Dokážeme porazit rakovinu? Podle odborníků už za pár let

Americký softwarový gigant Microsoft před nedávnem vystoupil s novým ambiciozním plánem. Do deseti let plánuje z celého světa vymýtit rakovinu. Využije k tomu nejmodernější technologické postupy. 

Microsoft podle zahraničních médií vytvořil specializovaný tým biologů, programátorů a inženýrů, pro které vytvořil zcela novou laboratoř. V budou odborníci, vědci a lékaři testovat dosavadní poznatky o rakovině a budou se v ní snažit najít chyby, podobně jako v počítačovém programu.

"Tento krok Microsoftu je logický. Biologie a výpočetní technika jsou od základu propojené. A právě v technice jsme dnes na vysoké úrovni, čehož můžeme využít při pochopení boje s rakovinou," tvrdí jeden z výzkumníků Chris Bishop. 

Odborníci plánují vytvořit technologii implantovanou do lidského těla, která by vyhledávala problémy a odstraňovala je. v lidském těle. V případě, že by objevila rakovinotvoré buňky, by jich celý lidský organismus zbavila. 

Šéf vědecké skupiny Andrew Philips tvrdí, že by se podobné systémy mohly do lidského těla začít implementovat za pět až deset let. Následně by byly jednoduše schopny nemoc najít a zničit.

Členové týmu ostatně slaví první úspěch. Povedlo se jim naprogramovat software, který evokuje chování zdravé buňky, tudíž může docházet ke srovnávání s těmi nakaženými. Odborníci tak mohou zjistit, v čem se obě buňky liší, a přijít na to, jak bojovat proti těm rakovinotvorným.

Je to ale reálné?

Plány Microsoftu rozhodně zní pozitivně, ale také velmi směle. Faktem je, že ačkoliv se léčba této nemoci za poslední roky rapidně zlepšila, stoprocentně si nemůžeme být jisti nikdy. A některé typy rakoviny v pokročilejších stádiích neumíme léčit vůbec.

Vědci z celého světa proto pracují s mnoha teoriemi, které by mohly vést k ultimátnímu léku na tuto nemoc. Podle jedné ze studií by mohl být řešením lék, který se momentálně používá na léčbu řídnutí kostí.

Denosomab, který nyní slouží k léčbě osteoporózy, má totiž i jiný, dosud neznámý efekt - a tím je zabránění růstu nádorové tkáně v prsou. Prokázaly to laboratorní testy.

Výzkumníci neskrývají nadšením a mluví o denosomabu jako o první kroku ke "svatému grálu" léčby rakoviny, který by dokázal rakovině prsu zcela zabránit a složité chirurgické operace by se tak staly minulostí.

Dobrou zprávou je, že vzhledem k tomu, že denosomab se už používá k léčbě lidí, budou klinické testy kvůli novému použití léku mnohem kratší než u nových, dosud neprověřených substancí. I tak ale potrvá roky, než se podaří prokázat jeho stoprocentní účinnost. Jestli vůbec.

Na léky sází i studie financovaná Velkou Británií, která zjistila, že určitá kombinace léků u některých žen dokázala rakovinu prsu typu HER2+ vyléčit během 11 dní. Informoval o tom deník The Guardian.

Profesor Nigel Bunred z Manchesterské univerzity uvedl, že jde o přelomový objev. „Je to průlom, protože nám to umožní identifikovat skupinu pacientů, kterým během 11 dní zmizel nádor pouze na základě anti-HER2 terapie a kteří již nemusí vyžadovat chemoterapii."

Rakovina prsu typu HER2+ tvoří 10 % až 15 % všech případů rakoviny prsu ve Velké Británii. Tento typ je agresivnější, ale někdy reaguje na léky. Ačkoliv v současnosti léčba existuje, zahrnuje chemoterapii a obvykle trvá tři až čtyři měsíce.

Podle vědců je velká výhoda v rychlosti, jakou těla žen na podání léku zareagovala. Díky tomu budou lékaři schopni během několika dnů identifikovat, zda žena na léčbu reaguje - pokud ne, přistoupí k alternativě bez toho, aby riskovali další šíření nemoci.

Než bude tento postup moci být použit na pacientech, bude ale potřeba provést další testy. Další problém pak může představovat fakt, že jeden z léků, trastuzumab (Herceptin), lze zatím používat pouze v kombinaci s chemoterapií.

Pomoci mohou i alternace

Řešením ale nemusí být pouze léky. Někteří odborníci se domnívají, že lék proti rakovině máme v sobě, jen je třeba jej správně využít. Podle jihokorejských vědců mohou s nemocí bojovat střevní bakterie. A první testy ukazují, že úspěšně.

Bakterie, která by mohla znamenat průlom v boji s rakovinou, je přitom strašák všech lidí, kteří si nemocí, kterou vyvolává, prošli. Řeč je o salmonele, která bývá častou příčinou otravy jídlem, salmonelózy.

Odborníci z Chonnam National University Hwasun Hospital ale tvrdí, že tato bakterie umí mnohem více, než jen upoutat člověka v mučivých křečích na toaletu. Dokáže totiž proniknout až k nádorovým buňkám a zalarmovat imunitní systém, aby dokázal úspěšně ničit nádorové buňky.

Právě způsoby, kterým by lékaři dokázaly ničit nádorové buňky, dnes chybí, nebo mají řadu vedlejších účinků. Na podobném principu sice funguje například chemoterapie, která způsobuje rozpad rakovinných buněk, s řadou vedlejších účinků a bez stoprocentní úspěšnosti je ale potřeba přijít na lepší řešení, jak s rakovinou bojovat. Imunitní systém sám o sobě při agresivním bujení rakovinných buněk selhává a nedokáže je likvidovat.

Ve studii, kterou lékaři publikovali v magazínu Science Translational Medicine, uvádí, že dosavadní pokusy na zvířatech dopadly velmi slibně. Více než polovina myší s rakovinou tlustého střeva se vyléčila bez vedlejších účinků. Vědci připisují tento úspěch právě bakterii salmonely.

Prim hraje prevence a chemoterapie

Léků, na kterých se aktuálně pracuje, je ve skutečnosti mnohem víc. Žádný zatím ale nemá stoprocentní účinnost, a tak stále zůstává na prvním místě prevence.

Donedávna se tvrdilo, že účinná prevence proti zmíněným chorobám spočívá v množství ovoce, které by člověk měl za den sníst. Původních pět kusů ale nyní nahradilo deset. Vyplývá to ze studie, kterou provedli vědci z Královské univerzity v Londýně. 

Podle vědců mají lidé, kteří denně sní alespoň deset kusů ovoce, případně zeleniny, mnohem menší riziko vzniku závažných chorob, jako je již zmíněná rakovina, mrtvice či infarkt. Konkrétně by měl denní příděl 800 gramů ovoce a zeleniny snížit hrozbu mrtvice o třetinu a nebezpečí infarktu o 24 procent.

Britský deník The Telegraph uvádí, že pokud by se tímto doporučením řídil každý, ročně by se zachránilo nejméně osm milionů lidských životů. Počet úmrtí na jednu z výše zmíněných chorob by se totiž rapidně snížil.

Ani prevence ale není vždy jistá. Spousta druhá rakoviny vzniká zcela náhodně, souhrou řady faktorů, kterým se člověk ubránit nedokáže. V takovém případě přichází na řadu dosud nejúčinnější léčba, kterou lidstvo má. Chemoterapie.

Právě chemoterapie, která patří k systémovým metodám léčby rakoviny, s sebou ale nese celou řadu nepříjemných vedlejších účinků, ať už jde o nevolnost a zvracení, poškození nehtů a kůže, vypadávání vlasů, záněty, zácpy nebo další problémy.

Chemoterapie označuje jakoukoliv léčbu, která spočívá ve vpravování chemických látek do organismu. Jedná se například o antibiotikum, virostatika, antipyretika. V hovorové řeči se však pod pojmem chemoterapie myslí chemoterapie protinádorová, tedy léčba dávkami cytostatik, což jsou látky toxické pro buňky.

Tato terapie svým zásahem do buněčného cyklu nádorové buňky brání této buňce v dalším dělení. Avšak tento postup není přesně zacílen, proto léčba cytostatiky postihuje i zdravé buňky.