Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

Prezident Remengesau přirovnal klimatickou krizi k invazi, která ohrožuje potravinovou bezpečnost, ekonomiku, kulturu i samotnou existenci těchto států. „Klimatická krize je naše invaze,“ prohlásil podle serveru The Guardian. „Je to neúprosný a neustálý útok na vše, co nás definuje.“

Na příkladu Palau je možné vidět, co klimatická krize znamená pro malé ostrovní státy. Dříve hojné moře, které bylo zdrojem obživy a bohatství, se nyní stává hrozbou. Pobřeží se postupně noří pod hladinu oceánu, tradiční farmy s taro mizí a obyvatelé čelí nejisté budoucnosti.

„Moře, které nám po staletí přinášelo život, nám ho nyní bere,“ popsal prezident situaci. Změny, které Palau zažívá, nejsou ojedinělé – podobné problémy řeší celé Pacifické ostrovy.

Pařížská dohoda z roku 2015 formálně uznala zvláštní zranitelnost malých ostrovních států. Zároveň slíbila, že globální oteplování udrží „výrazně pod 2 °C“ a bude usilovat o hranici 1,5 °C. Překročení této hranice by pro SIDS znamenalo katastrofu.

Vědecké studie varují, že pokud se oteplení zvýší nad 1,5 °C, mnoho ostrovů bude čelit nevratným ztrátám. Pobřežní oblasti budou zatopeny, zemědělská produkce zkolabuje a biodiverzita mořských ekosystémů bude výrazně omezena.

Jedním z hlavních témat COP29 je vytvoření nového cíle klimatického financování (NCQG), který má nahradit dosavadní závazek poskytovat 100 miliard dolarů ročně na pomoc rozvojovým zemím. Palau a další státy SIDS ale varují, že současná jednání nepřinášejí konkrétní výsledky a že finance musí být poskytovány rychle, předvídatelně a ve formě grantů, nikoli půjček.

„Potřebujeme dostatečné, flexibilní a predikovatelné financování,“ uvedl prezident Remengesau. Zdůraznil, že malé ostrovní státy by neměly být nuceny zadlužovat se kvůli problémům, které nezpůsobily.

Konference COP29 představuje pro malé ostrovní státy zásadní příležitost k prosazení jejich zájmů. Remengesau připomněl, že už před rokem 2015 mezinárodní společenství uznalo jejich specifické potřeby. Nyní je třeba, aby tyto závazky nezůstaly jen na papíře.

„Nemáme čas na prázdná slova,“ řekl prezident. „Musíme vidět skutečné kroky, které nám pomohou bojovat s touto krizí.“

Pro Palau a další malé ostrovní státy není COP29 jen další klimatickou konferencí – je to boj o přežití. Prezident Remengesau, který se stane předsedou Aliance malých ostrovních států (AOSIS), slíbil, že tyto státy budou i nadále jednotně požadovat respektování závazků přijatých v rámci Pařížské dohody.

„Naše budoucnost závisí na kolektivní akci,“ uzavřel prezident. „Prosíme svět, aby stál při nás.“ 

Související

COP29

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů

Exkluzivní výzkum ukazuje na bezprecedentní přístup více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy fosilních paliv na klimatických summitech OSN v posledních čtyřech letech. Toto období bylo přitom poznamenáno nárůstem katastrofálních extrémních jevů, nedostatečnou klimatickou akcí a rekordní expanzí těžby ropy a plynu. V tomto kontextu je paradoxní, že někteří lídři, jako prezident USA Donald Trump, na tyto summity nejezdí.
COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 8 minutami

před 1 hodinou

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

včera

včera

včera

21. června 2026 21:17

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

21. června 2026 19:56

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy