Slovensko se nachází v turbulentním politickém období, které je poznamenané sérii protestů a rostoucí občanskou nespokojeností. Koalice je závislá na hlasech nezařazených poslanců a vláda čelí problémům, včetně kontroverzní utajované zprávy Slovenské informační služby, kterou přednesl premiér Robert Fico na mimořádné schůzi parlamentu. O aktuálním politickém dění na Slovensku a možné budoucnosti čtvrté Ficovy vlády exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.
Psychologové, psychiatři a akademická obec podepisují otevřené dopisy adresované premiérovi Ficovi. Zároveň jsme byli svědky série protestů namířených proti zahraničněpolitickému směřování vlády. Co tato angažovanost odborníků a veřejnosti vypovídá o současném stavu společnosti na Slovensku?
Je to pozitivní zpráva o stavu občanské společnosti, ale zároveň špatné vysvědčení pro vládnoucí garnituru. Jsme svědky toho, že premiér a další vysoce postaveni představitelé v určitých ohledech překračují hranice v různých oblastech – od otázky transparentnosti vládnutí až po způsob komunikace, který je často agresivní až vulgární. Velká část slovenského obyvatelstva odmítá takové móresy politické vrchnosti a tohle směrování slovenské politiky a společnosti bez jakékoliv vize. Výsledkem byly jedny z největších demonstrací od roku 1989.
Schyluje se k předčasným parlamentním volbám?
Myslím, že ano. Otázkou však je, kdy se jich dočkáme. Volby se obvykle nekonají v létě, takže pokud by situace eskalovala, je možné, že už v březnu by mohlo dojít k dohodě o červnových volbách. Pokud by se ale situaci v koalici podařilo uklidnit, ve hře jsou volby i na podzim, případně později. Co alespoň můžeme říct, je to, že vládu čeká na podzim hlasování o důvěře, která vyplývá z ústavního zákonu o tzv. dluhové brzdě. Nedokážu si představit, že tato vláda vydrží do řádného termínu voleb v roce 2027. Současné premiérovo chování naznačuje, že i on sám se už připravuje na předčasné volby.
Vládní koalice bez nezařazených poslanců nedisponuje většinou v parlamentu. Čtveřice rebelujících poslanců kolem Samuela Migaľa avizovala, že až do odvolání nebude hlasovat, ale rovněž deklarovala, že má zájem o udržení vládní koalice. Obdobné stanovisko komunikují i poslanci z Národní koalice Rudolfa Huliaka. Jak lze interpretovat jejich kroky?
Národní rada Slovenské republiky má 150 členů a většinu tvoří minimálně 76 poslanců. Tato koalice začínala s číslem 79, bez tří takzvaných huliakovců má 76. Bez čtveřice kolem Migaľa má 72. Podle aktuálních informací by tři huliakovci a jeden rebelující poslanec z Hlasu na únorové schůzi parlamentu měli koalici podržet a zabezpečit její usnášeníschopnost a schválení potřebných zákonů. Samotný premiér Fico naznačil, že chléb se bude lámat až na březnové schůzi.
Zpočátku se možná jednalo o snahu těchto poslanců získat lepší mocenskou pozici či dosáhnout nějaké změny, dnes už ale všichni hrají takzvanou blame game, tedy interpretační souboj o tom, kdo způsobuje destabilizaci koalice nebo přímo pád vlády.
Na mimořádné schůzi parlamentu o odvolání vlády premiér Fico předložil utajenou zprávu Slovenské informační služby. Tvrdí, že na Slovensku působí „zahraničím financovaná struktura“ s napojením na opozici, která chce zneužít protesty. Lze to vnímat jako součást strategie na mobilizaci voličů a odklonění od vnitrostranických problémů?
Od počátku kolem této zprávy byly problémy s její transparentností a důvěryhodností. Stačí jen připomenout, že ředitelem Slovenské informační služby je syn vysoce postaveného politika strany Smer, což této instituci na důvěryhodnosti nepřidává. Závažnost zprávy od počátku zpochybňovali i někteří koaliční poslanci, a po několika dnech dokonce poslanec za SNS Roman Michelko uvedl, že celá snaha o převrat byla dekonspirována.
Je však potřebné dodat, že podle vícero relevantních výzkumů patří občané Slovenska mezi lidi s nejvyšší mírou konspiračního myšlení v EU. Příběh o hrozbě převratu dokáže efektivně mobilizovat internetově zranitelnější část populace. Každopádně tento příběh asi nezafungoval tak, jak premiér očekával, protože vláda od tématu rychle upustila a otevřela nové velké téma – takzvané ústavní hráze proti progresivismu.
Ve druhé polovině ledna podnikla šestičlenná parlamentní delegace pracovní cestu do Moskvy, a to jen několik týdnů po setkání premiéra Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jak se dá vnímat tohle sbližování slovenských politických představitelů s Ruskem?
Tyhle cesty do Ruska jsou věnovány jejich vlastnímu elektorátu. Co se týče návštěvy Andreje Danka, ta probíhala podle scénáře, který jsme už viděli u Tuckera Carlsona nebo slovenských politiků Györgyho Gyimesiho a Ľuboše Blahy. I Danko během ní zveřejnil vícero facebookových videí, ve kterých ukazoval, že v Moskvě lze koupit máslo a hamburger. Mezitím si stihl podat ruce s lidmi na sankčních seznamech.
Ukazují tím, ke komu mají hodnotově a morálně blízko. To sice dokáže zapůsobit na část slovenské společnosti, která má silný proruský sentiment, ale škody na reputaci zahraniční politiky Slovenska zůstavují velké. Do Ruska tak směřují, protože vědí, že na Západě o setkání s nimi už nikdo nestojí.
Premiér Fico akcentuje „suverénní zahraniční politiku“ na všechny čtyři světové strany. Jedná se o diplomacii ovlivněnou pragmatismem, nebo o vědomý odklon od prozápadního kurzu?
Robert Fico byl vždy pragmatický politik. Ještě v roce 2016 tlačil na to, aby Slovensko patřilo do takzvaného jádra EU. Jeho současná politika na čtyři světové strany je do značné míry jenom marketingová floskule. V praxi vidíme, že má silný vektor na východ, zatímco směrem na západ přinesla zhoršení vztahů s mnohými strategickými partnery. Dnes se pyšní tím, že je „enfant terrible“ evropské politiky. Na cestu radikalizace a antisystému se vydal během covidu, kdy spatřil, že sázka na tuto kartu ho politicky vrátí do hry.
Netroufám si říct, zda jde stále o čistý pragmatismus, nebo autentické přesvědčení. V této hře už ale zašel tak daleko, že pro něj neexistuje cesta zpět.
Související

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Jsme stále "bratia"? Odborník pro EZ popsal, proč ani politici nedokáží rozkmotřit Čechy a Slováky
rozhovor , Tomáš Dvorský , Robert Fico , Slovensko , volby na Slovensku , Demonstrace na Slovensku , Andrej Danko , Smer SD
Aktuálně se děje
před 22 minutami

Počasí dnes: Výstrahy vyprší, situace v Česku se uklidní
před 4 hodinami

DETAILY: Trump dojedná mír s Putinem. Zelenskyj a Evropa na vedlejší koleji, o výsledku budou seznámeny
včera

Bylo to jen otázkou času. Feyenoord se na dobro rozloučil s koučem Brianem Priskem
včera

Mírné zimní počasí ustoupí arktickému chladu. Meteorologové řekli, co nás čeká
včera

Požár motorestu v Kersku zaměstnává hasiče už několik hodin. Zásah komplikuje počasí
včera

Vláda připravila změny v regulaci reklamy a navrhla přesuny peněz v evropských fondech
včera

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?
včera

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil
včera

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti
včera

Posílíme směny, reagují silničáři na aktuální počasí. Řidiči mají být opatrní
včera

Policie šetří tragédii na Jihlavsku. Muž před zraky policistů zastřelil příbuzného
včera

Nový ministr obrany USA: Jste na to sami, o bezpečnost Evropy se už starat nebudeme a Ukrajina ztracená zemí nezíská
včera

Pokud Putin zaútočí na NATO, reakce bude devastující. Rusko prohraje, vzkazuje Rutte
včera

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem
včera

Trump ohlásil nová cla a vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb
včera

Jak skončí válka na Ukrajině? Experti exkluzivně pro EZ nastínili možné scénáře
včera

Trumpův třetí mandát? Ústava USA mu do cesty staví téměř nepřekonatelné překážky
včera

Dánská rozvědka: Rusko může v Evropě do pěti let rozpoutat masivní válku
včera

Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání
včera
Počasí aktuálně: Spadne až 15 centimetrů sněhu, platí dvě výstrahy
Česku se již dnes náležitě připomene zimní počasí. Hrozí tvorba ledovky i nové sněhové pokrývky, varuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve dvou nejnovějších výstrahách. Napadnout může až 15 centimetrů nového sněhu.
Zdroj: Jan Hrabě