Obří tragédii v kanadském Halifaxu umocnila souhra několika náhod. Zpočátku to vypadalo jen na běžnou lodní nehodu, která vyústila v ten nejmohutnější výbuch na světě. Silnější byly až exploze atomových bomb v japonských městech Hirošima a Nagasaki.
Před 102 lety, 6. prosince 1917, se u přístavního města Halifax srazily norská loď Imo s francouzskou muniční lodí Mont Blanc. Na francouzském plavidle vznikl požár, který do přístavu přilákal stovky zvědavců. O několik minut později ale následoval výbuch munice, jehož následky byly apokalyptické. Zemřelo kolem 2000 lidí, zničeny byly tisíce domů. Dílo zkázy dokonala vlna cunami a bouře, která se Halifaxem přehnala následující den.
Halifax, hlavní město kanadské provincie Nové Skotsko, byl v té době hlavním válečným přístavem, z něhož odplouvaly do Evropy vojenské transporty i náklady zásob pro evropskou frontu. Téměř sto metrů dlouhá muniční loď Mont Blanc se plavila z New Yorku a u Halifaxu se měla připojit ke konvoji, který měl odplout do Francie. Přes 130 metrů nákladní loď Imo měla v pronájmu Komise pro pomoc Belgii a v New Yorku měla vyzvednout humanitární pomoc pro válkou zničenou Belgii.
Zatímco Imo byla v osudný den prázdná, Mont Blancu byl naložený 2600 tunami TNT, kyseliny pikrové, střelné bavlny a hořlavin. Kvůli nepřátelským ponorkám nebyl označen jako loď s nebezpečným nákladem. A jako taková neměla podle pravidel do přístavu vůbec vplout.
Obě lodě se ve vodách přístavu ocitly 5. prosince večer, z důvodu zábran proti nepřátelským ponorkám a lodím ale nemohly pokračovat ve svých misích ještě téhož dne. Následující den se Imo vypravila ven z přístavu. Po dohodě s jinou lodí, která chtěla zakotvit v Halifaxu, se v oblasti nazývané Úžiny obě lodě minuly nesprávnými stranami a Imo se dostala k levému břehu ze svého pohledu. V té chvíli ale připlouval na stejné straně Úžin do Halifaxu Mont Blanc.
Kapitáni obou lodí se neúspěšně pokusili naznačit signalizací, kudy poplují a následné pokusy o úhybné manévry dostaly obě lodi do kolizního kurzu. V 08:45 místního času narazila Imo do pravého boku Mont Blancu, kde vznikl požár. Posádka stihla opustit hořící loď, kterou proud odnesl k přístavu v Halifaxu, kde se shromáždil velký dav lidí. K požáru byli přivoláni hasiči, pomáhaly i další lodě. Marně varovali francouzští námořníci přihlížející dav před hrozícím nebezpečím. Nikdo jim totiž nerozuměl.
V 09:04 Halifaxem a jeho okolím otřásl výbuch, jehož sílu překonala až exploze atomové bomby nad japonskou Hirošimou v roce 1945. Výbuch v Halifaxu se rovnal přibližně síle 3000 tun TNT, Hirošimu zasáhl pro srovnání výbuch o síle 15.000 tun.
Trosky létaly do výšky více než 300 metrů a do vzdálenosti až pěti kilometrů, exploze byla slyšet v okruhu 320 kilometrů. Halifax i protější dartmouthská strana Úžin byly zničeny, neštěstí si vyžádalo kolem 2000 obětí a přes 9000 raněných. Kolem 250 obětí se nepodařilo identifikovat. Asi 700 lidí utrpělo úrazy očí, asi padesátka z nich oslepla.
Zkázu umocnila přívalová vlna způsobená výbuchem a sněhová bouře, které se přehnala nad Halifaxem následující den. Zcela zničeno nebo vážně poškozeno bylo 12.000 budov. Přes 6000 lidí zůstalo bez střechy nad hlavou. Halifax měl v té době kolem 60.000 obyvatel. Do města začala proudit humanitární pomoc z celého světa.
Z odpovědnosti za neštěstí byla nejdříve obviněna posádka Mont Blancu, později kanadský nejvyšší soud rozhodl o tom, že podíl na vině nesou posádky obou lodí. Nikdo však nebyl odsouzen.
Související
Hantavirus se potvrdil u dalšího člověka z paluby MV Hondius
Odradil ji Trumpův přístup? Kanada zavádí zásadní změnu, vytváří mocnou agenturu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
před 2 hodinami
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
před 3 hodinami
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
před 4 hodinami
Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil
před 5 hodinami
Princ Harry potěšil britského krále. Meghan mu přivezla ukázat vnoučata
před 6 hodinami
Hlavní nádraží čeká důležitá oprava. Omezí provoz na magistrále
před 7 hodinami
Kuba zažila druhý blackout za pět dní. Energetická krize se prohlubuje
před 8 hodinami
V Česku je přes 300 tisíc řidičáků s končící platností, upozornil úřad
před 9 hodinami
Ajatolláha pomstíme, přislíbil mladší Chameneí spoluobčanům
před 9 hodinami
Teplé počasí úřaduje. Nebezpečí požárů se rozšířilo na další oblasti
před 10 hodinami
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
před 11 hodinami
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
před 12 hodinami
Sucho je mimořádné a prohloubí se, varují meteorologové před tropickou vlnou
před 13 hodinami
Trump vyhrožuje Íránu úplným zničením
před 13 hodinami
Hasiči nadále zasahují ve Zlíně. Stupeň poplachu se dále snížil
před 14 hodinami
Babybox zachránil život ve středních Čechách. Chlapec se jmenuje Libor
před 15 hodinami
Írán má problém. Američané budou mít na jednáních jasné požadavky
před 16 hodinami
Počasí: Tropické teploty se příští týden vrátí, oteplí se už o víkendu
včera
CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory
včera
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688.
Zdroj: Libor Novák