Canberra - Moderní medicína v posledních desetiletích a staletích výrazně prodloužila průměrnou délku života. Alespoň to jsme si vždy mysleli. Nedávná studie lidských koster z anglických pohřebišť však naznačuje, že možná efekt moderního lékařství přeceňujeme. Jak to bylo s délkou lidského života ve skutečnosti? Odpověď přinesl internetový magazín IFL Science.
Christine Caveová, studentka doktorského studia na Australské národní univerzitě, přišla na nový způsob, jak určit věk úmrtí člověka podle opotřebení zubů. "Když určujete věk dětí, řídíte se především úrovní rozkladu jejich zubů, nebo tím, jak vypadají kosti," vysvětluje.
"Pokud jde o starší lidi, je mnohem obtížnější určit, kdy zemřeli, podle kosterních zbytků. To je přesně důvod, proč většina studií, určuje věk úmrtí dospělých ze starověku na 40, maximálně 45 let," dodává.
Caveová však portálu IFL Science prozradila, že existuje spousta důvodů věřit, že v dávných dobách žili lidé mnohem déle. Podle ní několik studií dokázalo, že lidé v časech, kdy nebyly moderní technologie a živili se lovem a sběrem, byli průměrně starší, než se předpokládalo. To samé platí o starověkém Římu - zdejší záznamy dokazují přítomnost některých starších lidí.
Aby se konečně otázka ohledně dlouhověkosti vyřešila, vydala se Caveová zkoumat anglosaské hřbitovní místa v Essexu, Kentu a Hampshiru. Vzhledem k tomu, že všichni v těchto společnostech jedli relativně podobnou stravu, nejvíce opotřebované zuby by měly patřit k nejstarším občanům.
V kombinaci s projektem, ve kterém Caveová zkoumala metodiku určování stáří zubů, došla k závěru, který publikovala v časopise Antropologická archeologie. V ní odhadovala na základě předchozích zkušeností věk úmrtí lidí ze tří hřbitovů v Anglii. Zjistila, že mnoho lidí se dožívalo vyššího věku než 45 let.
Její poznatky odpovídají těm, které byly učiněny jinými metodami v jiných společnostech. "Pro lidi, kteří žijí tradičním životm bez moderní medicíny nebo obchodů, je nejběžnější věk smrti asi 70 let a to je pozoruhodně podobné ve všech různých kulturách," uvedla.
Avšak, jak sama poznamenala, to platí jen o těch, kteří přežili těžké dětství. Kojenecká úmrtnost byla před vakcínami a zásobami čisté vody tak vysoká, že průměrná délka života při narození byla i tak o desetiletí nižší než dnes.
Poznatky Caveové ukazují, že to nebyli jen mladí, kteří měli ve sledované době v Anglii (475 - 625 n.l. - pozn. red.) těžké časy. Úcta, kterou osoba mezi ostatními měla, se totiž dá poznat podle předmětů, které s ní byly pohřbeny.
Vysoce postavení muži byli obklopeni zbraněmi a jejich kvalita rostla s jejich věkem. "Ženy byly naproti tomu pohřbívány se šperky, jako byly brože a korálky. To se však jen zřídkakdy stávalo u starších žen, které, vypadá to, nebyly už tolik ceněny," uzavírá.
Související
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
včera
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
včera
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
včera
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
13. března 2026 21:22
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
13. března 2026 21:16
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
13. března 2026 19:51
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
13. března 2026 17:13
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
13. března 2026 15:58
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák