ROZHOVOR | Rusové mají blíže ke kolapsu, Ukrajinci si své strategické zálohy ponechali a dokážou reagovat, říká expert o protiofenzívě

Vojenský expert a nově i člen Aktivních záloh Armády České republiky Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně poskytl pro EuroZprávy.cz exkluzivní rozhovor o jeho náhledu na probíhající ukrajinskou protiofenzívu. „Pod označením druhá fáze protiofenzívy si lze představit ledasco. Myslím si, že jde o další oslabení ruské obrany, vystavit ji silnému tlaku se souběžným cílem přivést jejich logistiku přesnými údery až na hranu kolapsu,“ líčí v rozhovoru. 

Jistě bedlivě sledujete současné dění na frontě. Ukrajinské velení poslalo do boje čerstvé a dobře vycvičené jednotky. Informovala o tom na sobě nezávisle světová média. V tomto ohledu by mě velmi zajímalo, nakolik už jsou současní bojovníci unavení – a to nejen z ukrajinské, nýbrž i ruské strany. Dokážou se obě strany držet dost dlouho na to, aby dokázaly protivníka přetlačit silou?

Sleduji situaci velmi bedlivě. Shrnu tedy nyní svou interpretaci toho, co se děje, na základě zdrojů a kontaktů, ze kterých čerpám. Ukrajinci si své strategické zálohy ponechaly, po celou dobu války rotují své jednotky. Vždy, když se někde objevovaly příznaky kolapsu morálky, dokázali reagovat.

U Rusů nic podobného nevidíme, nebo to vidíme v minimální míře. I to jeden z faktorů – společně s odhodláním k boji, které je u nasazených ukrajinských sil mnohem větší, protože bojují, a také to tak sami vnímají, za svoji zemi a svobodu.

Když navážu na vaši otázku. Únava provází všechny vojáky, ne nadarmo vás i při základním výcviku České armády ve Vyškově správně učí, že voják má být hladový, špinavý a unavený.

Není to nic nového, zvyšování zátěže a zkoušení vlastních limitů a překonávání krizí je přítomno u vojáků odnepaměti. Dokonce i ty jednotky, které nejsou zrovna na frontě a jejichž stresová zátěž není tak extrémní, pořád trénují.

Není to však nic s tím, když na vás začnou dopadat ostré granáty a vidíte své kamarády a kolegy z jednotky umírat. Na to se zvyknout nedá, a proto se také běžně uvádí, že při třicetiprocentních ztrátách je nutno počítat s kolapsem jednotky.

Zkolabují tedy dříve Rusové nebo Ukrajinci?

Myslím si, že s ohledem na výše uvedené rozdíly mezi Ukrajinci a Rusy na základě mnoha konkrétních svědectví a analýz se dá jednoznačně konstatovat, že k tomuto stavu mají blíže nasazené ruské jednotky.

Ani to však nemusí být rozhodující a pro Ukrajince je zase velmi limitující, že nemají vzdušnou nadvládu a útočí do připravené ruské obrany vyztužené miliony min, liniemi zákopů a stovkami bunkrů. Jestli tedy dokáže někdo někoho přetlačit silou, je otázka, která bude zodpovězena až s odstupem času.

Ostatně takhle je to v této informacemi přehlcené válce téměř se vším, dají se posuzovat nějaké dlouhodobější trendy, ne jednotlivosti, z nichž některé se posléze navíc mohou ukázat pouze jako efektní vojenská propaganda té či oné strany.

Ruská federace sama upozorňuje na ohrožení klíčové infrastruktury v čele s Kerčským mostem. V posledních dnech se několikrát stalo, že na něm provoz omezili nebo úplně zastavili. Samotný Kyjev prohlásil tento most za legitimní cil. Jak tomu s takříkajíc legitimitou tohoto cíle opravdu je?

Z ukrajinského pohledu je to zcela legitimní cíl. Zejména železniční most vedle souběžného silničního slouží k zásobování ruských jednotek bojujících na Ukrajině. Nejen ukrajinskými představiteli je navíc most dlouhodobě označován za černou stavbu, protože mohl být postaven jen díky nelegální a mezinárodnímu právu odporující anexi Krymu v březnu 2014.

Přímo napaden byl zatím minimálně dvakrát a myslím, že bude pravidelně napadán i v budoucnu. Jeho obrana je sice robustní, ale jak je vidět, zdaleka ne nepropustná. Role logistiky v této válce je klíčová. Pokud se Ukrajincům povede zaškrtit přísun posil, munice a zbraní na frontu, budou mít nespornou výhodu.

Můžou tak učinit i zničením například jiného důležitého mostu na severu Krymu či důležité železniční křižovatky Džankoj. kde se kříží dvojkolejná elektrifikovaná trať do Záporoží s jednokolejnou ve směru na Cherson. Všechna tato místa byla před nedávnem napadena cílenými údery a s velkou přesností.

Když se dívám na průběh fronty, tak je už zcela zřejmé a evidentní, kam Ukrajinci směřují – k Azovskému moři. Pokud se k němu dostanou a odříznou ruské pozemní zásobování na linii Melitopol-Berďansk, jak se tomu Rusové dokážou přizpůsobit, jestli vůbec?

Myslím si, že by jim nezbývalo nic jiného než stáhnout veškeré jednotky z prostoru Chersonské oblasti a nejsme si jistý, jestli by bylo v ruských silách ubránit i samotný Krym.

To už by opravdu byl takový nezdar, že by to nemohla ani kremelská propaganda jen tak přejít a překroutit, že je vlastně i nadále vše dle plánu. Válku by to s jistotou neukončilo ani tak, dál by se mohlo bojovat na Donbase a v okolí ukrajinských hranic.

Myslím si však, že pro ruskou pýchu a morálku by to byla smrtící rána. Také je otázkou, jak by Rusové vnímali další kolo mobilizace, když ta poslední částečná, která dle mého názoru stejně i nadále přes nevalné výsledky skrytě probíhá, vyvolala exodus mnoha set tisíc mladých mužů do zahraničí.

Ruské hospodářství na tom přitom není vůbec dobře a zahraniční dělníci, na jejichž práci jsou závislé zejména klíčové aglomerace Moskvy a Petrohradu, mohou jít zase jinam, kde jim nabídnou lepší podmínky.

I ruský obranný průmysl poptává velké množství specialistů a dělníků, kterých se jim nedostává. Další plýtvání lidskými životy na frontě si ani tak velký stát jako Rusko nemůže donekonečna dovolit.

Sledují Rusové nějaký vyšší cíl svými výpady v Luhanské a Doněcké oblasti? Mám na mysli především boje ve směru Lyman a Kramatorsk.

Samozřejmě ano. Mimochodem, sledují stejný cíl jako Ukrajinci v Chersonské oblasti. Je to snaha využít dlouhou frontu s cílem donutit protivníka nasadit zálohy, které by jinak mohly být nasazeny jinde, tam kde by mohly zapůsobit jako rozhodující síla k prolomení obrany.

Rusům se k Lymanu podařilo postoupit o několik kilometrů, na kolaps ukrajinské obrany však zatím ani přes veškerou snahu nestačí. Je možné, že zde i Ukrajinci nasadí Američany dodanou kazetovou munici, která je určena především k ničení živé síly. U Lymanu jsou to bitvy, které se odehrávají v lesním prostředí, na jihu je terén naopak otevřený a velmi přehledný.

Podle zdrojů z Pentagonu Ukrajinci počítají s trváním druhé fáze protiofenzívy zhruba okolo jednoho až tří týdnů. Není z toho úplně zřejmé, jestli chystají tak tvrdé útoky, že Rusy vytlačí, nebo přijde fáze třetí, u které vůbec nevíme, jak bude vypadat. Co si o tom myslíte vy?

Právě, pod označením druhá fáze protiofenzívy si lze představit ledasco. Myslím si, že jde o další oslabení ruské obrany, vystavit ji silnému tlaku se souběžným cílem přivést jejich logistiku přesnými údery až na hranu kolapsu.

Pak Ukrajinci nasadí mnohem větší síly než doposud. Nebudou přitom riskovat hlavně velké lidské ztráty. Techniku i s další pomocí západu nahradí, vycvičené vojáky tak snadno ne. Proto tento pozvolný a uvážlivý postup.

Myslíte, že Ukrajinci dokážou ještě během letošního roku provést zásadní průlom fronty? O Krymském poloostrově asi nemá příliš velký smysl se bavit, pokud se tak nestane.

Je to jeden z možných scénářů. Zde bych chtěl znovu připomenut, že před zahájením války by nás něco takového asi ani ve snu nenapadlo, ruská válečná mašinérie se zdála natolik silnou a dominantní, že by něco takového působilo naprosto nerealisticky.

Rusové už však udělali tolik chyb, že je to bude nadále dohánět i přes dílčí zlepšení, díky kterým se jim také zatím daří odolávat tlaku Ukrajinců na jihu. Myslím si, že Ukrajinci zkusí do konce roku získat maximální území na jihu a využijí přitom všechny prostředky, které mají k dispozici.

Krym je zranitelnější, než by se mohlo zdát. A to hlavně díky křehké logistice, jak už bylo zmíněno. Zde je opravdu mnoho možných variant dalšího vývoje, na rozuzlení si musíme počkat a fatální dopad na něj bude mít vojenská situace.

Když si do budoucna jen teoretické boje o Krymský poloostrov, je pro mě poměrně nepředstavitelný rozsah takové operace. Dokázali by Ukrajinci v případě pokračující slíbené západní pomoci vytlačit Rusy i odtud? Zajímala by mě čistě možnost konvenčního boje, ač je mi jasné, že bez chrastění jadernými zbraněmi ze strany Moskvy se potenciální směřování protiofenzívy ke Krymu neobejde.

Já si myslím, že Ukrajinci by Krym nedobývali, dokud ho nedokážou významně odříznout od ruských posil a zásobování. Teď nehovořím jen o Kerčském mostu.

Navíc na Krymu vlastně hodně tápeme, jak je to s pohledem většiny místních. Válka je blízko, řada z nich mohla změnit názor od ruské anexe v roce 2014. Jedna věc byla deklarace a sliby, ta druhá realita.

Zkrátka pro Krym se jednoduché vojenské ani politické řešení nenabízí, a právě na to v roce 2014 také Rusové spoléhali. Jen ukrajinské politické a vojenské vedení se v případě Krymu bude muset rozhodnout, co jim za to stojí a co už ne. Tak daleko ale ještě ani zdaleka nejsme.

Související

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

Více souvisejících

válka na Ukrajině rozhovor Tomáš Řepa

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 2 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

včera

Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře nedávno poskytla serveru EuroZprávy.cz rozhovor o situaci před parlamentními volbami v Německu. V rámci otevřeného prostoru pro různé pohledy jsme se rozhodli její odpovědi publikovat. Slovenská expertka však ve svých vyjádřeních opomenula řadu klíčových souvislostí, čímž její komentáře spíše působí jako subjektivní názory než skutečná snaha o odbornou analýzu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy