Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

Prezident Remengesau přirovnal klimatickou krizi k invazi, která ohrožuje potravinovou bezpečnost, ekonomiku, kulturu i samotnou existenci těchto států. „Klimatická krize je naše invaze,“ prohlásil podle serveru The Guardian. „Je to neúprosný a neustálý útok na vše, co nás definuje.“

Na příkladu Palau je možné vidět, co klimatická krize znamená pro malé ostrovní státy. Dříve hojné moře, které bylo zdrojem obživy a bohatství, se nyní stává hrozbou. Pobřeží se postupně noří pod hladinu oceánu, tradiční farmy s taro mizí a obyvatelé čelí nejisté budoucnosti.

„Moře, které nám po staletí přinášelo život, nám ho nyní bere,“ popsal prezident situaci. Změny, které Palau zažívá, nejsou ojedinělé – podobné problémy řeší celé Pacifické ostrovy.

Pařížská dohoda z roku 2015 formálně uznala zvláštní zranitelnost malých ostrovních států. Zároveň slíbila, že globální oteplování udrží „výrazně pod 2 °C“ a bude usilovat o hranici 1,5 °C. Překročení této hranice by pro SIDS znamenalo katastrofu.

Vědecké studie varují, že pokud se oteplení zvýší nad 1,5 °C, mnoho ostrovů bude čelit nevratným ztrátám. Pobřežní oblasti budou zatopeny, zemědělská produkce zkolabuje a biodiverzita mořských ekosystémů bude výrazně omezena.

Jedním z hlavních témat COP29 je vytvoření nového cíle klimatického financování (NCQG), který má nahradit dosavadní závazek poskytovat 100 miliard dolarů ročně na pomoc rozvojovým zemím. Palau a další státy SIDS ale varují, že současná jednání nepřinášejí konkrétní výsledky a že finance musí být poskytovány rychle, předvídatelně a ve formě grantů, nikoli půjček.

„Potřebujeme dostatečné, flexibilní a predikovatelné financování,“ uvedl prezident Remengesau. Zdůraznil, že malé ostrovní státy by neměly být nuceny zadlužovat se kvůli problémům, které nezpůsobily.

Konference COP29 představuje pro malé ostrovní státy zásadní příležitost k prosazení jejich zájmů. Remengesau připomněl, že už před rokem 2015 mezinárodní společenství uznalo jejich specifické potřeby. Nyní je třeba, aby tyto závazky nezůstaly jen na papíře.

„Nemáme čas na prázdná slova,“ řekl prezident. „Musíme vidět skutečné kroky, které nám pomohou bojovat s touto krizí.“

Pro Palau a další malé ostrovní státy není COP29 jen další klimatickou konferencí – je to boj o přežití. Prezident Remengesau, který se stane předsedou Aliance malých ostrovních států (AOSIS), slíbil, že tyto státy budou i nadále jednotně požadovat respektování závazků přijatých v rámci Pařížské dohody.

„Naše budoucnost závisí na kolektivní akci,“ uzavřel prezident. „Prosíme svět, aby stál při nás.“ 

Související

COP29

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů

Exkluzivní výzkum ukazuje na bezprecedentní přístup více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy fosilních paliv na klimatických summitech OSN v posledních čtyřech letech. Toto období bylo přitom poznamenáno nárůstem katastrofálních extrémních jevů, nedostatečnou klimatickou akcí a rekordní expanzí těžby ropy a plynu. V tomto kontextu je paradoxní, že někteří lídři, jako prezident USA Donald Trump, na tyto summity nejezdí.
COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy