Rachna kachna i hokejové nebe. TOP 5 slavných hlášek hokejových komentátorů

Hokej má v České republice výsadní postavení. Hra plná emocí umí zaujmout všechny společenské vrstvy a leckdy je to jediná věc, která umí spojit celý národ. Patří k němu neodmyslitelně i komentátoři. Průkopníkem komentování hokeje byl v tehdejším Československu Josef Laufer, později v práci Laufera pokračovali Otakar Procházka a Štefan Mašlonka, dnes profesionálům vévodí Robert Záruba. Někdy se komentátorům během slavných utkání české reprezentace podaří říct větu, která vstoupí do historie. Zde je pět nejslavnějších výroků.

5. „A je to tady, ještě jeden zlatý večírek pro tuhle partu!“ (Robert Záruba, MS 2005)

Světový šampionát v roce 2005, to byla poslední slavná cesta zlaté generace. Výrok Robert Záruba pronesl těsně po závěrečném hvizdu finálového utkání s Kanadou, které Česko vyhrálo 3:0. Do turnaje se z pohledu komentování zapsala i jedna derniéra, MS 2005 bylo posledním šampionátem, který komentoval Petr Vichnar.

4. „Rachna kachna, to to letělo!“ (Robert Záruba, MS 2010)

Sám Záruba o tomto výroku tvrdí, že ho napadl úplnou náhodou. Karel Rachůnek před sedmi lety vyrovnal semifinálový souboj se Švédskem nezapomenutelnou bombou sedm vteřin před koncem třetí třetiny. Republika byla v ten moment v extázi, Záruba s ní. Věta vstoupila do historie i díky nešťastné tragédii o rok a půl později. 

3. „Dotkli jsme se hokejového nebe!“ (Petr Vichnar, MS 1996)

Národní tým na tomto turnaji vybojoval první zlatou medaili samostatné České republiky. Finálový zápas s Kanadou spěl do prodloužení, ještě minutu před koncem základní hrací doby bylo vyrovnáno. Jenže pak rozhodl Martin Procházka a zkušený komentátor byl ve svém živlu. Po dlouhém "Góóóól" pronesl výrok, který je považovaný za ten vůbec nejslavnější, který kdy Vichnar řekl.

2. „Otevíráme zlatou bránu olympijského turnaje, jsme olympijští vítězové!“ (Robert Záruba, ZOH 1998)

Tento výrok nesmí v žebříčku chybět. Je v něm totiž to nejúžasnější, co čeští hokejisté dokázali - zlato na olympiádě v Naganu. Věta je nesmrtelná asi tak jako radostně vymrštěná hokejka Dominika Haška, která zranila pod okem Richarda Šmehlíka. Od památné hlášky je to letos přesně devatenáct let.

1. „Tak přece jen existuje spravedlnost!“ (Petr Vichnar, ZOH 1998).

Znovu nezapomenutelné hry v Japonsku a finále s Ruskem, ve kterém sborná hrála tvrdě, leckdy až za hranou pravidel. Ale Rusům to procházelo, legendární kanadský sudí Bill McCreary hru zbytečně nekouskoval. Čeští hráči se zákonitě cítili poškození, nakonec vzal osud do vlastních rukou nechytatelnou bombou Petr Svoboda. A z úst Petr Vichnar vypustil větu, která kraluje i našemu žebříčku.