Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Zatímco v minulosti bývalo sucho spojováno především s nízkým množstvím srážek, poslední zima v západní Evropě byla naopak bohatá na deště. Odborníci proto upozorňují, že klimatická změna mění samotnou definici sucha, kde hlavní roli přebírají právě vysoké teploty. Současná situace v západní Evropě je podle analýzy klasifikována jako extrémní, zatímco ve světě nepoznamenaném klimatickou krizí by šlo o sucho mírné.

Hodnocení zachycuje stav do konce června, tedy na počátku léta, přesto jsou dopady již nyní velmi výrazné. Řada zemí zavedla nouzová omezení pro spotřebu vody a na většině území jižní Anglie platí zákaz používání zahradních hadic. Španělsko a Francii zasáhly ničivé lesní požáry a zemědělci potýkající se s rekordně suchou půdou očekávají obrovské ztráty. V celé Evropě má přijít vniveč zhruba devět milionů tun obilí, přičemž Francii čeká nejhorší sklizeň kukuřice za posledních padesát let a rumunští zemědělci přišli o úrodu na více než milionu hektarů.

Klesající hladiny řek po celé Evropě navíc omezují výrobu čisté energie ve vodních elektrárnách a komplikují nákladní lodní dopravu. Řeka Rýn v nizozemském Lobithu dosáhla nižší hladiny než při historických horkách v roce 1976. Vědci varují, že tyto poruchy mohou vyhnat nahoru ceny potravin a energií, což nejvíce zasáhne domácnosti s nízkými příjmy.

Spojení mezi lidskou činností způsobenou klimatickou krizí a vysušováním evropského léta je podle výzkumníků jednoznačné. Dominik Schumacher z univerzity ETH v Curychu pro The Guardian uvedl, že neobvyklé vysušování půdy začíná již na jaře, ještě před příchodem samotného léta. Zvyšující se teploty vzduchu totiž dramaticky zvyšují schopnost atmosféry pohlcovat vlhkost a nasávat ji z vodních toků, nádrží i půdy.

Letošní sucho dorazilo o dva měsíce dříve než to v roce 2022. Západoevropské země se navíc potýkají s mimořádně nebezpečnými podmínkami pro vznik lesních požárů. Podle Schumachera je přechod od poměrně vlhkého období k extrémnímu suchu ideálním předpokladem pro rozsáhlé požáry, protože v první fázi vyrostou velké zásoby vegetace, které následně snadno vzplanou.

Mariam Zachariah z Imperial College v Londýně upozornila, že tyto kritické podmínky nastávají již při oteplení o 1,4 stupně Celsia. Pokud by globální emise vzrostly až k předpovídaným 2,8 stupně, riziko takto extrémního odpařování vody se ještě zdvojnásobí, což by pro Evropu znamenalo pravidelné opakování spalujících a vyprahlých let.

Šéf OSN pro oblast klimatu Simon Stiell označil zhoršující se sucha za varovný signál přehřívání planety, který nelze ignorovat. Zdůraznil, že dokud lidstvo nepřestane spalovat uhlí, ropu a plyn, budou tato horka stále častější a nákladnější pro ekonomiky i samotné domácnosti. Řešení je podle něj jednoznačné a spočívá v podstatně rychlejším přechodu k obnovitelným zdrojům energie.

Vlna horka z konce června byla pro Evropu dosud nejhorší v historii a podle dřívějších zjištění by bez klimatické změny byla prakticky nemožná. Odhaduje se, že vysokým teplotám podlehlo přibližně dvacet tisíc Evropanů. Další studie ukázala, že jen v samotném Spojeném království stály ztracené odpracované hodiny kvůli horku ekonomiku více než miliardu liber.

Tom Lancaster z britské organizace Energy and Climate Intelligence Unit i Helen Wakeham z britské komise pro sucho shodně uvádějí, že letošní léto je tvrdou připomínkou, že klimatická změna je současným problémem ohrožujícím základní potřeby, jako je přístup k pitné vodě a pěstování potravin.