Kanadské peklo. Zkáza, kterou překonaly až jaderné zbraně, dodnes děsí svou krutostí

Obří tragédii v kanadském Halifaxu umocnila souhra několika náhod. Zpočátku to vypadalo jen na běžnou lodní nehodu, která vyústila v ten nejmohutnější výbuch na světě. Silnější byly až exploze atomových bomb v japonských městech Hirošima a Nagasaki.

Před 102 lety, 6. prosince 1917, se u přístavního města Halifax srazily norská loď Imo s francouzskou muniční lodí Mont Blanc. Na francouzském plavidle vznikl požár, který do přístavu přilákal stovky zvědavců. O několik minut později ale následoval výbuch munice, jehož následky byly apokalyptické. Zemřelo kolem 2000 lidí, zničeny byly tisíce domů. Dílo zkázy dokonala vlna cunami a bouře, která se Halifaxem přehnala následující den.

Halifax, hlavní město kanadské provincie Nové Skotsko, byl v té době hlavním válečným přístavem, z něhož odplouvaly do Evropy vojenské transporty i náklady zásob pro evropskou frontu. Téměř sto metrů dlouhá muniční loď Mont Blanc se plavila z New Yorku a u Halifaxu se měla připojit ke konvoji, který měl odplout do Francie. Přes 130 metrů nákladní loď Imo měla v pronájmu Komise pro pomoc Belgii a v New Yorku měla vyzvednout humanitární pomoc pro válkou zničenou Belgii.

Zatímco Imo byla v osudný den prázdná, Mont Blancu byl naložený 2600 tunami TNT, kyseliny pikrové, střelné bavlny a hořlavin. Kvůli nepřátelským ponorkám nebyl označen jako loď s nebezpečným nákladem. A jako taková neměla podle pravidel do přístavu vůbec vplout.

Obě lodě se ve vodách přístavu ocitly 5. prosince večer, z důvodu zábran proti nepřátelským ponorkám a lodím ale nemohly pokračovat ve svých misích ještě téhož dne. Následující den se Imo vypravila ven z přístavu. Po dohodě s jinou lodí, která chtěla zakotvit v Halifaxu, se v oblasti nazývané Úžiny obě lodě minuly nesprávnými stranami a Imo se dostala k levému břehu ze svého pohledu. V té chvíli ale připlouval na stejné straně Úžin do Halifaxu Mont Blanc.

Kapitáni obou lodí se neúspěšně pokusili naznačit signalizací, kudy poplují a následné pokusy o úhybné manévry dostaly obě lodi do kolizního kurzu. V 08:45 místního času narazila Imo do pravého boku Mont Blancu, kde vznikl požár. Posádka stihla opustit hořící loď, kterou proud odnesl k přístavu v Halifaxu, kde se shromáždil velký dav lidí. K požáru byli přivoláni hasiči, pomáhaly i další lodě. Marně varovali francouzští námořníci přihlížející dav před hrozícím nebezpečím. Nikdo jim totiž nerozuměl.

V 09:04 Halifaxem a jeho okolím otřásl výbuch, jehož sílu překonala až exploze atomové bomby nad japonskou Hirošimou v roce 1945. Výbuch v Halifaxu se rovnal přibližně síle 3000 tun TNT, Hirošimu zasáhl pro srovnání výbuch o síle 15.000 tun.

Trosky létaly do výšky více než 300 metrů a do vzdálenosti až pěti kilometrů, exploze byla slyšet v okruhu 320 kilometrů. Halifax i protější dartmouthská strana Úžin byly zničeny, neštěstí si vyžádalo kolem 2000 obětí a přes 9000 raněných. Kolem 250 obětí se nepodařilo identifikovat. Asi 700 lidí utrpělo úrazy očí, asi padesátka z nich oslepla.

Zkázu umocnila přívalová vlna způsobená výbuchem a sněhová bouře, které se přehnala nad Halifaxem následující den. Zcela zničeno nebo vážně poškozeno bylo 12.000 budov. Přes 6000 lidí zůstalo bez střechy nad hlavou. Halifax měl v té době kolem 60.000 obyvatel. Do města začala proudit humanitární pomoc z celého světa.

Z odpovědnosti za neštěstí byla nejdříve obviněna posádka Mont Blancu, později kanadský nejvyšší soud rozhodl o tom, že podíl na vině nesou posádky obou lodí. Nikdo však nebyl odsouzen.

Související

Více souvisejících

Kanada historie

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 36 minutami

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

před 1 hodinou

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Dan Jørgensen

Rusko už nebudeme potřebovat. Připravme se na to, vyzval nový evropský komisař

Dan Jørgensen, nový evropský komisař pro energetiku, oznámil, že jeho hlavní prioritou je připravit plán, který definitivně přeruší veškeré energetické vazby Evropské unie na Rusko. Ve svém prvním rozhovoru od nástupu do funkce pro Politico varoval, že úsilí EU o odstřižení od ruských energetických zdrojů stagnuje a je třeba znovu získat dynamiku.

před 4 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU zvažuje, že bude financovat válku na Ukrajině ruskými penězi

Kaja Kallasová, nová vysoká představitelka EU pro zahraniční věci, uvedla, že miliardy eur z ruských státních prostředků zmrazených v Evropské unii by měly být využity na pomoc Ukrajině. Podle ní má Ukrajina legitimní nárok na odškodnění za škody způsobené ruskou agresí.

před 5 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol brání stanné právo. Na pozadí druhého impeachmentu chce "bojovat až do konce"

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol brání své kontroverzní rozhodnutí vyhlásit stanné právo, které bylo parlamentem zrušeno jen šest hodin po jeho zavedení. V televizním projevu označil své rozhodnutí za legitimní „akt vládnutí“ a odmítl obvinění z pokusu o vzpouru. Prezident se zavázal bojovat „až do konce“, aby zabránil svému odvolání, kterému čelí kvůli vzrůstajícím politickým nepokojům v zemi.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump varuje BRICS před společnou měnou. Ta je podle ekonoma naprostá utopie

Zvolený šéf Bílého domu Donald Trump pohrozil zemím BRICS stoprocentními cly, pokud vytvoří novou společnou měnu. Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity možnost vzniku společné měny v rámci tohoto sdružení považuje za utopii. „Pokud by se někdo opravdu snažil zavést společnou měnu pro tak rozdílné státy jako je Rusko, Brazílie, Čína, Jižní Afrika a tak podobně, tak to nemůže dobře dopadnou,“ řekl pro EuroZprávy.cz.

před 5 hodinami

Ramzan Kadyrov

Ukrajinci vytočili Kadyrova. Hrozí odvetou za útok na kasárna

Ve městě Groznyj, hlavním městě Čečenské republiky, došlo k incidentu, při kterém nad kasárnami speciálního policejního pluku pojmenovaného po Kadyrovovi explodovaly bezpilotní letouny. Informaci zveřejnil čečenský vůdce Ramzan Kadyrov na svém kanálu na Telegramu.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Počasí v roce 2025? Meteorologové už vědí, jaké bude

Rok 2024 ještě neskončil, ale vědci již předpovídají, že rok 2025 se zařadí mezi tři nejteplejší v historii měření. Podle britské meteorologické služby Met Office se globální průměrná teplota příštího roku pravděpodobně stane třetí nejvyšší od začátku záznamů v roce 1850. Tento odhad přichází poté, co podle odhadů rok 2024 zaujme první místo a rok 2023 druhé.

před 6 hodinami

Chemické zbraně

Asad rozséval smrt, Rusko ho krylo. Oběti chemických útoků v Sýrii poprvé promluvily

Oběti chemických útoků v Sýrii, které pod hrozbou represí dlouho mlčely, poprvé otevřeně mluví o hrůzách, jež prožily. Tawfiq Diam, který při útoku v roce 2018 v Dúmě přišel o svou ženu a čtyři děti, popsal, jak chemické bomby rozsévaly smrt mezi obyvateli. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) potvrdila, že při útoku byl použit vysoce koncentrovaný chlor, vypuštěný z vrtulníku syrské armády.

před 7 hodinami

Věznice, ilustrační fotografie

Vězni beze jména, drcení k smrti. "Lidská jatka" odhalují skutečná zvěrstva Asadova režimu

Uvnitř nechvalně známé syrské věznice Sednaja, označované jako "lidská jatka", se novinářům podařilo nahlédnout na místa, která symbolizují brutalitu Asadova režimu. Věznice severně od Damašku byla dlouhodobě spojována s hrůzami mučení, hromadnými popravami a systematickým ponižováním, o čemž po léta varovaly organizace na ochranu lidských práv. Až do pádu Asadova režimu však nebylo možné zjistit plný rozsah zvěrstev, která se zde odehrávala.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Princ William se vrátil na místo, které mu ukázala maminka Diana

Princ William si vzorně plní roli následníka trůnu, která ho občas zavede i na místa, kde se potká s lidmi se zcela odlišným životním osudem. O úplně neznámá místa ale jít nemusí. Může za to jeho maminka Diana.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy