Ruská armáda se stahuje ze Sýrie. Obává se útoků povstalců i Izraele

Ruské námořní jednotky opustily svůj hlavní přístav Tartús v Sýrii, jak ukazují satelitní snímky, které analyzovala BBC Verify. Tento krok přichází v době nejistoty ohledně budoucnosti Moskvy v Sýrii po pádu jejího klíčového spojence, prezidenta Bašára al-Asada.

Podle snímků pořízených společností Maxar 10. prosince některé lodě od neděle opustily přístav a nyní kotví ve Středozemním moři, přibližně 13 kilometrů od syrského pobřeží. Zároveň jiné fotografie ze stejného dne ukazují pokračující provoz na ruské letecké základně Hmímím, kde jsou na ploše viditelné stíhací letouny a vrtulníky.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí oznámil, že Moskva zahájí jednání s novou syrskou vládou o budoucnosti svých vojenských základen. Peskov zdůraznil, že je nezbytné zajistit bezpečnost ruských zařízení v Sýrii, včetně diplomatického zastoupení. Dodal však, že spekulace o dlouhodobém osudu těchto základen jsou předčasné.

Tartús, který vznikl v 70. letech 20. století jako zařízení sovětského námořnictva, je dnes klíčovým opravárenským a logistickým uzlem ruské černomořské flotily ve Středozemním moři. Přístav umožňuje ruským lodím operovat ve Středozemním moři bez nutnosti návratu přes Turecké úžiny. Tartús také disponuje hlubokovodními doky, schopnými hostit jaderné ponorky.

Pohyb ruských plavidel podle odborníků pravděpodobně souvisí s obavami z možných útoků. Mike Plunkett z analytické skupiny Janes uvedl, že Rusko může být znepokojeno jak hrozbou ze strany syrských povstalců, tak vedlejšími škodami při izraelských úderech na syrská vojenská zařízení v Tartúsu.

Podle bývalého belgického námořního kapitána Frederika Van Lokerena jsou ruské lodě nyní „v limbu“, protože Moskva zřejmě vyjednává s regionálními partnery o dalším rozmístění flotily. Jednou z možných variant by mohlo být přesunutí ruských sil do libyjského Tobruku, kde již působí ruské základny pod kontrolou maršála Chalífy Haftara. Takový přesun by však znamenal větší náklady a zároveň přiblížení ruských sil k základnám NATO.

Letecká základna Hmímím, která hraje klíčovou roli v ruských operacích na Blízkém východě a v Africe, zůstává nadále aktivní. Satelitní snímky ukazují přítomnost velkých dopravních letadel IL-76 a obranných systémů na severozápadní části základny. Analytici upozorňují, že evakuace této základny by vyžadovala masivní leteckou přepravu, což na snímcích zatím není patrné.

Pád Asadova režimu by byl významnou ranou pro ruské geopolitické ambice v regionu. V roce 2017 prezident Vladimir Putin během návštěvy základny Hmímím zdůraznil, že ruská přítomnost v Sýrii je dlouhodobý projekt. Nicméně aktuální situace ukazuje, že ruská vojenská přítomnost v regionu je pod vážnou hrozbou. Prokremelský vojenský blogger Rybar varoval, že ruská mocenská projekce na Blízkém východě „visí na vlásku“. 

Související

Islámský stát (ISIS)

Na severovýchodě Sýrie tiká časovaná bomba. Tisíce bojovníků IS, na které svět zapomněl

Tisíce údajných bojovníků Islámského státu (IS) zůstávají uvězněny v detenčních zařízeních na severovýchodě Sýrie, zatímco svět na ně postupně zapomíná. Panorama, jedno z největších vězení tohoto druhu, skrývá za svými zdmi 4 500 mužů, kteří se ocitli v právním vakuu. Mnozí z nich nemají možnost obhajoby ani naději na spravedlivý proces. A přestože oficiální pád samozvaného chalífátu nastal již před šesti lety, jeho duch v těchto celách stále přežívá.
Bašár al-Asad Analýza

Sýrie po Asadovi. Panuje chaos, který se může přelít do celého regionu

Ačkoli prosincový převrat v Sýrii vyvolal vlnu optimismu, pád režimu Bašára Asada ještě zdaleka nezaručuje stabilitu v zemi – a podle vývoje v Egyptě ani v regionu. Moc převzaly islamistické frakce, které se sice snaží získat mezinárodní uznání, avšak jejich minulost spojená s nechvalně známou teroristickou organizací al-Káidou jim ničí reputaci. Přes snahy o prezentaci umírněnější politiky zůstávají mnohé státy vůči jejich vládě skeptické, což dále komplikuje cestu k obnově a stabilizaci Sýrie.

Více souvisejících

Sýrie Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Trump tlačí svět na pokraj recese. Lze ji ještě odvrátit?

Světová ekonomika se ocitla v kritickém bodě. Jakmile Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa zahájily novou vlnu obchodních válek, hrozí nejen propad mezinárodního obchodu, ale i zhroucení důvěry investorů a prudký pokles spotřebitelských výdajů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Čína schválila stavbu projektu, který nemá na světě obdoby. Největší elektrárna na Zemi zbytek Asie děsí

Čína nedávno schválila výstavbu největší vodní přehrady světa na řece Yarlung Tsangpo v Tibetu. Jakmile bude plně dokončena, stane se největší elektrárnou na planetě s obrovským náskokem před současnými rekordmany. Tento ambiciózní projekt však vyvolává značné obavy – nejen kvůli možnému vysídlení obyvatel a ekologickým důsledkům, ale zejména kvůli dopadům na země ležící níže po proudu, konkrétně Indii a Bangladéš, kde je řeka známá jako Brahmaputra.

před 3 hodinami

Paul Salem

Jednání USA a Íránu startují. USA a Izrael mohou odstartoval válku, varuje Salem

Americký prezident Donald Trump oznámil zahájení nového kola jednání mezi Spojenými státy a Íránem, které odstartuje v sobotu a bude se týkat citlivého tématu – íránského jaderného programu. Přestože jde o důležitý diplomatický krok, vyhlídky na skutečný průlom zůstávají podle odborníků mizivé. Paul Salem z Middle East Institute pro EuroZprávy.cz varoval, že pokud dialog selže, mohou Spojené státy společně s Izraelem dojít k závěru, že jedinou cestou, jak přimět Írán k návratu k jednání, je vojenský zásah.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Šanghaj

Proč Čína Trumpovi neustoupí? Nemá důvod, USA drží v kleštích

Obchodní konflikt mezi dvěma největšími ekonomikami světa, Spojenými státy americkými a Čínou, znovu nabírá na obrátkách. Prezident Donald Trump sice ve středu oznámil tříměsíční pauzu v zavádění nových cel na většinu zemí, ale s výjimkou Číny. Ta se ve čtvrtek odvetně rozhodla uvalit nové clo na všechny americké dovozy, čímž vzniká riziko dlouhodobého a hluboce narušujícího ekonomického střetu.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Alexandr Ovečkin

Ovečkin se stal nejlepším kanonýrem NHL. Překonal Jágra i Gretzkého, Hašek negratuluje

Obyčejná zpráva o výsledku zápasu NHL mezi Washingtonem a Chicagem, že prvně jmenovaný tým vyhrál 5:3, by sama o sobě nevypadala příliš zajímavě, pokud by se při té příležitosti nezmínil počin ruského útočníka Alexandra Ovečkina. Ten totiž pomohl k výhře svého celku dvěma brankami, které nosí pořadová čísla 893 a 894. Tím se v noci z pátku na sobotu středoevropského času vyrovnal v historických tabulkách nejlepších kanonýrů soutěže Waynea Gretzkého. V neděli už Ovečkin Gretzkého překonal, když v duelu s New York Islanders snížil na 1:2. Zaznamenal tak svůj 895. gól v historii a po 31 letech má NHL nového nejlepšího kanonýra.

včera

Petr Fiala

Vyhnout se celní válce. Česko si stanovilo, jakou reakci EU na Trumpovy kroky si přeje

Reakce Evropské unie na nově zaváděná americká cla musí být jednotná, ale racionální, aby nevedla k eskalaci celní války. Zároveň je ale potřeba udělat všechny nutné kroky k ochraně českých firem, k posílení konkurenceschopnosti evropských ekonomik či k hledání nových trhů. Vláda se na tom shodla na středečním zasedání i s představiteli podnikatelského sektoru.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Světoví lídři se snaží udělat cokoliv, líbají mi zadek, chvástá se Trump. Státy si stěžují na nezájem

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního rozruchu, když při vystoupení na večeři Republikánského kongresového výboru prohlásil, že světoví lídři se snaží udělat cokoliv, jen aby uzavřeli obchodní dohodu se Spojenými státy. Jeho vyjádření přichází ve chvíli, kdy vstoupily v platnost nové vysoké dovozní tarify, které prezident představil začátkem dubna.

včera

Napětí mezi USA a EU se znovu vyhrotilo. Trump tlačí Evropu k nákupům plynu

Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií se znovu vyhrotilo, tentokrát kvůli dovozu amerického plynu. Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa tlačí na EU, aby utratila stovky miliard dolarů za americký zkapalněný zemní plyn (LNG). Evropská sedmadvacítka se však mezitím snaží o pravý opak — snížit své cíle pro nákup plynu a omezit náklady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy