ROZHOVOR | Korespondenční volba je správný a bezpečný krok, říká poslankyně Decroix pro EZ

Mají opoziční obstrukce v parlamentu nad tématem korespondenční volby smysl? Jak těžké je takové volby zmanipulovat a je projednávaná změna vůbec potřebná? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptaly poslankyně Evy Decroix (ODS). Korespondenční volba je totiž na programu středeční schůze Poslanecké sněmovny a čeká se tuhý boj koalice s opozicí.

Opozice mluví o tom, že se tímhle krokem vláda snaží zvrátit příští prohrané volby, případně mluví rovnou o ohrožení demokracie. Jak vnímáte korespondenční volbu vy a proč ji Česká republika potřebuje? 

Pokud Češi žijící v zahraničí mají zájem se podílet na tom, jak funguje a kam se bude ubírat v České republice veřejný život, měli bychom jim to umožnit. Tady jen podotýkám, že to, že někdo v době voleb žije v zahraničí, nemusí vždy znamenat, že už nemá žádné vazby na Českou republiku, neplatí daně a tak podobně, co slýcháme od opozice. Sama jsem v zahraničí několik let žila a chtěla jsem být nadále součástí toho, co se zde děje. Jenomže nyní je velmi složité se ze zahraničí účastnit voleb. 

Představte si, že byste k volbám museli jet několik hodin, přes půl Ameriky nebo celou Austrálii. To vždy není pro lidi žijící v zahraničí možné – mají rodiny, nemohou odjet, nemají na takovou cestu prostředky a tak dále. Cílem korespondenční volby tedy je umožnit Čechům žijícím v zahraničí dostupnou cestu účastnit se voleb na dálku a současně nabídnout takový nástroj, který bude dostatečně bezpečný pro celý volební systém. Jsem přesvědčena, že předložený návrh korespondenční volby je správným nástrojem.

Jak bude zajištěna bezpečnost korespondenční volby?

Zákon je technicky poměrně detailní. Logika korespondenční volby stojí na principu, že v zahraničí formou korespondenční volby mohou volit pouze Češi, kteří jsou zapsáni ve zvláštním volebním okrsku. K zápisu do tohoto okrsku, který je veden u zastupitelského úřadu je nutné doložit bydliště v zahraničí. Toto je první bezpečnostní pojistka, aby systém byl využíván jen těmi, pro které je určen. Samotná volba je založena na žádosti voliče o korespondenční volbu, která musí být podána v dostatečné lhůtě před konáním voleb. Volič následně obdrží dvě obálky a pokyny, jak s nimi nakládat. Hlasovací lístky si vytiskne z internetu. Zákon upravuje velmi detailně, jakým způsobem je následně s obálkami nakládáno při sčítání. Zákonu i těmto technickým parametrům jsem se s kolegy poměrně detailně věnovala, věřím, že jsou nastaveny tak, aby opravdu bezpečnost a s ní související důvěryhodnost voleb zajištěny byly.

Přestože statistiky z jiných států o tom nesvědčí, mluví se o tom, že touto cestou dojde k posílení množství voličů, jak by tedy vlastně korespondenční volba mohla ovlivnit volební účast?

Hovoříme o tom, že v zahraničí by touto cestou mohlo volit několik stovek tisíc Čechů. V rámci celkového počtu voličů se nejedná o zcela zásadní číslo. I proto si myslím, že obviňování opozice, že korespondenční volba je činěna z nějakých důvodů předpokladů vlastního volebního zisku aktuální koalice, je tak trošku lichá.  Na straně druhé je správné lidem, kteří volit chtějí, umožnit tak způsobem, který odpovídá dnešnímu způsobu života a mobilitě obyvatelstva. Dlouhodobě se stejně jako mnoho dalších evropských států potýkáme s klesajícím zájmem veřejnosti o zapojení se do politického života, proto je korespondenční volba správný krok, který odstraní překážky v tomto zapojení, které se jeví jako zbytečné.

Ve chvíli, kdy ČR řeší korespondenční volbu, už mnohé státy fungují s online volbami. Nebylo by spíš na místě zavést hlasování přes internet? 

Nemyslím si, že máme dnes státní správu natolik digitalizovanou, aby bylo možné považovat digitální volbu za bezpečnou. Korespondenční volba se tak jeví jako určitý kompromis umožňující jak dálkovou účast ve volbách, tak principiální bezpečnost.  Osobně znám od manžela Francouze digitální způsob volby a jistě je to nástroj, o kterém bychom mohli přemýšlet do budoucna.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Eva Decroix korespondenční volba volby ODS Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 42 minutami

před 1 hodinou

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 4 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy