická omezení proti šíření covidu byla v roce 2020 rozsáhlejší.

Položili jste si, milí čtenáři, kdo to všechno uhradí? Fakt nám nevadí, že po zkratkovitých řešeních problémů, které k ničemu na konci nevedou, volají právě ti, kteří nejvíce mohou za to, že schodek státního rozpočtu této země se meziročně zvýšil o nad plánovaných víc než 52 miliard korun, přestože ekonomická omezení kvůli pandemii covidu-19 loni nedosahovaly takové míry jako o rok dřív? Ti, kteří navzdory všemu ještě požadují po současné vládě, aby seniorům věnovala jednorázový příspěvek? 

Když by byl člověk pesimista, konstatoval by, že je to marný, je to marný, je to marný. A to Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval, že na schodku se podílel hlavně růst běžných výdajů téměř o 60 miliard korun, zatímco výdaje na investice meziročně vzrostly o 4,5 miliardy. Zvlášť jasně to podle citovaného úřadu dokládá stav státních zaměstnanců z let 2017 až 2020. Tehdy se totiž jejich počet zvýšil téměř o 32 000 a celkový objem peněz na platy vzrostl zhruba o 66 miliard korun.

Ale aby to nevypadlo, že někomu straním. I pro současné vládní politiku je tu hodně významné varování i doporučení Nejvyššího kontrolního úřadu. Kontroloři totiž podle ČTK opakovaně upozorňují na významné nedostatky ve finančním řízení státu, které výrazně ohrožují stabilitu veřejných financí. Jde o to, že výsledky kontrol NKÚ za rok 2021 ukazují v řadě oblastí na dlouhodobé, často systémové problémy, které pro ČR představují nedostatečně využitou příležitost šetřit veřejné prostředky. Jde prý hlavně o odstranění neúčinných a dlouhodobě zaběhnutých postupů. Jako příklady, nechť slouží nehospodárné nákupy, digitalizace nezmodernizovaných nákupů, neúčinné kontroly některých institucí nebo nedůsledný přístup k vlastnické politice státu.

Mluvit o tom, že nesmíme promarnit příležitost je sice nutné, ale ještě „nutnější“ je začít opravdu něco dělat. Digitalizace státu nesmí usnout ani kvůli ruskému agresorovi na Ukrajině. Správné systémové nastavení nákupů, procesů a dalších na státní finance nastavené operace, musí být uskutečněno bez odkladů. A nejlépe hned. Jedině tak totiž budou všichni, a to nejen anonymní křiklouni a vyndavači sprostých slov na sociálních sítích, ale i poltická opozice, volající po ještě větších dluzích, byť by byly líbivé pro populaci, zbaveni jejich populistických výkřiků.