Evropu sužují extrémní vedra. Hrozí masové vymírání?

To by mohlo mít za následek masové vymírání lidstva. Každoročně by totiž na následky veder mohlo umřít až 150 000 osob. Počet smrtí způsobený extrémním počasím by se měl zvýšit padesátinásobně a 2 ze 3 lidí na zemi budou ovlivněni přírodními katastrofami. Upozornila na to jiná studie zaštítěná Evropskou komisí, která slouží jako varování před smrtícím dopadem globálního oteplování.

Číslo smrtí za rok by podle vědců mohlo vzrůst padesátinásobně z 3000 na 152 000 už v roce 2071. Většina obětí by byla následkem vln veder. Vědci zároveň upozornili, že výzkum nebral v úvahu, že by se lidé extrémnímu počasí najednou přizpůsobili.

Situace by měla být ještě horší, pokud státy a světové společenství nepřijmou žádná opatření k omezení globálního oteplování a vypouštění emisí. Extrémně horkých dnů by přibylo i v oblastech poměrně vzdálených od Rovníku.

Vedra jdou navíc ruku v ruce s navýšením spotřeby elektrické energie. Jen ve Spojených státech dochází k tomu, že spotřeba elektřiny s horkými dny jde strmě nahoru, a to zejména díky častějšímu využívání energicky náročných klimatizačních systémů. Výhodou využívání klimatizace je postupný proces adaptace lidského těla na zvýšená horka.

V zemích, kde k ochlazování a využívání klimatizací nedochází, umírá na následky vedra mnohem více lidí. Podle jedné studie počet úmrtí z veder v Indii stoupá s každým 1 stupněm Celsia o 3,2 procenta.

Čím je hrozba globálního oteplování akutnější, tím více je na místě položit si otázku, jaké dopady bude mít změna klimatu na život lidí. Podle odborníků odpověď závisí na mnoha faktorech, jisté ale je, že klesne zemědělská produkce, což povede ke zdražení potravin. Tím to ale jen začíná.

První skupinou lidí, na kterou bude mít globální oteplení závažný dopad, jsou zemědělci. Ve svízelné situaci se ocitnou například jihoameričtí pěstitelé kávy. Ačkoliv se cena této komodity s největší pravděpodobností zvýší, obchodovat s ní budě stále těžší, vysoké teploty budou ničit úrodu. Nejinak na tom budou tamější pěstitelé fazolí i jiných zemědělských plodin.

Klimatické změny ostatně už nyní přivedly v Indii v posledních 30 letech více než 59.000 farmářů k sebevraždě. Vyplývá to ze studie Kalifornské univerzity, uvedla dnes organizace Thomson Reuters Foundation.

Neradostné vyhlídky ale mají také mnozí rybáři. Například ti z Indonésie se v případě změny klimatu s největší pravděpodobností ocitnou bez zaměstnání. Oteplení oceánů bude mít za následek, že se řada oblíbených ryb začne stěhovat do chladnějších vod, které místní rybáři nebudou mít v dosahu.

Alpští hoteliéři budou muset od roku 2020 vyrábět umělý sníh, ani ten se zde však dlouho neudrží. Nicméně, to co hoteliéři prodělají během zimní sezóny, se jím vrátí v létě, kdy řada se řada turistů ukryje před úpornými vedry ve vysokých horách. To však zase uškodí turistickému ruchu na pobřeží Středozemního moře.

V ohrožení se ocitnou také mnohé vinařské oblasti a řada jiných zdrojů obživy. Klimatické změny podle německých odborníků hrají v náš neprospěch. Výnos základní sklizně by se totiž mohl snížit až na polovinu. Vyplývá to ze studie, kterou vědci publikovali v magazínu Nature Communications.

Odborníci uvádí, že při teplotách nad 30 stupňů Celsia může dojít každodenně k pětiprocentním ztrátám výnosů na kukuřici a sóji. Do konce století se tak výnos pšenice, sóji a kukuřice může snížit až o 50 procent, pokud se planeta ještě více oteplí.

Situace by ale mohla mít další následky. Pod tlakem způsobeným nedostatkem potravin se lidé rozhodnou přestěhovat a ještě více se zvýší migrační pohyby. Lidé budou putovat za potravou, ve světě tudíž mohou vznikat další konflikty a dokonce i války.