Brno - Brněnský výrobce elektronových mikroskopů, společnost Thermo Fisher Scientific, představil novinářům soubor přístrojů, které umožňují provádět takzvanou kryoelektronovou mikroskopii. Za tuto metodu dostali před rokem tři vědci Nobelovu cenu za chemii.
"Zahrnuje hardware i software pro celý postup, který vyžaduje náročné technologické řešení. Využití najde zejména v biologických vědách a může posloužit třeba vývoji medicíny na míru," přiblížil Tomáš Vystavěl, který se zabývá výzkumem a vývojem v Thermo Fisher Scientific.
Celý postup zahrnuje pět kroků, čtyři přístroje a software k 3D rekonstrukci. Vědci nejprve získají protein, který chtějí zkoumat. Ten uloží na speciální síťku a velmi rychle zmrazí.
"Rychlost zmrazení je u vzorku naprosto zásadní. Je to 10 tisíc stupňů za vteřinu. Pokud by totiž zmrazení bylo pomalejší, vznikla by v buňkách krystalická voda a buňky by roztrhala," upozornil Vystavěl. Pak už se vzorky uchovávají v teplotě minus 170 až 180 stupňů Celsia a při dalších procesech se nesmí rozmrazit.
Samotné buňky ale nemají žádnou barvu, a jednotlivé struktury by se tak v mikroskopu špatně odlišovaly. Proto vzorek v dalším kroku vědci obarví fluorescenčním činidlem a přesně zaměřeným iontovým paprskem odříznou velmi malou část velkou asi 30 nanometrů.
Tu pak snímají tomografem, který pořídí 500.000 až milion obrázků, z nichž software rekonstruuje buňku ve 3D.
"Na tomto postupu je cenné to, že jde o živou buňku a vědci mohou například reálně sledovat, jak určité léčivo působí na konkrétní vir," doplnil Vystavěl. Celý komplex přístrojů i se softwarem má hodnotu přesahující 10 milionů dolarů, tedy více než 210 milionů korun. Některé součásti z tohoto komplexu přístrojů vlastní například brněnské centrum CEITEC.
Související
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
Vědci neskrývají nadšení. AI vytvořila vakcínu chránící před celou plejádou virů
Aktuálně se děje
včera
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
včera
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
včera
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
včera
Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil
včera
Princ Harry potěšil britského krále. Meghan mu přivezla ukázat vnoučata
včera
Hlavní nádraží čeká důležitá oprava. Omezí provoz na magistrále
včera
Kuba zažila druhý blackout za pět dní. Energetická krize se prohlubuje
včera
V Česku je přes 300 tisíc řidičáků s končící platností, upozornil úřad
včera
Ajatolláha pomstíme, přislíbil mladší Chameneí spoluobčanům
včera
Teplé počasí úřaduje. Nebezpečí požárů se rozšířilo na další oblasti
včera
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
včera
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
včera
Sucho je mimořádné a prohloubí se, varují meteorologové před tropickou vlnou
včera
Trump vyhrožuje Íránu úplným zničením
včera
Hasiči nadále zasahují ve Zlíně. Stupeň poplachu se dále snížil
včera
Babybox zachránil život ve středních Čechách. Chlapec se jmenuje Libor
včera
Írán má problém. Američané budou mít na jednáních jasné požadavky
včera
Počasí: Tropické teploty se příští týden vrátí, oteplí se už o víkendu
10. července 2026 21:36
CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory
10. července 2026 20:27
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688.
Zdroj: Libor Novák