KOMENTÁŘ | Kyjevská mise může Fialu katapultovat na Hrad a Babiše nasměřovat za mříže. Šéf ANO hraje o svobodu

Jeho odvaha nepřestává rezonovat. Aplaus neutichá. Statečná cesta premiéra Petra Fialy do Rusy rozstříleného Kyjeva, v němž riskoval svůj život, může výrazně promluvit do souboje o Hrad. Z profesora politologie, jehož osobní povzbuzovací mise za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ohromila i jeho dosavadní odpůrce, se stává horký favorit na prezidentský úřad, ačkoli o něm doposud nikdy nehovořil, ani o něm neuvažoval. Není ale žádnou sci-fi, že právě Fiala by mohl Andreji Babišovi uštědřit tvrdou porážku, která by mohla znamenat, že by někdejší ministerský předseda byl před orgány činnými v trestním řízením ohledně Čapího hnízda mnohem zranitelnější, zvláště když státní zástupce Jaroslav Šaroch celý případ dnes poslal k soudu. Babiš začíná hrát o svoji svobodu, neboť Fiala by jej svým triumfem mohl nasměřovat za mříže, šéf Hnutí Ano by si nemohl udělit milost. ODS či koalice Spolu najde kandidáta na premiéra snadněji než na prezidenta. Byl by velkou škodou ignorovat Fialovu klidnou sílu v bitvě o Hrad. Jednalo by se o hazard.

Na scéně se může objevit silný soupeř, jehož jméno v kontextu s prezidentskou volbou ještě před týdnem málokdo vyslovoval. A Andrej Babiš, který pomýšlí na post hlavy státu, by jeho nominaci neslyšel rád. Zvláště, když žalobce Jaroslav Šaroch poslal po letech vyšetřování kauzu Čapí hnízdo k soudu. Upřímně, do kyjevské mise, kdy Petr Fiala společně s ministerským předsedou Polska Mateuszem Morawieckým, vicepremiérem Jarosławem Kaczyńskim a premiérem Slovinska Janezem Janšou cestovali vlakem do ukrajinské metropole za Volodymyrem Zelenským, nedávalo logiku, aby se někdejší rektor Masarykovy univerzity v Brně zapojoval do prezidentské předvolební kampaně.

Nad premiérem nyní ční jen Masaryk s Havlem

Fiala se ale přes noc stal hvězdou, o níž píší nejen přední globální média, ale klaní se mu i světoví politici. Kyjevská mise jej může katapultovat na Hrad. Český premiér totiž rázem dostal zemi do centra pozornosti, na samém výsluní se stát uprostřed Evropy vyhříval naposledy za Václava Havla, který se těšil obrovskému respektu. Od jeho prezidentování prestiž Česka upadala, až vadla. Není divu, když nejvyšší ústavní představitel Miloš Zeman za Babišovy tolerance přibližoval národ i k ruskému diktátorskému režimu, proti němuž se právě Ukrajina brání.

Koalici Spolu v čele s ODS by už mělo dojít, že žádného silného protikandidáta vůči Andreji Babišovi z klobouku nevytáhnou. A současní nominanti tvoří především jen jakési křoví pro souboj o Hrad. Adrenalin do prezidentské kampaně může překvapivě napumpovat právě Petr Fiala. Muž, který si na rozdíl od Babiše nepotrpí na prázdné, populistické fráze. Místo nich raději koná, jak dokázal při kyjevské cestě, kterou zastínil i evropské velikány, jakými jsou německý kancléř Olaf Scholz či francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří chtějí válku řešit od stolu, z tepla svých úřadů a myslí si, že velkým množstvím telefonátů přesvědčí Vladimira Putina, aby přestal vraždit. Fiala dal cestou alespoň na chvíli zapomenout, že Česká republika neplní závazek, který slíbila v NATO, dávat do roku 2024 na svou obranu dvě procenta HDP.

Podceňovaný profesor politologie, jemuž se mnozí vysmívali, že jakékoli charisma jej minulo, se náhle stává jedním z evropských lídrů, k němuž vzhlíží i renomovaní státníci. A bylo by škodou, aby se Fialova popularita krčila jen ve Strakově akademii. Měla by se přesunout na Hrad, kde by zemi ještě více zviditelnil a vůbec by nevadilo, že prezident nemá takové pravomoci jako premiér. Není pochyb, že šéf ODS jednou vstoupí do učebnic dějepisu, v nichž žáci mnoho statečnějších politiků nenajdou. Snad jen Tomáš Garrigue Masaryk s Václavem Havlem autoritativně ještě ční nad premiérem Fialou. Jinak moc chrabrých státníků ani bývalé Československo v klíčových historických momentech nemělo. Stačí si vzpomenout na Emila Háchu, který se v březnu 1939 zhroutil před Hitlerem, anebo na Edvarda Beneše, jenž se nechal seřvat Klementem Gottwaldem a rázem předal v únoru roku 1948 komunistům moc. Hrdinně se nezachovala ani tvář pražského jara Alexander Dubček, který po invazi v roce 1968 nenašel odvahu Sovětům vzdorovat a po únosu poslušně podepsal takzvaný Moskevský protokol, schvalující okupaci jako bratrskou pomoc.

Téměř dvacet let po Havlově odchodu z politické scény musela Česká republika čekat na politika, jemuž budou tleskat i ti, kteří s ním původně nesympatizovali. Jemuž budou aplaudovat i ve světě. A přitom příchod Petra Fialy po pádu Nečasova kabinetu, který následoval po zásahu na Úřadu vlády ČR, téměř nikdo nezaregistroval. Když na olomouckém sněmu, kde byl před osmi lety zvolen do čela strany, hřímal, jak ODS pozvedne a dostane ji zpět od formy, mnozí jeho rétoriku měli za obyčejnou frázi a smáli se. Jeho kritici poukazovali na absenci jakéhokoli charizmatu.

Fiala má ale v sobě neviditelnou sílu, nepanikaří, což je jeho hlavní triumf. Pokud je o něčem přesvědčený, jde tvrdě za svým cílem, i když je veřejnost přesvědčena o opaku. Dokáže ignorovat i varování bezpečnostních služeb, které cestu na Ukrajinu považovaly za hazard. Většina jej nebrala vážně ani loni, když před podzimními sněmovními volbami vyhlašoval, že koalice Spolu vyhraje a on se stane premiérem. Někdy připomínal zaseknutou gramofonovou desku, ale čas ukázal, že nemluvil jen tak do větru, vše měl jako politolog zanalyzované, dokonale přečtené. Stejně jako misi do Kyjeva za Volodymyrem Zelenským, k němuž se většina Západu otočila zády a konejší jej především frázemi či modlitbami za ukrajinský lid.

Rusové vraždí děti, předseda řeší zavřenou poštu

V kontextu s Fialovou rozvážností je více než varovná představa, že by se Andrej Babiš, byť svoji kandidaturu rovněž nevyhlásil, stal hlavou státu. Jeho aktivita poté, co jej dnes žalobce Jaroslav Šaroch v kauze Čapí hnízdo posílá před soud, bezpochyby zesílí, aby si při případném triumfu udělil milost. Může získat i nové příznivce, kteří začnou Babiše vnímat jako mučedníka a do této role se bývalý ministerský předseda může rád pasovat. Oba politici se ale liší jako noc a den. Zatímco Fiala za normalizace vydával samizdat, navštěvoval podzemní univerzitu, na Babišovi lpí podezření, že byl agentem StB a navíc mu z kapsy vykukovala rudá knížka KSČ, která mnohým zajišťovala slibnou kariéru i moc. Právě proto musel bývalý ministerský předseda pokládat věnce a květiny k výročí 17. listopadu na Národní třídě pod rouškou noční tmy, aby mu lidé skandováním nepřipomínali jeho temnou minulost. Na Fialu lidé jistě nebudou házet vajíčka jako na jeho předchůdce, kterého kritici v Průhonicích na předvolebním mítinku zasypali vejci, a tak se Babiš musel schovat za asistence policie a těžkooděnců.

Není tak těžké si představit, jak by si Babiš počínal, kdyby tragická válka vypukla o rok dříve, kdy ve Strakově akademii zmateně řídil koronavirovou pandemii, pod jehož vedením zemřelo přes třicet tisíc občanů. Šéf Hnutí ANO by se pravděpodobně tak vehementně nevymezoval proti ruské vojenské agresi na Ukrajině. Prezident Zeman by nemusel pod jeho exekutivou otočit jako nyní a Babiš by musel brát ohledy na poslance KSČM a SPD, kteří nepřímo podporovali jeho vládu. Ti by nedovolili, aby se Vladimir Putin tak ostře hanil jako je tomu nyní. Babiš by prostě zřejmě asi opatrně našlapoval, a když by se menšinová koalice dopustila přešlapu, který by mezi veřejností rezonoval, rodák z Bratislavy by tvrdil, že za nic nemůže, že to oni a jeho reklamní guru Marek Prchal by vše doprovodil vzorně napsaným PR. Ani náhodou by do vlaku mířícího do Kyjeva s Poláky a Slovincem nenastoupil. Andrej Babiš nikdy za svého působení ostře nevystoupil proti Zemanově orientaci k diktátorským režimům jako je Čína či Ruská federace. Věděl, že jako trestně stíhaný premiér ohledně Čapího hnízda, musí hradnímu pánovi přikyvovat, aby si jej nerozhněval. Čeho je schopný, dokázal v roce 2017, kdy měl pravděpodobně svého syna  jako představitel země, která je součástí Evropské unie a NATO, nechat zavléci na anektovaný Krym, aby nemohl vypovídat v údajné kauze dotačního podvodu. Právě na Krym, s jehož okupací se Fiala nedovede smířit a neustále na ruský zločin z roku 2014 poukazuje. Oligarcha téměř mlčením přešel i čínský výhrůžný dopis tehdejšímu předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, aby neletěl na Tchaj-wan, který Peking neuznává a považuje ho za jednu ze svých provincií. Podivnou Kuberovu smrt ani nerozebíral.

Babiš, jenž se v roudnické kanceláři každé pondělí promění v mesiáše, aby podle svých slov konečně někdo pomáhal lidem, na něž osm let, kdy byl ve vrcholné politice, neměl asi čas, se ztrapňuje i nadále. V době, kdy Putinův režim nepřestává na Ukrajině vraždit nevinné, včetně malých dětí, upozorňuje se svým komparsem z Hnutí ANO, jak za drahý benzín může Fialova vláda, a to i ve dnech, kdy Natural o několik haléřů klesá. Vrcholem jeho neschopnosti byl uplynulý víkend, kdy po propuštění z IKEMu národu oznamoval, jak je Česká pošta nezodpovědná, když neoznámí odstávku a on šel v sobotu ráno na ni zbytečně. Úřad jej vyvedl z omylu a dokázal, jak v médiích a na sociálních platformách o uzavření řádně a včas informoval. Je ostudné, že předseda Babiš řeší zavřenou poštu a naprosto se nevyjádří k bezprecedentnímu ruskému bombardování divadla v Mariupolu, v jehož úkrytu se tísnily matky s dětmi a seniory. A toto by měl být český prezident? Nyní po oznámení státního zástupce Jaroslava Šarocha, který Babiše v kauze Čapí hnízdo posílá k soudu, je více než jasnější, že šéf Hnutí ANO bude na hlavu státu kandidovat, aby si případně mohl udělit milost.

Nikdy nepodceňuj komiky a profesory v politice

Naštěstí pukly ledy a na scénu vstoupil Petr Fiala. Ano, kohokoli adorovat či zbožťovat je nebezpečné, jak ukázala historie. Současný premiér se ale při návštěvě Ukrajiny zachoval více jako člověk, než jako politik. Absolutně nekalkuloval, jestli mu mise do Kyjeva přinese nějaké body. Jako občan Petr Fiala cítil, že je nutné lidsky povzbudit zoufalého Volodymyra Zelenského, který marně žádá velmoci o větší podporu. Je skvělé, že Fiala zůstává empatickým, a to i v době, kdy se některým premiérům po zvolení z moci zamotala hlava.

Právě kyjevské putování odhalilo i jednu nevídanou věc: Petr Fiala oplývá charismatem a nikoli malým. Hřímat fráze, umí každý, ale vydat se do válkou zmítané země, vyžaduje odhodlání a kus hrdinství, kus chlapáctví. Navíc se s jeho jménem pojí dvě výrazné události, které ovlivnily svět. Do Kyjeva se vydal 15. března, tedy v den kdy v Čechách, na Moravě a Slezsku započala v roce 1939 německá okupace, a tehdejší politici mlčeli, zatímco při 83letém tragickém výročí vyhlášení protektorátu současný premiér konal. Nebyl zticha jako jeho političtí předchůdci. Reminiscence je nabíledni. A pak je tu ještě jedna kuriozita, Fiala vstoupil do ODS téměř před devíti lety, a to 7. listopadu, tedy v den, kdy v Rusku vypukla bolševická revoluce VŘSR. Česká republika neměla doposud premiéra, který by se tak ostře proti komunismu vymezoval a upozorňoval na jeho hrozbu.

Není ale žádnou sci-fi, že právě Fiala by mohl Andreji Babišovi uštědřit tvrdou porážku, která by mohla znamenat, že by někdejší ministerský předseda byl před orgány činnými v trestním řízením ohledně Čapího hnízda mnohem zranitelnější,  zvláště když státní zástupce Jaroslav Šaroch celý případ dnes poslal k soudu. Babiš začíná hrát o svoji svobodu, neboť Fiala by jej svým případným triumfem mohl nasměřovat za mříže, šéf Hnutí Ano by si po prohře tak nemohl udělit milost. ODS či koalice Spolu najde kandidáta na premiéra snadněji než na prezidenta. Bylo by velkou škodou ignorovat Fialovu klidnou sílu v bitvě o Hrad. Jednalo by se o hazard.

Válka na Ukrajině zrodila novou politologickou poučku, jak vtipně poukázal reportér Seznamu Václav Dolejší. Nikdy nepodceňuj komiky (Volodymyr Zelenskyj) a profesory v politice (Petr Fiala). Jedno je jisté už nyní, jediný, kdo může Andreje Babiše porazit v bitvě o prezidentský úřad a případně ho dostat za mříže, je Petr Fiala, který by svému letitému soupeři milost s největší pravděpodobností neudělil. Kyjevská mise tak může zcela zničit Babiše, a to nejen jako politika, ale i jako člověka.

Související

Petr Macinka Komentář

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

komentář Petr Fiala (ODS) Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

před 4 hodinami

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

před 5 hodinami

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

před 6 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

před 8 hodinami

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

před 16 hodinami

včera

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

včera

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

včera

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

včera

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

včera

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy